Sedmikrásky (1966)

- Nikdo nic nechápe.

- Nikdo NÁS nechápe.

- Všechno se nám kazí na tom světě.

- Co všechno?

- Tak, všechno.

- Na tom světě...

- Víš, co? Když se všechno kazí... -- tak budeme zkažené i my.

- Správně. Vadí?

- Nevadí.

- ZKUSIT SE MÁ VŠECHNO, HE HE HE.

- Tak ty jsi zlodějka...

- Ano. Jsem zkaženější než ty, kyš, kyš, kyš. A taky to znamená, že lžu.

- To nic není. To dělá každý. To nikdo nepozná.


Komentář:

Výtvarně velmi zdařilý, vysoce nadprůměrný film! Barvitý snímek, na němž je stále na co koukat, takže divák se nenudí. Bavit se lze ostatně již jen těmi nesčetnými rozpustilými skopičinkami, jichž se obě protagonistky navyvádějí ve snaze vyrovnat se světu a být zkažené stejně jako on. A ačkoli chtějí být zkažené, svět v jeho zkaženosti přesto dostihnout nemohou. Toto je zkrátka klenot světové kinematografie.

Opět nechybí oblíbený Chytilové motiv: Strom poznání v rajské zahradě

Zákazy jsou tu zřejmě jen od toho, aby se porušovaly

Po veliké a slavné bitvě jídlem

Sedmikrásky v oděvu vyrobeném z novinového papíru.

Ovšem všichni ostatní mají z toho papíru vytvořené také názory...

Závěrečný titulek (na pozadí skutečných válečných záběrů):

TENTO FILM JE VĚNOVÁN TĚM, KTEŘÍ SE ROZHOŘČUJÍ POUZE NAD POŠLAPANÝM SALÁTEM


Odkaz na spoluautora námětu:

Pavel Juráček: Deník (výpisky)

https://sites.google.com/site/novamisantropovacitarna/juracek-denik