Načeradec, král kibiců (1932)
- Jak se máš, tatínku?
- Aha... (sahá pro peněženku) Kolik?
- Přijďte až po inventuře.
- Co je to?
- Židovský svátky.
- Prosím vás, řekněte mně, pane Tachecí, proč vy vlastně hrajete karty? Proč nechcete bejt třeba - vím já - námořním kapitánem nebo biskupem? Příjmy jsou pěkný, režie minimální. Anebo poslancem? Mluvit umíte, dělat se vám nechce, rozumy máte jako starej... - proč nejdete na politiku?
Načeradec: Co se chce ode mne! Já jsem efektivně mrtvej muž!
Komentář: Věčně nazlobený a mrzoutský pan Načeradec se mi líbí. Film připomíná něco mezi němou groteskou a surrealistickým experimentem. Některé nezvyklé sekvence míří svým záměrem zřejmě do vyšších uměleckých sfér. Pro tuctového diváka, který je málo vnímavý k trochu víc složitějším detailům a který se chce pouze dobře pobavit, není tento film právě nejvhodnější.