Televizní síť (1976)
Howard Beale: "Nemusím říkat, že je všechno špatné. Každý ví, že je všechno špatné. Máme hospodářskou krizi. Všichni jsou bez práce nebo se bojí o své místo. Za dolar si nic nekoupíte, banky krachují, prodavači v obchodech musejí mít pod pulty zbraně. Grázlové se prohánějí po ulicích a nikdo neví, co má dělat, aby tomu učinil přítrž. Víme, že vzduch se nedá dýchat; že jídlo se nedá jíst, ale sedíme u televize, kde nám nějaký místní hlasatel právě říká, že dnes bylo spácháno patnáct vražd a šedesát tři násilných činů, jako kdyby to tak mělo být. My víme, že to je špatné - víc než špatné. Je to šílené. Je to jako když se všechno všude zblázní, takže už ani nevycházíme nikam ven. Sedíme doma a svět se nám pomalu zmenšuje, ale my všichni říkáme jenom: 'Prosím vás, dejte mi pokoj alespoň v obýváku. Nechte mi můj topinkovač a moji televizi a moje vyztužené radiálky a já ani nemuknu. Jenom nás nechte být.' Ale já vás nenechám být. Já chci, abyste zešíleli! Nechci, abyste protestovali. Nechci, abyste se bouřili - nechci, abyste psali do Kongresu, protože bych nevěděl, co máte napsat. Nevím, co dělat proti krizi a proti inflaci a proti Rusákům a proti pouličnímu zločinu. Já jenom vím, že musíte zešílet. Musíte říct: 'Já jsem ČLOVĚK, sakra! Můj život má HODNOTU!' Takže teď chci, abyste se zvedli. Chci, abyste se všichni právě teď zvedli ze svých křesel a šli k oknům. Otevřte je, vystrčte hlavu ven a zakřičte: 'MÁM TOHO DOST A DÁL UŽ TO TRPĚT NEBUDU!' Chci, abyste vstali právě teď, vstali, šli k oknům, otevřeli je, vystrčili hlavy ven a zakřičeli - 'Mám toho dost a dál už to trpět nebudu!' Něco se musí změnit. Ale nejdřív musíte zešílet!... Musíte říct: 'Mám toho dost a dál už to trpět nebudu!' Pak teprve třeba pochopíme, co máme dělat proti hospodářskému poklesu, proti inflaci a proti ropné krizi. Ale nejdřív vstaňte z křesel, otevřte okna, vystrčte hlavu a křičte, co vám říkám: 'MÁM TOHO DOST A DÁL UŽ TO TRPĚT NEBUDU!'"
Howard Beale: "Všichni lidé se stávají humanoidy. Po celém světě, nejen v Americe. U nás to jde jenom rychleji, protože jsme nejrozvinutější země světa."
Howard Beale: "Začínáte věřit iluzím, do nichž jste vpleteni; začínáte věřit, že co je v televizi, to že je skutečnost a že vaše vlastní životy jsou neskutečné. Opravdu. Proč? Co jiného vám říká televize? Oblékáte se podle televize, jíte podle televize, vychováváte děti podle televize, dokonce i myslíte podle televize. Tohle je masové šílenství, jste šílení! Proboha, vždyť vy, lidé, jste skuteční; to MY jsme iluze!"
Howard Beale: "Televize není pravda. Televize je jen pitomej lunapark."
Vypravěč: "Toto byl příběh Howarda Beala: prvního známého člověka v dějinách, jenž byl zabit kvůli nízké sledovanosti."
Komentář: Některé, dokonce mnohé citáty ze scénáře by se mohly rovnou tesat do mramoru prázdných podstavců soch odstraněných velikánů nebo psát po zdech ulic namísto negramotných čmáranic sprejerů. Myslím, že bych si ze scénáře zhotovil obsáhlé výpisky. Naléhavě strhující drama o fungování televize, o televizní společnosti, o televizních lidech. Pravda je náhlým šokujícím sdělením, ale i ta se dá využít proti ní samé. Televizní síť si to může dovolit: lidé jsou naštěstí příliš malí, hloupí a pohodlní, než aby mohli něco změnit; oni sami jsou aktivní součástí televizní sítě. Bláznivý mesiáš je úkladně zavražděn ne proto, že mluví pravdu, ale proto, že se už nevyplácí.