Eliso, můj živote! (1977)

Komentář: Něco pro ty, kdož jsou unaveni plochostí a stupiditou většiny filmů. Tady se prolíná snění, předtuchy, vzpomínky a fikce s realitou. Najdeme tu vznešené city, hluboké myšlenky, něhu i děs. Líbí se mi názory samotářského starého pána, jenž se společně se svou nejmilejší dcerou směje potřebě lidí po pevném řádu. Žije na samotě - a setkání s vnějším světem, jejž přináší jeho rodina, názorně demonstruje uklízení, peskování dětí a americká narozeninová odrhovačka. Vynikající byl opět výkon Chaplinové. Je sice škaredá, ale její herecký projev nepostrádá éterické krásy. Nelíbila se mi dosti nudná manželská scéna v autě, která byla možná nutná (jako rámec příběhu, jako rám pro obraz), ale přesto bych ji vyškrtnul z jinak výborného scénáře. Po této "vztahové" sekvenci následuje sporný a nejasný, mírně erotický obraz starého otce s dcerou, který symbolicky, nikoli doslovně, vyjadřuje pouze duševní spřízněnost, a ne snad přímo incest, jak by se mohl jednodušší divák domnívat. Je to podle mého názoru jen obrácená manýra rozšířeného (zlo)zvyku vyjadřovat lásku sexem. Vhodně byla zvolena hudba a také ony tíživě lomozné ruchy jakoby od nějakých řemeslníků ve chvílích největší tísně.