Jednomu nejmenovanému modeláři při jízdě vlaků přes výhybky neustále vypínala centrála RoCo z21, a proto ji bylo nutno následně resetovat (což bylo největším problémem, protože to kazilo zážitek z jízdy). Vypínání ale způsobovaly jen některé modely mašinek a pouze na některých výhybkách. Nechtělo se mi zjišťovat, jak jsou napájené srdcovky a jazyky výměn a majitel se zase nechtěl vzdát problémových mašinek. Tuto centrálu nevlastním a nemám s ní skoro žádné zkušenosti. Potřebovali jsme tedy řešení, kdy centrála při krátkodobém zkratu v kolejišti nebude vypínat. Řešením bylo, vřadit na výstup centrály zesilovač. Booster zkraty při průjezdu sice neodstraní, ale řeší problémy s vypínáním. Zesilovač při zkratu také vypne napájení, ale pokud zkrat není trvalý, napájení opět obnoví. Další majitelé centrály z21, které znám, to po vzoru kamaráda řešili stejným způsobem, i když toto řešení není podle mého názoru ideální.

Aktualizovaná verze

Protože doba již pokročila, dostupnost a ceny součástek se rapidně změnily, nutí to obchodníky nakupovat, kde se dá. Na trh se tak dostávají i součástky, které nemají potřebné parametry. Jsou na tom tak i stabilizátory LM350, které mají vypínací proud někde kolem 1A a nedosahují tak ani parametrů stabilizátorů LM317. Podobně jsou na tom i stabilizátory LM338. Reklamace součástek jsou v některých případech (podle přístupu obchodníka) obtížné i nákladné. Hlavní problém při použití padělaného stabilizátoru nastává v případě vyššího zatížení boosteru, kdy vnitřní ochrana stabilizátoru vypíná. Tato chyba se pak špatně lokalizuje.

Jelikož cena měničů již klesla pod cenu neefektivních stabilizátorů, byl v zapojení obvod LM350 nahrazen modulem s měničem XL4005. Stabilizátor LM7805 byl nahrazen také. Modul měniče s obvodem MP2315 je navržen tak, aby bylo možné, použít jej jako přímou náhradu. Pokud tedy nechcete modul použít, je možné na jeho místě osadit obvod LM7805. 

Booster pro větší měřítko

V tomto návrhu je v koncovém stupni použit modul IBT-2 pro vyšší proudové zatížení (např. použití pro měřítko G). Tento modul je osazen dvěma obvody BTN7960B a logickým obvodem 74HC244 pro přizpůsobení logických úrovní. Modul je podle dokumentace schopen přenést proud až 43A při napětí až 27V. Tento modul má z výroby jeden závažný nedostatek, a to takový, že výrobce mezi desku a chladič nevložil žádnou tepelně vodivou izolační podložku. Chladící plochy na desce jsou zároveň výstupy driverů a pokud máte štěstí, nejsou tyto výstupy osazeným chladičem zkratovány. Pro správnou činnost driverů je nutno pod chladič přidat alespoň slídovou podložku. Pro lepší odvod tepla bych doporučil ještě přidat teplovodivou pastu a odstranit lak na chladících plochách, pro proudy do 10A to však nebude nutné.

Protože jsem chtěl booster vytvořit univerzálně použitelným (na různá napětí a různé proudy), byla zdrojová část ze schématu zapojení vypuštěna. Pro napájení boosteru je proto nutné použít zdroj stejnosměrného napětí. Zdroj připojený k modulu IBT-2 již musí mít parametry, při kterých budete železnici provozovat. Vždy myslete na to, že zdroj musí být schopen dodat větší proud, než jaký máte nastavený vypínací. Kvůli použití libovolného zdroje byly ponechány i samostatné svorky pro napájení logiky a procesoru. Tyto svorky (X1-1, X1-2) je však možno s napájecími svorkami na modulu IBT-2 propojit. Samozřejmostí je dodržet polaritu připojení. Dbejte na to, aby všechny zdroje, které jsou připojeny, byly galvanicky odděleny od země (SELV).

Zbytek zapojení je shodný s předchozím zesilovačem, logika řízení můstku zůstala zachována, proto je pro procesor možno použít původní program. Pro snímání proudového zatížení jsou využity výstupy IS obvodů BTN7960B. Na modulu jsou na těchto výstupech osazeny rezistory (R5, R6) s hodnotou 10k. Pokud seženete modul osazený rezistory s jinými hodnotami (např. 1k, jak je uvedeno ve schématu modulu), bude nutné je odpájet, nebo vyměnit (pokud nepočítáte s minimálním vypínacím proudem nad 11A). Výstupy IS jsou proudové s dělícím poměrem 8500. Jak můžete vidět, ve schématu jsou tyto výstupy spojeny, rezistory R5 a R6 na desce modulu IBT-2 jsou tak spojeny paralelně. K těmto rezistorům je paralelně připojena i sériová kombinace rezistoru R1 a trimru R8. Při výpočtu nastavení proudu je potřeba spočítat kombinaci všech těchto rezistorů (R5, R6 na modulu IBT a R1, R8 na desce boosteru). S danými hodnotami je možné trimrem R8 (nastaven max. odpor, měřená hodnota cca 1136Ω) regulovat vypínací proud od hodnoty cca 4,5A do cca 12,5A (nastaven min.odpor, měřená hodnota cca 430Ω). Hodnotu nastavení odporu lze měřit při vypnutém napájení přímo mezi výstupy IS a GND. Jak bylo zjištěno, proudový výstup IS není přesný a proto se nelze spoléhat na nastavení vypínacího proudu pouze výpočtem snímacího odporu. Na tento měřící výstup je také připojen "booster display", který také ovlivňuje nastavený vypínací proud, proto doporučuji použít modul displeje s vysokým vstupním odporem a vypínací proud nastavovat s již připojeným displejem.

V tomto návrhu se pro osazení na desku počítá s úpravou tohoto modulu. Pro náš účel je nezbytné přemístit kondenzátor i přívodní a výstupní svorky na opačnou stranu modulu (na stranu chladiče).