Středa

Venku je na nule, milujem minulé

Tak nějak zdánlivě tady žijem ...

Venku bylo spíš pod nulou než na nule a na zemi ležel  bílý poprašek. Po snídani jsme vyrazili na zmrzlý urolbovaný kopec a chtěli si to rychle užít, než to zase změkne.  Jezdilo se pěkně. Postupně se zatáhlo a začalo sněžit. Nejdřív sněžilo malinko, postupně to ale zesilovalo a my doufali,že nám vydrží. Sněžilo víc a víc. Po svačině už byl kopec zase měkký a nahrnutý sníh tahal za nohy. To toho nahrnutého na zemi se z oblohy sypalo víc a víc přírodního sněhu. taky klesla mlha a viditelnost se značně zhoršila. A aby toho nebylo dost, foukal ostrý vítr, který vrhal vločky proti všemu, co jim stálo v cestě. Tedy i proti nám. Netrvalo dlouho a byli jsme mokří jak myši. Počasí bylo tak husté, že většina drsných týpků to zabalila a šla domů. My jsme jen banda amatérů a tak jsme vydrželi jako obvykle až do dvou. Přijeli jsme domů a rozvěsili mokré oblečení po chatkách. Dneska jsme vynechali odpolední hry na sněhu, protože bychom asi neměli zítra v čem lyžovat. Prostě jsme se do večeře jen poflakovali a vypadalo to, že volno přišlo všem vhod. Lyžování v těžkém sněhu a sněhové vánici dost unaví. 

Večeře byla jako obvykle v půl sedmé. Kuřecí plátek s hranolky. V osm začal program Hrály se jen dvě hry. Rozjezd byl pomalejší, ale pak se to rozjelo jak o život. Velkolepé byly piškvorky. Když se to podařilo vysvětlit všem, bojovalo se jak u Thermophyl. Nakonec se po konci programu rozjel souboj "starejch-náčelníků" proti "mladejm". "Starý"  jim to nandali, tvrděj "starý". "Mladý" to viděj jinak. Když prej prohrajou jednu hru ze sedmi tak jsou vítězové. Nojo Mladý a naivní. 

Zítra nás čeká poslední lyžování, poslední večeře, páni, pak poslední  program a dobrou noc