Je 23:22:47 přesně. Všichni spí, alespoň doufáme. Venku dost fouká. Ještě štěstí, že tu s námi jsou hasiči z Dunovan. Duny jsou prý u nich obrovské. Pardon, z Dukovan. Dukovany jsou prý obrovské. V každém případě děti spí, doufáme.
Po večeři byl program. nebylo to špatné ale na všech byla vidět únava. O tom až později.
Hráli jsme živé pexeso a přesedávanou. To si může přesednout ten, jehož číslo bylo vylosováno a nikdo na něm zrovna nesedí. Těch bylo málo. Množily se stížnosti, že kostka je očarovaná a tak. nakonec vyhrál Filip. Objel řadu židlí kolem dokola jako první.
Před tím jsme hráli živé pexeso. I u toho jsme se dost pobavili.
Večeře byla v půl sedmé. měli jsme čínu s rýží hned po tom, co skončilo osobní volno.
Před ním jsme byli hrát na louce víc nebo míň drastické hry. Po eskymácké shoničce přišli čarodějnice, obři a skřítci a pak hututututu. Po hodině her a organizovaného násilí jsme šli domů. Všichni po svých, občas někdo kulhal ale všichni zoceleni bojem. Dobře, nebudu přehánět, nekulhal nikdo, ale boj to byl urputný.
Hrát na sníh jsme si šli hned po poledním klidu, který plynule navazoval na oběd se stávající ze silného vývaru a špaget ˇBoloňěze". Mňamka, která nastala 20 minut po příjezdu ze svahu. Z kopce jsme odjížděli ve dvě.
Do té doby jsme jezdili. s postupujícím časem byl kopec čím dál víc měkčí a měkčí. Ráno to bylo celkem parádní. Zmrzlý kopec, urolbované svahy, lyžovačka jako víno. Od půjčovny jsme jsme na kopec dorazili hned po deváté.
V půjčovně lyží PoshlSport, na kraji Děštného (tohle múže vypadat jako Product placement, a taky je, protože nám poskytují neocenitelné služby) jsme si vyzvedli připravené lyžaře. Na kopec jsme vyráželi v 8:30 hned po snídani. Snídaně byla opět honosná
Švédský stůl: pečivo, máslo, domácí sýr, salám, párečky, musl a sposta jiných dobrot.
Hned po budíčku, který byl v půl osmé jsme si vyčistili zobany a šli na snídani.
Dobrou noc/ ráno váš Benjamin Button