2 Konečně na lyžích
Zvolili jsme strategii bez oběda. Tedy ne, že bychom vůbec neobědvali. Jen jsme jezdili až do půl druhé a oběd měli ve dvě hodiny. Pak už jsme se na svah nevraceli.
Ráno jsme se ovšem museli nejdřív nasnídat. Pak se obléct, naložit lyže do autobusu a zastavit se v půjčovně.
Nafasovali jsme krásná prkýnka a každý nový krátkodobý majitel se se svými lyžemi musel vyfotit. To se ukázalo mimořádně prozíravé, protože už za 15 minut u vleku jeden dobrák nepoznal svoje lyže a jeden výtečník si vzal hůlky člověka delšího o dobrý půlmetr. Vůbec mu nevadilo, že hůlky drží až u uší.
Jezdilo se moc pěkně. Svah byl tvrdý a urolbovaný až do půl jedné. Pak jsme hodinu jezdili po rozměklém a v půl druhé jeli na oběd.
Ještě k začátečníkům: Kačka i Dan už jezdí. Podívejte se jak.
Pěší skupina se ve složení Nela, Míša, Ondra a Ajša se vydala na Šerlišský mlýn. Ten byl v době jejich návštěvy ještě zavřený. Našli ovšem Vyhlídku Pedlo Supa, která je úzce spjatá s postavou Chucka Norrise.
také fotografování s kartáčky stále pokračuje, jak lze vidět na některých fotkách. Naštěstí nikdo nechce jezdit s kartáčkem v puse
Po obědě jsme chvíli odpočívali. Děti hrály ping pong, holky zpívaly a vůbec jsme si užívali volno.
Ve čtyři jsme šli na hodinku a půl ven si hrát. Hráli jsme eskymáckou honičku a na Šaška a krále. Bylo to fakt hustý.
Po večeři jsme ještě hodinku hráli hry v jídelně. I při tom jsme se dost nasmáli.
A to je pro dnešek vše, dobrou noc a vůbec...