Tak ještě naposled - čtvrtek

Je statisticky dokázáno, že nejvíc úrazů se na horách stává poslední den a vůbec nejvíc při poslední jízdě. Teď už můžeme s klidem říct, že nás se to netýká. Celý čtvrtek jsme jezdili a jsme v celku zdraví. Teda až na jedny neštovice. Ty se nám vysypaly jak okno trefené kamenem včera večer. Takže tohle je opatrné varování. Jestli jste neměli neštovice, pupínky čekejte za 16 až 22 dní. 

Jinak se celý čtvrtek seběhl celkem v poklidu. Ráno jsme vyrazili všichni až na "pupínkáře". Toho si vyzvedla maminka. My jsme jezdili po novém, urolbovaném, mokrém sněhu, který po namazání krásně klouzal. Všichni už jsme jezdili na velkých sjezdovkách. Chvilkami sněžilo, pak zase pršelo. Jezdilo se ale pěkně. Dopoledne rychle uteklo a my se vrátili na maso s hranolky. 

Po obědě před námi byly poslední dvě hodinky. Brousili jsme kopec, co to dalo. Červení a oranžoví jezdili tak rychle, že je ani nešlo natočit. Žluto-zelení se valili z kopce jak utržená lavina a snowborďáci pilovali jízdu, až se jim od prken prášilo. Prostě všichni se chtěli na poslední chvíli co nejvíc zlepšit. Nikdo ale neriskoval a nedělal vylomeniny, za které bychom museli někoho kárat nebo trestat. Skoro mám dojem, že to snad takhle ani být nemohlo. Jestli ano se můžete přesvědčit na fotkách a videích, kterých jsme dnes natočli celkem dost. Nemáme tentokrát všechny lyžaře, ale je jich hodně. Třeba se na ně s chutí podíváte s dětmi, až se vám vrátí domů.

Návrat na hlavní nádraží je plánován na 13:43. Tak když nebudete mít nic lepšího na práci, přijďte. Máme spoustu dětí k odebrání.