5 Mlha

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a možná ještě dál, stojí vlek Marta a u něj přebývají hodní vlekaři. Ti nás vozili do kopce, i když nebylo zrovna moc vidět. Mlha se rozpouštěla pomalu, jezdit se ale dalo bez problémů.Červeno-oranžoví střídali modrou, červenou a občas černou. Žlutí jezdili modrou a červenou a zelení (to jsou ti co začínají) jezdili také na střídačku modrou a červenou. Jeli moc pěkně, ani nebylo poznat, že nedávno začali. Taky jsme měli dva začátečníky na prkně. Kačka už jezdila dřív, Matěj tvrdí, že na Urale, a dokládá to tvrdým až drsným stylem. Někteří další v jejím stylu shledávají ladnost francouzských škol a další zase lehkost italských svahů. Kačka zarytě mlčí, takže nevíme, kde se učila.

Carrol na tom stála poprvé a během dne zvládla sesouvání svahem, padající list i obloučky. Před polednem jezdila tak, že jí kameraman skoro nemohl dojet.Po obědě jsme měli krátký polední klid. Následoval ping pong, telefony a řvaní na chodbách. Ve čtyři hodiny jsme šli zase na chvíli hrát hry ven. Hrála se Býčí ohrada a znovu Buldoci. Že se domů vrátili všichni v jednom kuse, a nikoho nepřetrhli vejpůl, lze hodnotit jako štěstí.

Po večeři byly další hry. Hráli jsme "Uhodni co napíšou ostatní" například jakou napíšou barvu a podobně. Čím víc lidí, kteří se shodnou na stejné odpovědi, tím víc získáte bodů. Také jsme si přesedávali podle čísel.

Jinak už se asi nestalo nic zajímavého. Zítra naposled lyžujeme. Pak zabalíme lyže, věci a hurá domů. Jak jsme již psali, vlak by měl přijet v pátek ve 13:48 na hlavní nádraží.