Honza:

Když se vrátíte o pár kapitol zpět, tam, kde Blanka tak krásně popisuje své vzpomínky a pocity vázané na „Podzimní náladu“, je sice mně lichotící, ale nepřesná souvislost s dalšími „náladami“. Blanka mně zde připisuje myšlenku vytvořit vedle podzimní také další nálady. Ale bylo to jinak…

Jednoho krásného dne mi přišel mail od Romana se záludnou otázkou, jestli se mi líbí „Čtvero ročních období“ od Vivaldiho.

Že to byla otázka záludná, jsem pochopil, až když Roman nadhodil, jak by se mi líbila myšlenka „Čtvera ročních nálad Kožených Hrdel“, když ta podzimní se tak povedla. Mnoho Kožených písní vzniklo tak, že mi Roman „jen tak na zváženou“ poslal jemu blízkou muziku a já ji otextoval a upravil do Koženého „futrálu“. Ale tady se líhla přímo umělecká objednávka rovnou na slovy tři „díla“. A ta laťka, nastolená tou podzimní byla sakra vysoká. Možná se to zdá autorsky neskromné, ale podzimní měla velkou inspiraci uprostřed rodiny na konci srpna na Kvildě při podvečerní procházce od Pramene Vltavy, kde její hlavní obrysy trochu kolektivně vznikly. A teď jsem na to byl sám. Ber, kde ber…Výzva, která se neodmítá.

Tedy muziku i slova. Jaro, léto, zima. Už si nepamatuji, co bylo za roční období, když jsem na tom začal dělat. Ale první byla ta letní. Že letní ohníček voní jinak než ten zimní a že léto přeje láskám, o tom jsem přesvědčen a na tom jsem to postavil. Zima je snih, Vánoce, rolničky a nezůstávat sám. A taky trochu tanec a swing, což sice není v textu, ale v muzice ano. Kupodivu nejvíc jsem se trápil s jarem. Je spoustu písní o jaru a těžko se hledá, jak nespadnout do klišé. Dodnes si nejsem jistý, zda se mi to povedlo.

Ale Blanka mi při poslechu jejího zpěvu vždycky dá nejevo, že ona se tam našla. Podává to skvěle a já jsem při tom rád, že to právě takhle vzniklo.