Blanka:
Je mnoho písniček, které Kožený Hrdla měla a mají v repertoáru. Některé písničky postupně vymizely. Buď se nelíbily, nebo je kapela neměla ráda, některé se nepovedly a jiné jsou stálice takřka těch dvacet let.
Já bych ráda zavzpomínala na jednu písničku, která má pro mne velký význam a dodnes se mi velice líbí.
Když bylo Romanovi 50 let, dostal od Honzy Smolky krásný dárek. Složil mu písničku s názvem Podzimní nálada. Všichni jí známe a dodnes jí kapela hraje. Byl to dárek velmi milý a Kožeňáci se jí hned začali učit. Námět podzimní nálady pak způsobil, že Honza postupně napsal „čtvero ročních nálad“. Všechny se mu povedly, všechny hrajeme a zpíváme opravdu rádi, ale ta první je prostě První.
Písnička už pro muzikanty nebyla tak jednoduchá, jako notoricky známé písně jako Hardy, Montgomery a podobné. Já, skoro muzikantský laik, jsem obdivovala, jak to chlapcům hudebně myslí, ten proces, jak písnička vzniká, se mi velmi líbil. Podzimní nálada se mezi posluchači stala velmi rychle žádanou písničkou. Pamatuji si, jak jednoho dne přišel Honza s myšlenkou, že je to jeho píseň, kapela jí dobře umí, lidem se líbí. „Tak co kdybychom jí nahráli v profesionálním studiu?“ A to by nebyl Honza, aby už neměl to studio vybrané. Kousek od naší tehdejší práce v Hostivaři měl a dodnes má, nahrávací studio pan Šikýř, všichni byli pro, domluvili jsme termín a s nástroji a naladěnými hlasy jsme vyrazili vstříc novému dobrodružství. Pan Šikýř byl úžasný. Píseň neznal, slyšel jí poprvé, přesto okamžitě pochopil. Nejen písničku, ale i přesně odhadl naše možnosti a schopnosti. Pro mne to byl opravdu nezapomenutelný zážitek. Do studia jsme šli vybaveni svačinou, pitím, přezutím. Byli jsme poučeni, co smíme, kam nemáme chodit s jídlem. Všichni jsme si drželi palce, byla tam naprosto úžasná atmosféra. Všichni soustředění, snažili se ze sebe vydat maximum. Samozřejmě, že pomohla technika mistra zvuku, ale celkově tam bylo cítit to nadšení a snaha, aby z nás vyšlo to nejlepší. To studio nějak zvláštně vonělo. Nahrávali jsme dlouho do noci, druhý den jsme šli do práce, ale nikomu to nevadilo. Dodnes, když Podzimní náladu slyším, vybaví se mi obraz kapely, jak stojí a posedává kolem mixážního pultu, jak po x-té poslouchá jednu sloku a ti, kteří vědí, říkají své připomínky.
Písnička se povedla. Později jsme natočili v profesionálním studiu další písně, které postupně vydaly na 4 CD. Nikdy to nebylo jednoduché. Hledali jsme čas mezi prací, rodinou a nahráváním do noci. Vždy byla velmi kamarádské a vstřícná atmosféra. Ale ta první písnička byla prostě První. A když k ní Míla Wolf vyrobil videoklip… no to je také nádhera! Tak se pokochejte, zaposlouchejte, stále je to krása!