Honza Smolka:

Zdá se, že toto byla první Kožená písnička s textem, který byl celý, jak se říká, z mé dílny. Než jsem začal psát tento příběh, musel jsem hodně mořit hlavu, jak to asi bylo, že takový text vzniknul. Je to právě už skoro těch dvacet let, podle archivu našeho houslisty Míly je píseň datována do roku 2002. A to je sakra dávno…

Originál je z repertoáru fenoména jménem Eric Clapton. I když má jeho tvorba hrozně široký záběr, myslím, že něco od něj zatím ve zpěvníku Kožených Hrdel nebylo, byť údajně v jisté fázi svého vývoje operoval i na poli country hudby. Nicméně za dlouhých Kožených večerů a zkoušek jsme nejen hráli, ale i debatovali o tom, kdo má jakou muziku rád. A tak zřejmě došlo i na Erica. Kytarový mág, určitě sen a vzor mnoha kytaristů. To mohla být jedna inspirace.

Ten další a silnější podnět bych viděl v tom, že jsme v té době s mou ženou hodně cestovali za kratšími či dlouhými výlety po horách (v té době ještě bez vnoučat) a při té příležitosti v autě cestou poslouchali spoustu muziky. Claptonových alb jsme měli několik a moc se nám líbila. Vždycky mne některá skladba vtáhla víc než ty ostatní a tu jsem nějakou dobu omílal, až mne buď opanovala nebo „opustila“. Znáte to jistě také, kdy vám něco zní v hlavě a stále se vám to vrací.

Nicméně, nyní přichází na řadu otázka obsahu tohoto textu. Sny míváme všichni. Ty smutné, strašidelné a ošklivé, kdy se člověk vzbudí až zpocený a je rád, že se probudil, že je to téma pryč, ty nikdo nechce. Ale tenhle sen z textu je sice taky smutný, ale krásně…

Roman často na koncertě uvádí: „A teď vám zahrajeme lehce erotickou píseň od Honzy.“ Hezký poslech…