Čejkovi z Marievsi

Čejkovi byli naši předci ze strany mé babičky Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové. V úvodu kapitoly Součkové ze Střížova je výřez z jejího rodného listu, ve kterém se dočteme, že její matka se jmenovala za svobodna Marie Součková a byla dcerou Tobiáše Součka, tkalce ze Střížova č. 6 a Josefy Čejkové z Marievsi č. 16. Těmto mým předkům Čejkům je věnována tato kapitola.

Havel Čejka

moje 10. generace za strany mé babičky Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

Havel se narodil v první polovině 17. století neznámo kde.

Vedle je záznam z Berní ruly roku 1654 vsi Pořežín. Havel Čejka je uváděn jako chalupník nově osedlý. Do vsi přišel roku 1652. Dále se dozvídáme, že měl 12 strychů rolí. (1 strych = 0,285 ha). Na zimu seje 4 strychy a na jaro také 4 strychy. K robotě může poskytnout dva potahy. Chová 2 voly, 3 krávy, 2 jalovice, 9 ovcí a 1 svini.

V obci jsou tři hospodařící sedláci, jeden nehospodařící, jeden grunt je pustý. Dále jsou zde dva chalupníci. Nikdo další nehospodaří.

Obec Pořežín

Vesnice na Českomoravské vrchovině v okrese Žďár nad Sázavou. Dnes je součástí obce Velká Losenice. V obci se nachází kulturní památka. Jde o působivý soubor staveb: tvrz Durnštejn s mlýnem (hamrem na zpracování železné rudy), který se nachází v táhlém údolí Losenického potoka. Tvrz byla založena na přelomu 14. a 15. století. Nejstarší zpráva o hamru pochází z roku 1482.

Historie mlýna by nás mohla zajímat. V kapitole "Součkové ze Střížova" se zmiňuji na našich předcích mlynářích příjmím Březina na Prostředním mlýně ve Velké Losenici, též na Losenickém potoku. Dcera mého předka Martina Březiny (*1744) Tereza se provdala za Martina Wasserbauera ze mlýna v Pořežíně. Jeho předek Martin Waserpaur je uveden také výše jako majitel svobodného gruntu č. 1 - tvrze. Rod Wasserbauerů je držitelem mlýna, který později dostal č. 2, od poloviny 18. století.

Josefínský katastr z roku 1785 zaznamenal v Pořežíně 7 gruntů, 1 mlýn a 8 chalup.

Pořežín se dříve nazýval Pořečín a patřil do panství Polné. Od konce 19. století patřil do okresu Chotěboř, od roku 1950 patří do okresu Žďár nad Sázavou.

V roce 2011 bylo v obci 34 domů a 64 obyvatel.

Pavel Čejka

moje 9. generace za strany mé babičky Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

Rok narození neznám, ani jméno jeho manželky.

O jeho existenci vím pouze ze zápisu o úmrtí a také z matričního zápisu svatby jeho syna Jakuba Čejky, který je můj předek.

V Pořežíně v jeho době ještě žil Jakub Čejka s manželkou Ludmilou, s velkou pravděpodobností jeho bratr.

Zápis v v matrice farního úřadu Havlíčkova Borová:

Nadpis: Poznamenání v Pánu zesnulých Svátostmi zaopatřených a při chrámu Páně sv. Jakuba ve Velké Losenici pohřbených. Rok 1701.

8:března, z Pořežína, pochován jest Pavel Čejka zaopatřen svátostmi.

Bohužel není zapsáno kolik mu bylo v době úmrtí roků.

Jakub Čejka

moje 8. generace za strany mé babičky Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

Zápis o narození Jakuba jsem nenašla. Narodil se v Pořežíně, což se dozvídám ze zápisu svatby. Oženil se 11. prosince 1720 v Benátkách u Ždírce nad Doubravou s Kateřinou Zadukuje narozenou roku 1700 v Benátkách.

11. prosince 1720 bylo po trojích ohláškách uzavřeno manželství mezi Jakubem, synem Pavla Čejky z Pořežína s poctivou pannou Kateřinou, dcerou Mikuláše Zadukůj z Benátek.

Předci Kateřiny Čejkové rozené Zadukuje

Příjmení, které dnes už nikdo nenosí. V zápisech se objevuje pokaždé jiná podoba: Zadukuje, Zadukuj. Zadukůj, Zadůkůj, Zádůkuj, Zadůkůje.

Otcem byl Mikuláš Zadukuje, narozen 8. prosince 1656 v Benátkách, syn Jana Zadukuje, narozen asi 1627 v Benátkách a Doroty neznámého příjmí.

Vlevo zápis z Indexu narozených farního úřadu Libice nad Doubravou:

Rok 1656, 8. prosinec - Zadůkůj Mikuláš, Benátky (číslo 36 znamená stránku v matrice, ta se ale nezachovala)

Matkou je Alžběta Vašíčková z Kohoutova, dcera Matouše Vašíčka z Kohoutova.

Dole svatba rodičů Kateřiny Zadukuje (farní úřad Libice nad Doubravou):

8. října 1679: v stav sv. manželství po trojím ohlášení v kostele potvrzeni jsou Mikuláš Zadukuje s Alžbětou, dcerou Matouše Vašíčka ze vsi Kohoutova v přítomnosti svědků Jiříka Jelínka ze Sopot, Jiříka Pátka z Kohoutova a Doroty z Horního Ranska.

Otec Mikuláše Zadukuje - Jan Zadukujů, hospodář a nekatolík je uveden v Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 (nahoře): Je mu 24 let, jeho ženě 18. Z toho je výše odvozen rok jejich narození. Jeho žena je katolička.

Nahoře vlevo je výpis obce Benátky z Berní ruly 1654: V obci jsou pouze dva činní hospodáři. Oba selské grunty jsou opuštěné, sví políčka opustili i všichni zahradníci a to i další dva zde neuvedené, v knize na další stránce. Hospodaří jen dva chalupníci: Jan Zadukuje a Jan Ryšavý alias Jan Michal.

V Kohoutově se v těchto letech žádný Vašíček nenachází, musel se sem nastěhovat o pár roků později. Vašíčkovi ale žijí v sousedním Ransku.

Našla jsem narození čtyř dětí:

1721 - Václav Čejka, narodil se v Benátkách
1723 - Josef Čejka - můj předek, narozen v Benátkách, další podrobnosti níže
1727 - Kateřina Čejková, narodila se v Kohoutově
1729 - Matěj Čejka, narodil se v Kohoutově dožil se dospělého věku, oženil se s Dorotou Kolářovou z Jeřišna

Vidíme, že po svatbě žila rodina nejprve v Benátkách, později v Kohoutově.

Úmrtí Jakuba Čejky jsem nenašla. Jeho manželka Kateřina zemřela 30. ledna 1769 v obci Nové Vsi u Chotěboře ve věku 69 let, v domku svého syna Josefa Čejky, mého předka.

Josef Čejka

moje 7. generace za strany mé babičky Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

Josef se narodil 28. prosince 1723 v Benátkách u Ždírce nad Doubravou.

Otec Jakub Čejka, matka Kateřina.

Kmotr Josef Kopecký.

Obec Benátky

Obec se dříve nazývala Benatky či Benatek. Nachází se 3 km od Ždírce nad Doubravou a od roku 1964 jsou jeho součástí. Předtím byly samostatnou obcí v okrese Chotěboř. Obyvatelstvo se zde živilo převážně tkalcovstvím, později zde byly postaveny tři tkalcovny. V roce 1869 zde žilo 329 obyvatel, v roce 1910 to bylo 376 obyvatel. Od té doby počet lidí neustále klesá. V roce 2007 zde žilo 168 lidí.

Název je nejspíše odvozen od italských Benátek, kdy blízkost vodních toků lidem toto město připomínalo.

Josef Čejka se oženil po trojích ohláškách 7. a 14. září a 21. října v Nové Vsi u Chotěboře dne 29. října 1759 s počestnou nevěstou Dorotou Źákovou, dcerou Jiřího Žáka, narozenou 22. listopadu 1728 v Nové Vsi u Chotěboře.

Předci Doroty Čejkové, rozené Žákové

Otcem byl JIŘÍ ŽÁK narozen 8. dubna 1694 v Podlipském mlýně patřící obci Lipka. Jeho rodiče byli VÁCLAV ŽÁK ze Lhůty a ANNA.

8. apríla pokřtěn jest v chrámu Páně sv. Jiljí v Libici Jiří poctivě zplozený syn Václava Žáka z Podlipského mlýna a Anny, ženy jeho. Kmotr: Václav Borovička z Lipky. Svědkové: Jiří Zástava z Nových Mlýnů a Polexina Čížková z Malé Stříteže.

Podlipský mlýn ukončil provoz roku 1950 a v roce 1960 byl zbourán. Dnes se místo jmenuje Dolní pila a na místě mlýna stojí rekreační zařízení, viz foto. Mlýn stál na náhonu řeky Chrudimky.

Mlýn zde stával od 17. století spolu s pilou. Tehdy patřila oblast Dolní Pily obci Lipka, která spadala pod farnost Libice nad Doubravou. Dnes patří obě části pod obec Horní Bradlo, okres Chrudim. Nikde není záznam, že by byl Václav Žák mlynářem. Nejspíše zde pracoval.

Rodiče Václava Žiaka byli VÁCLAV ŽIAK s KATEŘINOU neznámého příjmí.

Jeho rodiče byli MIKULÁŠ ŹIAK narozen roku 1615 a DOROTA neznámého příjmí, narozena roku 1624, oba ze Lhůty.

Vlevo je zápis v Berní rule z roku 1654. Mikuláš Žák (Žiak je psáno v matrikách) je sedlákem (starousedlíkem) ve vsi Lhůta.

Zápis ze Soupisu poddaných podle víry z roku 1651, ze kterého lze odvodit rok narození. Je zde uveden syn Jakub a děvečka Anna.

Matkou Doroty Čejkové, rozené Žákové byla MAGDALENA TÁBORSKÁ. Narodila se 8. června 1703 v Nové Vsi u Chotěboře, zemřela 11. prosince 1751 také v Nové Vsi u Chotěboře. Její rodiče byli MATĚJ TÁBORSKÝ (1664-1734) a ALŽBĚTA neznámého příjmí (1664-1734).

Matěj Táborský pochází z Nové Vsi u Chotěboře. Nicméně rod na nějakou dobu někam zmizel, aby se později vrátil. V Berní rule z roku 1654 je grund Táborských opuštěný.

Manželé zemřeli ve stejný den: Nová Ves, 16. ledna 1734 zemřelý jest Matěj Táborský, 70 let, vyzpovídán a přijal svátost. Ve stejný den zemřela a pohřbena byla manželka jeho Elisabetha, svátostmi zaopatřena, věk stejný.

Josef Čejka pracoval jako ovčák v Novém Dvoře u Nové Vsi u Chotěboře.

Našla jsem narození těchto jeho dětí a jeho manželky Doroty:

1760 - Michael Čejka, narozen v Nové Vsi
1762 - Josef Čejka, můj předek, podrobnosti níže (narozen v Novém Dvoře)
1764 - František Čejka, narozen v Novém Dvoře, po otci se stal ovčákem. Oženil se s Marií Petržílkovou z Třemošnice. Jako ovčák pracoval v Libici nad Doubravou, jako šafář v Třemošnici č. 5 a Moravanech č. 19.
1767 - Jakub Čejka, narodil se v Nové Vsi.
1769 - Martin Čejka, narodil a zemřel jako půlroční v Nové Vsi.

Záznam o úmrtí manželů jsem nenašla.

Josef Čejka

moje 6. generace za strany mé babičky Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

Josef se narodil 18. května 1762 v Novém Dvoře u Nové Vsi u Chotěboře. Oženil se 10. listopadu 1782 s Růženou Vrabcovou (Brabcovou, narozenou 4. září 1756 ) v Nové Vsi u Chotěboře.

10. listopad 1762, Nová Ves č. 5

Zásnubní smlouva uzavřená ústně v kostele sv. Václava za přítomnosti: Snoubenec Josef, syn Josefa Čejky, pastýře v Nové Vsi s počestnou snoubenkou Růženou, dcerou zemřelého Brabce Václava, domkáře z Nové Vsi, poddaní v Nové Vsi. Manželství uzavřeno po třech ohláškách. Svědci: Martin Krejčík, Filip Filip, Dorota Pešková, Dorota Eisová, všichni z Nové Vsi

Předci Růženy Čejkové roz. Vrabcové / Brabcové

Otcem byl VÁCLAV VRABEC, domkář z Nové Vsi. Datum a místo narození neznám, neznám tedy ani jeho rodiče. Václav Vrabec zemřel 23. 2. 1764 v Nové Vsi u Chotěboře ve věku 42 let.

Matkou byla LUDMILA, rozená PIVOŇKOVÁ (14. 12. 1716 - 4. 2. 1771) narozená ve Skelné (Staré) Huti u Čestína, zemřela v Nové Vsi u Chotěboře, dcera JANA PIVOŇKY (1682 - 11. 5. 1727), sklářský tovaryš ve Skelné Huti u Čestína a ALŽBĚTY SVĚTECKÉ, dcery pána JANA SVĚTECKÉHO (1665 - 5. 4. 1733 ), sklářského tovaryše v Skelné huti u Čestína, zemřel v Skelné Huti pod Třemšínem a jeho manželky KRISTÝNY, neznámého příjmí.

Zápis z matriky o svatbě Václava a Ludmily:

Nová Ves, poddaní, 20. únor 1748

Po třech ohláškách bylo uzavřeno manželství mezi počestným mládencem Václavem Vrabcem a počestnou Ludmilou, dcerou zemřelého Jana Pivoňky z Čestína.

Čestín se nachází v okrese Kutná Hora, 39 km od Nové Vsi. Proto jsem byla velmi překvapená, když jsem v matrice Čestína opravdu našla narození Ludmily Pivoňkové.

Stará Huť (asi 2 km od Čestína):

Dne 14. prosince 1716 pokřtěno dítě Ludmila otce Jana Pivoňky, sklenáře tovaryše, a matky Alžběty. Kmotrou její je paní Alžběta Eisnerová z huti Morány, manželka Mistra. (Její manžel byl majitel moránské sklářské huti Vavřinec Eisner, skelmistr).

Zápis v matrice v Čestíně o svatbě rodičů Ludmily: Jana Pivoňky a Alžběty Světecké, která se konala ve Staré huti dne 8. září 1714:

Prohlášení (ohlášky) 1. v neděli třetí po Svatém Duchu, 2. v neděli čtvrtou po Svatém Duchu, 3. v neděli pátou po Svatém Duchu. Potvrzeni jsou ve stav manželství na den narození Blahoslavené Panny Marie. Poctivý mládenec Jan Pivoňka sklenář s poctivou pannou Elisabethou Pána Jana Sweteczkyho vlastní dcerou, u přítomnosti družby Václava Mirovskýho řemesla ševcovskýho tovaryše ze Staré Huti. Družičky: Anna Marie Pána Tobiáše Adlera v téže huti Mistra dcery, svědkové toho jsou Pán Tobiáš Adler, 2. Laurentius (Vavřinec) Eisner, Mistr moranský, 3. Rozina Franze Sojky pekaře čestinského manželka, 4. Catharina starýho Fogla tovaryše z téže huti žena a mnoho přítomných poctivých obojího pohlaví lidí. Manželství uzavřel páter Eliáš Joannes neč. Administrátor.

Šlo o svatbu za účasti samé vrchnosti. Můj předek Pán Jan Sweteczký pochází pravděpodobně ze starého českého rytířského a vladyckého rodu Světeckých z Černčic. Jeho manželkou byla Kristýna Sweteczká. Ve Staré Huti se jim narodilo celkem osm dětí. U jejich narození je Jan Sweteczky uváděn jako sklenářský tovaryš a také jako švagr skelmistra Tobiáše Adlera. Jan Světecký mohl tedy mít za manželku roz. Adlerovou, nebo naopak pan Tobiáš Adler mohl mít za manželku roz. Světeckou. Rodokmen Tobiáše Adlera je vcelku zpracovaný, jsou známi jeho rodiče, prarodiče a sourozenci. Mezi nimi není jmenována žádná Christina (manželka Jana Světeckého). Je tedy pravděpodobnější, že Juliana, manželka Tobiáše Adlera byla roz. Světecká (1766 - 23.9.1732). Žádný zpracovaný rodokmen neuvádí její rodné příjmí.

O pánu Tobiáši Adlerovi je zápis na Wikipedii. Z něj se dozvídáme, že přišel do Čech z Horního Rakouska. Se svým otcem Martinem a dědem Kryštofem působili nejprve jako sklářští tovaryši ve Fryšavě na Moravě. Tobiáš pak byl předním tovaryšem na sklárně u Doks v severních Čechách, odkud přešel do Staré Huti u Nespeřic. První záznam o Tobiášovi Adlerovi je ve zručské matrice k roku 1694. Ve Staré Huti zaměstnával převážně bratry a později i syny. Huť vzkvétala a Tobiáš ji provozoval až do r. 1721, kdy odešel se synem Tobiášem do sklárny v Rožmitálu pod Třemšínem.

Tobiáš měl 5 synů. Ti všichni také provozovali sklářské hutě na různých místech v Čechách, mimo jiné i ve Slavětíně, Modletíně a Jilemu na dnešním okrese Havlíčkův Brod, kam se mohla dostat Ludmila Pivoňková a přiblížit se tak Nové Vsi u Chotěboře, kde měla svatbu.

Starou Huť u Nespeřic převzal po otci Jan Bedřich Adler, který se téhož roku oženil s Evou Terezii Gattermayerovou. Huť byla zrušena v r.1731 údajně pro nedostatek dřeva.

Vavřinec Eisner a jeho manželka Alžběta byli majiteli sklářské hutě moranské, dokonce vlastnili i část panství Čestín a vybudovali v Moránech panský dvůr. Jeho správní budova byla později přestavěna na lovecký zámeček, který je dnes kulturní památkou.

Sklářská pec, počátek 18. století. Vlevo tavící pec, vpravo chladící pec.

Sklárny vznikaly u vody, s místech s bohatou zásobou dřeva, kterého sklárny spotřebovaly ohromné množství. Dostupný musel být také křemen a vápenec.

Když se spotřebovalo dřevo v okolí, skláři huť opustili a našli si nové příhodně místo, kde založili novou huť.

Okolo hutě také vznikaly jednoduché příbytky sklářů.

O rodu Světeckých z Černčic více zde

Josef Čejka vyrostl v ovčíně na panském dvoře, protože jeho otec byl ovčákem. Brzy se vypracoval na šafáře, což byl správce dvora, nadřízený čeledi, která se starala o ustájený dobytek. Šafář rozděloval práci nejen jim, ale také poddaným, kteří přicházeli na dvůr plnit si své robotní povinnosti. Jako šafář je v matrikách uváděn na panském dvoře Skuhrovec a také v Novém Dvoře. Nejspíše vystřídal více míst.

Našla jsem narození jediného dítěte a to právě mého předka Františka Čejky. Narodil se roku 1785 v Kohoutově č. 6 a i tady je jeho otec Josef Čejka uváděn jako šafář.

Na mapce jsou vyznačena místa, kde Josef pracoval jako šafář.

Úmrtí manželů Josefa a Rosálie Čejkových jsem zatím nenašla.

František Čejka

moje 5. generace za strany mé babičky Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

František se narodil 20. dubna 1785 v Kohoutově č. 6. V Kohoutově byla ale v té době jen čtyři stavení a čísla 1 -4. Čísla 5, 6, a 7 byla v Novém Dvoře, který tehdy nejspíše spadal pod Kohoutov.

František se oženil dvakrát. Jeho první manželkou byla Kateřina Dvořáková, dcera sedláka Jakuba Dvořáka z Nové Vsi č. 35. Svatba se konala na rodném statku Kateřiny dne 6. ledna 1805. Z tohoto manželství se narodilo pět dětí.

1805 - Josefa Čejková, v Nové Vsi č. 59, umírá dvoutýdenní.
1807 - Kateřina Čejková, v Nové Vsi č. 23. Vdává se se za Josefa Piskače a žijí v Dobkově.
1812 - Josef Čejka, v No. Roku 1853 se žení s Barborou Potměšilovou z Petrovic a žijí v Chotěboři.
1816 - Josefa Čejková, v Nové Vsi č. 13, umírá půlroční.
1820 - František Čejka, v Marievsi č. 1. Oženil se s Josefou Polívkovou z Marievsi č. 6. Našla jsem narození šesti dětí. Všechny se narodily v Marievsi č. 16.

Manželé se kolem roku 1818 stěhují do nově založené vesnice Marieves.

Manželka Anna umírá na komplikace posledního porodu ve věku 32 let v Marievsi č. 1.

31. července 1821 se František žení podruhé. Svatba se koná v Kohoutově, rodišti nevěsty kterou je můj předek Tereza Pátková. Tereza se narodila roku 1795 v Kohoutově. Matrika narození se nedochovala, dochoval se pouze Index k této matrice, z něj tedy vím rok narození.

Předci Terezy Čejkové, rozené Pátkové

Otcem Terezy byl Václav Pátek, narozený 3. září 1765 v Kohoutově, syn Jiřího Pátka a Magdaleny roz. Pátkové, oba z Kohoutova.

Rodiče Jiřího Pátka byli Jakub Pátek z Kohoutova, syn Martina Pátka, nar. 2. 10. 1677 v Kohoutově a Kateřiny Cimplové nar. 5. 9. 1711 ve Ždírci nad Doubravou, dcera Václava Cimpla (1680-1732) ze Ždírce nad Doubravou č. 20 a Kateřiny Caklové (1670-1739) ze Ždírce nad Doubravou.

Rodiče Magdaleny Pátkové byli Josef Pátek a Magdalena, oba z Kohoutova.

Na fotografii vpravo je grunt Cimplů ve Ždírci nad Doubravou (stav v roce 1945). Od 28. dubna 1674 je majitelem Matěj Cimpl, otec Václava Cimpla, kdy kupuje grunt od Jiříka, rychtáře starého. Matěj Cimpl zemřel roku 1719, poté se ujímá hospodářství je syn Josef Cimpl, bratr mého předka Václava Cimpla a dále jeho potomci. Byl to třetí největší statek v obci.

Můj předek Václav Cimpl koupil tuto chalupu č. 12 ve Ždírci nad Doubravou od Martina Nadavače, který ji postavil roku 1714.

Po zemřelém Václavu Cimpovi ji koupil roku 1735 Jakub Cimpl.

Na foto je stav roku 1925.

Matkou Terezy byla Magdalena Fialová, narozená 7. září 1769 v Bílku, dcera Jakuba Fialy (17.7.1742 - 5.1.18104), zednického mistra z Bílku a Alžběty Pátkové (13.3.1743 - 18.3.1820) z Kohoutova.

Rodiče Jakuba Fialy byl Jan Fiala (*1711) v Bílku, syn Jakuba Fialy z Bílky a Anyšky Šmejdové, dcery Martina Šmejdy z Libice nad Doubravou. Matkou byla Anna Běloušková z Bílku, dcera Jana Bělouška (1685-1735) z Krucemburku a Jany neznámého příjmí. Rodiče Jana Bělouška byl Vít Běloušek a Anna Vilímová, oba z Krucemburku. Děda Víta Bělouška byl Lukáš Běloušek (*1604), konšel v Krucemburku. Anna Vilímová je sestrou Jana Vilíma, mého předka, jejich rodiče Jan Vilím a Lidmila jsou mými předky i ze strany rodu Vilímů.

Výpis z Berní ruly roku 1654 z Krucemburku

Píše se v ní, že řada sedláků se spíš než hospodářstvím živí jinak "nejvíce formaněním a handly, to co potahy mají, předivem a řemesly. Vidíme to i v tabulce, kde řada sedláků má uvedenou i další živnost.

Je zde zde uveden můj předek JAN VILÍM, o kterém už podrobněji píšu v kapitole

Vilímovi z Vísky a Nové Vsi u Chotěboře

Dále tu vidíme LUKÁŠE BĚLOUŠKA. Stejně jako Jan Vilím obhospodařuje 21 strychů rolí, z toho na podzim osívá 6 strychů a na jaře 5 strychů rolí (jeden strych = asi 0,315 ha), Měl 2 potahy, 1 koně, 1 vola, 5 krav, 4 jalovice, 7 ovcí a 1 svini.

Soupis poddaných podle víry z roku 1651:

LUKÁŠ BĚLOUŠEK, 50 let, krucemburský konšel a jeho žena ANNA. Syn VÍT BĚLOUŠEK 28 let a jeho žena ANNA VILÍMOVÁ, 27 let.

V červených kroužcích obce předků Terezy Čejkové, rozené Pátkové.

V tomto druhém manželství Františka Čejky a Terezy se narodilo šest dětí, všechny v Marievsi č. 16:

1822 - Josefa Čejková, žila pouhý týden.
1824 - Antonín Čejka, zemřel roku 1825
1827 - Klára Čejková, zemřela roku 1828
1830 - Anton Čejka
1832 - Jan Čejka, oženil se s Annou Moučkovou z Marievsi č. 9. Žili v Marievsi č. 9 a č. 1.
1834 - Josefa Čejková, můj předek

František je v matrikách uváděn jako domkář a tkadlec. V roce 1822 při narození syna Jana je uváděn jako rychtář v Marievsi.

František asi velmi toužil po dceři jménem Josefa, možná na počest svého otce. V prvním manželství se mu narodily dvě Josefy, obě zemřely malé. V druhém manželství mu umírá další malá Josefa. To ho neodradilo od toho a tímto jménem pojmenoval další dceru. Čtvrtá Josefa naštěstí přežila a tím i její potomci včetně mě.

František Čejka zemřel 9. dubna 1851 ve věku 65 let na sešlost stářím. Jeho žena Tereza zemřela dřív a to 18. srpna 1848 ve věku 53 let na tuberkulózu. Chalupu č. 16 zdědil jeho syn František Čejka.

Mým předkem je nejmladší dítě Františka Čejky, v pořadí jedenáctá Josefa Čejková.

Mapka vesnice Marieves ze Stabilního katastru z roku 1838. Vyznačeny chalupy č. 1 a č. 16, kde bydlel František Čejka. Fotografie z roku 2019: nahoře dům č. 1, dole dům č. 16.

Obec Marieves

(německy Mariendorf) je osada, která má dnes (rok 2020) 86 obyvatel, leží 561 metrů nad mořem a patří k Příjemkám a městu Chotěboř. V době, kdy zde žil František Čejka patřila k obci Počátky, tehdy zvaná Počátek (německy Potschatek) a to až do roku 1957.

Původ obce souvisí s Marií Okříškouu, La Montre-Frintopp, druhou manželkou Josefa Jáchyma Vančury z Řehnic. Manželský pár v rok své svatby roku 1811 poskytl pastviny obce Počátky svým lesním dělníkům, aby zde založili osadu. Vlivem Josefa Jáchyma Vančury jsou zde uplatněny moderní urbanistické zásady - Domy jsou stejně daleko od sebe a nestejně vzdáleny od cesty.

Obec dostala jméno podle své zakladatelky.

V době založení zde bylo 23 chalup, všechny zděné, tedy oproti okolním obcím šlo o moderní ves. Z matrik vím, že dům č. 16, Kde se Františku Čejkovi a jeho druhé manželce Tereze narodily všechny děti sloužil i jako hospoda. František Čejka nebyl hospodský, na tuto činnost místnost pronajímal, jeho syn František však již zde hostinskou činnost provozoval. V archívu velkopanství Chotěboř je uložena jeho prosba z roku 1844 o zachování udělené výčepní živnosti s tím, že dlužnou částku urychleně zaplatí.

Josefa Čejková, provdaná Součková

moje 4. generace za strany mé babičky Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

Josefa se narodila 20. června 1834 v Marievsi č. 16.

Zápis z matriky v Marievsi:

20 června narozená, 21. června pokřtěná, dům č. 16, Josepha, katolička, pohlaví ženské, manželka.

Otec: Čejka František, domkář z Marievsi, syn šafáře ve Skuhrovci na statku Nová Ves a matky Rosálie, rodem Brabec z Nové Vsi.

Matka: Tereza, dcera Václava Pátka z Kohoutova na Polensku a matky Magdaleny rodem Fiala z Bílku.

Josefa se provdala kolem roku 1861 za Tobiáše Součka ze Střížova. O nich a jejich potomcích podrobně zde:

Součkové ze Střížova

Page updated

Google Sites

Report abuse