Embedded Files
Hejkalovi byli mí předci ze strany mé babičky Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové. Přikládám výřez z jejího rodného listu. Zde je vidět, že matka jejího otce Františka Kubáta se jmenovala za svobodna Anna Hejkalová. Narodila se v Jitkově č. 3. Byla to moje praprababička. Mým předkům Hejkalovým je věnována tato kapitola.
Význam příjmení HEJKAL: strašidlo děsící lidi svým hlasem
Význam příjmení HEJKAL: strašidlo děsící lidi svým hlasem
Matouš Hejkal
Matouš Hejkal
moje 10. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, roz. Kubátové
Člověk by si myslel, že příjmení Hejkal není až tak vzácné. V Berní rule z roku 1654 se však vyskytují jen dva lidé. Jeden pochází z okresu Klatovy a druhý, Matouš Hejkal, je uveden v Jitkově. Nepochybně to bude můj předek, i když v matrikách není dost údajů, které by mě dovedly až k němu.
V tabulce jsou uvedeni všichni sedláci, kteří v té době hospodařili v Jitkově. Dozvídáme se z ní, že Matouš Hejkal patřil ke třem největším sedlákům, vedle jiného mého předka Jiříka Kubátů a dále Matouše Pírka. Nepocházel však z Jitkova. Obsadil opuštěnou a navíc vyhořelou usedlost dva roky před sčítáním a to roku 1652. Matouš obhospodařoval 20 strychů rolí, na zimu osíval 5 strychů rolí, na jaře 6 strychů. K dispozici měl 2 potahy, choval 2 voly, 4 krávy, 4 jalovice, 11 ovcí a 6 sviní. Odkud do Jitkova přišel se už nedozvíme.
Toto je zápis v Soupisu poddaných podle víry z roku 1652. V obci byli dva sedláci Matoušové, Pírko má své příjmí uvedené, jde tedy o Matouše Hejkala. I zde je poznamenáno že do obce přišel, tudíž je cizí. Je uvedena manželka Regina a dvě dcery. V rodině žije ještě jedenáctiletý Jakub. Je možné že bude příbuzný rodiny. Písmeno "n" znamená, že nejsou katolíci a značka "+" znamená, že je naděje na jejich obrácení ke katolické církvi. Manželé měli určitě později i syny, protože příjmí nezmizelo, naopak se ještě rozšířilo do okolních obcí.
Z těchto údajů můžeme odvodit rok narození. Matouš Hejkal se narodil kolem roku 1624 a jeho žena Regina kolem roku 1627, oba neznáme kde.
Jak se jmenoval jeho syn, který se stal mým předkem nevím.
neznámý Hejkal
neznámý Hejkal
moje 9. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, roz. Kubátové
Náš nejstarší matričně potvrzený Hejkal je až syn tohoto neznámého muže s příjmím Hejkal, který žil v Oudoleni. V Jitkově i Oudoleni se nachází více adeptů na tohoto mého předka.
Václav Hejkal a jeho manželka Juliana - v roce 1721 se žení Vojtěch Hejkal, syn Václava Hejkala s Marií Martínkovou, oba z Oudoleně. Václav umírá roku 1738 ve věku 70 let v Oudoleni. Narodil se tedy roku 1668.
Tomáš Hejkal a jeho manželka Alžběta - žijí v Jitkově a roku 1691 a 1693 se jim rodí dvě děti Vít a Matěj Hejkalovi.
Pavel Hejkal a jeho manželka Mariana - roku 1705 se vdává jejich dcera Alžběta. Žijí v Oudoleni.
Jan Hejkal - roku 1673 se vdává Kateřina a roku 1677 Judita, obě dcery Jana Hejkala z Oudoleně.
Je vidět, že rod se velmi rozšířil, ale správného předka určit nedokážu.
Historie obce Oudoleň
Historie obce Oudoleň
Obec Oudoleň leží v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina. Má 377 obyvatel (rok 2020). V roce 1950 zde žilo 493 obyvatel, v roce 1890 to bylo 839 obyvatel. V obci je nyní kulturní dům, škola, školka, pošta a knihovna.
V Pamětní knize školy oudoleňské se píše, že v roce 1778 vyučovala Kateřina Dymáková slabikování a počítání ve své chalupě. V roce 1786 zde již byl jmenovaný učitel, který měl učit v maličké škole, kterou si obyvatelé za vlastní peníze zřídili. V roce 1798 již byla postavená dřevěná škola, která se skládala z jedné třídy a bytu učitele. Materiál na ní daroval majitel Polenského panství kníže Ditrichstein.
V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži "Obec Vysočiny" za rozvíjení lidových tradic.
První písemná zmínka o obci je z roku 1397. Obec však určitě existovala již dříve. Název obce mohl vzniknout z její polohy v údolí. Podle oné první písemné zmínky ve tvarech Udolen a Odolen, což znamená "Odolenův" ... nejspíše dvůr. A toto vysvětlení již zcela koresponduje s krásnou pověstí o vzniku nejen Oudoleně ale i Jitkova, kterou jsem popsala ve složce "Rytíř Jan z Markvartic". Klikněte zde:
Jakub Hejkal
Jakub Hejkal
moje 8. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, roz. Kubátové
Jakub se narodil kolem roku 1690 (odvozeno z matriky úmrtí). Oženil se s Magdalenou neznámého příjmí. Manželé žili v Oudoleni.
Našla jsem narození těchto dětí:
1722 - Anna Hejkalová, zemřela ještě v roce 1722
1724 - Anna Hejkalová, zemřela v deseti letech roku 1734
1726 - Vavřinec Hejkal , zemřel roční v roce 1727
1728 - Tomáš Hejkal
1732 - Vojtěch Hejkal, můj předek, podrobnosti níže
1734 - Anna Hejkalová, zemřela dvouměsíční v roce 1734
Je vidět, že všem narozeným dcerkám dávali jméno Anna, ale žádná se nedožila dospělosti. V roce 1734 umírá druhá Anna v pořadí. Brzy po její smrti se v rodině rodí třetí holčička, ale i ta umírá jako miminko.
Zápis o úmrtí Jakuba Hejkala dne 8. července 1740. Zemřel ve věku 50 let v Oudoleni.
Zápis o úmrtí Magdaleny, vdovy po zemřelém Jakubu Hejkalovi, stáří 79 let. Zemřela v Oudolení 2. května 1770.
Mým předkem je jejich syn Vojtěch Hejkal.
Vojtěch Hejkal
Vojtěch Hejkal
moje 7. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, roz. Kubátové
Narodil se 15. dubna 1732 v Oudoleni.
V matrice je zapsán jako Adalbertus Joannes.
Rodiče: Jakub Hejkal a Magdalena.
Kmotr: Jan Plíhal
Svědci. Pavel Paukner, Judita Urbanová a Alžběta Hejkalová
Oženil se ve věku 29 let a to 13. září 1761 v Oudoleni s Kateřinou Novotnou, vdovou po Řehořovi Holasovi z Oudoleně.
Kateřina roz. Novotná se poprvé vdala 11. listopadu 1753. Z tohoto manželství se narodily tyto děti:
1755 - Matěj Holas, roku 1777 se v Oudoleni č. 13 oženil s Eleonorou Beňákovou
1757 - Vavřinec Holas, zemřel šestitýdenní
1758 - Martin Holas, zemřel 4 dny po narození.
Její manžel Řehoř Holas padnul roku 1758 v Praze jako voják pěšího pluku hraběte Königsegga během sedmileté války vedené za Rakousko panovnicí a českou královnou Marií Terezií. V této válce padlo v Evropě kolem půl miliónu vojáků.
Předci Kateřiny Hejkalové, Holasové, rozené Novotné
Předci Kateřiny Hejkalové, Holasové, rozené Novotné
Zápis z matriky narození:
16. září 1729 pokřtěná je Kateřina z Oudoleně.
Rodiče: Matouš Novotný a Dorota
Otec Kateřiny MATOUŠ NOVOTNÝ (1703 - 25. 6. 1763) z Oudoleně, syn VÍTA NOVOTNÉHO a KATEŘINY neznámého příjmí z Oudoleně. Vít byl synem ONDŘEJE NOVOTNÉHO, narozeného asi 1732 a MARIANY neznámého příjmí. Matkou Ondřeje byla DOROTA NOVOTNÁ, narozená asi 1602.
Z údajů z Berní ruly (rok 1654) a Soupisu poddaných podle víry (rok 1652) se dozvídáme, že Ondřej (Vondra) Novotný byl chalupník, resp. malý sedlák. V Oudoleni byl nebyl starousedlík, ale roku 1652 nově příchozí. Role, na které hospodařil měla 12 strychů, 3 strychy osíval na podzim a 2 strychy na jaře. Měl 1 vola, 2 krávy, 3 jalovice a 2 svině. Byl v té době svobodný (20 let) a žil s matkou Dorotou (50 let).
Matkou Kateřiny byla DOROTA PLÍHALOVÁ (1693 - 13.12.1763) z Oudoleně, dcera PAVLA PLÍHALA, narozeného roku 1664 a LIDMILY Nikodýmové z Krucemburku. Rodiče Pavla Plíhala byli PETR PLÍHAL a MARIANA neznámého příjmí. Ročiče Petra Plíhala byli Matěj Plíhal narozen 1599 a LÍDA neznámého příjmí narozená 1615 z Oudoleně.
Vlevo je seznam sedláků z Berní ruly a mezi nimi Matěj Plíhal. Obhospodařuje 15 strychů rolí, k dispozici má 2 potahy, 2 koně, 3 krávy, 8 jalovic, 10 ovcí a 4 svině. Vlevo je výstřižek ze Soupisu Poddaných podle víry z roku 1651. Matějovi je 52 let, jeho manželce Lídě 36 let a mají devítiletou dceru Marjánu. Nejsou katolíci.
Významy zde uvedených příjmení:
Významy zde uvedených příjmení:
NOVOTNÝ - třetí nejčastější české příjmení, znamená nový
NOVOTNÝ - třetí nejčastější české příjmení, znamená nový
HOLAS - holý, lysý, bezvousý, ale také chudý - ten, který přišel o vše
HOLAS - holý, lysý, bezvousý, ale také chudý - ten, který přišel o vše
PLÍHAL- od slovesa plíhat = rozčesávat vlnu před čištěním, nebo také ten, který se plíží
PLÍHAL- od slovesa plíhat = rozčesávat vlnu před čištěním, nebo také ten, který se plíží
NYKODÝM - ze jména Nikodém. Nikodém pohřbíval Krista.
NYKODÝM - ze jména Nikodém. Nikodém pohřbíval Krista.
Manželům Vojtěchovi a Kateřině Hejkalovým se v Oudoleni narodily tyto děti:
1762 - Kateřina Hejkalová, jako patnáctiletá se roku 1777 provdala za Martina Kodrase z Jitkova č. 17
1765 - Václav Hejkal, dožil se jednoho roku, zemřel roku 1766
1767 - Pavel Hejkal, můj předek, podrobnosti níže
1770 - Magdalena Hejkalová
Vojtěch Hejkal se dožil 78 let, zemřel 17. srpna 1810 a to u svého syna Pavla Hejkala v Jitkově č. 3. Úmrtí jeho manželky Kateřiny jsem nenašla.
Pavel Hejkal
Pavel Hejkal
moje 6. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, roz. Kubátové
Pavel se narodil 24. března 1767 v Oudoleni. Oženil se 14. října 1797 s Kateřinou Halamovou z Jitkova č. 17.
Svatba byla v Jitkově č. 3.
Pavlu Hejkalovi bylo 29 let a byl sedlákem.
Kateřině bylo 16 let (narodila se 7. září 1780 v Jitkově č. 17). Její otec je Matěj Halama a matka Dorota.
Předci Kateřiny Hejkalové, rozené Halamové
Předci Kateřiny Hejkalové, rozené Halamové
Otcem byl MATĚJ HALAMA (28. leden 1731 v Jitkově - 4. srpen 1994 v Oudoleni) syn MATĚJE HALAMY (*13. únor 1690 v Jitkově) a MARIE HOLTZMANOVÉ (1689 v Sobíňově - 28. květen 1772 v Jitkově č. 8) dcery FRANTIŠKA HOLTZMANA ze Sobíňova. Matěj Halama st. byl synem VAVŘINCE HALAMY a KATEŘINY neznámého příjmí (1647 - 22. březen 1722 v Jitkově.
Matkou byla DOROTA KODRASOVÁ (1. květen 1739 v Jitkově - 9. května 1805 v Jitkově č. 17), dcera MARTINA KODRASE (1707 v Malé Losenici - 13. duben 1762 v Jitkově) a JULIANY BREJŠOVÉ, dcery MELCHIORA BREJŠI z Modlíkova.
Matěj Halama a Dorota Kodrasová měli svatbu 21. listopadu 1757 v Jitkově.
Rodiče Doroty Kodrasové museli po svatbě pobývat několik let neznámo kde. Svatbu měli 16. února 1737 v Malé Losenici. Našla jsem narození jejích tří dětí, ale až v letech 1749, 1750 a 1751 a to v Jitkově. V roce 1749 se narodila jejich dcera a sestra Doroty - Kateřina Kodrasová, která se provdala za Jana Čáslavského. I toto jsou mí předci. Nikoliv však ze strany mé babičky Cecílie, ale ze strany jejího manžela a mého dědy Jaroslava Janáčka. Znamená to tedy, že Martin Kodras a Juliana Brejšová jsou mými dvojnásobnými předky.
Historie obce Malá Losenice
Historie obce Malá Losenice
Malá Losenice se nachází 3,5 km od Velké Losenice. Na jejím území se původně nacházela Losenice, původní název Lossnitz. Obec byla založena ve 12. století, kdy za dob Přemyslovců sem byli přivedeni horníci z Německa. Těžilo se stříbro a železná ruda. Po vytěžení zde horníci zůstali a přeorientovali se na zemědělství. Část přešla o kus dál a založila novou osadu nazvanou Malá Losenice. Až do bitvy na Bílé Hoře patřila obec do rozsáhlého panství Přibyslavského a Polenského. Jeho majitel svobodný pán Rudolf Žedlic ze Šenfeldu však o panství přišel při pobělohorské konfiskaci protože se zúčastnil vzpoury českých stavů proti českému králi. (Do panství mimo jiné spadali obce dalších mých předků: Střížov, Markvartice, Havlíčkova Borová, Pořežín, Sobíňov, Ždírec, Křivý dvůr). Panství bylo prodáno knížeti Františkovi z Dittrichstejna. V gruntovním popisu kolem roku 1760 je uvedeno 29 gruntů. Jedním z majitelů je i Josef Kondrac. Dnes v obci žije 267 obyvatel (2020), když v roce 1880 jich bylo 616. Název je provděpodobně odvozen od rodového jména Loos.
Historie obce Modlíkov
Historie obce Modlíkov
Historie obce je svázána s místním kopcem vysokým 607 metrů. Ve středověku zde bývala stráž, která hlídala kupeckou stezku vedoucí z Polné do Havlíčkovy Borové. Vybírala také od pocestných clo, o čemž svědčí první písemná zmínka o obci z roku 1366. Název je odvozen od slovesa medliti neboli prodlévati. Podle Profousova slovníku Místních jmen je název odvozen od Modlíkova dvoru, přičemž Modlík znamenalo ve středověku prosebník.
Obec má 159 obyvatel (2020). V roce 1869 jich bylo 306.
Významy zde uvedených příjmení:
Významy zde uvedených příjmení:
HALAMA - mladík, mamlas, sedlák, nováček velké postavy
HALAMA - mladík, mamlas, sedlák, nováček velké postavy
HOLTZMANN - německé příjmí, předek přišel do zdejší oblasti z Německa. Drvoštěp, člověk zpracovávají dřevo. Odvozeně: člověk tupý jako dřevo, urostlý jako strom, chovajíci se prkenně jako dřevěný panák.
HOLTZMANN - německé příjmí, předek přišel do zdejší oblasti z Německa. Drvoštěp, člověk zpracovávají dřevo. Odvozeně: člověk tupý jako dřevo, urostlý jako strom, chovajíci se prkenně jako dřevěný panák.
KODRAS - německé příjmí, předek přišel do zdejší oblasti z Německa. Pochází od jména Gottfried. (KONDRAC - od jména Konrád).
KODRAS - německé příjmí, předek přišel do zdejší oblasti z Německa. Pochází od jména Gottfried. (KONDRAC - od jména Konrád).
BREJŠA - původ je v příjmí Brixi, které vzniklo z latinského jména Brikcius.
BREJŠA - původ je v příjmí Brixi, které vzniklo z latinského jména Brikcius.
Po svatbě žili manželé Pavel Hejkal a Kateřina v Jitkově č. 3. Pavel je uváděn jako sedlák. V tomto domě jsem našla narození těchto pěti chlapců:
1800 - František Hejkal - zemřel roku 1816 v Jitkově č. 3 na souchotiny
1803 - Josef Hejkal - můj předek, podrobnosti níže
1805 - Tomáš Hejkal
1809 - Matěj Hejkal
1811 - Václav Hejkal - zemřel roku 1813 v Jitkově č. 3
Na mapce ze Stabilního katastru z poloviny 19. století zakroužkován dům č. 3 v Jitkově
Na fotografii představovaný dům č. 3 z roku 2017. V tomto čísle byl první hostinec a obchod v Jitkově a snad i rychta, protože se domu říkalo "Na rychtě". Dům zakoupil Vojtěch Hejkal, otec Pavla Hejkala. Ten domek převzal po něm.
Úmrtí Pavla Hejkala jsem v matrice nenašla. Zápis úmrtí Kateřiny Hejkalové je zde:
17. července 1843 v Jitkově č. 3 zemřela Kateřina, manželka Pavla Hejkala, pololáníka z Jitkova č. 3, rozená Halamová z Jitkova č. 17 ve věku 65 let na slabost.
Mým předkem je jejich syn Josef Hejkal.
Josef Hejkal
Josef Hejkal
moje 5. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, roz. Kubátové
Narodil se 23. února 1803 v Jitkově č. 3. Otec: Hejkal Pavel, syn Vojtěcha, sedlák. Matka: Kateřina Halamová, její matka Dorota Kodrasová.
Za kmotra mu šel sedlák Martin Kubát (můj předek) a selka Dorota Vavroušková.
Dne 13. listopadu 1831 se oženil s Annou Martínkovou, narozenou 20. února 1811 v Oudolení č. 19.
Zápis z matriky svateb dne 13. listopadu, Jitkov 3. Ženich Josef Hejkal, čtvrtník, syn Pavla Hejkala, výměnkáře z Jitkova, matka Kateřina rozená Halamová z Jitkova. Nevěsta: Anna dcera Františka Martínka z Oudoleně a zemřelé matky Magdaleny rozené Němcové z Jitkova.
Svědkové: Matěj Janáček, půlník z Jitkova (můj předek) a Jan Holas, půlník z Oudoleně.
Podpis Josefa Hejkala
Předci Anna Hejkalové, rozené Martínkové
Předci Anna Hejkalové, rozené Martínkové
Její otec byl FRANTIŠEK MARTÍNEK řečený Plíhal, sedlák půlník (14. prosince 1775 v Oudoleni - 31. prosinec 1845) č. 19, syn sedláka TOMÁŠE MARTÍNKA řečeného Plihal (20. listopad 1752 v Oudolení - 27. leden 1828 v Oudoleni č. 19) a JANY KUBÁTOVÉ (12. duben 1757 v Jitkově - 12. září 1816 v Oudoleni č. 19). Rodiče Tomáše Martínka jsou MARTIN MARTÍNEK (*5.10.1718 v Oudoleni), syn PAVLA MARTÍNKA (1682-1738) a ANNY neznámého příjmí z Oudoleně , a MAGDALENA VAVROUŠKOVÁ, dcera JANA VAVROUŠKA (*1697) a APOLENY neznámého příjmí, všichni z Oudoleně. Rodiče Jany Kubátové jsou VÁCLAV KUBÁT, řečený Pírek (*1721 v Jitkově), syn JIŘÍKA KUBÁTA (1694-1744) z Jitkova a JUDITY PÍRKOVÉ (1694 - 1765) z Jitkova, a MARIE JANÁČKOVÁ (*1723) z Markvartic, dcera JANA JANÁČKA (1682-1759) z Markvartic a POLEXINY LÉDLOVÉ ze Sobíňova.
Předci Františka Martínka tedy vedou opět k mým předkům Kubátovým z Jitkova i Janáčkovým z Markvartic. Mí předci Martínkové mají v matrikách psáno za příjmím vulgo Plíhal. Nejspíše proto, že se někdo z nich oženil s Plíhalovou a převzal statek po mých dalších předcích Plíhalových uvedených v této kapitole u Vojtěcha Hejkala.
V Berní rule ani v Soupisu poddaných podle víry se žádný Martínek v Oudoleni nevyskytuje. Přišel sem tedy o něco později. V okolí se Martínkovi vyskytují a to v Nové Vsi, na statku v Malči i ve Ždírci.
Vavroušek je naproti tomu v Oudoleni starousedlík. v obou knihách je uváděn JIIŘÍK VAVROUŠEK, velmi pravděpodobný předek. V Berní rule z roku 1654 je uveden jako čtvrláník, mající 12 strychů rolí, 2 voli, 4 krávy, 3 jalovice a 13 ovcí.
V Soupisu poddaných z roku 1651 je uvedený sedlák Jiřík Vavroušek narozený roku 1626 s manželkou Dorotou, narozenou roku 1632, a ročním synkem Pavlem. Jsou již katolíky.
Matkou Anny Hejkalové, roz. Martínkové byla ANNA NĚMCOVÁ (1783 v Jitkově č. 1 - 15. prosinec 1829 v Oudoleni č. 19), dcera ŠTĚPÁNA NĚMCE (*22.12.1746 ve Vepřové) a JOSEFY RONOVSKÉ (17.3.1748 v Sázavě, okr. Havlíčkův Brod - 25. 12. v Jitkově č. 1). Rodiče Štěpána Němce byli JAN NĚMEC (1694 - 26.4.1784 ve Vepřové č. 37 a MAGDALENA NOVOTNÁ, dcera VÁCLAVA NOVOTNÉHO (+26.4.1756 ve Vepřové) a ALŽBĚTY neznámého příjmí, všichni z Vepřové. Rodiče Josefy Ronovské byli MATĚJ RONOVSKÝ (1695 - 25.5.1771 ze Sázavy č. 13) a KATEŘINA KOLÍSKOVÁ (18.8.1705 Hamry nad Sázavou - 4.3.1773 Sázava č. 13), dcera pana JANA KOLÍSKA, svobodného hamerníka (6.5.1662 Sv.Vavřinec (dnes Nové Ransko) - 28.6. 1712 v Sázavě) a POLEXINY neznámého příjmí. Rodiče Jana Kolíska byli JAN KOLÍSKO, svobodný hamerník z Nového Hamru pod Bílkem a JANA POKORNÁ dcera JANA POKORNÉHO z Pily (dnes Bílek)
Na fotce je Jitkovský dvůr v roce 1922 z knihy Historie obce Jitkova od Petra Kubáta, který zde píše:
"Jitkov č. 1 byl panský dvůr. Podle paměti nejstarších občanů byl dvůr pronajat v 18. století třem bratrům Václavu, Antonínu a Janu Němcovi. Němcův rod byl nájemcem i v pozdějších dobách. V roce 1932 byly budovy dvora majetkem Václava Němce, Jan Tomše a Antonína Kubáta, kterým byly odprodány správou velkostatků v zámku ve Žďáře za 12.000 Kč. Rod Němců vlastní svoji část dodnes".
Václav, Antonín a Jan byli bratři mého předka Anny Němcové.
Významy zde uvedených příjmení:
Významy zde uvedených příjmení:
MARTÍNEK - zdrobnělina osobního jména Martin
MARTÍNEK - zdrobnělina osobního jména Martin
NĚMEC - přistěhovalec z německých zemí, 10. nejčastější české příjmení
NĚMEC - přistěhovalec z německých zemí, 10. nejčastější české příjmení
NOVOTNÝ - ze starého přídavného jména novotný = nový, 3. nejčastější české příjmení
NOVOTNÝ - ze starého přídavného jména novotný = nový, 3. nejčastější české příjmení
RONOVSKÝ - podle názvu obce Ronov
RONOVSKÝ - podle názvu obce Ronov
KOLÍSKO - malé ozubené kolo - koleso
KOLÍSKO - malé ozubené kolo - koleso
Manželům Josefovi a a Anně Hejkalovým se narodilo v Jitkově č. 3 celkem 13 dětí:
1833 - Josefa Hejkalová
1834 - Marie Hejkalová, provdala se za Ignáce Halamu, žili v rodném domě Marie - Jitkově č. 3.
1836 - Anna Hejkalová, můj předek, podrobnosti níže
1838 - Magdalena Hejkalová, zemřela půlroční roku 1839
1840 - Josef Hejkal, roku 1870 se oženil s Antonií Fühbauerovou ze Žďírce (věnuji se jim podrobněji níže)
1842 - Antonie Hejkalová, roku 1870 se provdala za Ignáce Halamu z Jitkova (věnuji se jim podrobněji níže)
1843 - Václav Hejkal, oženil se s Annou Škarýdovou ze Střížova (věnuji se jim podrobněji níže)
1844 - Jan Evangelista Hejkal, oženil se s Marií Dejmalovou z Jitkova č. 38 a zde také žili.
1846 - František Hejkal
1848 - Kateřina Hejkalová, provdala se za pekaře Josefa Svobodu z Jitkova č. 52 a zde také žili.
1850 - Františka Hejkalová, provdala se za Josefa Halamu z Jitkova č. 57. žili na různých místech v Jitkově.
1852 - Antonín Halama
1855 - mrtvé dítě mužského pohlaví
Josef Hejkal už je v matrikách uváděn nejen jako čtvrtláník, ale i hostinský. Ačkoliv se v domě č. 3 narodilo tolik dětí, dům rodu nezůstal. Ještě v 70. letech 19. století se tu rodila Josefova vnoučata. Ve sčítacím archu z roku 1880 už je uveden jiný majitel a jiná rodina.
Kdy zemřeli Josef Hejkal a jeho manželka Anna nevím, matrika úmrtí není ještě na internetu k dispozici. Dá se to ale vystopovat ze zápisů jejich potomků. Z nich vyplývá, že v roce 1866 Josef ještě žil, ale v roce 1769 již ne. Anna Hejkalová zemřela později. V matrikách je několikrát zapsaná jako nezkoušená porodní bába. Bývala ale jen u porodů v rámci širší rodiny.
Naším předkem je jejich dcera ANNA HEJKALOVÁ.
Zajímavosti o některých potomcích Josefa a Anny Hejkalových:
Zajímavosti o některých potomcích Josefa a Anny Hejkalových:
- Josef Hejkal (bratr mého předka Anny Kubátové, rozené Hejkalové)
narodil se 5. ledna 1840 v Jitkově č. 3. Víc bych o něm nevěděla, protože v Jitkovských matrikách ani v okolí již o něm není zmínka. Jako čáslavský rodák jsem tak jednou listovala čáslavskými matrikami a tam jsem ho objevila.
Z matriky narození z roku 1868 se dozvídáme, že 10. března se narodila v Čáslavi, v domě č. 122, Hermina Antonie, nemanželská dcera Antonii Frühbauerové, jejíž otec pochází ze Ždírce nad Doubravou a maminka z Havlíčkovy Borové. Dozvídáme se ale další údaje. Anotnie Fühbauerová se 9. května 1870 provdala za Josefa Hejkala, manželského syna Josefa Hejkala, rolníka v Jitkově 3 a jeho manželky Anny, roz. Martínkové z Oudoleně č. 19. Po svatbě se Josef Hejkal k dceři přihlásil a tím ji zlegalizoval.
Zajímavý je dům č. 122, kde se Hermina narodila. Dnes již bohužel nestojí, ale já ho ještě pamatuji. Stával nalepený na Otakarovu věž, ten s tím cimbuřím. Za domem byl dvorek a zahrada, která se táhla podél městských hradeb. Ty stále stojí. V Čáslavi se Hejkalům narodily další dvě děti a to v domě č. 125, což byl třetí dům na druhou stranu od bašty, jak je vidět na mapce. Josef Hejkal zde byl hostinský.
Dole vlevo: Dvorek domu č. 122. Dnes zbourán, vede zde prohlídková cesta podél hradeb.
Dole vpravo: rohový dům č. 125, zde pracoval Josef Hejkal jako hostinský. Dnes památkově chráněná kulturní památka s obnoveným podloubím. Pozdně středověký dům.
Více toho o Josefu Hejkalovi nevím.
2. Antonie Hejkalová - sestra mého předka Anny Kubátové, rozené Hejkalové
2. Antonie Hejkalová - sestra mého předka Anny Kubátové, rozené Hejkalové
Narodila se 5. května 1842 v Jitkově č. 3. V roce 1870 se provdala za Ignáce Halamu z Jitkova č. 39. Jejich děti se zpočátku rodily v rodném domě č. 3, později v Jitkově na různých místech. O její další osud už jsem se nezajímala. A opět zasáhla náhoda, když jsem hledala informace o předcích ze strany mé maminky v matrikách archívu Ústí nad Orlicí.
Jejich syn Leopold Halama se oženil 16. září 1907 v Ústí nad Orlicí s Barborou Kučerovou. Manželé zde žili a jejich potomci žijí dodnes. Jejich dcera se provdala za Josefa Hodovala. Zajímavostí je, že starostka obce Libchavy se jmenuje Jana Hodovalová a pochází z Ústí nad Orlicí. Znám se s ní, setkala jsem se s ní osobně když jsem doprovázela devítičlennou rodinu Paukertů z USA, potomků mých předků ze strana maminky, po stopách předků. Starostka nás všechny přivítala na Obecním úřadě, pohostila, podala spoustu informací o obci. Také jsem pro jejich obec malovala ilustrace pro publikaci "Dařílek". Znám se i s dcerou starostky. Kdoví tedy, zda s nimi nemám společného předka.
3. Václav Hejkal - bratr mého předka Anny Kubátové, rozené Hejkalové
3. Václav Hejkal - bratr mého předka Anny Kubátové, rozené Hejkalové
Václav se narodil 27. října 1843 v Jitkově č. 3. Oženil se s Annou Škarýdovou ze Střížova č. 45. První čtyři děti se jim narodily v Jitkově č. 3, další dvě v Jitkově č. 6 a poslední dvě v Počátkách.
Jeho pravnukem byl Miroslav Wasserbaur Borský (1931-2007), na fotce vpravo.
Po válce pracoval 3 roky v Chotěbořských strojírnách. Od roku 1949 do roku 1952 byl hercem a zpěvákem v Horáckém divadle v Jihlavě. V letech 1952 - 1955 zpíval v Armádním uměleckém souboru. V letech 1955 - 1996 byl členem operního souboru Národního divadla v Praze.
S jeho synem mám shodu DNA.
Dcera Václava Hejkala - Josefa Hejkalová (1881-1926) se provdala za Františka Čejku z Vepřové. Spolu měli dceru Marii Čejkovou (1903-1979), která se provdala za Františka Hameršmída z Libice nad Doubravou. Měli syna mjr. Františka Hemeršmída. S jeho synem mám shodu DNA.
Anna Hejkalová, provdaná Kubátová
Anna Hejkalová, provdaná Kubátová
moje praprababička ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, roz. Kubátové
Narodila se 18. srpna 1835 v Jitkově č. 3. Provdala se za Josefa Kubáta narozeného 17. října 1828 v Jitkově č. 46.
Podrobnosti o tomto manželském páru a jejich potomcích je uvedena v kapitole:
Page updated
Google Sites
Report abuse