Brejšovi z Vísky a Dobkova

Brejšovi byli mí předci ze strany mého dědy Jaroslava Janáčka a jeho babičky, matky jeho matky Alžběty Janáčkové, rozené Vilímové , kterou byla Anna Vilímová, rozená Brejšová. Narodila se ve Vísce u Chotěboře. Byla to moje praprababička. Mým předkům Brejšovým je věnována tato kapitola.

Význam příjmení BREJŠA: může pocházet z obecního jména Brixí, nebo ze slovesa "brejchat se" = brodit, máchat se

Nejstarší předci pocházeli z vesničky Dobkov, která je dnes součástí Chotěboře. I dříve byl farní úřad pro tuto obec v Chotěboři. A zde máme velkou smůlu. Požáry, které zasáhly město v roce 1800 a 1832, byly obzvláště devastující. Byla zničena většina domů na náměstí, vnitřní město včetně kostela, i předměstí. Nově vybudované město již vypadalo jinak. Nové kamenné domy již neměly podloubí, byly pobořené hradby i městské brány. Ovšem při požáru roku 1800 shořel i celá fara se všemi matrikami.

Václav Brejša

nejstarší nalezený předek z rodu Brejšů ze strany mého dědy Jaroslava Janáčka

V Berní rule z roku 1654 u Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 je v Dobkově zapsán Václav Brejša. Bude to jistě můj předek.

Narodil se kolem roku 1630. Jeho manželkou byla Anna neznámého příjmení narozená kolem roku 1633.

Zápis v Soupisu poddaných podle víry. Vidíme, že v obci žilo velmi málo lidí. Pět na panském statku a tři chalupníci. Děti do patnácti let nejsou uvedeny.

Ze zápisu vyčteme, že Václavu Brejšovi je 21 let, narodil se tedy asi roku 1630. Je ženatý, jeho manželkou je osmnáctiletá Anna, která se narodila asi roku 1633. V obci už se skoro všichni podrobili katolické církvi, kromě šafáře na statku a Václava Brejši i jeho ženy.

V Berní rule je příjmení Václava Brejši pozměněno na Brejšák. Je u něj ale odkaz na poznámku a v té se říká, že jeho možné příjmení je spíše Brejša. Je zde uveden jako sedlák. Podle výměry rolí ale jde čtvrtláníka, což odpovídá chalupníkovi. Nicméně, jak vidíme je v obci roku 1654 největším zdejším rolníkem. Obdělává 25 strychů rolí, má 2 potahy, což jsou 2 voli, chová 3 krávy a 5 jalovic.

V obci byly čtyři grunty větší, ale jsou opuštěné a pusté. To se týká i čtyř zahradnických usedlostí. Tak těžce na vesnici dopadla třicetiletá válka.

Historie vesnice Dobkov (Chotěboř)

Poprvé je Dobkov připomínán roku 1384. Jeho vlastníkem je v té době Stašek syn Mstislava z Dolan. Stašek byl bratrem mého předka rytíře Jana z Markvartic. Název je odvozen od jména Dobek (Tobek, Tobiáš). Další informace o obci pochází z roku 1553 kdy je Dobkov součástí statku Nejepín (nachází se 7,5 km od Dobkova), který vlastnil Prokop z Nejepína. Jeho syn Prokop založil v obci tvrz a oddělil od Nejepína. V roce 1654 vlastní obec Alina Bošinská z Dráchova a na Dobkově, kterou vidíme podepsanou v ukázce z Berní ruly. V polovině 18. století nechala nová majitelka Ludmila ze Steinau postavit zámek, který soužil jako sídlo a správa statku do roku 1777. Tehdy byl Dobkov připojen k chotěbořskému panství. levé křídlo zámku sloužilo od začátku 19. století jako sýpka, pravé křídlo bylo roku 1948 přestavěno na obytný dům.

Obec má 104 obyvatel ( v roce 1869 to bylo 243), leží v nadmořské výšce 542 m.n.m.

Jakub Brejša

moje 8. generace ze strany mého dědy Jaroslava Janáčka

O Jakubovi vím jen ze svatebních záznamů dvou dětí, které jsem nalezla. Jakub se totiž narodil i zemřel v době před požárem v Chotěboři a tak se matriky nezachovaly. Jeho manželkou byla Johana, neznámého příjmí. Ta zemřela 13. února 1803 v Dobkově č. 12, takže se záznam v matrice zachoval. Zemřela ve věku 75 let na vodnatelnost. Narodila se tedy kolem roku 1728.

Kolik měli dětí nevím, všechny se museli narodit kolem let 1750-1770. Jak jsem psala, vím o dvou dětech:

1754 - Ignác Brejša - můj předek, podrobnosti níže.
1755 - Jakub Brejša - roku 1789 se oženil v Dobkově č. 12 s Kateřinou Bělohlávkovou (matrika svateb se zachovala od roku 1788).

Současná mapa s vyznačenou obcí Dobkov.

Mapa Stabilního katastru z roku 1838. Červeně zarámovaná je mala dřevěná chaloupka č. 12 + zahrada. Vlastní i jedno pole.

Ignác Brejša

moje 7. generace ze strany mého dědy Jaroslava Janáčka

Ignác s narodil kolem roku 1754 v Dobkově č. 12. Oženil se s Annou Polívkovou někdy před rokem 1788, protože záznam o svatbě není k dispozici. Takže ani nevím, odkud Anna Polívková byla a kdo jsou její předci. Našla jsem narození těchto dětí (pouze z matrik svateb a úmrtí):

1788 - Jakub Brejša - roku 1810 se v Dobkově č. 12 oženil s Kateřinou Hospodkovou, žili v Dobkově č. 12
1789 - Václav Brejša - můj předek, podrobnosti níže
1791 - Anna Brejšová, zemřela roku 1802 na neštovice
1793 - Jan Křtitel Brejša - nedožil se dospělosti

Ignác Brejša je uváděn jako chalupník nebo čtvrláník. Děti se rodí v Dobkově č. 12.

Manželka Anna Brejšová umírá 12. srpna 1809 v Dobkově č. 12 na souchotiny.

Ignác Brejša se už 25. září 1809 žení podruhé. Jeho manželkou se stává Magdalena Bělohlávková (1779-1837). Manželé spolu bydlí v Dobkově č. 12 a zde se jim narodily tyto děti:

1811- Barbora Brejšová, dožívá se půl roku života.
1813 - Magdalena Brejšová

Ignác Brejša umírá 17. března 1820 v Dobkově č. 22 ve věku 65 let na sešlost věkem.

Jeho druhá manželka ho přežívá o 17 let a umírá také v Dobkově č. 22. To je je již větší a zděná budova na okraji obce. Na mapce výše je dům č. 22 i se zahradou zarámovaný modře. Domek ale manželé nevlastnili, Ignác zde byl uváděn jako nádeník.

Jednopatrová budova v zahradě za otevřenými vraty je dnešní Dobkov č. 12

Václav Brejša I.

moje 6. generace ze strany mého dědy Jaroslava Janáčka

Narodil se kolem roku 1789 (odvozeno z matričního záznamu svatby) v Dobkově č. 12.

7. února 1808 se oženil s Annou Krumlovou z Vísky č. 3

Ves Víska, 7. února 1808

Ženich:

Václav, syn Ignáce Brejši, chalupníka z Dobkova, 19 let, katolík, svobodný

Nevěsta:

Anna, dcera Václava Krumla, domkáře z Vísky, 18 let, katolička, svobodná

Svědci: Václav Sekerka, kovář z Vísky a Jan Křivský, chalupník z Vísky

Předci Anny Brejšové, rozené Krumlové

OTEC: Václav Kruml (*3.10.1738 v Malči), syn Václava Krumla st. (1710 - 26.2.1816 v Malči) a Anny Míškové (* 26.12.1713 v Malči), dceři Jana Míška a Doroty Skřivanové, oba z Malče. Rodiče Václava Krumla st. byli Jakub Kruml a Alžběta Dobrovolná, dcera Václava Dobrovolného, všichni z Malče.

V Berní rule ani v Soupisu poddaných podle víry tako příjmení v Malči nejsou. Krumlovi sem přišli pravděpodobně z Úhrova u Vilémova, což je do Malče 8 km. Zde je v Berní rule uvedeno osm opuštěných statků z deseti. Z toho je i statek Krumlovský.

Rod Dobrovolných mohl pocházet z Čachotína u Chotěboře, do Malče je to 9 km. I zde je uváděn zbořený statek bez hospodáře.

Rod Míšků se v oblasti vůbec nenachází a dva rody Skřivanů se nachází v Krucemburku.

MATKA: Kateřina roz. Doležalová ( 1758 Klouzovy - 31. 3. 1831 Víska 39). Datum narození je odvozen od úmrtí. Předky Kateřiny jsem nenašla.

Obec Klouzovy náleží městu Chotěboř. Je to velmi blízká obec našemu sadu, který vlastnili můj děda a babička Janáčkovi v Obolcích.

Obec leží 517 m n.m a v roce 2001 měla 71 obyvatel. V roce 1880 to bylo 245 obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1787, kdy zde stálo 9 domů a patřila chotěbořskému panství. Název obce snad pochází od jména prvního z obyvatel Mikuláše - Nicklause, jemuž se zkráceně říkalo Klaus.

Obec Maleč. První zmínka pochází z roku 1278. Středověkou tvrz dal koncem 17. století Augustin Norbert Voračický z Paběnic nahradit novostavbou barokního zámku, který později získali Auerspergové a po nich František Ladislav Rieger, jehož potomkům byl roku 1948 zkonfiskován a po roce 1991 navrácen. V roce 2020 zde žilo 647 obyvatel. Roku 1880 to bylo 1165 obyvatel.

Moje babička s dědou bydleli v Chotěboři ve čtvrti zvané Krumlov. Toto na svou dobu pokrokové sídliště postavil stavitel František Kruml, narozen roku 1864 v Bílku. Postavil i řadový domek, kde mí prarodiče bydleli. Postavil se svojí stavební firmou také řadu jiných domů nejen v Chotěboři. Jeho otcem byl zednický mistr Vincent Kruml z Bílku. Přízeň s touto rodinou jsem ale nenašla.

Významy zde uvedených příjmení:

KRUML - z německého přídavného jména krumm = chromý, křivý. Jde o zdrobnělinu.

MÍŠEK - zdrobnělina jména Míša vycházejícího z obecného jména Michal (česká podoba hebrejského jména Michael); míšek = váček na peníze; zdrobnělina slova měch

SKŘIVAN - z názvu ptáka

DOBROVOLNÝ - z přídavného jména dobrovolný = kdo se dobrovolně dal v poddanství

DOLEŽAL - ze slovesa doležet; přezdívka pro lenochy

Václav Brejša byl ševcovský mistr. Své řemeslo vykonával v domku ve Vísce č. 39

Našla jsem narození těchto děti:

1809 - Václav Brejša - můj předek, podrobnosti níže

1811 - narodila se dvojčata, obě mrtvá

1813 - Kateřina Brejšová, zemřela ve věku 8 let

1819 - Anna Brejšová, zemřela ve věku 2 let

Václav Brejša se nedožil vysokého věku. Jeho úmrtí jsem nenašla. Když ale roku 1822 umírá jeho dcera Kateřina, je v matrice uváděn jako zemřelý. Dožil se tedy jen 31 - 32 let. Úmrtí jeho manželky Anny jsem také ve Vísce nenašla. Nejspíše se znovu provdala.

Víska č. 39

Malý zděný domeček hned vedle Novoveského potoka.

V červeném kroužku

Václav Brejša II.

moje 5. generace ze strany mého dědy Jaroslava Janáčka

Václav se narodil na Nový rok 1. ledna 1809 jako jediné dítě svých rodičů, které se dožilo dospělosti. Otec Václav Brejša, mistr ševcovský z Vísky. Matka Anna dcera Václava Krumla, sedláka z Vísky. Kmotr Josef Piskač, sedlák z Vísky, svědek Mariana Bartůšková, selka z Vísky.

15. února 1829 se v rodném domě ve Vísce oženil s Kateřinou Krejčíkovou z Čečkovic.

15. února 1829: Víska č. 39. Ženich Václav Brejša, domkář, syn po zemřelém Václavovi Brejšovi, domkářovi z Vísky, matky Anny (zde je uváděno příjmení Andrés, ale to bude chyba), 20 let. Nevěsta: Kateřina, dcera Jakuba Krejčíka, výměníka z Čečkovic č. 12, matky Magdaleny rozené Bobek ze Spačic.

Předci Kateřiny Brejšové, rozené Krejčíkové

Kateřina se narodila 28. 7. 1804 v Čečkovicích č. 11.

OTEC: Jakub Krejčík/Krejčí (23.3.1759 v Nové Vsi u Chotěboře č. 23 - 9.3.1840 v Čečkovicích č. 12) byl šenkýřem v Čečkovicích. Jeho rodiče byli Tomáš Krejčí a Anna neznámého příjmí z Čečkovic.

MATKA: Magdalena, rozená Bobková (20.7.1768 v Třemošnici č. 16 - 15.8.1813 v Čečkovicích č. 12). Její rodiče byli Jan Bobek (1743 - 6.3.1805 v Třemošnici č. 23, mistr ovčák v Kubíkových Dubech, Křížovce (Kubíkovy Duby) a šafář ve Spačicích a Kateřina neznámého příjmí (1743 - 28. květen 1806 v Třemošnici č. 23.

Nová Ves u Chotěboře a Čečkovice - místa pobytu Krejčíkových.

Čečkovice č. 12 byl velký statek ve vlastnictví Krejčíků, jak je vidět z mapky Stabilního katastru z roku 1838.

Místa pobytu Jana Bobka: V matrice uváděné Třemošnice 23 se nachází na mapě vlevo v červeném kroužku (Lhotka). Je to přesně mezi Třemošnicí a Kubíkovými Duby. Na staré mapě ze Stabilního katastru z roku 1838 se na tomto místě nachází panský dvůr. Dalším místem pobytu je Křížovka, také na území Kubíkových Dub. Všechna tato místa patří nyní Třemošnicím. Jsou to místa, kde Jan Bobek pracoval jako ovčácký mistr.

Významy zde uvedených příjmení:

BOBEK - 1. bob (luštěnina), 2. zvířecí bobek, 3. vavřín (bobkový list)

KREJČÍK, KREJČÍ - povolání

Václav Brejša je uváděn jako domkář a zednický tovaryš. Manželům se narodily tyto děti, všechny ve Vísce č. 39

1830 - Josef Brejša

1833 - Kateřina Brejšová, umírá roku 1834 v osmi měsících na psotník.

1837 - Václav Brejša - oženil se s Magdalenou Kulhánkovou z Lipkova č. 4. Bydleli ve Vísce č. 37, narodilo se jim osm dětí. Pracoval jako zedník. V tomto domě bydlel i jeho syn Václav Brejša i jeho vnuk Václav Brejša.

1839 - Kateřina Brejšová

1842 - Anna Brejšová, můj předek, podrobnosti níže.

1845 - Františka Brejšová - provdala se za zednického tovaryše Václava Jindru z Malče č. 12, kde potom manželé žili. Jejich syn Antonín Jindra (1877-1950) se oženil Annou roz. Matějkovou. Jejich první dvě děti se jim narodily v Malči. Poté emigrovali do USA. Tam, ve státě Nebraska se jim narodilo dalších sedm dětí.

1848 - Marie Brejšová - provdala se za Josefa Kadlece z Malče 2, kde potom bydleli.

Záznam o úmrtí neznám, matrika není k dispozici. Ze sčítacího archu ale vím, že v roce 1880 ještě oba žili a to u svého syna Václava Brejši ve Vísce č. 37.

Sčítání lidu 1880, Víska č. 37

Na prvním řádku je uveden syn Václava Brejši, rovněž Václav. Není majitel domku, ale nájemce. Pod ním je jeho manželka a sedm dětí.

Na posledních dvou řádcích jsou uvedeni Václav Brejša a Kateřina. Rok narození uvedli odhadem, nejsou správná. V době sčítání je Václavovi 71 let a jeho manželce 76 let.

V domku č. 39 již žijí cizí lidé.

Anna Brejšová, provdaná Vilímová

moje praprababička ze strany mého dědy Jaroslava Janáčka

Narodila se 3. června 1842 ve Vísce č. 39

Otec: Václav Brejša, katolík, domkář z Vísky, syn po zemřelém Václavu Brejšovi. domkáři z Vísky č. 39, manželky jeho Anny rozené Krumlové dcera sedláka z Vísky č. 13, oba statku malečského poddaní.

Matka: Kateřina, katolička, dcera manželská po zemřelém Jakubovi Krejčíkovi, šenkýři z Čečkovic č. 12, statku Běstvinského, manželky jeho Magdaleny rozené Bobek, domkáře z Borku č. 8, panství ronovského, oba katolického náboženství.

Kmotra: Anna Pazderková, manželka Jana Pazderky, sedláka z Pukšic č. 4

Svědek: Václav Šindelář, ovčák

Vlevo dům ve Vísce č. 39 v roce 2019.

14. března 1870 se svobodné Anně Brejšové narodila nemanželská dcera Františka ve Vísce č. 37.

Kdy měla svatbu s Josefem Vilímem nevím. Ale v říjnu 1872 se jim narodilo v Malči první manželské dítě.

Více o tomto manželské páru a jejich potomcích zde:

Vilímovi v Vísky a Nové Vsi u Chotěboře - Josef Vilím

Page updated

Google Sites

Report abuse