Součkové ze Střížova

Součkovi byli naši předci ze strany mé babičky Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové. Přikládám výřez z jejího rodného listu. Zde vidíme, že její matka se jmenovala za svobodna Marie Součková a byla dcerou Tobiáše Součka, tkalce ze Střížova č. 6. Tato Marie Součková, provdaná Kubátová, byla mojí prababičkou. 

Všichni naši dohledatelní předci Součkovi žili ve Střížově. Nežili tam však od nepaměti. V Berní rule z roku 1654 se ve Střížově žádný Souček nenachází.

 Je zde zaznamenáno 6 selských  usedlostí,  na kterých se hospodaří,  ale také 5 statků, které zůstávají po třicetileté válce opuštěné, zpustlé. Z toho dva mají větší rozlohu polí než všechny ostatní. Soupis poddaných se prováděl právě z toho důvodu, aby se zaevidovali všechny zpustlé statky a urychleně se osídlili. Z opuštěných statků neměla vrchnost žádné daně, naturálie, ani robotníky. Je tedy velmi pravděpodobné, že jeden z těchto opuštěných statků osídlili Součkovi.

Odkud sem ale přišli? 

Odpověď nám může dát Berní rula. Střížov v té době patřil do panství Polná. V rámci tohoto panství jsem našla tři  selské usedlosti, které patřily Součkovým. První se nacházela ve Vojnově Městci. Ten leží hned vedle Krucemburku. Zatímco Krucemburk se nachází v Čechách, Vojnův Městec leží již na Moravě. Vzdušná vzdálenost do Střížova je 10,5 km. Na tomto statku hospodaří roku 1654 sedlák Adam Součků.

Druhý statek se nachází ve Stržanově, což je obec, která je dnes součástí Žďáru nad Sázavou. Vzdušná vzdálenost do Střížova je 17,5 km. Zde hospodařil „Řehoř na Součkově“.

Třetí usedlost se nachází přímo v sídle panství Polná,        v Polné, která je od Střížova vzdálená 21 km.  Zde jsou      v matrikách vedeni v první polovině 17. století manželské páry Václav a Dorota Součkovi a Martin a Anna Součkovi. V Berní rule je pak zapsaná Barbora Součková, která předením se živí. 

Je tedy možné, že vrchnost nařídila některému ze synů z uvedených usedlostí, aby obsadil grunt ve Střížově. 



Tobiáš Souček I.

moje 10. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, roz. Kubátové

První zmínka o Součkových ve Střížově je z roku 1691. To se konala svatba Tomáše, syna zde uvedeného Tobiáše Součka:

Roku 1691, 14. ledna,   oddáni jsou  Tomáš Souček, syn Tobiáše Součka z obce Střížov     s Alžbětou, dcerou zemřelého  Jana Pirka        z obce Střížov.




Tomáš Souček ale není můj předek. Tím je jeho bratr Tobiáš Souček. Ten bude patrně starší, neb jeho svatbu jsem nenašla. Matrika svateb začíná rokem 1690. U Tomáše vím i rok narození, protože jsem našla jeho úmrtí. Zemřel roku 1731 a to ve věku 71 let. Narodil se někdy kolem roku 1660. Jeho otec, můj předek Tobiáš Souček, se tedy mohl narodit nejpozději roku 1640, spíše však dříve, pokud měl ještě staršího syna. Našla jsem čtyři děti Tomáše a Alžběty a jeden jejich syn se také jmenoval Tobiáš. Bylo to tradiční jméno rodu Součků.

Tobiáš Souček byl nejspíše první z rodu, který přišel do Střížova.

Vesnice Střížov se nachází 6 km od Chotěboře a dnes je součástí města. Leží 560  m nad mořem. V roce 2001 mělo 146 obyvatel. Jejich počet rok od roku klesá. V roce 1880 zde žilo 680 obyvatel. První zmínka o obci je  z přelomu 13. a 14. století. Roku 1454 náležela ke statku v Malči, o půl století později již k Přibyslavsko-polenskému panství. Polenské panství byla historická správní jednotka Čáslavského kraje a bylo to její největší panství. Zrušeno bylo roku 1848.

Tobiáš Souček II.

moje 9. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

Narodil se někdy před rokem 1660. Jediný doklad o tom, že žil je zápis ze svatby jeho syna Tomáše, mého předka. Obě jména, Tobiáš a Tomáš se v rodu Součků vyskytují velmi často. Kromě narození syna Tomáš jsem nenašla narození žádného dalšího dítěte. 

Mým předkem je jeho syn Tomáš Souček. 


Význam příjmení Souček: 

Příjmení je českého původu a jde o zdrobnělinu slova suk. Mohlo vniknout jako přízvisko pro dítě, které je malé postavy a sukovité, tvrdé povahy. Původní význam mohl být také suchá větvička.

(V nejstarším matrikách se střídá příjmí Soušek a Souček. I moje babička Cecílie říkávala, když jsem šli do lesa sbírat suché větve, že jdeme na soušky. )

Tomáš Souček

moje 8. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

Tomáš se narodil roku 1705 (vycházím ze záznamu z matriky o jeho úmrtí).  Byl sedlákem ve Střížově, v místě budoucích statků č. 5 a 6. 

1. prosince 1728 se oženil s Marií Kubátovou, narozenou 3. prosince 1706 v Jitkově: 

Item (datum shodný s předchozí svatbou, tj. 1. prosince 1728). Poctivý mládenec Tomáš, vlastní syn Tobiáše Součka ze Střížova s poctivou děvečkou (dívkou) Marií, vlastní dcerou Jindřicha Kubáta z Jitkova. Ohlášeni byli 24., 28. listopadu a 1. prosince. Svědkové byli Václav Lävl a Martin Novák, oba  z Jitkova.

Předci Marie Součkové, rozené Kubátové 

Rodiče Marie jsou naši vícenásobní předci JINDŘICH KUBÁT a ALŽBĚTA. Jsou to totiž naši předci nejen ze strany Součků, ale i Kubátů a Janáčků. Jsou to tedy předci mé babičky Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové, a to  ze strany obou jejich rodičů,  a rovněž i předci mého dědy Jaroslava Janáčka.

Pro více informací  o Jindřichovi Kubátovi a Alžbětě klikněte níže: 

Našla jsem narození pěti dětí: 

Marie Součková zemřela 18. prosince 1765 ve Střížově ve věku 59 let.

Tomáš Souček zemřel 25. ledna 1781 ve Střížově č. 6 ve věku 76 let. 

Střížov č. 83 byl kdysi statek č 5. Spolu se statkem č. 6 ještě předtím tvořily jeden statek, statek Součkův. Bylo to největší hospodářství ve Střížově.  A právě na něm hospodařil Tomáš Souček. 

Syn Tomáše a Marie -  Jan Souček je můj předek a je pokračovatelem rodu Součků.

Jan Souček

moje 7. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

Jan se narodil 25. prosince 1731 ve Střížově. 

Dlouho jsem jeho narození nemohla najít. Jeho otec zde totiž není uvedený jako Tomáš  Souček, ale jako Tomáš Tobeš. Víme, že Tomáš byl synem Tobiáše. Součků bylo ve Střížově hodně a tak měli různé přezdívky. No a této linii se spíš než Souček říkalo Tobeš. 

Jako jediný syn svých rodičů se ujal hospodářství na statku, jež později dostaly č. 5 a 6. Tehdy ovšem ještě statek číslo domu neměl, čísluje se až od roku 1771. 

4. listopadu 1753 se oženil v Peršíkově s Alžbětou Karasovou, narozenou 31. ledna 1735 v Peršíkově.  

V obci Peršíkov 4. listopadu uzavřel manželství v kostele Sv. Víta počestný mládenec Joannes, legitimní syn Thoma Součka z obce Střížov s počestnou dívkou Elisabethou, legitimní dcerou Andrea Karase z obce Peršíkova, oba snoubenci jsou poddaní panství Polná. Ohlášky byli 7., 14., a 21. října. Svědkové: Mathias Levl ze Střížova, Laurentius Škořapka a Kateřina, dcera Adalberta Hoška, oba z Peršíkova. Oddal páter Josephus Reiner. 

Předci Alžběty Součkové, rozené Karasové

Otcem byl Ondřej Karas z Peršíkova, syn Tomáše Karase a jeho ženy Sibyly, neznámého příjmí, žijící v Peršíkově. 

Matkou byla Alžběta, rozená Šťastníková (1695-1755) v Oudoleni. Byla dcerou Jiříka Šťastníka z Oudoleně. 

Svatba Ondřeje Karase a Alžběty Šťastníkové se konala 11. listopadu 1714 v Oudoleni. Našla jsem narození devíti dětí, narozených v letech 1715-1735: Lidmila, Veronika, Martin, Dorota, Růžena, Matouš, Josef, Alžběta a Jan. 

Na mapce jsou vidět všechny tři sousedící obce zde uvedených předků. 


Manželům Součkovým se narodilo osm dětí: 


Jan Souček rozdělil hospodářství na dvě části pro své dva syny - Matěje a Františka. Na mapce je vidět, jak bylo rozdělené pole. Matěj hospodařil na statku č. 6 a můj předek František na statku č. 5. O nejstarším synovi Josefovi jsem nenašla žádnou zmínku, nejspíše se nedožil dospělosti. 

Jan Souček zemřel 11. října 1801 ve Střížově č. 5. Jeho žena Alžběta zemřela 20. ledna 1803 také ve Střížově č. 5. 

Mým předkem je jejich syn František Souček. 

Nahoře vlevo Střížov č. 6, vpravo bývalé č. 5 (foceno r. 2019 za deště)

Obě usedlosti ze strany pole. Vlevo bývalé č. 5, vpravo č. 6

František Souček I.

moje 6. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

Narodil se 17. března 1771 na statku ve Střížově č. 5. Zrovna v té době se začaly domy číslovat, takže místo narození máme písemně dané. 

V matrice je zapsán jako Franciscus, jeho rodiče Souček Joannes, sedlák střížovský a jeho manželka Elisabetha, oba poddaní panství Polná. 

František hospodařil na polovině původního otcovského statku ve Střížově č. 5. 

8. listopadu 1797 ve věku 26 let se oženil s Terezou Režnou, narozenou 23. srpna 1781 ve Střížově č. 27. Svatba proběhla na statku č. 5. Vedle na plánku Stabilního katastru jsou vidět oba střížovské statky č. 5 a 6. 

Předci Terezy Součkové, rozené Režné

Otcem byl MATĚJ REŽNÝ, narozený 24. ledna 1747 ve Střížově č. 46 (zemřel 15. února 1820 na záduchu), syn VÁCLAVA REŽNÉHO, narozeného roku 1692 ve Střížově a KATEŘINY POSPÍCHALOVÉ, dcery JIŘÍHO POSPÍCHALA, oba z obce Vepřová. Otcem Václava Režného byl JAN REŽNÝ, syn MIKULÁŠE REŽNÉHO, oba ze Střížova. 

Matkou byla ANNA roz. HAMERNÍKOVÁ, narozená 10. července 1751 ve Střížově č. 27.  Jejím otcem byl JAN HAMERNÍK, narozený 7. listopadu 1718 ve Střížově, který byl synem VAVŘINCE HAMERNÍKA a ANNY HAVLÍČKOVÉ, oba ze Střížova. Matkou Anny Hamerníkové byla RŮŽENA POSPÍCHALOVÁ, která byla dcerou JANA POSPÍCHALA (1677-1748) a ANNY, všichni z Modlíkova. 

Ze Soupisu poddaných podle víry, který je v úvodu této kapitoly, vidíme, že rody Režných a Hamerníků byly staré sedlácké rody ve Střížově. A jak tabulce uvedený MATĚJ REŽNÝ (otec Mikuláše Režného), tak MATĚJ HAMERNÍK (otec Vavřince Hamerníka) byli mými předky. V tabulce vidíme ještě dalšího sedláka jménem Jiříka Havlů, je pravděpodobné, že je předkem Anny Havlíčkové, jejíž otec byl MAREK HAVLÍČEK ze Střížova. Ten mohl dostat zdrobnělé příjmí jako dítě a to už mu zůstalo. 

Matěj Režný a jeho žena Anna, roz. Hamerníková měli svatbu 6. listopadu 1770 ve Střížově. Kromě dcery Terezy se jim narodily ještě další čtyři děti. Františka, Kateřina (zemřela malá), Kateřina a Matěj. Františka se provdala za syna dalšího střížovského sedláka Františka Škarýda. Syn Matěj se oženil s Terezou Janáčkovou z Bílku, jejíž předci pocházeli z Markvartic. 

Střížov č. 27 v roce 2019

Střížov č. 46 v roce 2019

Na mapce vpravo obce předků Terezy

Manželům Františkovi a Tereze Součkovým se narodilo deset děti: 

    Někteří z potomků Anny Součkové emigrovali do USA a já s nimi mám shodu DNA!


František Souček zemřel 23. září 1835, úmrtí jeho manželky Terezy jsem nenašla. 

Mým předkem je jejich syn František Souček. 

Na bývalých rozlehlých polích Součkových jsem v roce 2019  nalezla tyto ovečky. 

František Souček II.

moje 5. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

František se narodil 8. prosince 1801 na statku ve Střížově č. 5 a jako prvorozený syn pak po svém otci na tomto statku hospodařil. 


Výpis z matriky narození: 

8. prosince, Střížov č. 5, křtěné dítě František. Otec: František Souček, syn po zemřelém Janovi. Matka: Tereza Režná po Anně a Matějovi.                 Svědci: Jan Kárník, sedlák a Kateřina Perková, selka. 

V devatenácti letech dne 9. února 1820 se oženil v Havlíčkově Borové s Annou Tonarovou, narozenou dne  8. dubna 1800 v Havlíčkově Borové č. 2. 

Předci Anny Součkové, rozené Tonarové

Otcem byl FRANTIŠEK XAVER TONAR (23. 11. 1772 - 2.12.1858) bednář, putník a bednářský mistr z Havlíčkovy Borové č. 2. Jeho otcem  byl FRANTIŠEK TONAR (1725-1818) pocestný a bednář v Havlíčkově Borové č. 2, syn TOMÁŠE TONARA (1685-1760) z Havlíčkovy Borové a ANNY HÁJKOVÉ (1708-1861) z Havlíčkovy Borové. Jeho matkou byla  RŮŽENA roz. ZVOLÁNKOVÁ (1744-1812) z Krucemburku, dcera MATĚJE ZVOLÁNKA (*1703) z Krucemburku a MAGDALENA DAŇKOVÁ (*1708) ze Ždírce nad Doubravou. Otcem Tomáše Tonara byl Jan Tonar (1652-1746) narozený ve Velké Losenici. 

Na plánku ze Stabilního katastru je vyznačen dům a pozemek č. 2 v Havlíčkově Borové, kde bydleli mí předci Tonarovi. Fotografie místa je pořízena roku 2019. 

ZVOLÁNOV

Zvolánkovi mají svůj původ a také získané příjmení od obce Zvolánov (dnes součást Sobíňova). Tato obec se nachází vedle Markvartic, kde mají původ předci Janáčkovi. Kdysi dávno spolu tato dvě místa spolupracovala. V Markvarticích bydleli rytíři, kteří střežili hranice mezi Čechy a Moravou. V případě nebezpečí dali znamení hlásnému, který sídlil ve Zvolánově. Ten svolával lid do zbraně. Obec se dříve jmenovala Swolanow, právě od slova "svolávat". Rod Zvolánků se ve Zvolánově udržel až do poloviny 19. století, kde hospodařil na svém statku. 

I já ve svém pátrání došla až do Zvolánova.  Otcem MATĚJE ZVOLÁNKA byl VÁCLAV ZVOLÁNEK (*1666) ze Zvolánova (manželkou KATEŘINA STEHNOVÁ ze Sobíňova, dcera JANA STEHNA (+1718) ze Sobíňova), jeho otcem byl ŠTĚPÁN ZVOLÁNEK (1628-1726) ze Zvolánova, jeho otec byl MATĚJ ZVOLÁNEK (1606-1668) ze Zvolánova. 

Štěpán Zvolánek má opravdu v matrice úmrtí napsáno 98 let. Nemusel se dožít tak vysokého věku (v té době věk odhadovali), nicméně jistě musel zemřít v hodně požehnaném věku. 

Z matriky úmrtí: 

10. říjen 1726, zemřel Stephanus Zwolanek, všemi svátostmi opatřený,  98 let, v Sobíňově. 

Na staré mapě z 19. století Mezi Markvarticemi a Sobíňovem leží Zvolánov, tehdy ještě Swolanow. 

Matkou Anny Součkové, roz. Tonarové byla BARBORA roz. PROCHÁZKOVÁ (*1775 - 16. duben 1832) z Havlíčkovy Borové č. 117. Jejím otcem byl JOSEF PROCHÁZKA (1733-1813), myslivec a revírník z Havlíčkovy Borové č. 117. Její matkou byla ELEONORA roz.  MÜLFAITOVÁ (*1748) ve Velké Losenici, dcera VAVŘINCE MÜLFAITA (1721-1795) sedláka ve Velké Losenici č. 38 a ANNY MLYNÁŘOVÉ alias BŘEZINOVÉ (*1725) ve Velké Losenici, jejíž otec byl mlynářem na Prostředním mlýně ve Velké Losenici č. 59, v matrikách psán jako MARTIN MLYNÁŘ  alias BŘEZINA s důrazem na to, že to nebyl poddaný, ale svobodník.    

Původní domek č. 117 v Havlíčkově Borové již nestojí. Stával uprostřed náměstí spolu s dalšími malými domky. 

V kostele v Havlíčkově Borové se odehrála spousta křtů, svateb, pohřbů mých předků. Také sem pěšky chodívaly na bohoslužby. Na zdejším velmi hezkém hřbitově s dalekým výhledem do krajiny tito předci odpočívají. 

Prostřední mlýn (nyní Družstevní mlýn) ve Velké Losenici

Mými předky byli také mlynáři ve Velké Losenici na Losenickém potoku, který se vlévá do řeky Sázavy.  V matrikách mají příjmení nejen jako Mlynář alias Březina, ale také Prostřední. Otcem Martina Mlynáře alias Březina byl Mikuláš Prostřední, mlynář (+1707). Nebyli poddaní, mlýn byl jejich vlastní, byli to svobodníci. 

Roku 1366 byl v obci doložen nejstarší hamr v celé oblasti. Vyráběly se zde šípy, radlice, lopaty, motyky, kosy srpy a další výrobky. 

Roku 1594 byl hamr prodán sázavskému mlynáři Havlovi. Na zač. 20. století se mlýn spolu s lihovarem a mlékárnou stal součástí družstevních podniků.

V Berní rule je roku 1654 uváděn Jiřík Mlynář, vlastní mlýn o jednom kole. Kromě tohoto mlynáře je v Berní rule ještě Martin, Dolní Mlynář. 

Z Velké Losenice je to do Havlíčkovy Borové 7 km a do Střížova 13 km. 

Na druhém plánku je vyznačeno umístění mlýna ve Velké Losenici. 

Františkovi Součkovi a jeho ženě Anně, roz. Tonarové, se narodilo devět dětí: 

František Souček zemřel 23. dubna 1842 ve věku 42 let na tuberkulózu. Jeho manželka Anna zemřela 4. ledna 1852 ve věku 51 let na záduchu. 

Můj předek je jejich nejmladší syn Tobiáš Souček. 


Tobiáš Souček

moje 4. generace ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

Narodil se jako osmé dítě z devíti dne 7. ledna 1839 na statku ve Střížově č. 5.  Výpis z matriky narození:

7. ledna narozen, 7. ledna pokřtěn. Č. domu 5.  Jméno dítěte: Tobiáš. Pokřtil kněz Franz Opatřílků. Otec: Franz Souček, katolík, sedlák ze Střížova, vlastní syn Franze Součka ze Střížova č. 5 a jeho manželky Theresie, roz. Režný, všichni poddaní panství Polná. 

Matka: Anna, katolička, vlastní dcera Franze Tonara, bednáře z Borové č. 2 a jeho manželky Barbory rozené Procházkové z Borové, poddaní panství Polná. 

 Nahoře vlastní podpis otce Františka Součka, pod ním napsáno rukou faráře: Franz Souček, půlláník ze Střížova č. 5

Tobiáš se kolem roku 1861 (matrika svateb není zatím k dispozici) s Josefou Čejkovou, narozenou 20. června 1834  v Marievsi č. 16.  

Předci Josefy Součkové, rozené Čejkové

Otec byl FRANTIŠEK ĆEJKA (1785-1851) z Marievsi č. 16, syn JOSEFA ČEJKY *1762 v Novém Dvoře a RŮŽENY VRABCOVÉ *1756 v Nové Vsi č. 64. 

Matkou byla TEREZA PÁTKOVÁ (1795-1848) z  Kohoutova. Její rodiče byli VÁCLAV PÁTEK *1764 v Kohoutově  a MAGDALENA FIALOVÁ  *1769 v Bílku. 

Podrobněji jsou  zpracováni ve složce :

Po svatbě bydleli manželé nějakou dobu v Příjemkách, zde se jim roku 1862 narodilo první dítě, dcera Marie Součková. Poté bydleli ve Střížově č. 80, kde bydlela rodina bratra Tobiáše Součka, kováře Matěje Součka. Dokladem je sčítání lidu v roce 1870: 

Majitelem domu je Matěj Souček, kovářský tovaryš. Žije zde s manželkou, jejími dvěma dcerami (16 a 8 let), které přivedla do manželství, a vlastním synem Antonínem (4 roky). Tobiáš Souček, tkalcovský tovaryš, je zde zapsán s manželkou Josefou a sedmiletou dcerou Marii.  U svého bratra žil již v roce 1864, protože se mu zde narodil syn Josef Souček, který žil jen jeden měsíc. 

V době bydlí ještě jedna rodina a to Benákovi: matka a její tři dospělé děti. Z nich syn František Benák zde pracuje jako kovář. Dvě dcery slouží ve Střížově. 

V domě nejsou hlášena žádná hospodářská zvířata. Obyvatele tedy živí řemeslo. 

Dům č. 80 se nachází za rybníkem před tou větší modrou budovou. 

Z tohoto sčítání si také můžeme udělat představu, jak to vypadalo na obou statcích Součkových: 

STŘÍŽOV č. 5:  Majitelem gruntu je František Souček. Ten se ale na tomto gruntu nenarodil. Výše píšu, že že po mém předkovi Františkovi Součkovi převzal hospodářství jeho syn Josef Souček. Ten měl se svojí manželkou Annou Stehnovou tři syny a tři dcery. Všichni tři synové ale zemřeli v dětském věku. Statek proto převzala nejstarší dcera Marie Součková, která se provdala za Františka Součka ze Střížova č. 13. Ten mám své rodové kořeny také na statku č. 5 . Marie Součková a František Souček mají společného předka Jana Součka (můj předek v 7. generaci). Tím tak zůstává statek v majetku rodu. V době sčítání zde žije celkem 11 Součků a jeden čeledín. Chovají 2 krávy, 2 voli, 1 tele, 1 prase a mají 3 včelí úly. 

STŘÍŽOV č. 6: Zde žije pět dospělých členů rodiny Součkových. Ti chovají 2 krávy, 2 voli a 1 tele. 

Další sčítání lidu bylo o deset let později, roku 1880. Rodina Tobiáše Součka již nebydlí ve Střížově č. 80, ale na rodném statku č. 5. A situace se zcela změnila. Majitelem statku je Jan Konfršt, který je vnukem mého předka Františka Součka (*1771)  a jeho dcery Anny Součkové. Ta se provdala za Jana Evangelistu Konfršta ze Střížova č. 11. Na statku žily čtyři rodiny, celkem 16 lidí: Rodina Konfrštova (5 osob), rodina Antonína Janáčka (5 osob), rodina Tobiáše Součka (3 osoby) a rodina jeho bratra Václava Součka (3 osoby). Na statku chovají 1 krávu, 1 tele a 1 jalovici. 

Ze sčítacího archu vidíme, že se rodina Tobiáše Součka nerozrostla. Stále mají jen jednu dceru Marii. Přesto se něco změnilo. V roce 1870 je u Marie uveden rok narození 1862, zde je datum 5.6.1873. Marie, narozená roku 1862 tedy někdy mezi léty 1870-1873 zemřela (Matrika úmrtí není dosud k dispozici). MARIE SOUČKOVÁ narozená roku 1873, je můj předek, moje prababička. 


Vpravo na mapce jsou vyznačena místa, kde žila rodina Tobiáše Součka. Pod slovem Střižau se rozkládá velký rybník. Na mapce dům č. 80 ještě nestojí, je ale hned vedle již stojícího domu naznačen tužkou. Znamená to, že v roce 1838 ještě nestál, ale už byl naplánovaný. 


Následuje výňatek ze sčítacího listu roku 1890. Tobiáš Souček s manželkou a dcerou Marií opět žijí v jiném domě, Má č. 50. Dům není jejich, žijí zde jako nájemníci. Dále zde žije pět podnájemníků.  Antonie Niklová je sestrou Tobiáše Součka. Na 4. řádku je zapsaná Marie Součková, svobodná, narozená 1842. Jenže toho roku se žádná taková ve Střížově nenarodila. Myslím si, že jde o další sestru Tobiáše Součka a to Josefu. Ta se narodila roku 1842. Je u ní jako stav původně zapsán: padlá. To se nelíbilo kontrolorovi, který to škrtl a napsal svobodná. Josefě se totiž roku 1874 narodila dcera Marie Součková. V domě dále bydleli manželé Smrčkovi se sedmiletou dcerou. 

Poslední sčítání je z roku 1900. Z něj se dozvídáme, že Tobiáš Souček, jemuž je 62 let, opět bydlí v rodném statku č. 5. Je již vdovec. Je majetníkem bytu č. 2 a žije zde s vdovou Marií Škarýdovou, narozenou v Jitkově, která je vedená jako hospodyně. Sčítací arch má více kolonek. Z nich vyčteme, že Tobiáš dodával utkané plátno firmě Rott do Chotěboře, továrně na zboží bavlněné. Jeho dcera Marie s ním již nebydlí, protože je vdaná a s manželem bydlí v Jitkově. 

Majitelem statku je stále Jan Konfršt. Více lidí, než je na tomto dokumentu, zde nebydlí. Na statku chovají 2 krávy, 2 jalovice, 2 voli, 2 prasata, 6 slepic a 1 husu. 

V roce 1910 již Tobiáše Součka na žádném sčítacím archu nenacházím. Zemřel tedy mezi lety 1900-1910. Statek č. 5 vlastní rodina Stehnova. Na statek se přestěhovali z Bezděkova. Statek č. 6 stále vlastní Součkovi. 

Jeho manželka Josefa zemřela 6. července 1898 ve Střížově č. 50. 

Mým předkem je jejich jediná dcera, která se dožila dospělosti: Marie Součková

Marie Kubátová, rozená Součková

moje prababička ze strany matky mého otce Cecílie Janáčkové, rozené Kubátové

Narodila se 5. června 1873 na statku ve Střížově č. 5 jako třetí a poslední dítě. Dva mladší sourozenci zemřeli v dětském věku. 

5. února 1894 se provdala za Františka Kubáta, který se narodil v Jitkově č. 46, ale bydlel s rodiči v Jitkově č. 15. 

Podrobnosti o této dvojici a jejich potomcích najdete ve složce: