Tonarovi z Borové

Naši předci Tonarovi, ze strany mé babičky Cecílie Janáčkové, roz. Kubátové, pochází z Havlíčkovy Borové. V obci byly ale dvě linie Tonarů. Došla jsem až na samý začátek zápisů matrik a ke spojení nedošlo. Bylo jasné, že budou mít společného předka, je to dost unikátní příjmení. V Berní rule není zmíněn žádný Tonar, pouze je zapsáno jediné příjmení Toner a to v obci Termesivy, okr. Havlíčkův Brod. Takže příjmení opravdu pochází odsud. Někteří potomci nejstarších borovských Tonarů se domnívají, že  společný předek obou linií je Jan Tonar původem z Velké Losenice, jehož další potomci žijí ve Velké Losenici dodnes.  Obě obce byly součástí tehdy největšího panství v naší zemí - v Polné. 

Historie obce Velká Losenice:

Obec byla založena na přelomu 12. a 13. století odborníky na těžbu nerostů z Německa, z hornických revírů Durynska a Horního Saska, doprovázených rolníky s rodinami. Ti mýtili les a vytvářeli ornou půdu. Místní kostel byl založen už v této době a jedná se o jednu z nejstarších sakrálních staveb v regionu. Původní název obce byl Lossnitz. Těžilo se zde stříbro. Do bitvy na Bílé hoře byla obec součástí polenského panství. Pak ale majitel panství musel utéct do ciziny a celé panství Polná bylo zkonfiskováno. Roku 1623 ho koupil od císaře František Ditrichstein. Za třicetileté války, roku 1647 byla obec obsazena žoldnéřskými vojsky.

V té doby zde žili rodiče  Jana Tonara, který se narodil kolem roku 1652. Tito rodiče se mohli jmenovat Matěj a Rozina Tonarovi, jak vidím v několika zpracovaných rodokmenech. V okolí bylo v pol. 17. století velké množství opuštěných statků, jehož majitelé buď utekli před perzekucí nebo v této těžké době zahynuli. Vrchnost se snažila tyto statky obsadit synky sedláků, a tak bylo docela velké stěhování lidu. V Soupisu poddaných podle víry jsem našla jediného člověka příjmením Tonar (též Thonar či Tonnar) a to v Dlouhé Vsi na okrese Havlíčkův Brod, 10 km od Velké Losenice a 9 km od Havlíčkovy Borové. V přehledu předků nebudu ale Matěje s Rozinou uvádět, i když jejich jména s příjmím Tonar se v borovských matrikách několikrát vyskytuje, a jsou jediná. Vystupují však pouze  jako kmotři, či svědci u křtů.

Jan Tonar

(moje 9. generace v linii matky mého otce)

Narodil se kolem roku 1652. Ačkoliv jsou matriky v té době k dispozici, zápisů tam bývá za celou farnost málo. Nebylo to tehdy povinné. Jeho otcem je pravděpodobně Matěj Tonar, který se v matrikách občas vyskytne jako svědek. To samé platí o Janovi. I on se v dospělém věku objevuje jako svědek u křtů dětí. A z těchto zápisů víme, jaké bylo jeho povolání: vietor, což je latinsky, česky to znamená bednář.

Křty vlastních dětí zapsány v matrice nemá. Že je otcem našeho předka Tomáše Tonara vím až ze zápisu svatby tohoto syna. Kdo byla jeho manželka je rovněž neznámé.

Avšak o jeho úmrtí zmínka je. A dožil se na svoji dobu mimořádně dlouhého věku. Nemuselo to být uvedených 94 let, spíše méně, avšak jistě byl starým kmetem.

Pochován byl 12. ledna 1746 při kostele sv. Víta v Havlíčkově Borové Jan Tonar, bednář a domkář, posledním pomazáním a vyzpovídáním, též posvěcením náhrobního kamene zaopatřil otec a hlava katolického kostela Jobus.

Věk: 94 let

 


Je také důležité připomenout v jakém čase Jan Tonar zemřel. Matrika zemřelých je od května 1745 až do února 1746 doslova přeplněna zápisy o smrti vojáků. Hledat mezi nimi místní lidi, je jak hledat jehlu v kupce sena. V letech 1740 - 1748 probíhala válka o rakouské dědictví, když Bavorsko a Sasko odmítli uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví mladičké Marie Terezie na habsburský trůn. Jak to vše probíhalo, a jak těžký dopad to mělo na obyčejný lid je krásně vidět v seriálu Marie Terezie. V Čechách byla válka ukončena 25. prosince 1745 (na jiných místech Evropy probíhaly boje až do roku 1748). Ze zápisů v matrice je vidět, jak velké množství  mrtvých, zraněných a postupně umírajících vojáků se na borovské farnosti nacházelo.

HISTORIE OBCE HAVLÍČKOVA BOROVÁ

První zápis o obci Borová je z roku 1285. Roku 1548 byla obce povýšena na městečko. Dominantou širokého okolí je kostel zasvěcený sv. Vítu, postavený v 15. století v místě původní románské hornické kaple. Po třicetileté válce patřila polensko-přibyslavskému panství Dietrichsteinů. Roku 1744 udělila císařovna Marie Terezie městečku trhové právo a od té doby se zde pořádaly výroční trhy na dobytek a kramářské zboží. Velký význam pro obec mělo také udělení práva vařit pivo. Půda byla málo výnosná pro pěstování obilí. Uplatnily se zde až brambory, ovšem v té době to byla ještě neznámá plodina. V soupisu Poddaných podle víry z roku 1651 se dozvídáme o složení tehdejšího obyvatelstva

Žilo zde: 

· 16 sedláků starousedlíků, 3 z nich mělo statky shořelé

· 4 sedláci nově příchozí, 1 statek shořelý

· 9 dalších statků bylo zcela opuštěných, na polích nikdo nehospodařil

· 9 čtvrtláníků, z toho jedno stavení shořelé

· 6 dalších stavení čtvrtláníků, včetně polí,  bylo zcela opuštěných

· 12 chalupníků a domkářů (2 krejčí, švec, řezník, 2 tkalci)

· 3 chalupy zbořené a opuštěné

Takže volných míst pro nové usedlíky je tu bylo stále dost.

Tomáš Tonar

(moje 8. generace v linii matky mého otce)

Narodil se kolem roku 1685 v Borové (obec nese název Havlíčkova Borová od roku 1949). Při stanovení roku narození opět vycházím z údaje z matriky zemřelých. O Tomášovi je však matrikách již dost údajů. Povolání má uváděné stejné, jako jeho otec, tedy domkář a bednář. 

Se svojí manželkou Annou Hájkovou, tehdy sedmnáctiletou,  měl svatbu až ve věku čtyřiceti let. A byla to jeho první svatba, jinak by v zápisu nebyl uveden jako mládenec, nýbrž vdovec.

4. února 1725 - poctivý mládenec Tomáš, vlastní syn Jana Tonara z Borové, s poctivou pannou Annou, vlastní dcerou po nebožtíkovi Valentinovi Hájkovi z Borové.

 


Předci Anny Hájkové:


ANNA HÁJKOVÁ byla podstatně mladší než Tomáš a to o 23 let, narodila se kolem roku 1708.

Otec: VALENTÝN HÁJEK, bednář v Borové, syn JANA HÁJKA  a ANNY neznámého příjmí.

Matka: ANNA neznámého příjmí, zemřela roku 1736 v Borové.

Rodiče Anny Tonarové, roz. Hájkové, měli  ještě dalších 9 dětí.

Ačkoliv se Valentýn a jeho otec Jan, i jejich manželky,  hojně vyskytují v borovských matrikách jako kmotři, narození jejich dětí tam není. Ani Hájkovi nebyli v Borové starousedlíky, v Soupisu poddaných podle víry zde nejsou uvedeni. Přišli do městečka tedy po roce 1651.

Manželům Tonarovým se narodilo deset dětí:


· 1726 - Kateřina Tonarová, zemřela dvouletá roku 1728

· 1729 - Václav Tonar, zemřel ve věku 8 let roku 1738

· 1732 - Magdalena Tonarová, roku 1756 se v Borové provdala za Václava Podhraského

· 1734 - Tereza Tonarová, roku 1753 se provdala v Borové za Pavla Koloucha

· 1737 - Josef Tonar, zemřel ve věku 8 let, roku 1745

· 1738 - Marie Tonarová

· 1740 - FRANTIŠEK TONAR - předek, podrobnosti níže

· 1742 - Karel Tonar (dvojče), zemřel ve 4 měsících roku 1743

· 1742 - Kateřina Tonarová (dvojče), zemřela ve věku 8 let, roku 1750

· 1745 - Johana Tonarová, roku 1764 porodila nemanželského syna Vojtěcha, žil jen 2 měsíce


Dospělosti se prokazatelně dožily 4 děti, z toho jediný syn, náš předek. Možná i Marie, o té ale nic nevím.

Tomáš Tonar zemřel ve věku 75 let dne 26. března 1760 a jeho žena Anna o rok později dne 10. května 1761 ve věku 53 let.

26. března 1760 zemřel Tomáš Tonar, bednář a domkář.

Svátostmi zaopatřil páter Josef Reiner.

Pohřben je při kostele sv. Víta v Borové.

Příčina úmrtí: calidis febribus (horká nemoc)

Věk: 75 let

 

 


Dne 10. května 1761 zemřela Anna, vdova po zemřelém Tomáši Tonarovi, svátostmi zaopatřená, předala svoji duši Bohu.

 Pohřbena v katolickém kostele sv. Víta  v Borové dne 12. května.

Věk: 53 let

 


Hřbitov v Havlíčkově Borové, kostel sv. Víta, kulturní památka ČR

Jeden z hrobů Tonarových

František Tonar

(moje 7. generace v linii matky mého otce)

Borová, 25. března 1740, páter Johanes Reiner, duchovní správce, pokřtil dítě FRANTIŠKA, legitimního syna TOMÁŠE TONARA a matky ANNY, poddané zdejšího panství.

Kmotr: Ondřej Janáček, Borová                   

Svědci: Ondřej Andres z Peršíkova a Dorota Běloušková z Borové

Františkovi bylo 20 a 21 let, když zemřeli jeho rodiče. Po otci, a i dědovi Hájkovi, převzal řemeslo bednářské.  Ve věku 24 let se oženil s dvacetiletou Růženou Zvolánkovou a tímto sňatkem jsme se stali potomky dalšího starého rodu v krajině, rodu Zvolánků, po nichž je pojmenovaná osada Zvolánov, ležící hned vedle Markvartic.

26. listopadu 1764 uzavřel ústní smlouvu o manželství počestný snoubenec FRANTIŠEK, přítomný syn zemřelého TOMÁŠE TONARA z Borové s počestnou snoubenkou ROSALIÍ (Růženou), dcerou MATĚJE ZVOLÁNKA z obce Krucemburk, oba poddaní panství Polná.

Oddal kaplan František Taul. 

Svědkové, Václav Hajný, Jakub Rojka, Anna Špinarová.

Ohlášky se konaly ve dnech 2., 22. a 23. listopadu.

 


Růžena Zvolánková a její předci:


Narodila se v Krucemburku dne 18. září 1744.

Otec: MATĚJ ZVOLÁNEK, *1703 v Krucemburku, syn VÁCLAVA ZVOLÁNKA, *1666 ve Zvolánově č. 1 a KATEŘINY STEHNOVÉ ze Sobíňova, vnuk  ŠTĚPÁNA ZVOLÁNKA (1628-1726) a pravnuk MATĚJE ZVOLÁNKA (1606-1668).

Zvolánkovi mají svůj původ a také získané příjmení od obce Zvolánov (dnes součást Sobíňova). Tato obec se nachází vedle Markvartic, kde mají původ předci Janáčkovi. Kdysi dávno spolu tato dvě místa spolupracovala. V Markvarticích bydleli rytíři, kteří střežili hranice mezi Čechy a Moravou. V případě nebezpečí dali znamení hlásnému, který sídlil ve Zvolánově. Ten svolával lid do zbraně. Obec se dříve jmenovala Swolanow, právě od slova "svolávat". Rod Zvolánků se ve Zvolánově udržel až do poloviny 19. století, kde hospodařili na dvou statcích s čísly 1 a 2.

Původní grunt č. 1 dostal později č. 1 a toto číslo mu zůstalo dodnes i v rámci Sobíňova, jehož je dnes součástí, stejně jako Markvartice. První majitel byl Jíra, po něm od roku 1601 zde hospodařil Matěj Stehnů po kterém to roku 1656 převzal MATĚJ ZVOLÁNEK, náš nejstarší předek tohoto rodu. Po jeho smrti roku 1668 zdědil grunt v ceně 100 kop grošů po otci ŠTĚPÁN ZVOLÁNEK, jemuž za zpustlost hospodářství bylo z ceny sleveno 15 kop gr. Hospodářem tu byl až do roku 1717, po něm následoval v letech 1717 až 1746 jeho syn Matěj, bratr našeho předka VÁCLAVA ZVOLÁNKA.

Štěpán Zvolánek v roce 1675 obhospodařoval 11 strychů špatné půdy, 14 str. úhoru, 7 str. porostlin  a sklízel 3 fůry sena. 1 strych=28,7 a

Dle matriky úmrtí se dožil vysokého věku 98 let. 



Na vedlejší mapce Stabilního katastru z roku 1838 je vidět, že obec Zvolánov tvořily dva grunty s čísly 1 a 2. V obou hospodařili Zvolánkovi. Níže mapa z 19. století.

 

Matka: MAGDALENA DAŇKOVÁ, *1708 v Krucemburku, dcera VÁCLAVA DAŇKA ze Ždírce nad Doubravou č. 9 a MAGDALENY PÁTKOVÉ z Krucemburku. Je vnučkou ONDŘEJE DAŇKA a jeho manželky LUDMILY ze Ždírce nad Doubravou a VÁCLAVA PÁTKA z Krucemburku.

Domek č. 9 ( viz foto) patřil k nejstarším ve Ždírci. Postavil ho Ondřej Daněk před rokem 1719. Po jeho smrti ho vdova Ludmila prodává Matěji Cimplovi, což bude nejspíše syn našeho předka Matěje Cimpla ze Ždírce, který zemřel kolem roku 1719 (moje 10. generace ze strany babičky Cecílie roz. Kubátové  a její maminky Marie Součkové.

RŮŽENA TONAROVÁ, roz. ZVOLÁNKOVÁ měla sedm sourozenců: Tomáš (1727), Magdalena (1730), Anna Magdalena (1732), Dorota (1734), Martin (1737), Anna Kateřina(1740), Václav (1742) a Matěj (1747)

Manželům Františkovi a Růženě Tonarovým se narodilo 11 dětí:

· 1766 - Kateřina Tonarová, roku 1784 se provdala za Josefa Říčana z Borové č. 18 a zde také žili

· 1768 - Anna Tonarová, zemřela roku 1770, ve věku 19 měsíců

· 1770 - Alžběta Tonarová, roku 1793 se provdala za Václava Roseckého z Velké Losenice 2. Zde žili.

· 1772 - FRANTIŠEK XAVER TONAR, náš předek, podrobnosti v další kapitole

· 1774 - Jan Tonar, zemřel roku 1776 ve věku 15 měsíců

· 1776 - Jan Tonar

· 1778 - Barbora Tonarová, roku 1806 se provdala za Josefa Hejného, žili v Borové 94

· 1780 - Anna Tonarová, zemřela roku 1782 ve věku 14 měsíců

· 1782 - Tomáš Tonar

· 1788 - Josef Tonar, zemřel roku 1791 v nedožitých 4 letech

· 1790 - Růžena Tonarová, roku 1817 se provdala za Jakuba Nehybu, žili v Borové 15

O Janovi a Tomášovi nic nevím, nejsou uvedeni ani v matrice oddaných, ani zemřelých.

Nejprve zemřela Růžena Tonarová dne 28. září 1812 ve věku 68 let, jako příčina úmrtí je uveden otok.

Její manžel František, se stejně jako jeho předci, dožil na tehdejší dobu vysokého věku. Zemřel dne 16. května 1818 ve věku 78 let, uvedená příčina úmrtí: sešlost věkem.

Naši předci bydleli v jednom z nejstarších hospodářství v Borové. Mělo č. 2. Ohraničila jsem jejich stavení s přilehlým políčkem s bažinatým rybníčkem. Za obcí vlastnili ještě další tři pole. Když se podíváte na stavení, patří k největším v Borové. Přesto nejsou nikdy uváděni jako sedláci. Jako bednáři, ale jistě potřebovali velké prostory.

Popisné číslo 1 patřilo v Borové starému panskému pivovaru, který se nacházel trochu stranou obce. Ten se prvně připomíná roku 1692, v areálu byl i vrchnostenský mlýn, obilní sýpka, špýchar, myslivna a sklepy. Vždy tam pobývalo kolem 15 - 20 lidí. Jeho činnost byla ukončena za velké hospodářské krize v třicátých letech min. století.

 


Fotografie pivovaru kolem roku 1900, kdy ho měla pronajatý rodina Dvořákova, starý sladovnický rod, rozesetý po různých místech republiky.


Naši předci Tonarové byli bednáři a putníci, a tak jistě měli plno práce s výrobou sudů, kádí a škopků pro tento pivovar. Ta hnědě značená polní cesta, která vede od jejich  domu ven z městečka, vede  k pivovaru.

 


Dnešní pohled na místo, kde kdysi Tonarovi žili. 

František Xaver Tonar

(moje 6. generace v linii matky mého otce)

František Xaver se narodil 23. listopadu 1772 v Borové č. 2. Pokřtěn 24. listopadu. 

Otec: František Tonar, bednář z Borové. 

Matka: Růžena (Rosalia), poddaní panství Polná.

František se narodil do doby hladomoru, a stejně jako jeho o dva roky mladší sestra Alžběta to přežili. Roku 1770 špatné počasí způsobilo, že se skoro nic neurodilo. Zrna bylo poskrovnu a nezbylo ani na jarní setí roku 1771. Cena obilí vzrostla do závratné výšky.     V roce 1771 bylo počasí ještě horší. Horko a sucho vystřídaly prudké deště a záplavy. Nebylo čím krmit dobytek, tak ho lidé snědli, poté následovali psi, kočky, mršiny. Lidé mleli kůru stromů na mouku, živili se lebedou, kopřivami. Hladomor si vyžádal 480.000 obětí v Čechách a na Moravě. Další rok už nebylo vůbec co zasít i když se počasí konečně vydařilo.

Ve věku 25 let se dne 14. února 1797 oženil s Barborou Procházkovou, 22 let, dcerou Josefa Procházky z Borové 117. 

 


Barbora Procházková a její předci:

Otec: JOSEF PROCHÁZKA (1733 - 1813), myslivec a revírník z Borové 117. Do Borové přišel pro mě zatím z neznámého místa, takže o jeho předcích nic nevím. Dožil se také vysokého věku 80-ti let. 

Matka: ELEONORA MÜLFAITOVÁ (*1748) z Velké Losenice 38, dcera VAVŘINCE MÜLFAITA (1721—1795), sedláka z Velké Losenice 38 a ANNY MLYNÁŘOVÉ alias BŘEZINOVÉ (*1725) ve Velké Losenici. Vnučka MATĚJE MÜLFAITA, syna ŠIMONA MÜLFAITA, oba z Velké Losenice, a jeho manželky MARIE PAVLÍČKOVÉ (1695-1761) z Velké Losenice, dcery PAVLA PAVLÍČKA z Velké Losenice. Dále pak vnučka MARTINA MLYNÁŘE alias BŘEZINY (1678-1744), mlynáře z Prostředního mlýna ve Velké Losenici a svobodníka, syna MIKULÁŠE MLYNÁŘE alias BŘEZINY, mlynáře z Prostředního mlýna ve Velké Losenici a rovněž svobodníka, a jeho manželky TEREZY, neznámého rodného příjmí (1687 -1742). 

Už ve středověku, roku 1366 na místě mlýna stával nejstarší hamr v celé oblasti. Roku 1594 byl prodán za 300 kop českých grošů sázavskému mlynáři. Mlýn tedy nepatřil vrchnosti, byl vlastní, proto byli zdejší mlynáři svobodníci. Ti podléhali pouze králi a jemu platili daně.  Nemuseli robotovat, mohli se stěhovat, dávat syny na studie, ženit je bez povolení, mohli mít poddané. Měli ale povinnost vypravit do válečného tažení koně a muže, oba v plné zbroji.  Náš předek Mikuláš se narodil kolem roku 1650. On a jeho potomci se v matrikách nazývají, Mlynář, Mlynář alias Březina či Prostřední. Mlynářská činnost zde skončila až po znárodnění.

Bývalý Prostřední mlýn ve Velké Losenici č. 55, dnes má soubor budov  název Družstevní mlýn, je ve vlastnictví obce.

Manželé František Xaver Tonar a jeho manželka Barbora měli celkem 10 dětí:

· 1797 - František Xaver Tonar ml. - zemřel roku 1799 ve věku 13 měsíců.

·  1800 - ANNA TONAROVÁ, předek, podrobnosti níže

· 1802 - Františka Tonarová

· 1804 - Barbora Tonarová, provdala se za mistra tkalcovského Vavřince Podhrázského z Borové č. 22

· 1807 - Václav Tonar, bednář, oženil se s Marií Vlčkovou z Borové

· 1809 - Vojtěch Tonar, zemřel v den narození

· 1811 - Marie Anna Tonarová, provdala se za bednáře Petra Fialu, žili v Borové 124

· 1813 - Filipina Tonarová, zemřela roku 1814 ve věku 11 měsíců

· 1815 - Antonie Tonarová

· 1821 - Růžena Tonarová, provdala se za domkáře Josefa Januše z Borové 119 a zde také žili

Usedlost po svých rodičích převzal Václav, jediný syn, který se dožil dospělosti. Od svého otce převzal bednářské řemeslo. S manželkou Marii žil v rodném domě v Borové č. 2, zde se mu narodilo prvních pět dětí. V roce 1850 však celá rodina dům opustila, zůstal v něm jen otec František Xaver Tonar, tehdy již vdovec a výměnkář. Šesté Václavovo dítě se narodilo v domě rodičů jeho manželky a další dvě děti každé v jiném domě. 

Václav je uváděn jako bednář a nájemník. Jeho poslední dítě se narodilo roku 1857 v domě č. 128, který je propojen s domem č. 68, rodným domem Karla Havlíčka Borovského.  Ten byl  v té době rok a půl po smrti. V domě č. 128 žily v podnájmu celkem  4 rodiny.

 


Žlutý dům je dnes muzeum K.H.Borovského. Bránou mezi tímto a bílým domem se vcházelo do domu č. 128.

Barbora Tonarová, žena Františka Tonara, mistra bednářského a souseda,  zemřela ve věku 58 let na mrtvici ve svém domě v Borové č. 2 dne 16. dubna 1832.

Po její smrti žil nějakou dobu František Xaver Tonar sám v domě č. 2, pak ale odešel kvůli vysokému věku do domu č. 119, kde žila jeho nejmladší dcera Růžena, provdaná Janušová, s rodinou. Zde také zemřel.

František Tonar, výměnkář z Borové č. 2, přebývající v domě č. 119,  zemřel též ve vysokém věku 86 let dne 2. prosince 1858. Svoji ženu přežil o 26 let.

V domě č. 2 dál bydleli Tonarové, ale ne už z naší linie. Nejspíše dům prodali někomu z příbuzenstva. Přitom když se v únoru 1838  Václav Tonar oženil, měl s usedlostí velké plány. Ty jsou vidět vedle na katastrální mapě právě z roku 1838. Jde o pozemek č. 126. Je zde vidět původní zděný dům a plánované přístavby. Ty se také uskutečnily. Něco se muselo stát, když pak Václav s rodinou skončil po podnájmech. Nyní už dům č. 2 v Havlíčkově Borové neexistuje. Byl zbourán a na jeho místě, kousek dál od cesty (dnes ulice)  postaven nový, s novým číslem.

Růžena, nejmladší dcera Františka Xavera Tonara, se narodila roku 1821, ve stejném roce jako Karel Havlíček Borovský. Nejspíše se spolu v útlém dětství znali a možná spolu chodili do školy. Vzdálenost mezi jejich bydlišti byla 150 m. Ostatně syna místního kupce znal jistě každý z obce. Ten zde žil do roku 1830.

Anna Tonarová, provdaná Součková

(moje 5. generace v linii matky mého otce)


Narodila se 8. dubna 1800 v Borové č. 2. 

Otec: František Tonar, syn Františka, bednář

Matka: Barbora Procházková po matce Mülfaitové


Byla sice druhorozené dítě, ale protože to první zemřelo malé, byla v rodině ze svých sourozenců nejstarší. Bylo ji 19 let, když se dne 9. února 1820 provdala za 18-ti letého FRANTIŠKA SOUČKA, syna sedláka za Střížova č. 5.

František Souček se narodil 8. prosince 1801, jako prvorozený syn (měl dvě starší sestry, po něm se narodilo 6 dalších sourozenců) převzal jednoho dne po svém otci Františkovi statek. Anna se tak stala selkou.

Manželům Anně a Františkovi Součkovým se narodilo 9 dětí:

· 1821 - František Souček, oženil se s Marií Kučovou žil v Marievsi 20, měl 10 dětí, zemřel 1866 na choleru

· 1823 - Václav Souček, tkadlec, oženil se s Františkou Brožovou, žil v Příjemkách, 5 dětí, zemřel 1894

· 1826 - Josef Souček, sedlák ve Střížově 5, oženil se s Annou Stehnovou, měl 7 dětí. Josef, manželka Anna a jedno dítě zemřeli krátce po sobě roku 1866 na choleru

· 1828 - Antonie Součková, provdala se za Matěje Pátka, žili ve Střížově 31, 5 dětí, zemřela 1887

· 1831 - Matěj Souček, kovář, oženil se s Marií Uchytilovou, žili ve Střížově 80, 4 dětí, zemřel 1880

· 1833 - Marie Součková, poprvé vdaná za Ondřeje Filipa, 3 děti. Podruhé vdaná za Josefa Pohnětala, 4 děti, žila ve Střížově 42, zemřela 1922, předek mého 2. bratrance Jaroslava Novotného

· 1835 - Tereza Součková, roku 1862 se jí narodila nemanželská dcera Anna ve Střížově 80

· 1839 - TOBIÁŠ SOUČEK, předek

· 1842 - Josefa Součková, služka v Nížkově, roku 1874 se jí narodila nemanželská dcera Marie, zemřela 1909 ve Střížově 17

Manželé Součkovi byli úspěšní rodiče, všechny jejich děti se dožily dospělosti. Josef a František však zemřeli ve věku 39 a 45 let na choleru.

František Souček zemřel měsíc po narození posledního dítěte ve věku 40 let dne 23. dubna 1842 na tuberkulózu. Našemu předku Tobiášovi byly 3 roky.

Dne 4. ledna 1852 v 1 hodinu ráno zemřela na záduchu (astma) Anna, vdova po zemřelém Františku Součkovi, půlníkovi, výměnkářka z Lhotky Střížovské č. 5, rodilá Tonarová, ve skutečném věku 51 let.

Tobiášovi Součkovi bylo 13 let, když už neměl ani jednoho rodiče.

Tobiáš Souček byl dědečkem mé babičky Cecílie Kubátové a jejich sourozenců. Jeho manželkou byla JOSEFA, roz. ČEJKOVÁ. Jméno Tobiáš bylo rodovým jménem Součků. Další dva naši předci Součkové byli Tobiášové.