Druhý den v Cartageně začal opět příjemným probuzením a příjemnou snídaní. Poté jsme si vzali taxi do přístavu, přesněji k molu pro výletní lodě. Bylo velmi obtížné koupit správné lístky a nastoupit na správnou loď. Myslíme, že bez rodilé španělštiny by to nejspíš nebylo vůbec možné. Asi po půl hodině jsme konečně vypluli. Pomalu jsme se plavili po cartagenském zálivu, míjeli jsme dokonce kolumbijskou ponorku a pozorovali stále menší a menší město. Jakmile jsme se dostali na otevřené moře, loď značně zrychlila. Bylo překvapivé, jak studený byl tropický vzduch při vysoké rychlosti! Cítili jsme se spíš jako v Baltském moři. Čas od času loď zpomalila a tehdy okamžitě nastalo velepříjemné oteplení. A pak zase zpátky do Baltu a zpátky do Karibiku. Nakonec se přeci jen loď pohybovala příjemně pomalu kolem ostrovního pobřeží. U břehu často kolem lodi plavala hejna malých kluků, kteří samozřejmě požadovali výkupné. Turisté jim házeli drobné, někdy i papírové peníze a kluci je pak ve vodě do posledních penízků lovili. Nevíme, jestli chodí do školy. Možná si malí piráti vydělali víc než jejich rodiče. Simulované loupeže a následující výkupné jsou v Kolumbii velkým zdrojem zábavy a drobných nezdanitelných příjmů. Naštěstí na našem cílovém ostrově žádní piráti nebyli. Na našem cílovém ostrově bylo slavné Oceanario Islas del Rosario. A to si můžeme prohlédnout na videu.
Ve zbytku světa velké mořské želvy plavou pomalu a rozvážně a žraloci divoce uchvacují kořist. Kolumbie je ale kouzelná země. Zde se želvy perou o potravu a žraloci zatím procvičují s lidskými trenéry své kousky. Bylo tady na co se dívat. Nechyběla ani malá expozice s akvárii. Samozřejmě nechyběli delfíni a samozřejmě uměli úžasné kousky, třeba skákat dozadu a vypadat jako by začali skokem dopředu. Před Oceanáriem se brodí vodou oblečení prodejci mořských plodů a nabízejí tyto pamlsky z plovoucích táců. Ostrov Islas del Rosario se nám moc líbil. Museli jsme ale navštívit ještě jednu atrakci. Byl to ostrov s bílou písečnou pláží. Pláž totiž již byla mimo působení řeky Magdalény, proto ten bílý písek. Pláž byla opravdu krásně bílá, voda a vzduch příjemné, ale... žádný klid a mír. Místní plážoví prodejci jsou jako štěnice. Když se k nim otočíte zády, budou se kolem vás stejně hemžit. Dokonce ovládají spirálové oběhy s přešlapem. Takže včerejší koupání u kalné pláže bylo příjemnější. Jediný způsob, jak uniknout, bylo vběhnout do vody. A tak hurá se zase v listopadu pěkně vykoupat. Koupání nás samozřejmě děsně bavilo. Asi po hodině jsme se opět vydali na otevřené moře.
Další krátký úsek Baltského moře, krátký karibský zážitek s piráty a pak dlouhý úsek Baltu. Během posledního úseku Baltského moře začaly padat silné deště. Éra pirátů skončila, nyní začala světová válka. Mokří a prochladlí jsme se v přístavu blížili k válečné ponorce. Ale nebyla to německá ani sovětská ponorka. Druhá světová válka skončila rychle. Byla to kolumbijská ponorka. Pokojně se vznášela u městské pláže poblíž hotelů. Myslím, že si tam v noci kluci hrají na piráty.
Když jsme dorazili, okamžitě nás zasáhlo hřejivé teplo. Cartagena byla mokrá, ale stále úžasná. Všichni místí obyvatelé chodili promoklí zcela spokojeně a usmívali se. Někdo se myl pod okapem. Byl to další pestrý den! Žraloci, piráti, druhá světová válka, Karibik, Baltské moře, spirální oběhy s přešlapem…Večer jsme hledali místo k posezení radši pod střechou. Našli jsme místo, kde na zdi visel velký obraz Bratislavského hradu. Proč ne? Ve staré budově letiště v Bogotě visí na největší zdi obraz Pražského hradu.
Takže si připomeňme obtíže se získáváním jízdenek, hledaní správného mola a lodi, ale hlavně to, že jsme se nakonec ve správné lodi usadili, jak nám bylo zima při vysoké rychlosti a naopak báječně po zpomalení.
Počasí bylo pěkné, od moře vál větřík, bylo si kam stoupnout do stínu. Zaujalo především krmení vodních želv, které se zmocňovaly stravy překvapivě vůči sobě nezdvořile. Naprosto úžasným představením bylo krmení žraloků, sympatických hnědých žraloků, kteří dokázali plovoucí desku posunovat i s krmícím cvičitelem. To máme naštěstí na videu. Mezi želvami se proháněl pěkný čtverzubec. Kolem bylo původní mangrovové okolí, místo žraloků se ale v něm po dně procházeli prodejci a nabízeli z hladiny mořské plody k ochutnání. Tady fotografickou dokumentaci máme zdařilou. V malé akvarijní expozici nás zaujali například pěkně barevní mořští koníci. Delfíni samozřejmě nezklamali, nebyli pro nás žádnou novinkou, novinkou byl jejich výběh, navazující přímo na nekonečný Atlantik. Po ukončení prohlídky následovala plavba na ostrov s koupací pláží.
Ostrov s bílou pláží byl již mimo dosah bahna z Magdalény, proto ta bílá pláž. Jinak pohodovější koupání bylo v dosahu bahna Magdaleny minulý den, neboť tam nebyli žádní prodejci,. Tady zdejší hravě překonali jakoukoli Bjednou Babu. Jinak oblačnost byla akorát, abychom se nespálili, vlny příjemně pohupovací a teplota vody samozřejmě báječná.
Výlet na ostrovy nezabral zdaleka celou část dne. Značný čas patřil též poznání další části města, kde nás zaujala především budova divadla Teatro Colonial. Hlavně ale byl den zakončen poznatkem dobré nálady města Cartageny při silném, nicméně vlahém slejváku.