Když jsme na jaře roku 2014 navštívili nultý poledník, byli jsme všichni přesvědčení, že je naše životní cestovatelské úsilí od západu ohraničeno. Osud však chtěl tomu, abychom západním směrem ještě tento rok překonali hned několik poledníků a vydali se na západní polokouli. A že jižní rekord Kréty hravě překonáme návštěvou rovníkové Kolumbie. Navštívili jsme ordinaci tropického lékařství, nakoupili sošky jihoamerického oblíbence Pražského Jezulátka a připravovali se na den odjezdu za jihoamerickým dobrodružstvím.
Celé to podzimní období jsme byli dost nervózní, ale stýskalo se nám po Ičinkovi a pisatel cítil, že tuto příležitost musíme využít. A je moc dobře že jsme jí využili.
Níže si představíme jednoduché kalendárium těchto slavných dnů, zakončené příslušnou fotogalerií.
čtvrtek 6. listopadu
Kterak jsme z Prahy v poledne vyjeli a ke Frankfurtu při setmění dorazili aneb velikého cestování úplný začátek
pátek 7. listopadu
Kterak jsme letiště děsně hledali a mnohdy si velice zoufali a nakonec do nebe se přece jen včas vznesli aneb cesta na západní polokouli
sobota 8. listopadu
Kterak na nás v Jižní Americe kamarád Juan mával a my měli děsnou radost, že tam někoho známe aneb seznámení s Bogotou
neděle 9. listopadu
Kterak nás na letišti v Cartageně tropický vzduch nejdříve málem omráčil a nakonec se to dalo docela dobře vydržet aneb Cartagena de Indias čili na březích Karibiku
pondělí 10. listopadu
Kterak jsme autobusem po pobřeží jeli, v bahenní sopce se v bahně váleli, v jezeru vodou poléváni byli a nakonec v moři se dokoupali, Cartagenou se prošli ale i děsivou jízdu v MHD zažili aneb tropické křtiny
úterý 11. listopadu
Kterak nám na lodi při rychlé plavbě i v tropech zima byla, ale jinak bylo krásně, želvy se praly o žrádlo a žraloci cvičení byli, také kterak prodejci spirální oběh s přešlapem ovládali aneb jak príma je tropické pršení
středa 12. listopadu
Kterak jsme v autobusu kolumbijskou telenovelu sledovat mohli, ale my se radši všude kolem koukali, jak jsme přes velikou řeku Magdalénu přejížděli a nakonec do města Santa Marta dorazili aneb jak jsme do vody třikrát spadli a na pláži večer bubny s harmonikou poslouchali
čtvrtek 13. listopadu
Kterak jsme se repelentem pořádně postříkali a pak do pralesa odvážně vkročili, v pralese se vůbec pohybovali a nakonec k překrásné pláži došli, jak jsme si tam úžasně zakoupali a cestou zpátky i opice ve větvích uviděli aneb Národní park Tayrona
pátek 14. listopadu
Kterak jsme nad řekou Magdalénou letěli, do Bogoty se navrátili, s tetou Mercedes krátce pohovořili a už zase dále na okraj města cestovali aneb jak jsou v pátek silnice v Bogotě děsně narvané a jaká pak byla príma cesta džípem Mahindra do Nocaimy, která se nám tak děsně líbila
sobota 15. listopadu
Kterak v noci psi strašné zvuky vydávali, za úsvitu nás zvonky a bubny probudili a my něco úžasného spatřili, jak jsme krásný hřbitov navštívili a kotě chodit ve zmrzlině uviděli, jak jsme leguána nakonec neviděli, ale kuřata Juanově babičce zakoupili, ale až večer je děda vypouštěl, jak cizí bláznivá babička šťastná a veselá byla a nám se ten den taky děsně líbil a nakonec jsme na korbě náklaďáčku Mahindra na ranč dorazili aneb Nocaima je děsně príma
neděle 16. listopadu
Kterak jsme se v houpačkách mezi mangovníky váleli, na Andy se vynadívat nemohli, grilované maso pojídali a ovocné nápoje popíjeli, jak jsme Hermanovu výrobnu cukrové třtiny navštívili a nakonec do Bogoty se za tmy vrátili, s tetou Mercedes se pozdravili a do postele rychle upadli aneb jak by měl asi vypadat ráj
pondělí 17. listopadu
Kterak jsme nad mlhou hodinu létali a nakonec v Medellinu přistáli, jak jsme nikde peníze vyměnit nemohli, nad lanovkou se nad slamy projížděli, úžasné pohřebáky na dvorku uviděli a s tlustými sochami se fotili aneb ježdění i chození po Medellinu
úterý 18. listopadu
Kterak jsme peníze nakonec vyměnili, na pěkném místě nad městem se zastavili a dále pak autobusem na Peńon a Guatapé pokračovali, tam se nám taky děsně líbilo a také jak jsem si tam pončo koupil a děsnou radost z něho měl a nakonec jak jsme v městečku Guatapé u pejska, co vypadal jako Bobík, povečeřeli a za tmy se do Medellinu navrátili aneb o úžasné skále a o velikém přehradním jezeru a o pěkném městečku s malovanými domky
středa 19. listopadu
Kterak jsme brzy ráno na letiště vyrazili a jak nám pak při kontrole konečně už ten nožík sebrali a jak jsme se k tetě Mercedes do Bogoty zase vrátili, ale nejdříve na ní venku v teple čekali a pak na kluky až se vrátí z nemocnice vevnitř v zimě čekali, nakonec se s dopravním systémem Millenium seznámili a u Filipovy kamarádky si na polévce pochutnali aneb zase v Bogotě
čtvrtek 20. listopadu
Kterak jsme se s Bogotou důkladně seznámili, s Miss Nocaima poobědvali, muzeum zlata navštívili, v muzeu Botera všechno s Boterem sobě zakoupili a jak jsme si na Juanu Valdézovi pochutnali aneb jak mi pončo s Juanem Valdézem děsnou radost udělalo
pátek 21. listopadu
Kterak jsme se ještě naposledy po hlavním městě Kolumbie prošli, Kačenka si od Indiánky náušnice zakoupila, jak jsme se domů těšili ale trochu nám to bylo líto, že už pojedeme, ale i Juan už večer odlétal do Madridu takže konec dobrý všechno dobré aneb rozloučení s Jižní Amerikou
sobota 22. listopadu
Kterak jsme ráno v mrazu v Novém Yorku přistáli, v zimě se po městě procházeli, z mrakodrapu po mrakodrapech koukali, čipmanka v parku krmili a po mostě se procházeli a na veliké domy se dívali aneb o tom, že i Nový York se nám nakonec docela líbil
neděle 23. listopadu
Kterak jsme v Evropě přistáli, Pikásek na nás čekal a s námi pak vesele domů uháněl, jak my jsme ale byli hrozně ospalí, tak jsme si na parkovišti zdřímli a nakonec do Čech, do Prahy a vůbec domů do postele dorazili aneb o šťastném návratu s krásnými vzpomínkami na celý život poslední tato kapitola jest