Tento web má tři hlavní propojené vrstvy a jednu jazykovou osu.
Nejde o oddělené projekty. Každá vrstva ukazuje tutéž práci z jiné strany: jak se živý organismus učí nést tlak, kontakt, změnu a běžný den s menším vnitřním držením.
O tělesnosti je publikační korpus článků.
SMANS je metodická vrstva.
Jazyk a somatická práce ukazuje, jak řeč, text a otázka působí v poli organismu.
Nosnost je praktická rovina osobní práce.
O tělesnosti je publikační korpus článků.
Texty popisují, jak se tělo organizuje v běžném životě: v práci, únavě, pánvi, dechu, kontaktu, sexualitě, sportu, poznání, vztahu i duchovní praxi.
Nejsou to návody ani techniky. Jsou to přesné texty pro rozpoznání tělesných rozdílů, které bývají v běžném jazyce těžko viditelné.
SMANS je metodická vrstva tohoto webu.
Zabývá se tím, jak se organismus reguluje skrze fasciální kontinuum, autonomní nervový systém, nosnost, kontakt, somatické vědomí a jazyk.
Nejde o soubor technik ani o návod, jak s tělem pracovat.
SMANS vytváří přesnější rámec pro rozpoznání toho, kdy organismus nese skutečnost sám ze své organizace, a kdy je řízen kontrolou, významem, výkonem nebo kompenzací.
Jazyk má na tomto webu vlastní vrstvu.
Nejde jen o to, jak o těle mluvit přesněji. Věta může organismus nechat rozpoznat vlastní stav — nebo ho nenápadně zatlačit do výkonu, významu, péče, správnosti a snahy něco prožít.
Proto jsou zde rozlišeny čtyři různé texty:
Manifest řeči, která nepředbíhá tělo významem, cílem ani nárokem. Vymezuje, proč jazyk není neutrální a proč věta v práci s tělem není jen nosič informace, ale událost v poli organismu.
Definice zvláštního druhu textu. Vymezuje text jako jazykově organizované regulační pole, ve kterém se význam nestává pouze pojmovým obsahem, ale tělesnou událostí čtení.
Rozpoznávací a aplikační rámec. Dává pravidla, typické poruchy jazyka, režimy použití, audit věty a kritéria, podle kterých lze poznat, zda věta zůstává slučitelná s regulujícím se organismem.
Specifická aplikace somatického jazyka v práci s otázkou. Otázka zde neslouží primárně k odpovědi, rozhodnutí ani výkladu, ale k ověření, co organismus v dané chvíli unese bez kompenzace.
Dohromady tyto texty tvoří jazykovou osu SMANS: manifest řeči, definici somatického textu, aplikační kritéria a práci s otázkou jako testem únosnosti.
Nosnost je praktická rovina práce s lidmi.
Týká se schopnosti organismu nést tlak, kontakt, změnu, únavu, blízkost a běžný den bez toho, aby se život musel držet převážně silou, kontrolou nebo výkonem.
Tady už nejde jen o čtení textů, ale o možnost osobní práce.