Léto 2018 bylo pro českou krajinu velice obtížné. V lesích se začaly objevovat zrzavé plochy uschlých borovic a modřínů, trávníky venkovních parkurů se měnily ve vyprahlé stepi. V době vrcholícího katastrofálního sucha, v sobotu 11.srpna 2018 jsme na takový trávník vyjeli. Jednalo se o plochu cvičiště zvaného Pesopark. Toto se nalézá na východě Prahy, kousek od Uhříněvsi. Na východním okraji nalézá se rybník, stavidlo a koryto Říčanského potoku, směrem západním objevuje se otevřená průmyslově zemědělská krajina s portálovým 220 kV vedením. Prostory jsou rozlehlé, možnost občerstvení a snadné parkování. Vše obklopeno cestami pro jedno auto, čili docela klid. Součástí areálu je i hala. Prostě Pesopark se líbí. A zalíbil se hned také tím, že po dlouhé době poskytl body do legitimace. Konečně další body. Bylo tehdy kromě sucha také dost horko, stan poskytl stín nejen Nokince, ale i Walhundovi a Matesovi stájově kolegyně Denise z Dinga.