V roce 2019 se kromě Dinga stala frekventovaným cvičištěm hala u Buštěhradu. A nejen pro tréningy za jakéhokoli počasí, ale i pro četné závody a zdolávané zkoušky. V této hale byly stráveny mnohé hodiny kolem nuly, zkracované procházkami s cigaretami po okolí. Cesta vedla po dálnici a kousíček od ní, když nebyla zasekaná Evropská, byli jsme tam coby dup. Mnoho závodů tam proběhlo v zimě, vedru i dešti. A v této hale poprvé agility sledovala Kikina, když vztekle trhala zipem kanelky a děsně chtěla běhat se ségrou. Éra Buštěhradu spadá do období, když pisatele už nebavilo tahat všude foťák. Jedinou výjimku učinil v březnu 2019, kdy si halu pronajali cotoni. A tak si můžeme připomenout nejen cotony, ale také tuto halu a její okolí. Podívejme se nejdříve na to okolí.
Z této akce máme i cenné snímky vnitřku. Nokinka tady vždycky ráda cvičila i závodila. Jako správný pan Monk ve všech halách. V čekací místnosti postával pisatel hodně často, někdy se zlobil s kničícím mopsem či rozčílenou a k jakékoli neukázněnosti připravenou Kikinou. Často v dost velké zimě se to dost táhlo.
Nocaima jako profík A2 se nijak nevytahovala, spíše se snažila zapůsobit pedagogicky.
HafBáčtí kolegové Maxík, Boon, Pipuša a Deisina předváděli, co se na HafBu všechno naučili. Nebylo toho málo.
A nakonec už zbývají jen památeční fotografie. V galerii je jich mnohem více. Na tvářích lidí i pejsků je vidět, že se jednalo o akci vydařenou. A my jsme rádi, že tenkrát pisatel ještě bral s sebou Canona.
Po tomto setkání cotonů ještě tento rok přijde setkání na HafBu. Také bude následovat první cesta Nokinky do Itálie. Po návratu z hor se budeme v Buštěhradě objevovat velmi často, Nokinka dokonce i na stupních vítězů. Stájoví kolegové Martin a Nikola s Cooperem se stanou stájovými kolegy buštěhradskými a hlavně v Buštěhradě se setkáme s fenomenální Loterií, se kterou se během let velmi skamarádíme.