Jelikož jsme se od prochladnutí z Berouna již dostatečně prohřáli, pustili jsme se do dalšího souboje s mrazem, vlastně holomrazem, a to na cvičáku v Roztokách. Nokince se běhalo každopádně dobře. Za teplého počasí by to mělo jistě větší půvab, ale i tak se jednalo o akci vydařenou. Fotek máme spousty, takže nebude problém zavzpomínat. Pravděpodobně se jednalo o dva klasické běhy na čas, na chyby a na odmítnutí a pak jistě byly nějaké vyřazovací běhy dvojic. Jak se hodnotilo přesně nevíme, ale výhry tady byly a byl tam i stromek s dárky. Účast byla solidní, na snímcích vidíme lidi i pejsky zapomenuté, i ty, co jsme to s nimi táhli spoustu dalších let.
Chladné počasí cotonovi svědčilo a první běh byl rozhodně pružný a radostný.
Druhý běh nebyl o nic pomalejší, dvouletému huňáči mikulášské počasí svědčilo.
Od profíka kategorie A2 se samozřejmě očekává, že bude úspěšný i ve vyřazovacích závodech.
A už tu jsou výsledky. Kačenka a Nokinka nastupují k číslici dva. Čili Mikulášské stříbro.
Ale to nebylo všechno. Nokinka si mohla sama vybrat ještě nějakou cenu.
Tak máme kokardu, zuřítko, ještě tak něco najít pod stromečkem.
Závěr patřil táboráku, buřtům a popíjení s blíže neurčeným časem odchodu.
Na fotce níže vidíme Nokinku, odcházející pomalu směrem ke Smažíkovi. Výher a dárků si neseme dost, buřtík je sežrán, popíjení v mrazu přenecháme mladším. Bylo nám s vámi dobře, děkujeme, ale papá. Jedeme domů. V krbu si s chutí zapálíme starou třešeň od starého dobrého Indiánského místa.