Svatý Marek Evangelista, jeho život a jeho evangelium
O osobě Markově lze říci jen něco málo určitého. Byl synem Marie, v jejímž domě se shromažďoval první sbor v Jerusalémě a bratrancem Barnabášovým. Tohoto a apoštola Pavla doprovázel na první misijní cestě, načež se stal průvodcem a tlumočníkem Petrovým. Právě pak od apoštola Petra pochází nespíše informace o Ježíšovi, neboť sám Marek zřejmě Ježíše nikdy nespatřil. Evangelium Svatého Marka vzniklo brzy po 70. roce našeho století. Psáno jest pak jazykem hrubé řečtiny způsobem jednoduchým, ke čtenáři i posluchači přívětivým. Charakteristická je naprostá nehledanost a živá přirozenost podání. Většina vět v evangeliu podle Marka jsou hlavní věty spojené neustálým "a". Téměř celé Markovo evangelium je obsaženo v evangeliu podle Lukáše a podle Matouše a je nanejvýše potvrzené, že evangelium podle Marka je základním pramenem pro mladší evangelia. Ježíš podle Marka nemůže neomezeně činit zázraků, nechce být nazýván dobrým, nezná času svého příští, nerozhoduje o tom, kdo přijde do království nebeského, před smrtí je teskliv a leká se, umírá se zvoláním, že je Bohem opuštěn. Marek rovněž ničeho nezmiňuje o neposkvrněném početí. Závěrečné verše kap. 16, 9 - 20 jsou zcela pozdějším přídavkem a evangelium lze považovat za nedokončené. Ve všech ohledech stojí evangelium Svatého Marka nejblíže člověku. Jako takové pak bylo do 18.století nejčtenějším při kázáních v katolických kostelech. (Pak štafetu přebírá Lukáš a od 50. let 20. století Jan, který nejlépe vyhovuje svou filosofií slova a vědomí. Ročenka výmarského sboru ekumenických studií 2003, pozn, redakce.). Tedy svatý Marek byl zastáncem křesťanství bez zbytečných slovních obezliček, jeho misijní činnost zahrnuje velkou část středozemního pobřeží a největších profesních úspěchů dosáhl v severní Africe, kde v Alexandrii spravoval významnou křesťanskou obec a stal se dokonce prvním alexandrijským patriarchou. Náboženská konkurence mu však připravila mučednickou smrt usmýkáním. Od Židů, kteří útok na Marka zosnovali, pak křesťané odkoupili Markovo tělo a pohřbili v horách v klášteře. Potud se dá tvrzením o Svatém Markovi věřit. Pak již následuje luxusní práce benátských tajných služeb.
Zpochybňovat jakýmkoli způsobem evangelistu by znamenalo zpochybňovat Písmo. Svatý Marek musel vyhrát nad kýmkoli a bylo již jen třeba zinscenovat takovou akci, aby bylo všem jasné, jak si Svatý Marek považuje Benátské laguny a jak hluboce důvěřuje dóžecí politice.
První práce na této velkolepé akci začaly již krátce poté, co svatý Magnus řádil se svými stavebními zjeveními. Nejdříve erudovaná skupina historiků zjistila a dostatečně důkazně zajistila událost z Markovy misijní výpravy do Benátské laguny. Unavenému evangelistovy se totiž zjevil anděl Páně a Markovi oznámil, že právě na tomto místě mu jednou postaví pomník největšího uctívání. To způsobilo v Římě poprask. Zjevení bylo do té doby považováno pouze za majetek církevních autorit. A najednou drzé zjevení soukromého původce, navíc s přinejmenším stejnou důkazní silou. Když pak v roce 828 vrcholil spor o jmenování biskupů, přišla doba k závěrečné akci a v celé historii lidstva již žádná jiná akce zpravodajských služeb nikdy nedosáhla trvalejšího a mocnějšího úspěchu.
Skupina odvážných benátských námořníků se vydává do daleké Alexandrie, aby lstí i odvahou se zmocnila ostatků svatého Marka. Když se pak hrdinové s cenným nákladem vrátili do Benátek, co se nestalo. Právě když nesli světcovy ostatky kolem dóžecího paláce, ztěžkly tyto tak, že s nimi nepohnul ani pár volů. Nezbývalo nic jiného, než Svatému Markovi slíbit, že mu tady, hned vedle paláce, ne až v biskupském kostele, postaví hrob. Pak se teprve uzlík s kostmi nechal odnést dále. Svědků této události se našlo tolik, že se události nedalo nevěřit. Sám Svatý Marek rozhodl, že si Benátky nenechají do ničeho mluvit ani z Říma ani z Konstantinopole. Řím byl poražen vlastními zbraněmi. Zjevení proti zjevení, lež proti lži. A kromě klasického zjevení ještě popření zákona zachování hmoty, doložené důvěryhodnými svědky. Římu bylo jasné, že má co do činění se znamenitým protivníkem. Státní kostel se dnes tyčí jako nejskvělejší stavba v centru města, biskupský kostel stojí na ostrůvku vedle loděnice.
Jedním z nejmocnějších nástrojů moci je lež.
Pokud se lidé budou s důvěrou dívat na televizi nebo číst noviny nemůže nikdy nastat obrat k lepšímu.