Průvodce benátskými legendami

Město tak tajuplné, jakým jsou Benátky, se legendami jenom hemží. Některé z nich je bezesporu nutné si připomenout. Jsou totiž legendami neobyčejně živými a nadmíru poučnými.

Legenda No.1 - O svatém Markovi

Nejdříve si představme hlavní postavy příběhu. jsou jimi Svatý Teodor, Svatý Magnus z Oderza a evangelista Svatý Marek.

Se Svatým Teodorem se setká prakticky každý návštěvník Benátek, neboť jeho socha stojí na jednom ze dvou sloupů, tvořících bránu do nejnavštěvovanější části města. Jedná se o sochu kvalitně obrněnou, se štítem a kopím a u nohou leží mrtvola krokodýla. Je to socha na první

pohled klasicky svatojiřská. Však také Svatý Teodor stejně jako Svatý Jiří pracoval za žold v římském vojsku a stejně jako svatý Jiří se nehodlal klanět falešným modlám. Čile v setninách své legie začal zakládat křesťanské buňky a bylo jen otázkou času, než po odsouzení vojenským tribunálem zemře mučednickou smrtí. V boji proti nekřesťanským modlám pokračoval i po smrti. Například císaři Juliánovi Odpadlíkovi se pomstil za odpadlictví tím, že naučil obyvatele jistého maloasijského města jíst pšeničnou kaši s medem. To byla pěkná politická práce. Ono tamnímu lidu totiž hrozilo, že v době půstu si na trhu nakoupí potraviny, na tajný příkaz císaře potřísněné krví obětních zvířat. A to by bylo něco strašného, cesta k věčné blaženosti by tak byla všem trvale zapovězena. Svatý Teodor se však křesťanskému lidu zjevil, seznámil jej se zlověstnými úmysly císařovými a přišel hned i s receptem na náhradní jídlo postní, zvané kolivo. Na východě římského impéria byl svatý Teodor světcem velice váženým a dodnes je ve východních církvích velmi považován. A aby jeho obliba časem neklesala, přiřkla mu historie i příběh statečného boje s drakem. Z případu svatého Jiřího bylo totiž již zcela jisté, že zabitého draka si lid rád připomíná, rozumí mu a hlavně, nenechá si na něj šáhnout. Příběhů o drakovi není nikdy dost ani v pohádkách, které se pohádkami nazývají ani v pohádkách, které se nazývají skutečností. Proto ten krokodýl na Piazettě.

Pro nás je v legendě No.1 důležité to, že významný světec Byzantské říše se stal důstojným patronem byzantské kolonie. Totiž Benátek. A kdyby Benátky zůstaly rybářskou osadou, byl by zajisté jejich nejdůležitějším patronem dodnes. Benátky však rybářskou osadou nezůstaly a navíc se časem na scéně objevila nová postava - Svatý Magnus.

Osvědčeným nástrojem náboženské propagandy jsou zjevení. Politicky nejvýznamnějším zjevením asi bude zjevení znamení kříže u Mulvijského mostu neznabohu Constantinovi. Tehdy se jednalo o zjevení císaři a tímto veleúspěšným zjevením panovníku započala nekonečná série dalších zjevení, tentokrát církevním činovníkům. Jim se většinou zjevovala Panna Marie se žádostí o postavení kostela na místě zjevení.

Proti zjevení žádný dišputát, bylo to zjevení člověku pomazanému a gramotnému, který uměl číst Písmo svaté a takový by si jistě nic nevymýšlel. Kostel se prostě postavit musel. Obrovskou řadu takovýchto, říkejme jim stavebních zjevení, započalo zjevení Panny Marie římskému biskupu, jehož výsledkem byla výstavba nejhonosnějšího mariánského kostela v Římě, baziliky Santa Maria Maggiore na vrchu Viminale. Pak už se vlna stavebních zjevení začala šířit do celé Evropy. Nemohla se vyhnout Benátské laguně a tak v 7. století na scénu přichází mistr stavebních zjevení, biskup z Oderza - Svatý Magnus.Kostelů, postavených na základě stavebních zjevení svatého Magnuse, napočítáme v Benátské laguně hned osm. Nejdůležitější z nich jsou dodnes významnými stavbami, např, Santa Maria Formosa a San Pietro di Castello. S oběma se setkáme v legendě No.2, ale vraťme se k legendě No.1. Řím vydával ke stavebním zjevením svatého Magnuse stavební povolení bez zbytečných průtahů a bylo by jen otázkou času, než začne zpochybňovat stavební povolení na stavbu dóžecího paláce. Bylo třeba jednat.

Poprosit o nějaké šikovné zjevení městského patrona? Benátky se ocitly mezi dvěma mlýnskými kameny, Římem a Konstantinopolí. Vytáhnout proti Magnusovi Teodora by bylo spojeno se závazky k Východu. Svatý Magnus řádil a Svatý Teodor mu v tom nemohl zabránit. Bylo třeba se obrátit k novému ochránci, mocnému a nezávislému, respektovanému stejnou měrou Východem i Západem. Byl vybrán ten nejlepší z nejlepších. Sám autor prvního, nejčtenějšího a nejčitelnějšího evangelia. Podívejme se v zkratce trochu blíže na toho, kterého si veleschopné zpravodajské služby města Benátek vybraly.

Svatý Marek Evangelista, jeho život a jeho evangelium

O osobě Markově lze říci jen něco málo určitého. Byl synem Marie, v jejímž domě se shromažďoval první sbor v Jerusalémě a bratrancem Barnabášovým. Tohoto a apoštola Pavla doprovázel na první misijní cestě, načež se stal průvodcem a tlumočníkem Petrovým. Právě pak od apoštola Petra pochází nespíše informace o Ježíšovi, neboť sám Marek zřejmě Ježíše nikdy nespatřil. Evangelium Svatého Marka vzniklo brzy po 70. roce našeho století. Psáno jest pak jazykem hrubé řečtiny způsobem jednoduchým, ke čtenáři i posluchači přívětivým. Charakteristická je naprostá nehledanost a živá přirozenost podání. Většina vět v evangeliu podle Marka jsou hlavní věty spojené neustálým "a". Téměř celé Markovo evangelium je obsaženo v evangeliu podle Lukáše a podle Matouše a je nanejvýše potvrzené, že evangelium podle Marka je základním pramenem pro mladší evangelia. Ježíš podle Marka nemůže neomezeně činit zázraků, nechce být nazýván dobrým, nezná času svého příští, nerozhoduje o tom, kdo přijde do království nebeského, před smrtí je teskliv a leká se, umírá se zvoláním, že je Bohem opuštěn. Marek rovněž ničeho nezmiňuje o neposkvrněném početí. Závěrečné verše kap. 16, 9 - 20 jsou zcela pozdějším přídavkem a evangelium lze považovat za nedokončené. Ve všech ohledech stojí evangelium Svatého Marka nejblíže člověku. Jako takové pak bylo do 18.století nejčtenějším při kázáních v katolických kostelech. (Pak štafetu přebírá Lukáš a od 50. let 20. století Jan, který nejlépe vyhovuje svou filosofií slova a vědomí. Ročenka výmarského sboru ekumenických studií 2003, pozn, redakce.). Tedy svatý Marek byl zastáncem křesťanství bez zbytečných slovních obezliček, jeho misijní činnost zahrnuje velkou část středozemního pobřeží a největších profesních úspěchů dosáhl v severní Africe, kde v Alexandrii spravoval významnou křesťanskou obec a stal se dokonce prvním alexandrijským patriarchou. Náboženská konkurence mu však připravila mučednickou smrt usmýkáním. Od Židů, kteří útok na Marka zosnovali, pak křesťané odkoupili Markovo tělo a pohřbili v horách v klášteře. Potud se dá tvrzením o Svatém Markovi věřit. Pak již následuje luxusní práce benátských tajných služeb.

Zpochybňovat jakýmkoli způsobem evangelistu by znamenalo zpochybňovat Písmo. Svatý Marek musel vyhrát nad kýmkoli a bylo již jen třeba zinscenovat takovou akci, aby bylo všem jasné, jak si Svatý Marek považuje Benátské laguny a jak hluboce důvěřuje dóžecí politice.

První práce na této velkolepé akci začaly již krátce poté, co svatý Magnus řádil se svými stavebními zjeveními. Nejdříve erudovaná skupina historiků zjistila a dostatečně důkazně zajistila událost z Markovy misijní výpravy do Benátské laguny. Unavenému evangelistovy se totiž zjevil anděl Páně a Markovi oznámil, že právě na tomto místě mu jednou postaví pomník největšího uctívání. To způsobilo v Římě poprask. Zjevení bylo do té doby považováno pouze za majetek církevních autorit. A najednou drzé zjevení soukromého původce, navíc s přinejmenším stejnou důkazní silou. Když pak v roce 828 vrcholil spor o jmenování biskupů, přišla doba k závěrečné akci a v celé historii lidstva již žádná jiná akce zpravodajských služeb nikdy nedosáhla trvalejšího a mocnějšího úspěchu.

Skupina odvážných benátských námořníků se vydává do daleké Alexandrie, aby lstí i odvahou se zmocnila ostatků svatého Marka. Když se pak hrdinové s cenným nákladem vrátili do Benátek, co se nestalo. Právě když nesli světcovy ostatky kolem dóžecího paláce, ztěžkly tyto tak, že s nimi nepohnul ani pár volů. Nezbývalo nic jiného, než Svatému Markovi slíbit, že mu tady, hned vedle paláce, ne až v biskupském kostele, postaví hrob. Pak se teprve uzlík s kostmi nechal odnést dále. Svědků této události se našlo tolik, že se události nedalo nevěřit. Sám Svatý Marek rozhodl, že si Benátky nenechají do ničeho mluvit ani z Říma ani z Konstantinopole. Řím byl poražen vlastními zbraněmi. Zjevení proti zjevení, lež proti lži. A kromě klasického zjevení ještě popření zákona zachování hmoty, doložené důvěryhodnými svědky. Římu bylo jasné, že má co do činění se znamenitým protivníkem. Státní kostel se dnes tyčí jako nejskvělejší stavba v centru města, biskupský kostel stojí na ostrůvku vedle loděnice.

Jedním z nejmocnějších nástrojů moci je lež.

Pokud se lidé budou s důvěrou dívat na televizi nebo číst noviny nemůže nikdy nastat obrat k lepšímu.