Modely využívající paralelních tříd

Tento model je pochopitelně vhodný pro školy, které mají alespoň 2 třídy v ročníku. Jeho principy se ale dají využít např. i při dělení do studijních skupin.

Zásadním rozhodnutím je, podle čeho žáky do paralelních tříd rozřadit. Zde poskytujeme jen několik příkladů a chceme ředitele povzbudit ke zkoušení dalších:

• Třída s rozšířenou výukou (matematiky, jazyků, sportu atp.) - pro žáky s příslušnými talenty a adekvátně zvýšenými vzdělávacími potřebami v dané oblasti.

• Třída studijní a třída hravá (vhodné zejm. pro první a druhou třídu ZŠ - ve hravé třídě nedostávají známky, je to více přípravka na učení, často vedená speciálním pedagogem - ve studijní třídě je důraz na to, že se nikdo nebude nudit a každý se bude dozvídat něco nového, bude čas na zvídavé dotazy).

• Třída klasická a třída alternativní (v ŠVP jako dva obory) - Prvky inovativní pedagogiky se zavádějí nejdříve ve třídě, kde jsou tomu rodiče nakloněni, a teprve když si o ně řeknou i děti a rodiče v "klasice", mohou se propsat i k nim. (Např. Začít spolu, montessori prvky, formativní hodnocení, Hejného matematika, metoda Sfumato, socio-emoční výchova, učení v přírodě atp.)

• Třídy pro děti s auditivním / vizuálním / kinestetickým učebním stylem (pokud to speciální pedagog zvládne u zápisu ozkoušet a ředitel najde učitele, kteří chtějí takto profilované třídy vést).

• Třídy pro divergentně-imaginativní žáky a třídy pro lineárně-analytické žáky (tj. rozdělení žáků na ty, kdo preferují práci podle návodu a na ty, kdo si na vše raději přijdou sami pokusem a omylem - lze ozkoušet pomocí krabičky stavebnice, v níž je i návod).

• Třída humanitní a třída přírodovědná (vhodné zejm. v závěrečných ročních ZŠ a obecných SŠ).

• Kmenová třída pro žáky zařazené v programu personalizovaného studia (viz Talentový model s mentoringem).

Zásadně nikdy nedělíme na třídy problémové a bezproblémové ani dle etnické příslušnosti!

Rozřazovací řízení je většinou vícefaktorové:

1. Svou preferenci vyjádří žák nebo jeho zákonný zástupce.

2. K potřebám žáka se vyjádří speciální pedagog, třídní učitel, výchovný poradce nebo mentor (pracovník školy, který zná žáka nejlépe).

3. U nově nastoupivších žáků lze požádat o názor také kolegu z předchozí školy či školky.

4. Škola může zařadit vlastní "talentovou" zkoušku, hodnocení portfolií, motivační pohovor či esej, případně zohlednit dosavadní prospěch.

5. Zejména u sporných případů je vzat v potaz také názor budoucího třídního učitele dané třídy.

6. Poslední slovo má ředitel nebo pracovník jím pověřený, který ale není třídním učitelem v žádné z vytvářených tříd.

Existuje diskuse, zda má být před vlastním výběrem preferované třídy známo, kdo bude kterou ze tříd učit. (Zejména je třeba zabránit tomu, aby se méně věhlasný kolega necítil ponížen tím, že "k němu nikdo nechce".)

Dobrá praxe říká, že v prvních letech nového dělení je lépe skutečný postup vzniku tříd vyladit interně (formálně vzato "z rozhodnutí ředitele"). Skutečný záměr a transparentní postupy lze zveřejnit až když si škola bude jistá, že takto vznikají funkční třídy a bude schopná si svůj postup bez problémů obhájit před kolegy, rodiči, zřizovatelem i ČŠI.

Třídy by měly zůstat v rámci možností prostupné - při shodě všech klíčových aktérů (třídních učitelů obou tříd, žáka a rodičů) by měl být možný přestup i v průběhu roku.

Pokud se škola rozhodne zařadit třídu pro děti s výrazně zvýšenými vzdělávacími potřebami (příliš přemýšlivé, silně akcelerované, MIND) musí pro ni zajistit spád min. z okruhu ORP (dle Rozehnalova odhadu je potřeba zhruba 1 taková třída na 100 000 obyvatel), aby nedocházelo k "vyzobávání" tahounů v mírném nadprůměru z ostatních tříd. Pokud tvoříme třídu pro žáky s takto velmi specifickou skupinou potřeb, je třeba začínat s nižším počtem žáků, než je maximum, aby se ke třídě mohli postupně připojit žáci, jejichž silná specifičnost vyjde napovrch až v průběhu prvního roku na dané škole.

Ve třídách, kde se (záměrně nebo mimovolně) kumulují nadaní, je zvláště důležité, aby byl učitel vzdělán co do specifik práce s těmito dětmi - zejm. prevence perfekcionismu a workoholického vyhoření, důraz na péči o sebe, zdravou práci se zesílenými emocemi a svědomím, budování zdravých vztahů s okolím.

Je třeba zopakovat zásady komunikace zmíněné u Vytahovaných studijních skupin: Trváme na tom, že třídy dělíme podle potřeb žáků, není to tedy nic proti inkluzi (cílem inkluze je uspokojit potřeby každého žáka). Nikdy nedělíme děti na "lepší" a "horší", "rychlé" či "pomalé" a nedáváme třídám pojmenování, která by takto mohla vyznít. Tj. i když zakládáme třídu pro mimořádně nadané děti, nebudeme ji stavět jako elitní. Každý žák by měl dostat informaci, že se dostal do té skvělé třídy, která je přizpůsobená přesně pro něj. Pokud předem tušíme, že si některá ze tříd získá pověst prestižní třídy, označíme ji tím nejméně prestižním pojmenováním - tj. talentová třída nikdy není 1.A, ale např. 1.C.

• Učitel může lépe vycházet vstříc specifickým potřebám žáků jakmile jsou tyto konzistentnější.

• V takto dělených třídách je řádově méně frustrace, toxické nudy a všedních nedorozumění aniž se přitom jakkoli snižuje socializace žáků.

• Učitelé si mohou vybírat třídy, se kterými se jim přirozeně lépe pracuje. (Poptávka obsluhovaných rodin odpovídá vzdělávací a kultivační nabídce dotyčného učitele.)

• Žáci se zvýšenými vzdělávacími potřebami mohou díky svému zájmu a rychlému ovládnutí základního učiva dostávat více enrichmentu.

• Žákům s pomalým studijním tempem není způsobován stres "rychlíky", kteří jim vždy ve všem rychle utečou.

• Rozumným rozdělením se snižuje se řevnivost v rámci tříd. Pravidelnými aktivitami napříč ročníkem i školou (školní inkluzí) se zvyšuje schopnost spolupráce s velmi odlišnými parťáky.

• Školní inkluze vede žáky k pochopení, že každý máme jiné potřeby a nejlepší třída je ta, která se umí nejlépe postarat o ty moje.

• Nedůvěra části odborné veřejnosti v existenci oprávněných specifických potřeb a snaha být totálně inkluzivní i za cenu nezvladatelného utrpení dětí (i dospělých).

• Náročnější pozdější přestup žáků mezi třídami s velmi odlišnými metodami práce i seskupením učiva.

• Zájem o třídy se liší podle jejich předchozí pověsti. Vždy jsou někteří rodiče nespokojeni, že se dítě nedostalo do třídy, která je v jejich očích prestižní a trvá jim déle, než přijmou, že je tato pro jejich dítě vhodnější.

• Někdy se při následování obhajitelných kritérií sejde třída, která působí jako jako by byla uplatněna nepřípustná segregace (např. chlapecká třída, třída dětí z bohatších rodin, třída dětí odlišným mateřským jazykem). Je na řediteli, zda třídy z politických důvodů přeskupí, nebo svoji metodu dělení vystaví tak těžké zkoušce důvěry.

Školy, které mají třídy pro nadané žáky, třídy s rozšířenou výukou, třídy s montessori prvky, třídy Začít spolu, alternativní třídy.

Např.

• ZŠ Liberec, ul. 5. května

• ZŠ Praha - Kbely

• Gymnázium Na Zatlance

Třídy s rozšířenou výukou pro žáky se zájmem pomáhá základním školám vytvářet společnost Svět vzdělání - na jejímž webu se lze prokliknout na všechny školy, které jejich systém využívají a poskytují k nahlédnutí.

Více k možnostem dělení dle učebního stylu a kognitivní preference - viz přednášku Lindy Silverman: Upside-Down Brilliance