Model malých pracovních družin

Dříve propagován jako "Štorchova škola", "Skautský model" či "Systém studijních skupin při pandemii Covid-19".

Jedná se alternativní uspořádání školy do malých pracovních družin (studijních kruhů), které se dále seskupují do velkých tříd.

Model malých pracovních skupin funguje podobně jako klasický vysokoškolský systém: frontální přednáška vedená odborníkem pro celou velkou třídu (může být i distanční), procvičení na seminářích s asistentem, týmová spolupráce v kruzích, velký podíl individuální práce, při níž má student možnost obrátit se na svého mentora.

Základní jednotkou je stálá družina 5-8 dětí, které se vzdělávají společně. Ve skupině by měly být děti srovnatelných vzdělávacích potřeb, tedy ze stejného ročníku nebo nanejvýš v rozpětí montessoriovského trojročí:

Předškolní příprava (od 3 let)

Nácvik základních školních kompetencí (1.-3. třída)

Osvojení společného základu (4.-6. třída)

Osvojení základů oborových paradigmat (7.-9. třída)

Obecněji oborově zaměřené studijní skupiny (SŠ)

Vysokoškolské kruhy

Pracovní družiny využívají přirozenou dynamiku malé sociální skupiny, probíhá v nich zkušenostní učení, sdílení informací, vzájemná výpomoc i nácvik měkkých dovedností v bezpečném prostředí, včetně práce v týmu, procvičování učiva i tvůrčí seberealizace v rámci malých projektů.

Díky své kompaktnosti se mohou skupiny scházet téměř kdekoli – ve škole, v rodinách, v klubovnách, v přírodě, v knihovně, v počítačové učebně atp. V rámci skupiny využívají žáci sdílené technické vybavení – zpravidla má skupina k dispozici jeden počítač pro vyhledávání informací a sledování výukových videí a prezentací. Pro samostatnou práci využívají zejména starší žáci vlastních tabletů a chytrých telefonů, ideálně ve dvojicích (výhodou je menší počet potřebných zařízení i vzájemný dohled). Na rozdíl od individuální (domácí) výuky lze tímto způsobem zajistit, aby se k online vzdělávání dostal skutečně každý žák.

Všechny skupiny v ročníku či trojročí (ve „velké třídě“) na dálku koordinuje jeden vedoucí učitel, který zajišťuje vzdělávací obsah – podává frontální výklad (aktuálně nejčastěji formou instruktážního videa), definuje nepodkročitelné minimum (základní povinnosti), zadává úlohy k procvičení a náměty k další práci (pracovní listy, hry do výuky, výběr témat projektové výuky).

Každou skupinu vede stálý asistent skupiny, který je ve spojení s rodiči a s vedoucím učitelem (popř. učiteli oborovými). Jeho úkolem není přímá výuka, nýbrž dozor nad žáky a asistence při řešení vzdělávacích i sociálních obtíží. Je zde v roli průvodce, zprostředkovatele učení. Asistent poskytuje žákům slovní zpětnou vazbu k procesu jejich učení. Známkování zajišťuje třídní učitel – zpravidla za pomoci testů, které žáci vypracovávají pod dohledem svého asistenta.

Jak začít?

Komunikovat rodičům a školám, že je žádoucí seskupování žáků do stálých skupin po 5-8 (výjimečně až 10) žácích, poskytnout jim základní metodické vedení (jak se nahlásit škole, jak spolupracovat s vedoucím učitelem, jak udržet epidemiologickou bezpečnost).
Formulovat, jakým způsobem má zákonný zástupce žáka sdělit škole, zda chce:
- Pokračovat v individuálním (domácím) vzdělávání žáka.
- Připojit žáka do mimoškolní studijní skupiny dle vlastního výběru.
- Přihlásit žáka do školou vytvořené studijní skupiny.
Do týdne od vyhlášení programu zavést pilotáž ve všech třídách 1. stupně ZŠ s programem „Začít spolu“, kde jsou učitelé zvyklí flexibilně komunikovat s rodiči žáků a koordinovat je při realizaci výuky.
Vyzvat ředitele škol, aby do dvou týdnů od vyhlášení programu zajistili nejméně jednu studijní skupinu v každém ročníku (primárně pro děti rodičů pracujících v nepostradatelných profesích a pro rodiny v těžké socio-ekonomické situaci).
Za optimální průběh zavádění lze považovat, podaří-li se do dvou týdnů od vyhlášení programu zorganizovat min. 1 školou zajištěnou studijní skupinu na každou dosavadní třídu, a veřejnost (rodiče, SVČ, dětské oddíly atp.) bude informována, kam nahlašovat své studijní skupiny a jak koordinovat práci s vedoucím učitelem.
Pilotáž studijních skupin z více ročníků (trojročí) lze požadovat od škol s montessori třídami a malotřídních škol. Je ale žádoucí od začátku komunikovat i s ostatními rodiči a školami v tom smyslu, že věková smíšenost skupin (sourozenců či sousedů) není pro tvorbu studijních skupin překážkou.

Výhody

Nejde o nový koncept – veřejnost rozumí fungování družin v dětských oddílech, projektových týmů či vysokoškolských kruhů. Budoucí asistenti si většinou zvládnou celkem realisticky představit, co bude jejich práce obnášet.
Žáci prožívají obě tváře inkluze – toleranci, relativní volnost a respekt k osobnosti a flexibilní spolupráci mezi kolegy (v pracovní družině), i standardizaci práce, známkování a nutnou kázeň v zájmu fungování velké třídy (ročníku či trojročí).
V případě, že studijní skupina z jakéhokoli důvodu nefunguje, dozví se to vedoucí učitel obratem (od asistenta, od rodičů nebo od žáků) a může žáky přeskupit, vyměnit asistenty atp. Přesunem mezi skupinami lze snadno řešit častou situaci „nesednutí si“ (osobní neshody či osobnostní nekompatibilitu učitele a žáka, popř. žáků mezi sebou). Tímto modelem lze efektivně eliminovat šikanu a značnou část zbytečného utrpení z vleklých nedorozumění.
Systém potřebuje relativně málo profesionálních učitelů schopných vyučovat na dálku. Má na výběr z velkého množství potenciálních asistentů.
Efektivně využitá frontální výuka - nejlepší učitelé osloví řádově více žáků při práci s velkou skupinou (procvičování už nemusí vést odborník). Typicky na 2. stupni a SŠ vede výuku předmětu pro všechny paralelní třídy jeden ředitelem vybraný učitel – zdatný v didaktice učení na dálku.

Důvody, proč jsme radili využít systém v době covidové:

Žáci se fyzicky setkávají jen s malou stálou skupinkou spolužáků, v době pandemie nehrozí šíření nákazy od jednotlivce do celé školy („superšíření“).
Žáci nejsou sami doma (nedochází k sociální deprivaci), odkázáni sami na sebe, resp. na omezenou domácí techniku, improvizované učební materiály, znalosti a pedagogické schopnosti svých rodičů, kteří zhusta nemají čas se jim věnovat.

Nevýhody

Je třeba (alespoň minimální mzdou) zaplatit velký počet asistentů. V pandemické situaci pokryjí většinu poptávky po školních skupinách uvolnění pedagogičtí pracovníci, volnočasoví pedagogové, vedoucí a dobrovolníci, kteří v současné situaci těžko nacházejí uplatnění. Rovněž finanční ohodnocení rodičů za vedení domácí skupiny (viz Metodické pokyny pro zavedení studijních skupin https://bit.ly/skup_metodika) je potřeba chápat ne jen jako čistý náklad, ale zároveň jako součást ekonomických opatření pro udržení zaměstnanosti a finanční podporu nízkopříjmových skupin obyvatel.
Zvýšené manažerské nároky na vedení škol a stávající třídní učitele - je třeba operativně rozdělit žáky do skupin a vykomunikovat s rodiči a vedením školy prozatímní obsazení (asistenty), jakož i základní místa setkávání.

Kudy dál - příklady a zdroje

Materiály z doby covidové: Podrobný popis modelu (https://bit.ly/skup_popis) a metodika jeho zavedení (https://bit.ly/skup_metodika).

Původní zdůvodnění a vize "Dětské farmy" Eduarda Štorcha

Vedle skautských oddílů a funkčních vysokoškolských kruhů reprezentuje tento model nejlépe Přírodní škola, jejíž práci srozumitelně popisuje ve svých knihách František Tichý.

Velkým propagátorem funkční skautské praxe je v našem školství Jiří Edy Zajíc.

Page updated

Google Sites

Report abuse