Dříve propagován jako "Štorchova škola", "Skautský model" či "Systém studijních skupin při pandemii Covid-19".
Jedná se alternativní uspořádání školy do malých pracovních družin (studijních kruhů), které se dále seskupují do velkých tříd.
Model malých pracovních skupin funguje podobně jako klasický vysokoškolský systém: frontální přednáška vedená odborníkem pro celou velkou třídu (může být i distanční), procvičení na seminářích s asistentem, týmová spolupráce v kruzích, velký podíl individuální práce, při níž má student možnost obrátit se na svého mentora.
Základní jednotkou je stálá družina 5-8 dětí, které se vzdělávají společně. Ve skupině by měly být děti srovnatelných vzdělávacích potřeb, tedy ze stejného ročníku nebo nanejvýš v rozpětí montessoriovského trojročí:
Předškolní příprava (od 3 let)
Nácvik základních školních kompetencí (1.-3. třída)
Osvojení společného základu (4.-6. třída)
Osvojení základů oborových paradigmat (7.-9. třída)
Obecněji oborově zaměřené studijní skupiny (SŠ)
Vysokoškolské kruhy
Pracovní družiny využívají přirozenou dynamiku malé sociální skupiny, probíhá v nich zkušenostní učení, sdílení informací, vzájemná výpomoc i nácvik měkkých dovedností v bezpečném prostředí, včetně práce v týmu, procvičování učiva i tvůrčí seberealizace v rámci malých projektů.
Díky své kompaktnosti se mohou skupiny scházet téměř kdekoli – ve škole, v rodinách, v klubovnách, v přírodě, v knihovně, v počítačové učebně atp. V rámci skupiny využívají žáci sdílené technické vybavení – zpravidla má skupina k dispozici jeden počítač pro vyhledávání informací a sledování výukových videí a prezentací. Pro samostatnou práci využívají zejména starší žáci vlastních tabletů a chytrých telefonů, ideálně ve dvojicích (výhodou je menší počet potřebných zařízení i vzájemný dohled). Na rozdíl od individuální (domácí) výuky lze tímto způsobem zajistit, aby se k online vzdělávání dostal skutečně každý žák.
Všechny skupiny v ročníku či trojročí (ve „velké třídě“) na dálku koordinuje jeden vedoucí učitel, který zajišťuje vzdělávací obsah – podává frontální výklad (aktuálně nejčastěji formou instruktážního videa), definuje nepodkročitelné minimum (základní povinnosti), zadává úlohy k procvičení a náměty k další práci (pracovní listy, hry do výuky, výběr témat projektové výuky).
Každou skupinu vede stálý asistent skupiny, který je ve spojení s rodiči a s vedoucím učitelem (popř. učiteli oborovými). Jeho úkolem není přímá výuka, nýbrž dozor nad žáky a asistence při řešení vzdělávacích i sociálních obtíží. Je zde v roli průvodce, zprostředkovatele učení. Asistent poskytuje žákům slovní zpětnou vazbu k procesu jejich učení. Známkování zajišťuje třídní učitel – zpravidla za pomoci testů, které žáci vypracovávají pod dohledem svého asistenta.
Komunikovat rodičům a školám, že je žádoucí seskupování žáků do stálých skupin po 5-8 (výjimečně až 10) žácích, poskytnout jim základní metodické vedení (jak se nahlásit škole, jak spolupracovat s vedoucím učitelem, jak udržet epidemiologickou bezpečnost).
Formulovat, jakým způsobem má zákonný zástupce žáka sdělit škole, zda chce:
Pokračovat v individuálním (domácím) vzdělávání žáka.
Připojit žáka do mimoškolní studijní skupiny dle vlastního výběru.
Přihlásit žáka do školou vytvořené studijní skupiny.
Do týdne od vyhlášení programu zavést pilotáž ve všech třídách 1. stupně ZŠ s programem „Začít spolu“, kde jsou učitelé zvyklí flexibilně komunikovat s rodiči žáků a koordinovat je při realizaci výuky.
Vyzvat ředitele škol, aby do dvou týdnů od vyhlášení programu zajistili nejméně jednu studijní skupinu v každém ročníku (primárně pro děti rodičů pracujících v nepostradatelných profesích a pro rodiny v těžké socio-ekonomické situaci).
Za optimální průběh zavádění lze považovat, podaří-li se do dvou týdnů od vyhlášení programu zorganizovat min. 1 školou zajištěnou studijní skupinu na každou dosavadní třídu, a veřejnost (rodiče, SVČ, dětské oddíly atp.) bude informována, kam nahlašovat své studijní skupiny a jak koordinovat práci s vedoucím učitelem.
Pilotáž studijních skupin z více ročníků (trojročí) lze požadovat od škol s montessori třídami a malotřídních škol. Je ale žádoucí od začátku komunikovat i s ostatními rodiči a školami v tom smyslu, že věková smíšenost skupin (sourozenců či sousedů) není pro tvorbu studijních skupin překážkou.
Nejde o nový koncept – veřejnost rozumí fungování družin v dětských oddílech, projektových týmů či vysokoškolských kruhů. Budoucí asistenti si většinou zvládnou celkem realisticky představit, co bude jejich práce obnášet.
Žáci prožívají obě tváře inkluze – toleranci, relativní volnost a respekt k osobnosti a flexibilní spolupráci mezi kolegy (v pracovní družině), i standardizaci práce, známkování a nutnou kázeň v zájmu fungování velké třídy (ročníku či trojročí).
V případě, že studijní skupina z jakéhokoli důvodu nefunguje, dozví se to vedoucí učitel obratem (od asistenta, od rodičů nebo od žáků) a může žáky přeskupit, vyměnit asistenty atp. Přesunem mezi skupinami lze snadno řešit častou situaci „nesednutí si“ (osobní neshody či osobnostní nekompatibilitu učitele a žáka, popř. žáků mezi sebou). Tímto modelem lze efektivně eliminovat šikanu a značnou část zbytečného utrpení z vleklých nedorozumění.
Systém potřebuje relativně málo profesionálních učitelů schopných vyučovat na dálku. Má na výběr z velkého množství potenciálních asistentů.
Efektivně využitá frontální výuka - nejlepší učitelé osloví řádově více žáků při práci s velkou skupinou (procvičování už nemusí vést odborník). Typicky na 2. stupni a SŠ vede výuku předmětu pro všechny paralelní třídy jeden ředitelem vybraný učitel – zdatný v didaktice učení na dálku.
Důvody, proč jsme radili využít systém v době covidové:
Žáci se fyzicky setkávají jen s malou stálou skupinkou spolužáků, v době pandemie nehrozí šíření nákazy od jednotlivce do celé školy („superšíření“).
Žáci nejsou sami doma (nedochází k sociální deprivaci), odkázáni sami na sebe, resp. na omezenou domácí techniku, improvizované učební materiály, znalosti a pedagogické schopnosti svých rodičů, kteří zhusta nemají čas se jim věnovat.
Je třeba (alespoň minimální mzdou) zaplatit velký počet asistentů. V pandemické situaci pokryjí většinu poptávky po školních skupinách uvolnění pedagogičtí pracovníci, volnočasoví pedagogové, vedoucí a dobrovolníci, kteří v současné situaci těžko nacházejí uplatnění. Rovněž finanční ohodnocení rodičů za vedení domácí skupiny (viz Metodické pokyny pro zavedení studijních skupin https://bit.ly/skup_metodika) je potřeba chápat ne jen jako čistý náklad, ale zároveň jako součást ekonomických opatření pro udržení zaměstnanosti a finanční podporu nízkopříjmových skupin obyvatel.
Zvýšené manažerské nároky na vedení škol a stávající třídní učitele - je třeba operativně rozdělit žáky do skupin a vykomunikovat s rodiči a vedením školy prozatímní obsazení (asistenty), jakož i základní místa setkávání.
Materiály z doby covidové: Podrobný popis modelu (https://bit.ly/skup_popis) a metodika jeho zavedení (https://bit.ly/skup_metodika).
Původní zdůvodnění a vize "Dětské farmy" Eduarda Štorcha
Vedle skautských oddílů a funkčních vysokoškolských kruhů reprezentuje tento model nejlépe Přírodní škola, jejíž práci srozumitelně popisuje ve svých knihách František Tichý.
Velkým propagátorem funkční skautské praxe je v našem školství Jiří Edy Zajíc.