Izraelský model projektové výuky

Tento model je ideálním druhostupňovým pokračováním pro třídy, které absolvovaly první stupeň v režimu Začít spolu. Mohou se k němu ale přihlásit školy všech stupňů i bez předchozí zkušenosti.

Začíná se zpravidla jednorázovým projektovým dnem. Po něm následuje série (např. 1 "projektový měsíc", tj. celkem 4 dny kurzu zařazené v rozvrhu v průběhu jednoho měsíce).

Tradice úvodního dne "projektového veletrhu" se na větších školách udržuje i v dalších letech - žáci mají jeden den na ozkoušení různých lektorů a kurzů, aby měli lepší informace k výběru. Někdy mají na veletrhu příležitost se přímo u lektora předběžně přihlásit (domluvit se s lektorem, že je do kurzu vezme).

Na těchto jednorázových událostech (jejichž případná neúspěšnost nezpůsobí nikomu výraznější újmu) si škola nacvičí fungování celého systému - vypisování kurzů, přihlašování do kurzů, řešení přeplněných a nedostatečně obsazených kurzů.

Kurzy mohou od rodičů požadovat úhradu materiálu, případně lze stanovit povinnost přinést si vlastní vybavení. Cena však musí být interním pokynem vedení zastropována. Škola ale musí zároveň disponovat sociálním fondem pokrývajícím potřeby žáků, kteří si kurz nemohou dovolit (není přípustné, aby docházelo k vyloučení z kurzu pro nedostatek prostředků na jeho absolvování). Prostředky do sociálního fondu mohou vkládat dobrovolní přispěvatelé a putují sem i výtěžky z dražeb žákovských výrobků a benefičních vystoupení. Chybějící prostředky může škola doplňovat jednorázovou účelovou dotací od zřizovatele. Pomocí kurzů lze také naplňovat některá opatření PPP a získat tak na ně příslušnou finanční spoluúčast či vybavení.

Diskutabilním bodem zůstává, podle čeho mají žáci získávat místo v oblíbených kurzech, aby nevznikaly pocity neférového vyloučení. Většina škol pořádá klasické "závody v klikání", kdy místo získá prvních dvacet do systému přihlášených. Což samozřejmě znevýhodňuje žáky s horším připojením, hrozí pád informačního systému atd. Zajímavým nápadem je zvýhodnění žáků s dobrým prospěchem, které "dává žákům konečně praktický důvod, proč se dobře učit". I zde ale existuje silný protiargument - projektové dny by měly být především příležitostí pro seberealizaci neexcelujících žáků, jejichž talenty se projevují v mimopředmětových oblastech, tj. nedává smysl, aby tito byli připuštěni k volbě kurzu jako poslední. Školy, které na systému pracují déle, většinou dojdou k některé ze složitějších přijímacích procedur - přikloní se buď k bodovému systému (kdy si žák místo v prestižním kurzu "koupí za zásluhy") nebo dávají lektorovi možnost vybrat si své učedníky na základě portfolií, motivačních esejí, pohovorů či videí. V pokročilejším systému je také dobré zohlednit skutečnost, že se žák do kurzu již v předchozích letech neúspěšně hlásil a jeho zájem trvá.

• Výhodná kombinace inkluze a personalizace, obecného základu a rozvoje talentů.

• Žáci si mohou v průběhu ZŠ nezávazně ozkoušet velký počet profilací/povolání.

• Zapojení rodičů, nadšenců, zaměstnavatelů i vlastních zájmů pracovníků školy (souhra interních i externích zdrojů).

• Zvýšená motivace do vzdělávání díky uplatnění vlastního zájmu (objektivně zvyšuje radost z práce učitelů i uspokojení žáků).

• Setkávání žáků různého věku a podobných zájmů, vzájemné učení, budování kompetencí a tvorba důležitých kontaktů pro život.

• Lze flexibilně přizpůsobovat situaci každého kraje, obce, školy - i poptávce trhu práce po specialistech.

• V souladu s plánovanými změnami RVP (Hlavními směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+).

• Rodiče si při lektorování mohou ozkoušet učitelskou roli, náročnost profese. (+ Je to zdroj dospělých, kteří se mohou pro pedagogiku nadchnout, rekvalifikovat se a vyrovnat tak odliv vystudovaných pedagogů do jiných profesí.)

• Zvýšené nároky na organizaci projektového dne a tvorbu systému přihlašování (hlavně zpočátku).

• Zvýšené náklady - zejm. na materiál a pomůcky.

• Snížení hodinové dotace běžných předmětů (vedoucí k počáteční nevoli mnohých kolegů).

• Náročné na přípravu transparentních pravidel při přihlašování – může způsobovat pocity křivdy.

• Na nejžádanější odbornosti se těžko shánějí lektoři, protože bývají plně vytíženi svou profesí (elektrotechnici, zdravotníci, špičkové IT, řemeslní-designéři, právníci atp.)

• Naplňující smysluplnost projektového vyučování může vést k tomu, že se žáci (někdy i učitelé) začnou bouřit proti neuspokojujícímu formátu běžného vyučování.

Pravidelné projektové dny a veletrhy příležitostí dělá mnoho škol. V ČR zatím chybí odvaha na rozvrhové zařazení pravidelných projektových bloků do rozvrhů ZŠ a SŠ. Dál jsou nejen VŠ, ale i mnohé MŠ.

Nejlepším příkladem fungování Izraelského modelu projektové výuky jsou Objevitelské soboty Centry pro talentovanou mládež: https://www.ctm-academy.cz/objevitelske-soboty