Malé seznámení s islámem

Proberme si základní body tohoto náboženství rychlou, selskou úvahou:

1) sloužit jedinému Bohu

Zřejmá pravda, že ten, který dokázal stvořit svět je jen jeden, a že bandy domýšlivých bohů a zlomyslných model, patří mezi pohádky a báje.


2) postarat se o staré rodiče

Výzva ke spravedlivému systému důchodového pojištění pochází z poloviny 1. tisíciletí a leze na nervy i současným mocipánům


3) dávat příbuzným, pocestným a ubohým, co jim náleží

Výzva k zabezpečení sociálnímu


4) nezabíjet děti ze strachu před zchudnutím

Tak to je dnes již překonáno, pomineme–li drastické a ojedinělé případy


5) nesmilnit

To je marná výzva, táhnoucí svou beznadějnost lidskými dějinami


6) nezabíjet, leč po právu, a při neúmyslném zabití dát výkupné

Řešeno dnes trestním právem


7) nedotýkat se jmění sirotků

Mohli by jsme rozšířit ještě o statky či statečky penzistů, kteří již nejsou schopni vyřídit si na úřadech čipy a karty a kteří si již nemohou doma zavádět internet


8) zachovávat správné míry a váhy

Řeší zákon č. 505/1990 Sb. O metrologii


9) nepodezírat bez důvodu

Dnes by prorok asi definoval jako - nevěřit kdejakým kecům v televizi nebo v novinách, „informativní“ portály nevyjímaje


10) nekráčet domýšlivě po zemi

To je hezké, ale nadutost pologramotných blbců jenom roste a roste i jejich strašidelný průtlak masmédii

Tyto zásady jsou hlavní osnovou, k té je třeba přidat ještě užitečné rady hygienické a náboženství schopné sjednocovat kmeny i národy je na světě.

Vypadá to tedy, že slušnému člověku zásady tohoto náboženství hrůzu jen tak nenaženou. K umravnění barbarských hord by posloužilo stejně dobře jako křesťanství. Jenže v 5. století bylo v Evropě již obsazeno. Kdyby obsazeno nebylo, či kdyby některé turecké výboje byly ještě o něco úspěšnější, zdobily by dnes lahodnou českou krajinu mešity a minarety, ale svět by byl jiný jen o něco málo. Možná by byl chudší o dvě světové války, možná by byl o dvě světové války bohatší. Kdo ví? Ale prostý člověk by musel stejně chodit do práce nebo jí pracně shánět.

Mešity a minarety krajiny islámských zemí zdobí. Možná existuje nějaký obecný princip určující všem sakrálním stavbám osud pohlednosti. Na rozdíl od úřadů nebo obchodních středisek. Prostě Bohu se člověk snažil zalíbit a nemohl za státní peníze experimentovat jako dnešní protekční architekt, vyhrávající jednu veřejnou zakázku za druhou.

Počet minaretů určuje významnost a především finanční zázemí. Nejvíce jich najdeme v Mekce v Arábii a na druhém místě je samozřejmě Cařihrad. Dva minarety jsou fenoménem řekněme okresním a jednominaretové mešity posévají zemi tureckou jako barokní kostelíčky krajinu českou. My jsme navštívili právě takovou. Městečko či větší vesnice, barva stříbrná, pozadí olivového listí.

Evropana vždy vzrušoval vztah islámu k počtu manželek. Harém byl výsadou jenom nejmocnějších, navíc se nejednalo o manželky. Manželek povoluje prorok jenom čtyři. Ono je to dost, o každou muselo být dobře postaráno. Takže reformy Mústafy Kemala Ataturka, umožňující vlastnictví jen jediné manželky, byly přijaty nakonec s úlevou. Ono je něco na tom, že děti se v populaci rodí v pohlavním poměru 1:1. Ty čtyři manželky totiž neznamenaly nic jiného než pravděpodobnost, že tři ze čtyř mužů padnou v boji. Mít jen jednu ženskou je nejlepší řešení pro většinu mužských a úplně děsně bezva je, když je to ženská úplně ta nejlepší.

Hlášení z minaretů je zvukovou charakteristikou mohamedánských krajin. Podrobnější údaje jsou pak zvěstovávány uvnitř mešit na takovýchto kazatelnách. Sírou ani ohněm to tu moc nečpělo a vůbec strach z božího hněvu nás nijak nesužoval.

Do takovéto kopule by se vešlo přes dvacet andělů, pět mučedníků, Panna Marie a v Rusku ještě svatý Mikuláš.

Výzdoba je vysloveně ladovská a ladovsky přívětivá. Mysl k Bohu je třeba obracet bez vjemů lidských postav.

Ochoz vpravo nahoře je určen věřícím něžného pohlaví. Za plentou nemůžou čistému rozjímání konkurovat. A něco na tom bude.

K mešitě patří prostor pro očistu s dostatkem vody. Islámská věrouka obsahuje nároky na hygienu v hojné míře. Nelze dnes určit kolika epidemiím zabránila, na tyfus, úplavici a choleru se umíralo po celém světě, jisté je však to, že Evropa přišla s nápadem umýt si při porodu ruce až v 19. století.

Příchozí vítá bledě modrá světlost. Za dveřmi je třeba se ihned přezout. Ve skutečnosti jsou ty schody samozřejmě podle vodováhy, jenom se nám už nechce snímek nijak vyrovnávat.

A tak ráno nastartuje zdejší rolník svého Massey Fergusona a o tisíc kilometrů dál jiný rolník svého Zetora. Oba se budou bát především bouřky a krupobití. A také se budou bát parazitů. Od virů, plísní, hmyzu a hlodavců, až po škůdce nejstrašnější - parazity lidské. Tady by měl mít Turek větší šanci.