Jen co jsme se prohřáli po Mikulášském Dingu, vyrazili jsme v mrazivém počasí na další závod. Jednalo se opět o akci mikulášskou, tentokráte o Mikulášské dvojzkoušky v Hradištku u Sadské. A Sadská není daleko od Nymburka a Nymburk, to je přeci postup do Krajského přeboru. Krajský úspěch v Berouně poňoukal Kačenku ještě k nějakému úspěchu před koncem roku, k takovému jakoby dárkovému úspěchu pod stromeček. Bylo to následující neděli po Mikuláši na Dingu, psala se tehdy neděle 10.prosince 2017. Sněhový poprašek se nerozpouštěl nijak zběsile, ve stínu dokonce vůbec. Labe tu plynulo tak rychle, jako se vlekl čas, ale procházkami se dalo čekání na běhy poněkud zkrátit. Též jsme se zahřáli teplou zelňačkou. Nokinka neběžela nijak špatně, ale ta houpačka se ne a ne lepšit, dokonce to vypadalo, že se u ní vyvíjí houpačková fóbie. A že se to bude horšit. V prvním běhu se podařilo houpačku nakonec překonat a i při pekelné časové ztrátě se umístila ze třinácti pejsků na pátém místě. Těsně před bobíkovitou Fifinkou. Ve druhém běhu jí však bylo potřeba už přes houpačku přetáhnout, takže následovala diskvalifikace. Domů jsme se dostali až těsně po soumraku a hned jsme začali nosit dříví ke krbu. Ale další krajský bodík tu byl.
Také byla na těchto závodech pořízena jedna z nejroztomilejších fotografií Nokaimičky. Podívejme se níže. O čem asi to zvířátko přemýšlí? Je tu rozhodně dojetí, trochu možná i zklamání, ale jistě i spousty přemýšlení o tom, jak brzy tu houpačku překoná.