Blog

Jeden nepříjemný nešvar se rozmohl se sportovní sítí Strava, která posunuje hranice soutěživosti na novou úroveň. Obecně sportovec má podávat excelentní výkon, když je to právě potřeba. Tedy v soutěži. Jenže špatně postavený trénink, se špatnou skladbou protokolů a načasováním, vede ke stagnaci nebo zhoršení výkonnosti. Trénink, který je jednotvárně postaven na opakujících se aktivitách s vysokou intenzitou nepomůže rozvíjet jiné stránky jednotlivce. Zároveň nedostatečný odpočinek povede v kombinaci s přetížením k utavení a oslabení trénovaného - syndrom vyhoření. Trénovat opakovaně dávky o vysokých intenzitách nemá své opodstatnění. Tuto kategorii zařazujeme do programu jen ojediněle. Důležitý je objem pestrého tréninku zaměřeného na slabé stránky převážně ve střední a nízké zóně pásma intenzity.

Jenže Strava a jiné sportovní apky se systémem ohodnocení a udělování "kudos" bývají záludné v honění si ega, lepších časů, segmentů, kilometrů před komunitou ostatních sportovců. Vidíme to často u hobby jezdců, kteří se za každou cenu snaží zachovat image "rychlého" cyklisty. Musí utrhnout segment nebo aspoň nasbírat PRka (personal record). Kolikrát jedou hranu a stejně jezdí průměrnou rychlostí. Magická 30 aneb 30 kilometrů v hodině. Zde nastává otázka, o co daný člověk usiluje a čeho chce dosáhnout? Určitě to nebude výkonový posun. Pokud jde o image, kudos, PR, korunky, poplácání po zádech apod., tak víceméně v pořádku?!

Sportovci, kteří chtějí objevit svůj potenciál a hranice fyzických možností musí paradoxně ubrat a zpomalit. Systematický trénink zahrnuje ze 2/3 pohyb v objemových, tzv. vytrvalostních a regeneračních zónách. Během této fáze se snažíme o maximální vcítění našeho těla a jeho signálů. Třeba posilování, pilates, jóga, kompenzační, stabilizační cviky jsou o úlevě a pochopení, jak naše fyzické tělo funguje. Procítění každého cviku, svalu nebo bolesti. Zejména po sezóně a během zimní přípravy je důležité tyto prvky procvičovat a rozvíjet. Ne nadarmo profesionálové nepublikují svoje jízdy a jezdí opravdu pomalu.

Významným benefitem aktivní regenerace je znovu načerpání sil, spaluje se nezanedbatelné množství tuku a také můžete zkoušet nové aktivity mimo sezónu - turistiku, plavání, lezení, běžky, skialpy, atd.

Závěrem tedy shrnu, že podstatnou opravdového výkonnostního sportovce je dávat tělu stále nové impulzy, střídat zátěž, měnit zažité stereotypy a překvapovat. Nutíme tělo improvizovat, adaptovat se a zlepšovat. Jakmile začneme fungovat podle šablony, máme špatně zvolenou motivaci a definované cíle, tak naše výkonnost začne stagnovat a uvízneme v komfortní zóně.