V polích

Dobrý den, píši o pár hodin později a již mám za sebou spontánní potrat. Musím vám moc poděkovat, byť jsem se nakonec ani nestihla přidat do vaší skupiny. Stihla jsem "jen" přečíst brožurku na vašich webových stránkách. A jen díky ní jsem vše zvládla bez nutnosti asistence lékařů. Jinak bych už dávno v bolestech jela na pohotovost nebo si zavolala sanitku. Má gynekoložka mi jen minulý týden oznámila, že to vypadá na zamlklé těhotenství v 8.tt. Nic víc mi k tomu neřekla, jen že mám přijít ještě za týden a uvidíme.

Po třech letech snažení (přes polycystické vaječníky) a milionech slz jsem se jí ani na nic nebyla schopna zeptat. Tak jsem prostě jela domů, víkend přede mnou a vůbec jsem netušila, co mě může čekat. Do té doby jsem nešpinila, neměla komplikace. Oznámení zamlklého těhotenství byl pro mě šok, který jsme s přítelem oplakali. Začala jsem však hledat na internetu a našla vaši skupinu. Přečetla si, co mě vlastně může potkat a když dnes ráno přišlo špinění a bolesti, už jsem věděla, že chci všechno co nejpřirozeněji.

Nakonec se "to" stalo při cestě autem z hor. Na poli. Kdyby z toho někdo natočil groteskní film, nevěřila bych autentičnost. Tak absurdní to všechno bylo. Bylo to bolestivé, proběhly kontrakce, jednou jsem i zvracela, poléval mě ledový pot. Ale povedlo se, přirozeně, máme plodový vak i placentu, které neskončí jako biologický odpad v nemocnici, ale u nás doma na zahradě. Bez zbytečných rituálů, ale pro nás úplně přirozeně.

Nejsem zas tak statečná jako jsou jiné ženy. Jsem nezkušená a bála jsem se, proto jsem po všem stejně jela na pohotovost k Apolináři. Ale už jsem věděla, že je všechno v pořádku. Toužila jsem jen po potvrzení lékařem. Moje tělo vědělo, že to zvládlo. Doktor už jen vše potvrdil a poslal mě domů. Nádhera. Děkuji, moc děkuji, že vaše stránky jsou. A pokud chcete, můžete můj příběh sdílet ve skupině. Třeba pomůže dalším. Ještě jednou děkuji!

(štítky: přirozený potrat)

Zpět