Rasa: nejnižší řád démonů
Velikost: 20-30cm
Magie: Ovládají umění se skrývat, splynout s okolím. Občas se jim náhodou podaří vyvolat ohnivou kouli nebo chrlit oheň (zděděno po svých předcích, démonech třetího řádu).
Vzhled: Malé, úzké, ale výjimečně pevné tělíčko, velká hlava. Ostrý dlouhý nos, po čtvrtkružnici zatočený dolů. Velké oči s oranžovými duhovkami. Dlouhé a úzké ostré uši zatočené dozadu (délka cca 10 cm). Malé obratné pařátky s krátkými drápky, dlouhý ocásek zakončený ostrou špicí. Barva kůže červeno-oranžová.
Povaha: Jsou nezbední, ale v jádru dobří. Za ta století se natolik odchýlili od svých starších bratrů démonů druhého a vyššího řádu, že by se mohli považovat za tvory dobra. Jsou hraví a velice rádi se schovávají a když už jsou odhaleni (což nebývá nikterak často, pouze dobří čarodějové dokážou jejich přítomnost odhalit a ještě ne přesně), tak se sázejí. Mají velice rádi lidi, elfy snášejí, ale co je zvláštní, s trpaslíky si nikdy neporozumněli.
Zasvěcení: Každý démonek Titlík potřebuje tvora, s kterým by se zasvětil. Je mu prakticky jedno, o koho se jedná, jelikož dotyčného okamžitě na celý život zbožňuje a chrání. Zasvěcení je ovšem různorodé. Obyčejně to nebývá nic složitého, třeba dát démonkovi něco k snědku nebo podrbat ho po hlavě, jindy si ovšem tato stvoření vymýšlejí takové šílenosti jako darování chlupů z podpaždí či přespání v jejich původním hnízdě (což se nikomu moc nechce).
Mluva: Titlíci nemluví, jen vydávají legrační zvuky, kterým ovšem rozumí pouze jeho pán (a ani neví jak). Na půdě, která byla znesvěcena Démoní přítomností (a tím myslím opravdového démona) však náhle dostává schopnost řeči i telepatie.