Za dávných časů,
když ještě Pevnost nestála,
vkročil jsem do místnosti Elfové,
uzřel jsem VLKa kecala.
Povídal samé bludy všeliké,
recitoval zde básně,
já jsem jej oslovil,
pohádali jsme se krásně.
Dlouho náš spor takto žil,
nežli lord Jerda zakročil.
Nimitz ho na nás údajně poslal,
čímž hlavně VLKa rozhněval.
Odešel jsem tedy do Alianční,
Hle! VLK zde byl též,
mimo to však jen tečky, norníky zvaní,
řekl jsem si, sem běž.
Quadrix a Legolas Craft,
soupeřili s VLKem,
já jim pomoc chtěl dát,
setkal jsem se s vděkem.
Však jinde, s místnosti OT,
v den kdy jsem do Taverny přišel,
vedly se samé řeči plytké,
Legáček toto děl:
„Promažte radši prostory sklepní,
nic se tam neděje,
kupříkladu v Alianční,
si jen s VLKem tečkujeme.“
Proto tam Quadrix vstoupil,
aby splnil si svůj sen.
S námi se tam domluvil,
alianci vytvořili jsme jen.
Na VLKa jsme se svorně vrhli,
kůži šedou mu natrhli.
Ač nadále vzpíral se,
udělali jsme z něj PRASE.
Následovala bitva U Skákavého poníka,
chtěli jsme bar zničiti.
Však zasáhla Ekyelka,
my se rozhodli celé to ukončiti.
Do Alianční jsme se navrátili,
usadili se a zapřemýšleli.
Jak pozvednouti nás na více jak OTčko?
Stačilo by nápadů maličko...
A já uzřel vidinu...
Vysoké věže, příkop, hradby... zkrátka Pevnost.
Nic pro OT spodinu,
zkrátka ctnost.
Nápad ten se všem líbil,
zbývalo jen jediné:
Aby správce Haitagana někdo vyslídil,
bez něj se to tu nepohne.
Však ten se zjevil vbrzku,
velmi se podivoval,
jak změnili jsme jeho místnůstku.
„Vždyť to zde mělo být o ničem,“ povídal.
Však správcovství Quadrixovi předal.
Ten se moc pobízet nedal.
Vzal to jako svatý úkol,
zaujal tím všechny vůkol.
Nastalo nám období nové,
přišli sem lepší nám dnové.
Dále příběh všichni znáte,
však v Pevnosti místo máte!
Zbývá však jedna otázka.
O čem byla Alianční před námi?
Scházela se zde cháska,
či snad páni a dámy?