Kliky a převody

Technická data: 

1951 - Favorit, ploché klínkové kliky dráhového typu. Jeden převodník na 5 šroubech. Délka 171mm. Převodník s 46 zuby. Váha 934g bez klínků, obr. 1

1951 - Favorit, ploché kliky opatřeny klínky 1, nebo 2 převody, délka 171mm. Dvoupřevodník s 46/49 zuby

1955 - Favorit, pro sportovní modely kliky s frézovanou drážkou, opatřeny klínky, 1, nebo 2 převody, délka 171mm. Převody do 60. let 46/49, od 60. let 47/51, obr. 2 a 3

(60?) 70 léta - Favorit speciál, kované kliky, vyražené 3 kruhy, převody 47/51, váha 1098g, obr. 4 

80. léta - kliky totožné, převody 52/46

Komentář: 

Klínkový systém patřil ve 40. a 50. letech mezi závodní elitu. Francouzský Stronglight, nebo italští bratři Briviové patřili na špičku. V polovině 50. let se již všichni vrací na čtyřhran a kloní se k duralu. Všichni až na Favorit. Tento pochybný systém s tisícihranem a třípatkou nalisovanou(!) na kliky si Favorit držel až do revoluce. Škoda a zároveň neuvěřitelné. 

Zajímavostí jsou kliky na obr. č2, výrobce (asi Acier) s trojpackou v celku a na nich převodníky Favorit, váha 1040g.

Další zajímavostí jsou běžné ocelové kliky, ale s duralovými převody. Dvě modifikace na obr. 5 a 6. S největší pravděpodobností se nejedná o seriovku. Váha 946g a 938g. 

Obrázek 7 a 8. Rád bych, kdyby se mi někdo ozval a povyprávěl o těchto převodech. Taková to práce se opravdu hned tak nevidí. Jednak to, že se jedná o elipsu a druhak, že měl někdo chuť to celé odvrtat a to vč. velkého kaleného kolečka. Pochopitelně na československých klikách a vícekolečku. 

A 9. 1. 2020 se tak stalo: "Dobrý večer pán Hájek, narazil som na moje foto 3tácu. Preto vám posielám  dalšie foto a info. Ten trojtanier spravil zanietený cyklista starší pán z Košíc, bohožial meno mu neviem, prikladám foto s váhou a počtom zubov. 48/42/36 a 32/28/22/16/14. Váha pravého 3tácu je 850g.  

S pozdravom Peter

www.veloczechoslovakia.cz děkuje Peterovi 

Přehazovačky

Technická data: 

1951 - Union, řetízková 250g, obr. 1

1957 - Favorit, řetízková, typ II (dlouhé "horské" ramínko) 245g, obr. 2

1964- Favorit, prototyp PWB, 294g, vč. háku obr. 3

1964 - Favorit, 3 typy modelu PWB, obr. 4, 5 a 6, poslední s plastovými kolečky   

1971 - Favorit Al/plast 191g (3 díry) obr. 4

1973 - Favorit Al/plast 218g, vč. háku, obr. 9, 10, 11

1980 - Favorit celoplastová černá (bez obr.)

90. léta Eska Stabil 324g, obr. 12

Pozn., nové modely přehazovaček jen na sportovních modelech. Běžná kola do vydání zásob osazována (vlastně nejen) přehazovačkami staršími. 

Komentář: 

Huret byl vzorem řetízkových přehazovaček Union, později byla raznice nahrazena nápisem Favorit. Funkční, solidní, zvládly i čtyřkolečko. V první polovině 60. let přichází do výroby kovové péwbéčko, vyrábí ve několika modelech, rozdíly jsou pouze kosmetické. Vzorem je campa gransport. Čepy jsou na ségrovkách, celá přehazka lze rozebrat, dobře se čistí a servisuje. Malé problémy s přesností, ale celkem povedené. V Rokycanech se tomuto systému věří na tolik, že se závodí na přehazkách zahraničních :). Osud přehazovaček  duraloplastových je stejný. A tak měniče inženýra Otty Šamana zůstávají na modelech cestovních a sportovních. 

Obr. 7, ukázková rozborka přehazky PWB Míly M.

K řetízkovým přehazkám se váže jedna historická zajímavost. Víme, že pan Clément před rokem 1950 obdaroval pana Cihláře plným kufrem cyklosoučástek. Důvodem bylo dobré přátelství a Cihlářova snaha, aby se Československý cyklistický průmysl ubral opět kupředu. Když se po čase začaly přehazky vyrábět ve velkém, začalo SE přemýšlet ekonomicky: "Budeme tyto přehazky vyvážet." A tak se jednoho hezkého dne naložily stovky těchto součástek, ty zamířily lodí směrem do Libye, v tu dobu spřátelené země. Jenže, co čert nechtěl, frantíci se to dozvěděli a průšvih na sebe nenechal dlouho čekat: "Takto tedy ne, arrête, arrête!!" Náklad do Libye se nakonec nevyložil. Kam šly stovky přehazovaček jsem se z vyprávění nedozvěděl, ale příběh je to rozhodně kuriózní, co myslíte?

Návod k obsluze a montáži ZDE

To co bylo vymyšleno pro Esku Stabil stojí za povšimnutí. Stejný odlitek drží přehazku, i kolečka, je jen otočený, uff. Eska-SunTourovská pžehazka se vyráběla jak s krátkým, tak dlouhým ramínkem. 

Fotky ve spolupráci s Jiřím Kružíkem, Radimem Klýmem a Janem Šimáčkem

Přesmykače

Technická data: 

1951 - Favorit pákový model 1.g  169g a 187g, obr. 1, 2

1955(6?)  - Favorit, pákový (2 typy) 201g, obr. 3

60. (1962?) - 70. léta - Favorit, lankový 133g, 121g a 123g, obr. 4, 5, 6 

70. - 80. léta - Romet Polsko, 132g obr. 7  

Komentář: 

Pákové přesmykače jsou ve výbavě Favoritů od začátku 50. let. Vzorem je francouzský Simplex. První generace je velmi jednoduchá, druhá má již duralovou mechaniku. Řazení na běžných modelech může zajišťovat pákový přesmyk až do poloviny 60. let. Lankové přesmykače se z počátku let 60. osazují jen na sportovní modely. Dle dobových fotek rokycanské přesmykače dostaly místo i na domácích závodních strojích. 

Aby byla váha korektní, je nutné k lankovému přesmyku připočítat lanko, páčku, kousek bowdenu a půlku sponky :)

Na předposledním obrázku je polský přesmyk Romet, ten se upínal na sériové rámy Favorit. 

Na posledním obrázku je pár šroubků, podložek, ohnutá tyčka, pak něco divného, neidentifikovatelného. Jenže my víme, že je to rozborka přesmyku favorit 1. g. 

Řazení

Technická data: 

50. léta - Union 42g, obr. 1

60. léta - Favorit jednopáčkový model na návarku 35g, obr. 2

60. léta - Favorit jednopáčkový model s objímkou 40g, obr. 3

60. léta (1962) - Favorit první dvoupáčkový model 89g, obr. 4

60 - 70. léta - řazení pro modely F1 a F12, váha 55g, 71g a 71g, obr. 5, 6, 7 

70. léta - řazení alu+plast 58, 59g obr. 8 a 9

Komentář: 

60. léta, první plastové čepičky dovolují dotáhnout šroub rukou, designově velmi pěkné. 

70. léta šroubek zatavený v plastu, důvod stejný, pro případnou možnost utažení rukou, design ve stylu 70. let

Poslední obrázek je sponka patřící k řadícímu setu. Sponkou po pravé straně prochází zadní řadící lanko a po levé odvádí krátký bowden k přesmykači. Sponka je vidět na sportovních rámech, kde nebyly návarky. Období 60. a 70. léta. Značena jako téměř všechny součástky efkem, chromována, váha 17g. 

Fotky ve spolupráci s Jiřím Kružíkem a Radimem Klýmem

Sedlovky 

Technická data: 

1951 - Favorit, ocel 25,7 kolébkový zámek

1955 - Favorit, ocel 25,7 rovný zámek 241g, obr. 1

60. léta Favorit, ocel de luxe 25,8 váha 305g a 26,2 váha 313g, obr. 2, 3. Tato sedlovka existuje ve 3 průměrových variantách 25,8, 26,0 (ob. 4) a 26,2. 

Komentář: 

Ocel se mezi československými sedlovkami zabydlela tak, že dural zůstal před branami Rokycan až do 80. let. Teprve firma Strojmetal otevřela duralovým sedlovkám dveře. 

Představce a řídítka

Technická data: 

1951 - Favorit, pájený ocelový zdobený 363g, obr. 1 

1955 - 1960 Favorit, pájený ocelový závodní obr. 2

50. léta - Favorit řídítka dráhového typu, obr. 3

1962(?) - Favorit, dural/ocel, 2 rozměry 90mm 334g, 110mm 363g, obr. 4, 5

Komentář: 

Proti řídítkům, které byly od počátků alu, se ocel u představců nevzdává. Nicméně představce jsou velmi funkční, i vzhledově pěkné. Jejich výrobu zajišťovaly podniky Strojmetal Kamenice u Prahy a slévárna Bílovec (zdroj internet). Na nich si Favorit věřil tolik, že je osazoval i na závodních strojích. Vzorem mohli být výrobci Scheeren, či Ambrosio...

Obrázek č. 6 a 7, první a druhá generace představce favorit  

Rukojeti a zátky

50. - 60. léta - Plastové rukojeti na řídítka, váha 113g, obr. 1 

60. - 80. léta - Gumový návlek na řídítka pod omotávku, váha páru 108g, obr. 2

70. - 80. léta - Zátky, či koncovky, 9g pár, Ø 20mm

Komentář: 

Tenká řídítka potřebují redukci, jak mezi představec, tak pod omotávku. 

Zátky jsou ve třech barvách a do dvou průměrů řídítek patří právě ke gumovým návlekům, mají stejný oválný profil a tak to nevypadá špatně. Do 70. let patří slonová kost a hnědá, do let 80. také slonová kost a nově černá. 

Brzdové páky 

Technická data: 

1951(?) - 54 Favorit, bez označení, duralové, jeden šroub, 152g, obr. 1

1954 - 56 Favorit, bez označení, duralové, dva šrouby, 68g, obr. 2

1957(8?) - Favorit, "aero" první ročníky bez loga, obr. č3, dále s logem 123g, obr. č4

1967 - 80. léta - Favorit speciál, ladění maticí, malá guma šedivá, později černá 117g, obr. 5

80. - léta - Favorit speciál, perforace, velká guma 106g, obr. 6

Komentář: 

První modely kol favorit se osazují pohlednými brzdovými pákami s jedním šroubem, viz. obr. 1. Ty by mohly být kopií firmy Balilla. V polovině této dekády přichází druhé, vzorem je firma Weinmann. Velmi lehké, ale, oproti originálu velmi měkké. Pustit se s těmito pákami s většího kopce znamená velkou odvahu, nebo výhodnou pojistku. Proč se nešlo cestou zdokonalení prvních modelů, nevím? Až třetí generace pák "aero" je již naprosto funkční a vzhledově velmi povedená. Páky speciál, po vzoru Mafac, funkční, pěkné. Oba modely se dostaly na závodní stroje. Poslední generace, 80. léta vypadá velmi podobně Campě, odvrtaná páka a kolem těla guma, povedené. 

Brzdy

Technická data: 

1950 - Favorit, jednostranné ocelové 521g (pár)

1954 - Favorit (eska), jednostranné, malý psací nápis 159/162g přední/zadní, obr. 1, 2

1961 - Favorit (eska), jednostranné, malý tiskací nápis

1964 - Favorit speciál 223/235g, obr. 3, 4

1970 - Favorit centric 224/210g, obr. 5, 6

Sponky bowdenů Favorit 15g, obr. 7

Komentář: 

První brzdy byly pravděpodobně ze zásob znárodněných podniků, neboť jsou vidět i na kolech ještě před založením firmy Favorit. Ocelové a bez loga. Na kolech vydržely jen do prvních let výroby. První již duralové brzdy byly kopií firmy Weinmann. Také hezké a také o něco měkčí. Na závodních strojích byly vidět velmi málo. Speciálky jsou konstrukčně shodné s Modelem Mafac S. Mafac je jistě legenda, ale speciálky jsou naprosto funkční, i designově krásné. O Centrikách lze napsat totéž. Znamená to, že oba modely brzd vozili závodníci i na ostrých strojích. Autorem zajímavých brzd Centric byl ing. Ota Šaman. Brzdy Favorit jsou konstruovány na rozsah 53-73 mm. 

Pedály a klipsny

Technická data: 

50. léta - ČZ, ocelové pedály, "lodičky" 196g, obr. 1 

70. léta - Favorit ocel, užší sportovní modely 250g, obr. 2

80. léta - Favorit speciál, pro klipsny nutné matičky, materiál dural/ocel, váha 201g, obr. 3 

60?. - 80. léta - Favorit Superspecial, ocel a chrom, klipsna, šroubky, matičky a řemínek 70g, obr. 4 

60. - 80. léta - Favorit turistický model. Na obr. ocel, černý plast + odrazka, odhaduji 80. léta, váha 255g, obr. 5 

Komentář: 

Vzorem prvních Československých pedálů je Francouzský Lyotard. Designově velmi pěkné a funkční. Na lodičkách s klipsnami např. Juro šlapaly i naše závodní týmy. Zajímavostí je, že žádné Československé pedály nemají otvor se závitem pro klipsny. Ty je nutné připevnit šroubkem, matkou a podložkami, přitom stačilo málo (?). Klipsny Superspeciál Favorit Brno je tvarem, i označením velmi podobný asi nejznámějším klipsnám Francouzským Christophe. Na obrázku Superspeciál s nylonovým řemínkem z 80. let. 

Poslední obr. č. 6 doklad k pedálům, Favorit-Špeciál typ       86/01   3 1/2''

Náboje

Technická data: 

50. léta, první polovina - Velo Sport, ocel, přední silniční, 263g vč. motýlků, obr. 1, 

50. léta, první polovina - Velo Sport, ocel, zadní silniční, 3 závitový, vč. motýlků 429g, obr. 2 

60. léta, od roku 62 - Favorit (eska) ocel/dural, přední silniční vč. ru 235g, obr. 3

60. léta, od roku 62 - Favorit (eska) ocel/dural, zadní silniční vč. ru 368g, obr. 4 

70. léta - Favorit (eska) ocel/dural přední, vysoké silniční vč. ru 260g, obr. 5

70. léta - Favorit (eska) ocel/dural přední, vysoké silniční vč. ru 366g, obr. 6

70. léta - Favorit (eska) ocel/dural zadní, vysoké dráhové vč. matic  a jistícího kroužku s opačným závitem 347g, obr. 7

80.-90. léta - ČZ dural, přední, vč. ru 238g, obr. 8

80.-90. léta - ČZ dural, zadní vč. ru 321g, obr. 9

*** 

Komentář: 

Druhým nejdůležitějším komponentem po rámu jsou kola. Mechanika nábojů, materiál dural/ocel, tvar jak nábojů, tak rychloupínáků velmi podobný campě. Solidní konstrukce na cestování a sport, ale na vrcholové závody jsme krátcí. Podobně, jako představce se o výrobu postaraly podniky Strojmetal Kamenice u Prahy a slévárna Bílovec (zdroj internet). 

Ráfky Favorit

Technická data: 

50. léta, galuskový ráfek Favorit 1.g vnější průměr 633mm, vnitřní průměr 609mm, šířka 23mm, výška 12mm, váha 365g, Měřeno, váženo bez podložek, 36 podložek + 10g. obr. 1 a 2. 

60. léta galuskový ráfek Favorit 2.g, vnější průměr 628mm, vnitřní průměr 604mm, šířka 21mm, výška 12mm. váha 375g. Měřeno, váženo, měřeno vč. podložek. obr. 3 a 4.

80. léta galuskový ráfek favorit 622 užší 21mm, konec 80. let již kalíškovaný, obr. 5

70. a 80. léta, plášťový ráfek 622, váha 584g, obr. 5 

Komentář: 

Galusková kola obecně mají spousty nevýhod. Galusku je potřeba nalepit. Při defektu je nutné galusku strhnout a ideálně nalepit novou. Silniční galusky se hustí na vyšší tlak. Oprava je technicky náročná; v místě defektu galusku rozpárat, zalepit a sešít. Díky tomu jsou dnes populárnější pláště. Ale. Vždy je přítomno nějaké ale. Zaměříme-li se na galusková kola čísly, tedy vteřinami a watty, je zde jiný úhel pohledu, tím je právě výkon. Druhé ale je bezpečnost a tím třeba i vyšší závodníkova odvaha při horských sjezdech. Nutno dodat, že je dnes technika kolem lepení a oprav samozřejmě jiná. 

Ráfky s podložkami vs. ráfky kalíškované. Na dráhu, nebo časovku, kde nejsou výmoly a kde se sleduje každý gram by nekalíškované ráfky mohly být vhodné. Jejich výhoda je nízká váha, nevýhoda, že jsou nyple chycené jen za dno ráfku. I přesto, že jsou vypodložené, v případě nárazu, nebo přetažení se ráfek lehce zdeformuje, nebo praskne. Vyplétat a centrovat se tyto typy ráfků musí daleko opatrněji. Kalíšek je chycen za horní část ráfku a je ještě přinýtován k spodku. Ráfek je tak podstatně pevnější a trvanlivější. 

Možná mi něco uniká, ale podobně, jako klínkový systém klik, je pro mě další konstruktérská záhada a velký otazník ráfek s podložkami.   

Galusky Barum

Technická data: 

G2, G9, dráhová, 27x1, váha 205g, rychlostní jízda na cykl. klopených drahách obr. 1 

G4, kritérní, G4 kritérní PBW, 27x1, váha 280/260g, druhové výběrové závody na dobrých silnicích, obr. 2 

G8, G11, terénní, 27x1 1/8 váha 390g, terénní jízdy, obr. 4

G9 PBW, 27x1 1/8, váha 340g, silniční a etapové výběrové závody

G10 silniční protektor, 27x1 1/8, váha 330g, silniční závody

G10 3/4 protektor 27x1 1/8, celoprotektor, 27x1 1/4, váha 340/350g, treningové jízdy, turistika

G16 Cross Reinf. 27'' cyklokrosová galuska váha 350g* obr. 5

Komentář: 

Galusky vznikají počátkem 50. let. Je to jeden z nejdůležitějších komponentů pro závody. Kvalita galusek v Gottwaldově pokulhávala. Zahraniční jsou přeci jen o něco lepší. Přesto se na nich závodilo a to jak na dráze, v terénu, tak na silnici. 

Zajímavost, první galusky si naši závodníci dělali sami! Plátno, tkaloun, kaučuk, guma, duše, jehla, nit, lepidlo, trpělivost a nadšení. 

Jak, nebo lépe, čím chránit tenké galusky, ukazuje poslední obrázek. A jak je montovat a ošetřovat najdete ZDE

*váženo

Za foto dráhové galdy díky panu Bednářovi

Označení ráfků Favorit

Technická data: Kola Favorit byla osazována dle roku výroby a typu takto:

ráfek 20×622 pro pneu 32–622 nejstarší verze ročník cca 1952, obr. 1, 2

ráfek 18×622 pro pneu 25–622 a 32–622, obr. 3, 4

ráfek 18×630 pro pneu 25–630 a 32–630 , obr. 5, 6, 7

ráfek 17×630 pro pneu 23–630 sprint

ráfek 17×630 galuskový, pro galusku 27×1 ⅛

Komentář: 

hezké, čím starší, tím hezčí 

Zajímavostí je poslední obrázek. Polep ráfku "ráfek gal. kalíškovaný" nám říká, že i československé galuskové ráfky se kalíškovaly. Můj předpoklad, je, že to bylo až v 80. letech. Zaslal Jakub Osvald, díky. 

Motýlky a rychloupínáky

Technická data: 

50. léta, první polovina - kovové motýlky, sada 157g, obr. 1

50. léta, konec - duralové Eska, sada 83g, obr. 2

1962 (61?) - první ru, rovný design

70. léta - duralové motýlky modernizované, sada 91g, obr. 3

70. léta - ru oblejší design

Komentář:  

Počátek 50. let rovná se ocelový motýl. Konec již upne kola ve vidlicích lehký motýlek. Začátek let 60. již závodník náboje utáhne a hlavně při defektu rychle povolí páčkou. Rychloupínák zkr. RU napodobuje campu. 

Sponky

60. léta, alu sponka, vyražené efko, váha sady tří kusů 6 gramů, obr. 1 (mám je jednu, násobím třema 😬) 

70 - 80. léta, ocelová sponka, vyražený název favorit, váha sady 12 gramů. Provedení chrom, obr. 2, nebo pozink. 

Komentář:  

Ne vždy je dobré nahrazovat ocel duralem. Sponky jsou tomu důkazem, obrázek 3. Duralové, vyráběné v 60. letech, jsou lehčí, ale pokud chcete bowden řádně přitáhnout, profil alu sponky se narovná. Naproti tomu ocelová drží. Designem i funkčností si nezadají se světem. Jediné, co jim chybí jsou integrované matičky. Mé doporučení je použití šroubků a matiček mosazných, nebo poniklovaných. Zarezlé šroubky asi z Merkura byly běžnou věcí. 

Košíky

Technická data: 

Komentář:  

V 50. letech je košík na řídítkách. V letech 60. se dle světového trendu stěhuje na rám, váha vč. sponek a šroubků 117g, obr1.  Jednoduchý funkční. Proč ne? Víme o 6 barvách. Zajímavostí je kopie košíku tdf vyráběná družstvem Zampra Praha, obr. 3

Nosič

50. léta  - Zadní nosič pro umístění brašen na kolo favorit f20, v první polovině 50. let ještě ocelový, váha 681g.  

Komentář: 

První modely f20 mají na zadní stavbě naletované návarky pro tyto typy ocelových nosičů. Nedá se nic dělat, kdo chce jezdit na piknik, musí něco utáhnout. Model lehký, duralový přichází až v druhé polovině 50. let. 

Pumpičky

Technická data: 

Pumpička ocelová  - 254g 50. léta (první polovina) obr. 1

Pumpička duralová - 192g 50. - 60. léta obr. 2

Pumpička dural/plast - 70. - 80. léta, 181g bez sponky, obr 3. 206g vč. obr 4. Držáky pro první modely součástí rámu. 

Komentář: 

Všechny tři varianty dlouhých závodních pumpiček funkční a designově velmi velmi povedené. Barvy pumpiček na obrázku, do kompletní série chybí zelená. 

Poslední obrázek etiketa na pumpičku, obtisk poslal Slavko Eichler 

Walter

Technická data: 

Páčky - dural/plast 95g, obr. 1

Páčky - dural 66g, obr. 2

Přesmykač - plast, 67g, obr. 3

Přehazovačka - plast, váha 161g vč. háku, obr. 4

Osa - dutá ocelová, váha vč. ložisek 327g, obr. 6

Kliky - 170mm, 54/44, váha 644g, obr. 5

Pdály - ocel + plast 344g, obr. 7

Komentář: 

Samostatná kapitola československé cyklistické pozdní historie se jmenuje Walter Jinonice. Osa, kliky a převody, stejně, jako jiní výrobci, šli ve zbrojovce cestou záměnnosti Campagnolo Stráda. Řazení, inverzní verze setu, lanko vede od přehazky k páčkám. Stojí za zmínku, že přehazka a přesmyk drží (držely?) rekord v hmotnosti. Odnáší to odolnost. Zkrátka ultralehké přehazky praskaly jak párátka. Sada, i samostatné díly jsou dnes u nás sběratelskou vyhledávanou raritou. Obrázky 8, 9, 10, balení sady Walter. 

Obr. 11, 12 a 13, 14 souprava velo Walter, kontrolní a záruční list. Naskenoval a zaslal milandrmla@seznam.cz, děkujeme. 

Poslední obrázek č.15 nám říká, že Walter nebyl levné zboží. Účtenka z 12. června 1987 vypsaná na Leninově náměstí v Písku. Uznání zasluhuje zápis: "středové složení Waltr 1450.- Kčs". Poslal Milan M. 

Doplňky Walter byly velmi žádané a také dražší než s výbavou Favorit. Základní model F1 v roce 1990 stál 2510 Kčs, model F1 s výbavou Walter 4560 Kčs.

Strojmetal

Technická data: 

Představec - materiál dural, váha? obr.1 a 2

Brzdy - materiál dural, váha? obr.3, 4, 5

Sedlovka - model č. 1, materiál dural, váha?, obr.6, 7, 8 

Sedlovka - model č. 2, materiál dural, váha? obr.9

Komentář: 

Druhý podnik, který se angažuje do výroby velmi pěkných cyklokomponentů je Strojmetal. Brzdy, sedlovky a představce označuje firmením logem, sluníčkem. Tedy budeme-li chtít sestrojit raritní sportovní kolo na československých komponentech, možné to je. Rám F1 přehazka, přesmyk, řazení, kliky a pedály Walter, sedlovka, představec a brzdy Strojmetal, brzdové páky, hlávko, řídítka a sedlo Favorit, náboje, řetěz ČZ, ráfky Bayer... a jedeme. 

Techniasport

Firma z Ústí nad Labem, mmj. vyráběla šlapačková, správně cyklotrialová kola obr. 3 a doplňky. Na obrázku č. 1 je sada zlatě eloxovaných cantileverových brzdy. Brzdy jsou jednoduché stylové a účinnější, než brzdy s jedním čepem. Vzorem brzd byla francouzská společnost Mafac, či švýcarská Weinamnn. Váha 276g, maloobchodní cena 175 Kčs. Komplet balení obr. 2. 

Popis zní: "Komplet přední a zadní brzda včetně třmenů brzdy pro přivaření na vidlici a rám. Dodává se v krabičce včetně návodu na montáž." 

Komentář: 

I toto je kousek pestré československé cyklistické historie. Která srovnatelná země má tolik fandů cyklistiky?

Spojka, mufna

Od konce 19. století až do 70. let je metoda "do mufen" nejčastějším způsobem výroby rámů. Nižší teploty pájení mají menší negativní dopad na pevnost trubek, než vysokoteplotní svařování, které může konstrukci rámu vážně oslabit. Pájení tak umožňuje použití relativně tenkostěnných lehkých trubek bez ztráty pevnosti. 

Zde je vidět, jak vypadá spojka ze stočených a svařených plechů. Na obrázku je obyčejná mufna pro rám Eska, pravděpodobně od výrobce výkovků z malé obce Kdyně na Domažlicku. 

V případě, že se jedná o obyčejné cestovní kolo, spojka se nechává tak, jak je. Pro speciály se navíc dál ručně upravuje; stříhá, vrtá, odlehčuje, piluje atd. Do mufny se následně vletuje závitová vložka pro středové složení. Než se začne s pájením, trubky a mufny se zakolíkují, aby se konstrukce nehnula a rám nebyl křivý. 

Mufny jsou vyráběny v různých úhlech a pro různé tloušťky trubek. Dámský, dětský, cestovní, závodní rám, každý rám potřebuje různý typ spojky. Čím přesnější spojka je, tím méně je do ní vteče mosazi, nebo stříbra a tím tenčí pevnější spoj tvoří. 

Světoví výrobci rámů používají značkové ocelové mufny, ale i přesné odlitky. Asi nejznámější výrobci spojek jsou (byly) Noted manufacturer of lugs - Nervex, dále BCM - Bocama, RGF, Vaughan, Davis, Brampton, Chater Lea...