8.4.2022 I TČ
Proč digitál? Také jsem si tuhle otázku pokládal několik let, ale nakonec jsem začal digitalizovat. Pokud bych začínal od začátku, tak bych určitě zvolil digitální provoz. Ale pokud má modelář doma kolejiště, které je v analogu a spousta vozidel pouze v analogu, tak přechod není úplně tak jednoduchý.
Pokud někdo s modelařením začíná, tak může celé kolejiště plně osadit digitálem a vše ovládat i přes PC, tablet nebo mobilní telefon. Ovládat na kolejišti může výhybky, semafory, osvětlení a další příslušenství anebo naprogramovat automatické jízdy vlaků. Výhodou digitálního provozu oproti analogovému je, že můžete se soupravami jezdit plynule různou rychlostí a směrem. Ale pokud již máte vybudované kolejiště pouze v analogovém řízení a sbírku vozidel, které není připravené pro digitální provoz, tak je třeba zvolit "polodigitální provoz", aby se dalo jezdit i s vozidly, která ještě nejsou digitální v analogovém režimu. S digitálními lokomotivami lze jezdit i na analogu, ale opačně to neplatí! Jelikož digitalizace není úplně složitá, ale finančně nelze digitalizovat najednou několik lokomotiv. To znamená, že je třeba kolejiště připravit na digitální ovládání pouze vlakových souprav bez ovládání výhybek a semaforů, které zůstanou stále ovládané analogově. Pokud by se přešlo i tady do digitálu, tak již nelze jezdit analogově!
Co to tedy znamená pro začátek? Je třeba mít digitální centrálu a pár digitálních lokomotiv s kterýma budete jezdit. Samozřejmě samotná centrála stačit nebude a je třeba ještě mít buď lokomyš nebo ovládání přes chytrý telefon nebo tablet.
jakou tedy centrálu vybrat? Není to úplně jednoduché vybrat digitální centrálu, ale nedoporučuji se nalákat na nějaké digitální start sety, kde většinou jsou jen obyčejné digitální centrály, které prakticky toho moc neumí a spíš práci s digitálem přitíží. Když jsem začínal uvažovat o digitálu, tak mojí prioritou bylo, aby se dalo kolejiště a vlaky ovládat přes chytrý telefon a PC. Sám lokomyš nevlastním a vlastě ani nevím proč bych takovou věc měl chtít. Jediná výhoda lokomyši je, že fyzicky otáčíte ovladačem a tím máte "fyzický kontakt s ovládáním". Na chytrém telefonu ale máte u každé lokomotivy nadefinovaná tlačítka, adresář lokomotiv, mapu kolejiště atd. A nemusíte si pamatovat, která lokomotiva, výhybka a další mají nějakou adresu a celé ovládání je mnohem jednoduší. Další kritérium, byl samostatný výstup pro programovací kolej. Tím se výběr centrál hodně s úžil a podstatě vám zbyde pár výrobců, jako je Roco, Lenz, TCS, Digikeijs a případně ESU a Piko. Poslední dva zmiňovaní nejsou u nás moc rozšířené centrály. Když jsem začal tedy porovnávat, tak nejlíp vyšla centrála od firmy Digikeijs (poměr/cena). Když, vynechám TCS, tak ostatní výrobci jsou v modelářství rozšířené ale Digikeijs jsem neznal. Když jsem na různých fórech přečetl o nadšení všech uživatelů, tak jsem neváhal a také zakoupil centrálu od tohoto výrobce. Konkrétně se jedná o centrálu Digikeijs DR5000. K této centrále lze napojit tablet nebo chytrý telefon pomocí aplikace od Roca Z21 a také k PC.
Když máme centrálu a vše připravené, tak centrálu zapojíme do vstupu pro koleje na kolejišti a veškeré úseky můžete zapnout. Vstup pro příslušenství jako výhybky, semafory, osvětlení necháme zapojené, tak jak byly do analogového transformátoru.
Ale bez digitálních lokomotiv to nepojede. U nových lokomotiv je digitalizace mnohem jednoduší. Většinou modely mají již připravenou patici pro digitální dekodér. V této patici se vyskytuje analogová propojka, kterou je třeba demontovat a nahradit jí správným dekodérem. Existuje několik typů patic jako je NEM651 (6pin), NEM652 (8pin), PLUX (12, 16, 22 pin), MTC (21pin) a NEXT18. Toto vše se dozvíte v návodu u jednotlivých modelů, jakým konektorem je model vybaven. Pokud lokomotiva nemá žádný konektor, musí se lokomotiva napájet na dekodér s vodiči. Dále se ještě rozlišují na funkční dekodéry (pro osvětlení), lokomotivní dekodéry a zvukové lokomotivní dekodéry.
Nejčastěji se ve velikosti TT setkáte s konektory NEM651, NEXT18 a PLUXem. Ale výběr dekodérů u větších měřítek je ještě složitější ohledně odběru proudu motorků a je třeba zvolit správně výkonný dekodér. Při osazování dekodérů do patic se také musí dbát na správnou polohu dekodéru, aby nebyl vložen opačně. Některé dekodéry, lze také rozšířit pomocí naletování vodičů o další funkční výstupy. Hodně se toto řešení používá u lokomotiv s paticí NEM651, kde se tímto řeší samotné osvětlení červených koncových světel. Kde se naletují vodiče na dekodér a na DPS v lokomotivě. Dále je třeba na vyznačeném místě na DPS přeříznout vodivou cestu, tak aby osvětlení fungovalo samostatně.
Ozvučení lokomotiv dodá s řízením lokomotiv jiný rozměr. Pokud se rozhodnete pro ozvučení lokomotivy, tak je třeba vybrat jednak správný dekodér, zvukový projekt, který lze do dekodéru nahrát ke konkrétní lokomotivě. Nahrávání zvukového projektu ale nelze provádět s digitální centrálou Digikeijs DR5000. Buď lze na to použít určená zařízení, nebo nechat nahrát ve specializovaném obchodě. A také je třeba vybrat správný reproduktor a ozvučnici do lokomotivy. Čím větší bude reproduktor a ozvučnice, tím bude zvuk lepší, ale pozor na rozměrovou dispozici v lokomotivě. Pokud je zvukový dekodér vybavený větším počtem pinů, bývá výstup pro reproduktor vyvedený na DPS. Tedy stačí napájet vodiče z DPS k reproduktoru a vložit dekodér. V ostatních případech se pájí přímo na dekodér.
Po osazení dekodérů do lokomotiv nebo osvětlení do vozů, je třeba ještě nastavit adresu vozidla. Adresa vozidla je specifické číslo, pro které posílá centrála pokyny. Pokud budete mít u více lokomotiv stejnou adresu, bude je ovládat na jednou. Ve většině případů jsou dekodéry nastaveny na výchozí adresu vozidla 3. Je nutné je nastavit na jinou volnou pozici. Dále doporučuji nastavit jízdní vlastnosti lokomotivy, kde lze nastavit maximální rychlosti, zpomalení a zrychlení vozidla a případně osvětlení vozidla. U zvukových dekodérů již toto není třeba nastavovat, jelikož je součástí zvukového projektu. Já vše nastavuji přes PC v aplikaci JMRI v nástroji DecoderPro. Aplikaci lze stáhnout na adrese jmri.org a jedná se o volně dostupný nástroj pro ovládání digitálního kolejiště.
Pokud budu začínat od úplného začátku, nebo již mám plně digitalizovaný vozový park, pak lze již i zavést plnou digitalizaci veškerého příslušenství na kolejišti. Na to již slouží další dekodéry na výhybky, semafory a dalšího příslušenství včetně detekcí obsazenosti kolejí. Ve většině případů takový dekodér umí ovládat více příslušenství na jednou. Také zapojení takových to dekodérů a modulů je různé. Některé se připojují na vývod proudu do kolejí a některé se připojují přes speciální rozhraní komunikace.
Pro podrobnější informace o digitálním provozu doporučuji také pročíst stránky LokoPin a Sidloweb. Pro zvukové projekty Jackovy modely. Také jsou pěkná videa o digitalizaci a ozvučení na kanále YouTube Kolejiště Horažďovice TT.
Na závěr tohoto článku, bych Vám řekl, abyste se digitálního provozu nebáli a přešli na toto řešení, stojí to za to! Dále se na těchto stránkách budu věnovat jednotlivým částem do většího detailu.