V této lekci se naučíme pojmenovat různé školní potřeby a procvičíme si množné číslo. Naučíme se také ptát na různé věci a ukazovat na ně.
[pen]
[pencəl]
[pencl keis]
[kaləd penclz]
[skuːl bæg]
[buk]
[felt tip]
[rabə]
Zajímavost:
V některých školách nosí děti školní uniformy - school uniforms [skůl junifómz].
Každá škola má jinou uniformu a lze tak jednoduše rozeznat, kam student chodí. Děti se nedohadují, kdo má lepší, modernější nebo značkové oblečení, protože všichni nosí to samé. Děti bývají na svou školu a uniformu hrdé.
Školních uniforem je ohromné množství. Podívej se na některé z různých částí světa:
Anglie
Indonésie
Japonsko
Angola
Neurčitý člen je něco, co v češtině nemáme. Znamená jeden nějaký. It is a house. To je (nějaký jeden) dům.
Váže se k podstatným jménům v JEDNOTNÉM čísle, o kterých se zmiňujeme poprvé. Členy jsou dva: A a AN.
se dává, když následuje slovo začínající na vyslovenou souhlásku.
a book (vyslovujeme buk)
a helmet (helmit)
a uniform (junifóm)
a year (jír)
se dává, když následuje vyslovená samohláska (a,e,i,o,u).
an egg (eg)
an igloo (iglú)
an hour (aur)
an SMS (esemes)
Pozor!
Nezáleží, zda se na začátku píše samohláska nebo souhláska.
Řídíme se jen tím, jak se následující písmeno vyslovuje.
Přídavná jména se dávají MEZI člen a podstatné jméno.
Při volbě členu se řídíme tím zvukem, který je hned za členem.
a big car [b]
an orange bag [o]
a yellow banana [j]
an old grey house [o]
slova v množném čísle
girls
school bags
children
nepočitatelná slova
grass
water
love
věci, co někomu patří
my pencil
your book
Tom's dog
vlastní jména
Šárka
Garfield
Mrs. Hillová
slova, na která ukazujeme tento, tamten
this cat
that dog
samostatné vlastnosti
small
new
black
složitější verze pro šikulky:
Množné číslo znamená, že je něčeho víc. Pokud je věc jenom jedna, je to jednotné číslo.
Většina slov tvoří množné číslo přidáním -s.
a book → books [s]
a pen → pens [z]
an orange → oranges [iz]
Slova končící na s, ch, x přidávají -es.
a bus → buses [iz]
a beach → beaches [iz]
a box → boxes [iz]
Ve slově fish se -s nepřidává. a fish → 5 fish
Známe také jedno nepravidelné slovo: a child [čaild] → children [čildrən] (Vzpomeňte si, jak vás, děti, každé ráno zdravím: Good morning, children.)
když je věc jedna: My pen IS blue. A zebra IS black and white.
když je věcí víc: My books ARE here. Elephants ARE big.
Stejně jako v češtině rozlišujeme, jestli ukazujeme na jednu věc, nebo jestli jich je víc, v angličtině to mají stejné.
na jednu věc ukazujeme a říkáme: Tohle je... Toto je... THIS IS...
na víc věcí ukazujeme a říkáme: Tohle jsou... Toto jsou... Tyhle jsou... THESE ARE...
Příklady:
Tohle je taška. This is a bag.
Toto je tvůj penál. This is your pencil case.
Tohle je moje škola. This is my school.
Tohle jsou tužky: These are pencils.
Toto jsou modrá pera. These are blue pens.
Tohle jsou nové pastelky. These are new coloured pencils.
V češtině nemáme pevná pravidla, jak za sebou poskládat slova do vět. Někdy mohou být dvě věty úplně stejné a jenom z melodie hlasu poznáme, jestli někomu něco oznamujeme, nebo jestli se ptáme.
To je kniha. (oznamujeme) To je kniha? (ptáme se)
V angličtině je tzv. pevný slovosled. To znamená, že je přesně dané, které slovo je ve větě jako první, které je druhé a tak dál. Pokud chceš vědět, proč tomu tak, podívej se do záložky Gramatika - Slovosled.
V oznamovací větě musí být nejprve napsáno, KDO dělá nějakou činnost (podstatné jméno nebo zájmeno) a CO dělá (nějaké sloveso). Pak věta pokračuje dalšími slovy.
V prvním řádku je oznamovací věta.
Otázku vytvoříme tak, že přesuneme sloveso dopředu.
(pravidla jsou sice něco složitější, ale nám to zatím stačí takto)
Odpovídáme tady pomocí Yes, it is. nebo No, it isn't. (v odpovědi Yes, it is se slova nikdy nezkracují. V odpovědi No, it isn't se zkrátí)
Is your dog brown? Yes, it is.
Is my pencil new? No, it isn't.
Is a zebra green? No, it isn't.
Is an elephant big? Yes, it is.
Člen se vždy vztahuje k nějakému podstatnému jménu. Pokud ve větě není jméno, nebude tam ani člen. Podívej se na příklady:
OTÁZKY A ODPOVĚDI: