Jak na doktorát do USA

(pracovní verze)

Občas se mě někdo ptá, jak se hlásit na doktorát do Ameriky, tak tady zkusím shrnout pár věcí, které mi přijdou nejdůležitější. Jde ale jen o mou osobní zkušenost z doby před pár lety, takže se už něco mohlo změnit - budu rád, když mě upozorníte na případné chyby. --- Nakonec je celý text výrazně delší, než jsem čekal; určitě jsem na něco přitom pozapomněl nebo to trochu popletl. Klidně se tedy ozývejte s komentáři nebo dotazy!

Obecně

Není zas tak těžké se na doktorát v USA dostat. Troufnu si tvrdit, že skoro každý, kdo vystuduje Matfyz, je lepší než většina amerických studentů (mimo těch úplně top škol). A slušných míst, kam jít na doktorát, je v Americe hodně, takže někam vás určitě vezmou, když si rozumně vyberete kam se hlásit.

Doktorát v USA typicky trvá 5 a více let, což je hodně dáno tím, že na začátku nemáte vedoucího a ještě chodíte na přednášky. Až potom, během 1. nebo 2. ročníku, si najdete vedoucího a začnete se věnovat výzkumu.

Což je ale pro hlášení se z ČR spíš dobře, protože často dopředu neznáte jednotlivé profesory a nevíte, u koho chcete PhD dělat. (Je ale i druhá možnost, kdy vám třeba vás vedoucí diplomky domluví doktorát u nějakého svého kolegy. Pak na vaší přihlášce už zas tak moc nezáleží.)

To hlavní

je začít všechno připravovat brzo. Ideálně aspoň rok a půl dopředu! Akademický rok typicky začíná v srpnu nebo v září, takže když budete chtít nastoupit třeba v roce 2018, tak leden 2017 je ta správná chvíle. (A to samozřejmě nemluvím o dělání všech těch úžasných věcí, které si budete moci napsat do životopisu - na to chce začít myslet co nejdřív.)

Pokud tohle nestihnete, tak je úplně nejpozději potřeba začít věci plánovat rok dopředu (např. tedy v srpnu 2017), abyste se stihli přihlásit na povinné zkoušky.

Co je potřeba

Stručný přehled, níž píšu víc o jednotlivých položkách

• testy GRE - všeobecné a matematické

• zkoušky z angličtiny TOEFL

• nachystat životopis a motivační dopis

• 3 doporučující dopisy

• přihlásit se

• možná ověřené kopie nebo i překlady diplomů a výpisů známek

Zkoušky

Na většinu univerzit je potřeba složit tři zkoušky. Na všechny tři je potřeba se přihlásit nejpozději v září.

GRE General Test obecný test studijních předpokladů. Má 3 části: esej, test slovní zásoby a test z jednoduché matematiky. Jenom ta poslední z nich je pro doktorát z matiky důležitá - pokud v ní nezískáte (skoro) plný počet bodů, tak je něco špatně.

GRE Subject Test - Mathematics testuje znalosti bakalářské matematiky. Je dobré se na něj připravit, aby člověk například uměl rychle počítat integrály. Na jeho výsledcích záleží tak středně, ne úplně moc, ale taky ne úplně málo.

TOEFL je test z angličtiny. S trochou přípravy není těžké ho úspěšně udělat.

Žádný z testů ale nepodceňte, aspoň trocha přípravy je důležitá.

Fulbrighti vám půjčí nějaké materiály na přípravu (ale ne pro Subject Test) a pokud se jim ozvete dost brzo (čili během jara), můžou vám i ty testy zaplatit.

CV a motivační dopis

jsou docela důležité, tak si na nich dejte záležet! Internet je plný rad, jak je psát, tak si nějakou vygooglete; Fulbrighti taky umí poradit. Různé univerzity často chtějí trochu jiné věci v motivačním dopise, tak nepoužívejte jen jeden všude. Taky se tam hodí napsat, proč daná univerzita a vy k sobě dobře pasujete, ať je vidět, že jste si dali práci s výběrem.

Docela taky záleží na tom, jaké máte známky - pokud máte horší průměr (třeba větší než 2), zkuste to nějak vysvětlit v motivačním dopise.

Už co nejdřív během studia začněte pracovat na vylepšování svého životopisu, třeba povídáním na seminářích, Jarní škole nebo konferencích, účastí ve SVOČce, SKASem, žádostí o GAUK, ...

Doporučující dopisy

jsou asi ze všeho to nejdůležitější! Typicky potřebujete 3 dopisy od lidí z univerzity, kteří vás dobře znají. Např. vedoucí diplomky a bakalářky nebo nějaký profesor nebo docent, ke kterému jste chodili na několik přednášek, kde vám to šlo. A samozřejmě čím lepší a (světo-)známější matematik, tím líp. Jedno základní (byť hodně nepřesné) kritérium, jak to poznat, je podle počtu citací, které si z Matfyzu můžete najít na mathscinetu (doma se tam dostanete tudy).

Dobré je taky mít dopis od někoho ze zahraničí, třeba z Erasmu.

S doporučujícími dopisy může být trochu problém. Jednak proto, že někteří lidé v ČR jsou sice výborní matematici, ale v USA nejsou až tak moc známí. Ale také proto, že je zvykem psát doporučení hodně pozitivně, až trochu přehnaně - což lidé u nás někdy neví.

Zase si vygooglete nějaké tipy k psaní doporučujících dopisů (nebo se zeptejte Fulbrightů) a nebojte se svých doporučitelů zeptat, jestli vám jsou ochotní napsat (hodně) pozitivní dopis a případně jim k tomu poslat nějaké informace.

Každopádně čím víc toho o vás doporučitel ví, tím lepší dopis vám napíše. Řekněte mu tedy, kam a proč se chcete hlásit, a dejte mu všechny své materiály k přihlášce (CV, motivační dopis, výpis známek z MFF), aspoň v nějaké předběžné verzi. A to všechno aspoň měsíc před prvním deadlinem, kdy budete dopis potřebovat.

Kam a jak se hlásit

Běžné je hlásit se aspoň na 5 různých univerzit, protože to, kam vás vezmou, je do jisté míry loterie. Je dobré mít nějaký mix od hodně dobrých univerzit, na které je těžké se dostat, po ty střední nebo horší, na které vás (skoro) určitě vezmou. K hrubému odhadnutí kvality jednotlivých škol slouží různé žebříčky, např. tento. Neberte to ale moc vážně, někdy může být lepší studovat u výborného profesora na trochu horší univerzitě, než naopak.

Je tedy potřeba si proklikat celkem hodně webů různých univerzit a snažit se vybrat ty, které vás nějak zaujmou a kde dělají to, čemu se chcete věnovat. Mezi srovnatelně dobrými školami může být snadnější se dostat na tu s větší katedrou matematiky (čistě proto, že budou přijímat víc doktorandů). A nezapomeňte taky koukat na to, kde která univerzita je, třeba kvůli klimatu (i politickému).

Na stránkách univerzit pak najdete informace, jak se hlásit (hledáte něco jako např. graduate program). První deadliny přihlášek bývají v prosinci (ale tou dobou už potřebujete mít hotové všechny testy, atd.)

Peníze

Není potřeba se bát, že byste museli platit drahé školné. Když vás nějaká univerzita vezme na doktorát, zároveň s tím vám i nabídne zdroj peněz (a odpuštění školného). Občas to je formou stipendia bez dalších povinností, ale pro většinu lidí to znamená, že povedou cvičení nebo přednášky nebo budou opravovat domácí úkoly, za což budou celkem rozumně placení.

Samozřejmě není špatný nápad si zkusit najít i nějaký jiný zdroj peněz, například od Fulbrightů.

Fulbrighti fulbright.cz

vám (typicky) můžou zaplatit jeden rok studia. Jde o mezivládní organizace, která podporuje výměnu lidí mezi USA a zbytkem světa. Je potřeba se k nim hlásit dlouho dopředu (toho 1,5 roku); kromě toho ale také ochotně poradí se vším k přihláškám, půjčí přípravné materiály, atd., jak už jsem psal výše. Pokud byť jenom uvažujete o doktorátu v Americe, určitě se nebojte je zkontaktovat!

Podpora od Fulbrightů má své výhody a nevýhody: Výhodou (kromě samotných financí a rad s přihláškou) je, že v USA je Fulbright braný dost prestižně a že pro vás budou pořádat různé semináře a akce na seznámení se s ostatními stipendisty. Hlavní nevýhoda je to, že se po dostudování musíte na 2 roky vrátit zpátky do ČR. Je možné jít napřed ještě třeba na postdok v cizině, ale úplně se té podmínky zbavit skoro vůbec nejde (ani třeba svatbou s Američankou/em).

Partneři

Když už jsme u těch svateb: pokud chcete, aby váš přítel nebo přítelkyně mohl jít s vámi do USA (bez toho, že by byl taky student), tak se musíte vzít. Váš manžel/ka pak dostane víza na tak dlouho, jako budete studovat. Problém ale je, že s tímto vízem nebude moct pracovat.

S Fulbrighty je toto lepší, protože máte jinou kategorii víz a vaše drahá polovička pracovat smí.

Pangong Tso