11. 4. 2013

 Na zasedání zastupitelstva města Žebrák se dne 18. 3. 2013 v KK Žebrák konala prezentace zařízení na zpracování biologického odpadu a výrobu organického hnojiva.

 Zastupitelé města v úvodu zasedání nejprve provedli revokaci svého minulého usnesení ze zasedání ZM z 22.10.2012 o prodeji pozemků č. 1016/1 a č. 1016/2 v k.ú. Žebrák společnosti ROLINE INTERNATIONALE SPEDITION s.r.o. Městský úřad totiž obdržel 15.3.2013 vyjádření této společnosti o tom, že odstupuje od záměru pozemky v průmyslové zóně koupit. Revokací se otevřel prostor pro firmu, která je v dokumentech RM označována jako EB Park invest s.r.o. Zástupci společnosti mají o koupi těchto pozemků zájem za účelem výstavby zařízení na zpracování biologického odpadu a výrobu hnojiv.

Prezentace investičního záměru se ujal zástupce firmy Ing. Vladimír Vávra. Rozdal přítomným občanům tištěnou prezentaci (4 listy A4) k plánovanému zařízení. Zastupitelé města tyto materiály dostali už dříve, firemní prezentace se neúčastnili poprvé. Tuto prezentaci si můžete prohlédnoutzde. Druhý zástupce firmy Dušan Voráček odpovídal pouze později v diskuzi velmi stručně na dva dotazy členů našeho sdružení STROUPINSKÁ LÍPA. Další zástupce Václav Blažek se jednání nezúčastnil.

Ústní prezentace začala malým faux pas, zástupce firmy nikdo nepředstavil.  Až na výzvu jednoho z občanů došlo k nápravě a delegáty představil starosta města Žebráku. Ing.Vávra vyjádřil spokojenost nad umístěním pozemku v blízkosti dálnice. Pak projekt představil jako bioplynovou stanici (dále jen BPS), která bude zpracovávat biologické odpady a vyrábět z nich kromě jiného organická hnojiva. Zařízení bude mít maximálně 4-5 zaměstnanců a jednoho technika. Budou pracovat na směny.

Hned v úvodu přednášky nastal zádrhel: tištěná prezentace vůbec neobsahovala informace o tom, kdo ji vyhotovil, chybělo datum jejího vzniku, a pod nadpisem byla uvedena firma EB Park West a.s., namísto firmy EB Park invest s.r.o. Přitom EB Park invest s.r.o. je uváděna jako zájemce o koupi pozemků všude v dokumentech města Žebrák. Proč rozdílné názvy firem? Vysvětlení se nám od zástupců firem dostalo, v dokumentech města Žebrák je název firmy špatně. Správně má být uvedeno EB Park West a.s.. V tiskovině také poněkud matoucím způsobem působil obrázek modelu zařízení, který stále ještě nesl název BPS Přeštice. Zajímalo by nás, jakým způsob probíhala prezentace této firmy v Přešticích. Možná by nebylo na škodu zjistit, zda také tam prezentovali svůj podnikatelský záměr takto neprofesionálně...

Následně Ing.Vávra představil nejnovější technologii, kterou prý bude zařízení vybaveno. Přesný název dodavatelské firmy se občané dozvěděli, až když položili otázku, proč EB Park West a.s. ve svých materiálech uvádí pouze obecné konstatování, že technologii dodá rakouská firma. Dodavatelem této technologie (software) má být tedy rakouská firma EBK - Reiter GmbH. Existuje více typů konstrukčních řešení BPS, zde jde o systém BAUER. Zástupci EB Park West a.s. prý dodavateli dali slib mlčenlivosti. Možná, že za mlčením ale spíš stojí situace, kdy smlouvy s dodavateli ještě nejsou uzavřeny. Navíc jediný investor, tedy EB Park West a.s. nevylučuje v rámci finanční úspory dodávky i od jiných výrobců. Bezproblémový chod zařízení má zajistit pětiletá záruku na technologii (zajištěný servis do 24 hodin). Tato vychvalovaná záruka kvality a bezpečnosti je však věc, která se naprosto běžně vyskytuje ve smlouvách mezi dodavatelem technologie a investorem, čili nic převratného. V Rakousku od roku 2007 stojí pouze jedna BPS tohoto typu, která využívá technologii EBK - Reiter GmbH. Nachází se v rakouské obci Zwentendorf an der Donau, v blízkosti Vídně. Bez zajímavosti není ani fakt, že firma EB Park West a.s. zatím žádné podobné zařízení neprovozovala.

Dál ústní prezentace v podstatě kopírovala text tištěného materiálu. Spíše v obecné poloze popisovala bioplynovou stanice a její fungování. Dlužno podotknout, že prezentace probíhala značně chaoticky a nesystematicky. Nepůsobila ani zdaleka dojem, že se řečník řádně připravil, obzvlášť ne na dotazy občanů. Protože tištěný materiál obsahoval pouze dosti obecné informace, tak se už v průběhu prezentace vyrojila spousta konkrétních otázek. Celou tuto smršť otázek a odpovědí jsme uvedli do poněkud strukturovanější podoby a zde ji předkládáme. Důraz klademe zejména na informace, které samotná tiskovina neuvádí.

 Vstupní materiály, doprava

Typ zpracovávaného odpadu upřesňuje tiskovina dodaná firmou EB Park West a.s. Každý pracovní den by mělo do zařízení přijet 10 nákladních aut s 10 tunami odpadu.

Získávat vstupní materiály však nebude pro zařízení plánované v Žebráku jednoduché. V současnosti vznikla podobná zařízení na zpracování odpadu například  v obci Mořina a v obci Hluboš; další mají vzniknout v Točníku a v Záluží. Firma uvádí, že míní dopravovat vstupní materiály z měst a obcí až ve vzdálenosti 50 km (hlavně z Prahy a Plzně); z meziskladů odpadů a sběrných dvorů až do svozové vzdálenosti 150 km. Doprava z takových vzdáleností se jistě prodraží, nemluvě o tom, že zatíží životní prostředí. Místopředseda představenstva firmy Ing. Vávra uvedl, že odpad bude pocházet pouze z území ČR.

Konkrétní názvy zařízení odkud budou kaly pocházet a místa, ze kterých získají biomasu, to byly otázky, na které jsme odpověď nedostali. Přestože půjde i o kaly z ČOV, které mohou obsahovat chemikálie a těžké kovy, firma doposud nemá oprávnění - licenci pro nakládání s nebezpečnými odpady.

Opatření proti zápachu pocházejícímu ze samotné činnosti zařízení popisuje tištěný firemní materiál. Ovšem opatření proti zápachu pocházejícímu z dopravy vstupních surovin do zařízení by byla na externím dopravci. Jména zvažovaných dopravců se nacházejí opět ve firemní tiskovině EB Park West a.s. K typu vozidel bylo řečeno pouze to, že kal z ČOV a obsah septiků by se převážel v cisternách typu CAS. Gastroodpad by se vozil ve speciálním vozidle. Využití kejdy prý firma zatím nezvažuje. Otázkou je, nakolik by doprava materiálů do zařízení zatížila již tak dosti frekventovanou státní silnici vedoucí přes město.

Palivo (vstupní materiál) se v první fázi zpracování odpadů vytřídí. Vyřadí se materiály nevhodné pro BPS (kusy stromů, tvárnice). Ty se jako běžný odpad vyvezou na skládku. Nezpracovatelného odpadu by měla být pouhá desetina procenta ze 100 tun dovezeného vstupního materiálu. Ze 100 tun vstupního materiálu by to tedy bylo celkem 100 kg jinak nevyužitelného odpadu denně. To znamená cca 26 tun odpadu za rok. Po první fázi by následovalo několikeré drcení vstupních surovin. Vzniklé frakce se dělí a čistí. Plasty, sklo, kov a papír by se podle slov Ing. Vávry použili jako druhotná surovina. Rozdrcený vstupní materiál je pak umístěn do fermentoru (nádrž). Nákres stavby neposkytl jasnou odpověď na otázku zda okolo jímky bude násep. Odpověď v duchu možná že ano, možná že ne, nepovažujeme za dostačující. Areál BPS nebude mít svou vlastní čističku, půjde prý o uzavřený okruh a čistička tedy potřeba nebude. Ve fermentoru se rozdrcený vstupní materiál zahřeje a promíchá, při tom se vytváří bioplyn.

 Podle běžně dostupných zdrojů (Wikipedie) se bioplyn skládá zejména z metanu a oxidu uhličitého. Metan je někdy nazýván jako skleníkový plyn, je výbušný a vysoce hořlavý. Bioplyn vznikající v podobných zařízeních je možné využít několika způsoby. Jeho spálením v kogenerační jednotce BPS vzniká například elektrická energie a teplo k vytápění domácností. V zařízení firmy EB Park West a.s. je však jeho využití plánováno pouze dvěma způsoby. Část tepla spotřebuje sama BPS na úpravy výsledného produktu, organického hnojiva. Pokud vznikne plyn v dostatečné čistotě, je zvažován jeho odběr společností RWE. Přebytky plynu mají být vtláčeny do potrubí této společnosti. Otázkou je, jaké by bylo další využití plynu v případě, kdy by podmínky čistoty nesplnil.

Aby bylo organické hnojivo nezávadné, probíhá jeho hygienizace (hygienizace digestátu) pomocí pasterizace při teplotě 72° Celsia. Tím se likvidují bakterie, separát se destiluje a vzniká jakási pasta (12% sušiny, 3% v sušině tvoří dusík). Pasta se dál naředí a doplní o stopové prvky. Tento proces řídí PC (počítač). Obsah těžkých kovů v hnojivu má po ředění být v normě podle EU. Podle zástupců firmy EB Park West a.s. mají pro vzniklý produkt odběratele, má jít o českou firmu Forestina. Tato firma sama patří mezi významné výrobce hnojiv. Kdyby přesto zůstávaly přebytky hnojiva, má je podle slov Ing. Vávry odebírat blíže neurčená rakouská firma. Výsledné hnojivo má být z BPS odváženo každý pracovní den v 1 cisterně.

 Na jedné straně tedy vzniká hnojivo. Na straně druhé však jako odpadní produkt vzniká destilovaná voda. Pro tento vedlejší produkt, přebytečných 38 tisíc litrů destilované vody denně firma nemá odběratele. Kam každý den takové množství destilované vody firma uloží? Při prezentaci nám Ing. Vávra oznámil, že tato látka bude umísťována do sádek, vylévána do kanalizace nebo konečně vsakována do země. Destilovanou vodu přitom bude zařízení vypouštět v množství 10 000 000 litrů  za rok. Vsakování v takovém množství nejspíš ohrozí samu půdu i spodní vodu. Vylití do kanalizace zřejmě zatíží čističku odpadních vod. Má vůbec městská čistička dostatečnou kapacitu? A hlavně - takové množství destilované vody může snadno ohrozit i Stroupinský potok, zdroj pitné vody. Smí vůbec firma tohoto typu stát u zdroje pitné vody?

 Co se dále týká ochrany životního prostředí (půda, vodní zdroje, ovzduší), firma EB Park West a.s. dosud nemá EIA pro tuto lokalitu. Ing. Vávra na prezentaci tvrdil, že až teprve po tom, co MěÚ Žebrák firmě pozemek prodá, tak si EIA zařídí. Jak máme takové informaci rozumět? Když šlo o koupi pozemku v Přešticích za stejným účelem, firma už před jeho prodejem EIA pro tamější lokalitu měla. V čem je tedy rozdíl?

Dále neškodí zopakovat, že firma EB Park West a.s. dosud nemá živnostenské oprávnění pro nakládání s nebezpečnými odpady, ačkoli bude nakládat právě s odpady z čistíren odpadních vod (ČOV), které se za nebezpečný odpad považují. Licenci na nakládání s nebezpečnými odpady si prý pořídí až ve chvíli, kdy bude jasné, že bude zařízení skutečně stát. Co dodat?

Na otázku případné havárie BPS nám bylo řečeno, že řešením by byla fléra. Tento slangový výraz nám po objasnění říká, že jde o hořák, havarijní pochodeň. Ta slouží pro zajištění bezpečnosti provozu při havárii tím, že se v ní prostě všechen materiál spálí.

 Otázek tedy zaznělo víc než dost, zde jsou ty závěrečné:

 Co vlastně výstavba BPS přinese městu a občanům? Městu přinese prodej pozemku jen jednorázový zisk z prodeje parcely. Dále pak již jenom možnost za nízký poplatek likvidovat v zařízení odpady ze sběrného dvora a odpady z údržby městské zeleně. Využívání tepla k vytápění domácností se neplánuje, ani odběr elektrické energie ze zařízení není v současné době předpokládán.

 Bude mít město možnost zařízení kontrolovat? Odpověděl nám starosta: „Město, tu možnost vstupovat, kontrolovat jakoukoli továrnu v naší průmyslové zóně nemá, nikdy nemělo a nepochybuji, že někdy mít bude.“ Přitom však stojí za povšimnutí, že zák. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v paragrafu 81 umožňuje, aby město zvolilo nezávislou osobu z řad dobrovolných pracovníků. Stráž přírody pak dbá na kontrolu a dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny, monitoruje zařízení. Dokonalou znalost tohoto zákona pan starosta předvedl ve chvíli, kdy naše sdružení vyloučil z účastenství ve věci právě proběhlého kácení stromů na Stroupinském potoce...

 Na naši doplňující otázku, zda bude městem smluvně ošetřen prodej pozemků č. 1016/1 a č. 1016/2  třetí straně starosta neodpověděl. Město zřejmě dosud vůbec nezvažovalo, jak ošetřit situaci tak, aby případně nedošlo k následnému odprodeji pozemku třetí straně. Pokud však skutečně dojde na jednání o prodeji pozemků mezi MěÚ Žebrák a EB Park West a.s., nebylo by na škodu tuto možnost využít a zakotvit takovou podmínku do smlouvy o prodeji pozemku. Pokud by se tak stalo, Ing. Vávra uvedl, že by na takovou podmínku nejspíš přistoupili.

 V závěru zazněla odpověď na otázku proč sešlo z realizace záměru firmy EB Park invest s.r.o. v Přešticích? Odpověď nás skutečně překvapila. Zástupce firmy EB Park West a.s. pan Dušan Voráček nám odpověděl, že se nedohodli s partnerem. Tím byl myšlen EB Park invest s.r.o. Ten sice podle slov pana Voráčka koupil pozemek, ale dále již společně nepokračovali. V úplném výpisu z obchodního rejstříku ale čteme, že jako jednatel společnosti i společník firmy EB Park invest s.r.o. je uváděn jen sám pan Dušan Voráček. Ve světle těchto informací nezbývá než předpokládat, že se tedy nejspíš pan Voráček nepohodl sám se sebou. Co se jinak týče páně Voráčkovy osoby, nutno dodat, že do prezentace vlastně nijak nepřispěl. Po dobu jejího konání si převážně četl v magazínu „Odpady“ a zareagoval pouze na dotaz v kolika firmách figuruje jako jednatel nebo společník. Nebyl schopen jasně určit jejich počet a na další dotaz proč neexistují žádné účetní uzávěrky jeho společností už nereagoval vůbec.

 Všechno záleží na konkrétních lidech. Žádná technologie, ať je sebelepší, nemůže být přínosem a neobstojí, pokud se nesetká s lidmi morálními, jejichž jednání není motivováno jen rychlým ziskem. Nedůvěra je zde na místě - i nejnovější technologie může být životnímu prostředí díky lidským chybám nebezpečná.

O věci již také informoval na svých stránkách Jan Šinágl: Podivný pokus o zpracování biologického odpadu v Žebráku? a Podbrdské noviny.

Mgr. Naděje Dondová

člen výboru STROUPINSKÁ LÍPA