STROUPINSKÁ LÍPA
Potoční 80, 267 53 Žebrák
stroupinska.lipa@seznam.cz
IČO 01303309
IDDS: r5ayt2m
Zastupitelstvo města
Rada města
MěÚ Žebrák
Náměstí 1, 267 53 Žebrák
IDDS: 5wmbaar
Věc: Stanovisko občanského sdružení STROUPINSKÁ LÍPA k záchraně dvou lip na náměstí v Žebráku:
Nesouhlasíme s pokácením lip, dokud nebudou podniknuty kroky k jejich záchraně.
Vážení zastupitelé města, vážení členové rady,
tímto vyjadřujeme v několika bodech naše stanovisko:
1) Pokud se podíváme na prospívající cca 130 let starou lípu ve farské zahradě, můžeme lehce vyvrátit mýtus rozšiřovaný především lesními hospodáři a těžaři. Mýtus, že lípa je ve 130 letech přestárlou dřevinou. Naopak právě v těchto letech dozrává její užitná a estetická hodnota. Dlouhověkost dřeviny lze doložit na příkladu Mikulovické lípy. Její stáří se odhaduje na 340 let a Lhotecké lípy, které je přes 400 let! U Mikulovické lípy je možné povšimnout si, jak v dutině kmene nově vytvořila chůdovité kořeny-kmeny, pomocí kterých je vyživována koruna. Vytváření těchto kořenů je specialitou právě u lip.
Zdroj: www: http://www.stromystrednihopoohri.cz/
2) Poslední drastické snížení hmoty lip (zejména té pravé při pohledu na kostel od sochy Mistra Jan Husa) ořezem celé jedné silné větve, považujeme za neodbornou údržbu, která spíše zhoršila jejich stav. V zásadě je snahou odborníků řezat spíše slabé větve, nežli odstraňovat větve silné. Odřezáváním větví se přerušilo dřevo a otevřela cesta, kudy po vláknu voda lehce vsákla a zřejmě hnilobná i houbová nákaza vnikla do dřeva. Dutina tohoto stromu nebyla vyčištěna, desinfikována, natřena vhodným nátěrem, zastřešena, aby voda dovnitř nevnikala, a nezajistila se také z boku proti vnikání sněhu, znečišťování atd. Dutinu lze chránit různými způsoby, zakrýt ji skořepinami z pilinocementu (město Beroun), šindelovými stříškami. Na lípách před kostelem se provedl řez, ošetřený pouze barevným nátěrem a potom se o něj už nikdo nestaral. Na starých ranách těchto lip je nejlépe vidět, jak o ně bylo pečováno. Skutečností je, že velká většina otevřených dutin pochází od ořezaných větví. Všechny stromy na řez nereagují stejně. Rozdíly jsou nejen mezi taxony, ale i mezi jedinci uvnitř druhu. Záleží na vitalitě stromu, množství zásob, na stupni stresování stromu jinými negativními vlivy (zhutnění půdy, nedostatek vody, jiná poranění ap.). Stromy nejcitlivěji reagují na zásahy do kořenů. Zhutněním půdyčastým sešlapávání nad kořeny přestali lípy do koruny táhnout živiny., zhoršila se výměny plynů mezi půdou a atmosférou a tím došlo ke zpomalování růstu kořenů, zhoršování jejich příjmu vody. Největší význam tak má úprava okolí stromu.
3) Stav stromů je kritický, ale vypracováním odborného dendrologického posudku zaměřeného na záchranu těchto esteticky hodnotných stromů, a zejména vhodným zásahem, by se daly obě lípy zachránit. Prozatím je možné se inspirovat údržbou Jiřické lípy. Ta díky terásku dál prospívá: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99ick%C3%A1_l%C3%ADpa
Staří obyvatelé Jiřic vyprávějí, že lípa mívala mohutně rozvětvené kořeny, které šly až přes cestu. Protože přes ně jezdily povozy a chodili pěší, začala lípa usychat. Při stavbě nové silnice Jiřičtí lípu neopomněli, navršili na kořeny půdu a vybudovali kolem ní taras. Od té doby lípa (i přes několik zásahů bleskem) zmlazuje.
4) Z těchto výše uvedených důvodů je naším stanoviskem nesouhlas s kácením lip před kostelem, a to minimálně do té doby, než budou stromy posouzeny skutečným dendrologem a konečně odborně ošetřeny. Povolení ke kácení může být vydáno pouze ze závažných důvodů, po řádném vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin
Závěrem : Jestliže by ze stromů, každoročně ozdobených houfy ploštic, které po staletí stály v našem městě, byly památkou a charakteristickým znakem náměstí, přečkaly celé generace, visely na nich obrázky svatých, zmiňovaly se o nich zápisy ze schůzí valné hromady spolku Slovanské lípy, zbyly jen kmeny (třeba duté, pozoruhodné svou velikostí), nastává otázka, co s nimi udělat. Na takové zbytky starých stromů, které už nepřináší člověku žádný užitek, se nelze dívat jen jako na mrtvé dřevo, které je potřeba odstranit. Je nutno si uvědomit, že strom byl po sta let přítelem člověka a užitečným doplňkem i ozdobou náměstí. Ti, kteří strom již od mládí znali a o přírodě a životě v ní přemítají, uvažují o tom, zda by se kmeny neměly zachovat. Kmeny pro přírodu víc nemají význam, ale kdyby byly odstraněny, mnozí by s tím nesouhlasili a budoucí by to snad nynějším vytýkali. Konečně, můžete uvážit, že takové zbytky kmenů lze odstranit vždycky. Na místě odstraněných stromů se může zasadit nový, třeba z odnože nebo ze semene starého stromu; zachová-li se starý kmen, lze vedle zasadit jiný. Konzervování živých stromů nebo pahýlů je také možnou cestou.
V Žebráku dne 4.2.2015
Mgr. Naděje Dondová, Martin Donda.
členové výboru občanského sdružení
STROUPINSKÁ LÍPA