CO SE DĚJE

A je tady poslední táborový den. Obloha je zamračená, ale neprší. Na všech je vidět únava, děti se ráno šourají z chatek a pokojů a i v jídelně je při snídani nezvyklý klid.

Dopoledne všechny čeká tombola, ve které jsou pozornosti od vedoucích a pak následuje pouť. Na pouti se hraje hazard, kope balónem, masíruje, zpívá karaoke a podobně. Atrakcí bylo hodně. Děti si na jednotlivých atrakcích vydělávaly peníze, které potom utrácely v pouťovém baru. Dopoledne uteklo jako voda a byl tady oběd. Tradiční, páteční smažák. A jak všichni mlaskali.

Po poledním klidu následoval úklid tábora a potom začalo balení.  Při tom si děti ještě hrají, či povídají s kamarády a využívají poslední chvíle k podepisování táborových triček.

Poslední nástup. Na něm proběhlo vyhodnocení úklidu chatek a pokojů. A pak organizační záležitosti, kdo jede autobusem, v kolik je snídaně. Ta je už v 7 hodin, takže budíček bude velmi brzký. Na konci nástupu předvedli vedoucí dětem společné rozlučkové choreo na píseň Tak jdeme do finále z historického pořadu Možná přijde i kouzelník  a z dětských očí tryskaly prameny slz.

Se smrákáním se všichni přesunuli do amfiteátru, aby se naposledy rozloučili s těmi, kteří již příští rok přijet nemůžou, protože jim to nedovolí jejich věk. Promítala se prezentace, ve které byly fotografie loučících se dětí od malých až po současnost. A i zde proudily potoky slz. Celkem jedenáct dětí uhasilo svůj plamínek na pochodni, kterou třímaly. Ale takový je koloběh, taková jsou pravidla. A následovala poslední, krátká, rozlučková diskotéka 7. oddílu.

Na závěr bychom, jako vždy, rádi poděkovali vedoucímu střediska Davidovi za to, že dokázal hrdinně snášet naši přítomnost, kuchařkám za báječné pražrádlo, uklízečkám za pevné nervy při úklidu a údržbáři Lubošovi za to, že okamžitě reagoval na technické problémy, které se na pokojích a chatkách vyskytly.

A Celní správě a Hance Čvančarové za to, že tyto tábory pořádají.

A to je pro letošek vše. Opět za rok, tedy snad. AHOJ!

Jak jsme slíbili ve včerejším zápisu, tak dnes činíme. Talentmánie se zúčastnilo 7 soutěžících, jak jednotlivců, dvojic, tak skupin. A k tomu 4 nesoutěžící. Nejdříve se představili nesoutěžící japonští zápasníci sumo, kteří předvedli zvuky těla. Poté následovali soutěžíci, kteří tančili Bachatu (Terezka Plačková), předvedli rychlomalování tužkou (Emička Jendrulková), ukázali gymnastickou sestavu (Sofie Ryplová), zatančili na píseň Nafrněná (Adélka Herštíková), následoval skupinový tanec (Bea, Klára a Lucka ze 3. oddílu), poté došlo na další skupinový tanec (Amálka, Verča, Kivi a Viki ze 4. oddílu) a aby se to nepletlo, tak soutěž končila skupinovým tancem na píseň Chtěl bych tě líbat (Áďa, Kiki, Babu, Míša a Amča ze 7. oddílu). Dalšími nesoutěžícími hosty bylo duo AlFa (Aleš a Fanda), kteří zazpívali píseň Tequilla. No, zazpívali. Asi třikrát do hudby řekli Tequilla. Prostě hnus a to za to ještě chtěli Šutry. Škandal! Než se porota odebrala do zákulisí vyhodnotit výsledky, měli poslední taneční vystoupení Eliška s Čampim. A byla to krása taková, že svým tancem uhranula veškeré obecenstvo a aplaus nebral konce. Jakmile se porota vrátila došlo na poslední představení. A byl to čaroděj Nezradim, který všem dokázal, že umí číst v mysli a že pomocí mysli (a nebo Musly?) umí přenášet i předměty a nakonec přenesl i svoji asistentku. A pak přišly na řadu výsledky.

• 3. místo:  Beata Krupicová, Klárka Svatková a Lucka Ryplová,

• 2. místo: Amálka Koptíková, Viky Brázdová, Verča Bubnová a Viky Martínková,

• 1. místo: Nina Krupicová a Viky Vítková za vlastní báseň a ódu na vedoucí.

To byly ceny poroty. Mezi diváky vyhráli Áďa Králová, Amálka Sokolová, Babu Nováková, Míša Janočková a Kiki Kolářová.

A už se vracíme k dnešnímu ránu. Dnes nemá být moc hezky, meteomodely se rozcházejí v předpovědích, ale my jsme se rozhodli, že nebudeme nic měnit na naplánovaném programu. 

Dopoledne probíhal oddílový program. Starší oddíly vyrazily na nákupy do místní prodejny všeho, a pak si na louce zahrály hry s frisbee. 4. oddíl obsadil hřiště a zahrál si pamatováka (vracečku) a kluci si kopali s balónem na branku. Nejmladší oddíl měl nějaké aktivity v táboře.

Po odpoledním klidu byla naplánovaná poslední celotáborová hra, koulovaná, neboli boj o vlajky. Hrálo se v lese u Kocandy. Děti byly rozděleny do dvou skupin, každá si v lese vytvořila svůj domeček, ve kterém měla svoji vlajku. Zvítězil ten, kdo měl ve svém domečku soupeřovu vlajku. Děti po sobě házely papírové koule a ten kdo byl zasažen, musel strávit 5 minut ve vězení a pak mohl zpět do svého domečku a znovu vyrazit krást cizí vlajku. Akorát nám u toho jemně pršelo, ale v lese bylo docela sucho.

Protože tábor bez nočního výsadku pro nejstarší oddíl není táborem, tak po setmění byl nejstarší oddíl vysazen v neznámé oblasti nedaleko tábora. Bez baterek, mobilů. Jen pod dohledem vedoucího. Večer proběhla poslední diskotéka. A to je dnes vše. A zítra...?

Dnešní ráno bylo moc krásné. Sluníčko svítilo, teplota byla velmi příjemná. 

Dopolední program se nesl v duchu Praskočic. Dnes se odehrála Doba ledová. Nafoukli se zorbingové koule. Máme čtyři menší a jednu velkou. Do menších koulí se děti navlékly a ve vyznačeném kruhu do sebe narážely a snažily se vzájemně vytlačit. Soutěžily mezi sebou 4. a 5. oddíl a 6. a 7. oddíl. Po skončení vytlačované se oddíly přesunuly na hřiště, kde na ně uprostřed čekala velká koule a vedle ní na středové čáře asi 15 míčů. Dva oddíly hrály proti sobě a měly za úkol velkou kouli pomocí balónů dostat za koncovou čáru soupeřova území.

123 oddíl dopoledne jel k hasičům do Vodňan, kde si děti prohlédly techniku a dozvěděly se něco zajímavého o práci hasičů.

Po odpoledním klidu probíhal oddílový program. Děti se koupaly, střílely ze vzduchovek, hrály karty a některé sledovaly vzájemné zápolení dětí oddílu 123. A po skončení zápolení nejmenších oddílů si zase na sebe navlékly zorbingové koule a jen tak pro zábavu do sebe narážely a koulely se, prostě blbnuly.

A po večerním nástupu následovala další velká událost letošního tábora, Skočická Talentmánie 2025. Ale protože zápis z této události bude hodně dlouhý a únava už je přílišná, tak průběh, účastníci a vítězové budou dopsáni zítra. Jen můžeme napsat, že hlavní a závěrečné vystoupení měl mít s písní Dalibora Janda Kde jsi? Miloš, ale těsně před produkcí zase zbaběle utekl. Děti se rychle rozeběhly za ním, ale protože už byla tma, tak se jim ztratil.

Vítr si hrál se stromy a sluníčko dnes ukázalo svou libou tvář, ráno bylo tedy velmi příjemné.

Dopoledne proběhl oddílový program.

123 oddíl měl dnes nové vedoucí. Jak již bývá léta zvykem, starají se starší oddíly o děti z oddílů nejmenších. Na celé dopoledne měly starší děti připravované hry a program pro mladší děti. A zdá se, že si to všichni užili.

4. oddíl se vydal do Vodňan. Hlavní náplní bylo šopování, a tak děti vymetly všechny markety a obchůdky a do tábora se vracely velmi spokojené.

5. oddíl vyrazil na kolech do Drahonic, kde si na návsi v místní restauraci dopřál zasloužené odměny.

Odpoledne byla na programu nejoblíbenější hra mezi dětmi, Celníci a pašeráci. Ale počasí hrozilo deštěm. Ale naštěstí jen hrozilo a hra se obešla bez jediné kapky z nebes. Jaký je princip hry? Děti jsou rozděleny do sedmi států. Každý stát má vlajku jiné barvy. Cílem hry je, nasbírat co nejvíce papírků, které odpovídají barvě vlajky. Tzn. žlutí musí dostat do svého státu co nejvíce žlutých lístečků, červení červený atd. Ještě před začátkem hry se jednotlivé státy vymezí svá území (domečky) do kterých může kdokoliv, kromě celníků. Celníci mají za úkol zabránit pašování peněz mezi jednotlivými státy. Děti běhají mezi jednotlivými státy a vždy u sebe mají barvu lístečku státu kam běží, aby ti jim za to daly lísteček s barvou jejich státu. A tak po tábořišti pobíhají desítky dětí a vedoucí je honí. Taková správná, chaotická honička. A jaký byl výsledek? Celníci byli letos velmi úspěšní a spoustu lístečků pašerákům odebrali.

Po večerním nástupu se hrálo Bingo o 100 šutrů. Hlavní cenu si nakonec odnesla Lucie Ryplová. 

Zítra bude zase krásně, tedy bez deště a tak nás zase čeká perný, táborový den.

Dnes je druhý den po sobě, kdy nemá pršet a teplota má útočit na 30 stupňů. Ideální čas si užít vodních hrátek, letos zřejmě naposled. Ale neházejme flintu do žita, třeba nebude tak zle.

Každopádně, včerejší noční bojovky se vyvedly, všechny děti se vrátily do tábora, některé se bály víc, některé se bály míň, ale užili si to všichni.

Dopoledne proběhl oblíbený Brtník, takže se všichni dosyta vyspali.

Odpoledne se všichni vrhli k bazénu a zatím co se jedni koupali, tak druzí hráli celotáborovou hru, Minové pole. Děti musely úspěšně projít minovým polem, tzn., že musely najít nezaminovaná políčka. Když šláply na zaminované políčko, byly zasaženi vodou ze stříkací pistole, starší politi kýblem vody. Taková krásná, mokrá, letní hra.

Po večerním nástupu byl zapálen táborový oheň a děti si opekly párky a špekáčky. Dnes jsme si zahráli ještě jednu večerní hru. Na vlky. Vedoucí si nalepily na záda obrázek vlka, schovali se v táboře a děti měly za úkol jich co nejvíce ulovit. Ulovit znamenalo vlka najít a obrázek strhnout. Hrálo se až po setmění, a tak dnes půjdeme spát opět o něco později. A hra se opravdu protáhla, protože vlci se umně schovali a navíc se v areálu vypnula světla, takže vlci splynuli s tmou. Ale nakonec byli všichni pochytáni.

Děti rychle spáchaly večerní hygienu a ulehly do postelí. My ještě nachystáme zítřejší program a pak se taky odebereme na chvíli načerpat energii na zítřejší den.

Ráno se přes Skočice převalila lehká mlha, ale než děti dosnídaly bylo po mlze. Dopoledne byl pro děti připraven turnaj v hadrbalu. Děti byly rozděleny do osmi týmů, čtyři týmy mladších dětí a čtyři starších. Pak došlo k rozlosování soupeřících dvojic a začal boj.  Hra spočívala v dopravení hadrbalónu do soupeřova koše. Hardbalón byl vytvořen z kožešin pravěkých zvířat. Do finále mladších nakonec postoupily týmy pod vedením Šárky a Crazyho a u starších tým Aničky a Čampiho. Protože základní zápasy zabraly celé dopoledne, tak obě finále proběhla až po odpoledním klidu. Nejdříve se utkaly mladší a zápas to byl velmi vyrovnaný. Šárky tým vyrovnal v poslední sekundě zápasu a následovaly penalty. A protože se nerozhodlo ani v základním penaltovém rozstřelu, tak se házely penalty na náhlou smrt. Nakonec se zadařilo týmu pod vedením Šárky. Ale bylo to opravdu jen o štěstí. Pak následovalo vyvrcholení, finále starších dětí. I zde padl vyrovnávací koš v poslední vteřině a opět rozhodovaly penalty. A tady se štěstí přiklonilo k Aniččinu týmu, kdy rozhodují penaltu neproměnil kapitán Čampi. A protože dnes bylo opravdu teplo, tak si děti vyprosily bazén a zbytek odpoledne se trávil v a u bazénu.

Dnes večer nás čekají noční bojovky. Nejdřív pro malé děti, která vede lesem pod táborem a pak kolem hřbitova, kde se musí podepsat na listinu a po skončení malé noční bojovky se starší děti přesunou do lesa nad tábor na velkou noční bojovku. Kdo bude chtít, bude strašen, kde nechce nebude. To podle barvy svítícího náramku, který budou mít na zápěstí. A protože tato bojovka skončí až pozdě v noci, tak je zítra dopoledne Brtník. Nebude budíček, děti, až se vzbudí, tak si sami zajdou na snídani. Ale bez dozoru nebudou. Je určen vedoucí, který bude mít službu a bude na nespící děti dohlížet.

A to je pro dnešek vše. Pomalu se chystáme na bojovky. Jdeme vyznačit trasy a pak hurá do nočního lesa.

Dnešní den sice začal hezky, sluníčko prosvitovalo mezi mraky, ale předpověď optimisticky nezněla. Snídaně proběhla v klidu, akorát některé děti si trochu zašpinily oděv, protože ke snídani byly croissanty plněné nutelou a ta mrška z croissantů vytékala spodním rohem, takže některým dětem skončila na tričkách, mikinách, šortkách a teplácích. Ale děti to nesly statečně.

A protože jsme věděli, že dopoledne moc hezké počasí nebude, tak jsme se usídlili v jeskyních. Oddíly 123 a 4 se uchýlily do jídelny, kde si zahrály na dopravní prostředky a bombu a starší oddíly obsadily jeskyni v patře.

Kolem poledne déšť ustal, nepršelo ani o odpoledním klidu, ale počasí na odpolední program bylo opět mizerné. Oddíl 123 tentokrát obsadil horní jeskyni, kde se podíval na pohádku, oddíl 4 v jídelní jeskyni tvořil z modelíny. Starší oddíly hrály šílenou hru, kdo nasbírá nejvíce dešťové vody. Tuto potom dali dohromady a Michal ji muset vypít. Nakonec všichni naskákali do bazénu a pak se hned vydali do sprch se zahřát a umýt, takže večerní hygienu již mají za sebou.

Večer už vypadá dobře, sem tam svítí sluníčko a déšť už dnes nehrozí. Po nástupu si děti vyremcaly diskotéku a tak ji měly mít.

Tady na tomto místě bychom chtěli dodat, že se z nás během tohoto týdne stali celkem zdatní meteorologové a díky různým meteoaplikacím a tomu, že jsme vnikli do tajů lokálního počasí dokážeme zdejší počasí předpovídat téměř s minutovou přesností. A proto taky víme, že víkend bude krásný a bez deště a tak se těšíme, že toho beze zbytku využijeme.

Jo, a Miloš shodil skleničky ve skleníku a dostal další diplom.

Kupodivu, ráno se na nás sem, tam usmálo sluníčko. Ale chladno bylo. Ráno se nic zvláštního nestalo, děti posnídaly a začal dopolední oddílový program. Oddíl 123 si udělal z jídelny kreativní dílničku a ze samo vypalovací modelíny si děti vytvořily různé výtvory. Ostatní oddíly se pokusily vytvořit rekord v počtu hráčů hrajících v jeden okamžik vybíjenou. Hrálo se na kapitány a aby to nebylo tak jednoduché, tak se hrálo s dvěma míči najednou. A hrálo se dlouho. Jedním z nejlepších hráčů byl Miloš, který se ale na konci hry zranil a putoval na ošetřovnu. Nic vážného, jen odřený loket. Celou dobu vedoucí dětem říkali, ať se Miloše snaží vybít, ale marně, děti jako by ho ani neviděly.

Během odpoledního klidu zjistil zdravotník Vašek, že Miloš není na marodce a ani na chatce. Ihned bylo vyhlášeno pátrání po Milošovi. Předpokladem bylo, že se uchýlil na Skočický hrad, a tak děti sbalily batohy, pití a pláštěnky a vydaly se Miloše hledat do lesů pod Skočickým hradem. Prošli celou trasu z tábora, pak po zelené, pokračovaly po červené na Šumavskou vyhlídku a Skočický hrad a pak po červené zpět do tábora, ale ani po dvou a půl hodinách Miloše ani nezahlédli. Aby to Miloš neměl jednoduché, tak starší oddíly to vzaly opačným směrem. S vedoucími starších oddílů jsme se potkali u mohylu na Skočickém hradě. Ale Miloš nikde. Jen Marťas, který šel s mladšími oddíly a jistil zadek ho potkal, když šel Miloš opačným směrem ze Šumavské vyhlídky a myslel si, že jsme se s ním potkali a tak ho nechal jít. Domníval se, že jsme mu řekli, aby šel do tábora. A tak jsme doufali, že po návratu do tábora ho najdeme v chatce a nebo na marodce. Po návratu do tábora nám Vašek sdělil, že Miloš už je opět na marodce a spí, ať ho nikdo neruší.

Na večerním nástupu proběhlo tradiční bodování pokojů a byl předán jediný diplom. A diplom dostal Miloš za to, že ho nikdo nevybil. Ale protože odpočívá na marodce, tak diplom za něj převzal Vašek, že mu ho dá na marodku.

Po večerním nástupu se na hřišti hrál fotbálek a na táborové louce vybíjená.

Těsně před 22. hodinou začalo pršet. Jak nečekané. Děti okamžitě zalezly do chatek a podle předpovědního radaru už z nich nevylezou. Stejně už se u nich projevuje únava, tak určitě budou rády, že se dnes pořádně vyspí.

Dnešní den měl jedno positivum. Byl to snad první den, kdy téměř nepršelo, tedy až na večer. No, pár kapek kráplo, ale ty už nás rozhodit nemůžou, a tak jsme dnes celý den i večer absolvovali venku na čerstvém, skočickém vzduchu.

Neprší, hurá! Po letech plných vedra a sucha se počasí letos rozhodlo, že přinese výraznou změnu. A tak nám celkem často prší.

Po snídani nás čekala další celotáborová hra PRAHRY. Soutěžil každý sám za sebe. Na děti čekalo celkem 8 disciplín:

HOD ZDECHLÝM JELENEM - házelo se do dálky pravěkým pytlem, jehož obsah tvořili zbytky jelena (byly v něm nějaké hadry, ale děsně zapáchaly :) ).

BĚH PO ČTYŘECH - děti běhaly po čtyřech vymezenou trasou na čas.

OPIČÍ DRÁHA - v lesoparku dědi skákaly přes lavičky, podlézaly je, kličkovaly mezi stromy, běhaly po čtyřech a na závěr si daly lovecký sprint.

MAMUTÍ PARKUR - koňský parkur, ale děti neseděly v sedle koně, ale na mamutovi. S nadsázkou se dá říct, že to byla Velká Pardubická ve Skočicích. Obávaný Taxis absolvovaly bez úhony téměř všichni a taktéž přežili všichni mamuti.

PRABLEŠÍ SKOK DO VÝŠKY - děti musely vyskočit co nejvýše a dotknout se výškové míry.

PRAŽABÍ SKOK DO DÁLKY - klasický skok do dálky z místa. Ovšem mírou nebyly metry, ale pražabí skok, kdy jednomu metru odpovídal zhruba 1,5 pražabího skoku.

PRAŘEV – děti měly za úkol co nejvíce zařvat nebo zakřičet a byla jim započítána nevyšší hodnota vyřvaných decibelů.

STŘELBA ŠUTREM - tady se házelo tenisákama na kuželky, které byly nepravidelně rozmístěny a podle dostupnisti též hodnoceny.

Podařilo se nám to vše stihnout za dopoledne, jen pár dětiček dokončovalo OPIČÍ DRÁHU po obědě.

A kdo zvítězil? No samozřejmě ti nejlepší:

NEJMLADŠÍ DÍVKY: 1. Klára Svatková,   2. Eliška Riedlová,   3. Beata Krupicová.

STŘEDNÍ DÍVKY: 1. Martina Semecký,   2. Linda Červová,   3. Zuzana Marvanová.

NEJSTARŠÍ DÍVKY: 1. Áďa Králová, 2. Kiki Kolářová, 3. Míša Janočková.

NEJMLADŠÍ CHLAPCI: 1. Luky Novotný a Ondra Louda,   2. Adam Brázda,   3. Felix Škrdlant.

STŘEDNÍ CHLAPCI: 1. Fanda Riedl,   2. Štěpán Novák,   3. Vítek Přikryl.

NEJSTARŠÍ CHLAPCI: 1. Vojta Marvan,   2. Honza Mareš,   3. Oliver Zámorský.

Odpoledne byl oddílový program.   

Později zcela neplánovaně opět začalo pršet, tedy spíše lejt jako z konve. Po hodině vytrvalého deště na nás čekala krásná duha.

Na večerním nástupu byly vyhlášeni vítězové PRAHER a Jindra Hauptmann jako přání k včerejšímu svátku mimo dárečků dostal i bazén.

Večer si na hřišti kluci zahráli fotbal, pár dětí je povzbuzovalo a protože počasí bylo stále nestálé, tak děti buď hrály pingpongový kolotoč, společenské hry a nebo jen tak klábosily. Později se počasí umoudřilo a tak v amfiteátru ještě na chvíli proběhla diskotéka. A to bylo dnes vše.

Ráno nás opět probudilo sluníčko a slibovalo krásný a příjemný den, tedy většinu dne. Ráno proběhlo v už zajetých kolejích a mohl začít dopolední oddílový program. 123. oddíl si zahrál hry na louce a ostatní oddíly si v amfiteátru daly hudební kvíz, který se skládal z filmové a pohádkové hudby. Ukázek bylo celkem 60, tak tento kvíz zabral téměř dvě hodiny táborového času. A byl oběd.

Po odpoledním klidu se oddíl 123 vydal do Selibova do Pohádkové kovárny. Děti luštily v tajuplném bludišti tajenku a za odměnu si odnesly dobrůtky. Potom si v dílničce vyrobily vlastní dřevěná zvířátka, nebo strašidélka. Prošly si zahradu plnou zvířátek (a tím nemyslíme jiné děti :)) a pohádkových postaviček. Také sledovaly provoz na místním modelu železnice, kde zrovna došlo k železničnímu neštěstí. Nakonec si vyzkoušely podojit místní kozenku.

4. oddíl si zahrál oblíbenou hru na Mouchy a pavouky a postupně se k nim připojily i starší oddíly.

5. oddíl se vydal na túru do Vodňan, kde si děti mohly zašopovat. Zpátky dorazily místní dopravou.

6. a 7. oddíl si zasoutěžil ve vědomostním kvízu a zahrál si boj o dinosaury.

A hurá na večeři. Po večeři se nám mění standardní program. Začalo pršet a chčije a chčije. Byl zrušen tradiční večerní nástup a v kinosále probíhá promítání pohádky. Děti, které nejsou v kinosále, jsou na chatkách, či pokojích a hrají si, vyprávějí si, čtou si a tak nějak podobně. Zbytek honí pingpongový míček po pingpongovém stole.

Nu, a tak to probíhalo až do večerky, kdy děti znavené dnešním programem sladce usínají ve svých táborových postelích.

Ráno jako malované, sluníčko nás vytáhlo z postelí. Po snídani začalo velké rojení na první celotáborovou prahru. Úkolem dětí bylo po oddílech obejít několik stanovišť, na kterých plnily různorodé úkoly. Za splnění úkolu dostaly díl mapy. Stanoviště to byla vskutku vyvedená. 

U Momodarmošlapky - pravěká žena se svým domácím mazlíčkem ptakoještěrem Slávečkem požádala děti o pomoc při hledání ztracených křišťálových kamenů v pískovišti. Sláveček si s něma totiž hrál a poztrácel je tam. Pro některé děti to byl velmi náročný úkol. Ale díky jejich preciznímu hledání a prohrabování je pískoviště krásně kypré do hloubky půl  metru.

U Prabaleríny Geni - pravěká tanečnice a praterapeutka za zvuků pravěkých hudebních nástrojů dětem pomohla otevřít své nitro a vykřičet své nejhorší pocity pomocí naprosto nekoordinovaného tance a řevu. Děti se tak prořvaly a protancovaly k dalšímu dílku mapy.

U Psychodoctoruse - děti měly za úkol říct nějaké zvíře, netuše, že ho vzápětí budou muset předvádět a to všichni dohromady.  To vám teda byla pěkná ZOO. Děti vzaly hru zodpovědně a vyštěkaly, vymňoukaly, vybučely, vysyčely, vykrákaly, vyplazily, vypoletovaly, či vyskákaly si další dílek mapy.

U prapasáčka dinosouarů Prakyho - tady musely prapasáčkovi pomoct postavit ohradu pro dinosaury. Se zavázanýma očima uchopily natažené lano, z kterého musely vytvořit čtverec. A že se u toho zapotily. Ale nakonec se to všem podařilo a všichni si odnesly další díl mapy.

U Tajemné EzoEly - na stromech byla připevněna písmena s čísly a děti si je musely zapamatovat a pak je Tajemné EzoEle doplnit do tajenky.

U Pradrobka - Pradrobek měl připraveno devět písmen, ze kterých musely děti vytvořit minimálně pět slov. A že byla laťka posazena příliš nízko poznal Pradrobek hned při návštěvě první tlupy, která během několika minut z písmen poskládala 13 slov. Pradrobek z toho dostal mírný tik, který ho do konce hry neopustil.

Když děti získaly všechny díly mapy a sestavily ji, čekala je dech beroucí návštěva u šamana. Šaman polkl čarovný nápoj a v transu (kdy jsme občas měli strach o jeho zdraví, hlavně duševní) označil na mapě místo, na kterém děti najdou symbol, který je bude dál provázet celým táborem. A víte co tam našly? Lebku!!!

Po obědě a krátkém odpočinku si děti v oddílech začaly své symboly zdobit a připravovat se na večerní přísahu tlup. Také si vymyslely názvy pro své tlupy a natrénovaly společné pokřiky. Někteří v průběhu odpoledne stihli i koupání, výlet na kolech a hry na louce.

Kostelní zvon vyzvonil večerní nástup, který proběhl v zajetých kolejích. Po nástupu si děti zatančily s Radimem.

Po západu slunce začal hlavní obřad. Přísaha tlup. Nejdříve šaman po krátkém čarování zapálil pohledem louči, čímž sklidil obrovské ovace, a pak k šamanovi postupně přicházely tlupy od nejmladších po nejstarší. Tlupa nejdřív předvedla svůj pokřik a poté s pomocí šamana vykřičela název své tlupy. Nakonec šaman děti zapřísahal do hry a ty svoji přísahu stvrdily otiskem své dlaně na táborové plátno.  Slavnostní akt přísahy byl završen zapálením hranice, na které naštěstí nikdo nestál. :) A v ten okamžik začal tábor skrápět déšť. Děti se rozprchly do chatek, a protože čas večerky byl již naplněn, tak rychle provedly večerní hygienu a zalehly do postelí.

A to už je opravdu pro dnešek vše. Tak zase zítra.

První táborová noc proběhla bez problémů. Děti se vyspaly do růžova a některé se na nový pracovní den těšily tak hodně, že vstaly ještě před budíčkem.

Po snídani a ranním úklidu začal oddílový program. Program probíhal v táboře, na hřišti i v lese. Dopoledne rychle uběhlo a děti se s chutí pustili do oběda.

Odpolední program probíhal opět v rámci oddílů. Do lesa vyrazily oddíly, která v něm dopoledne nebyly. Hlavním úkolem bylo, kromě hraní her v lese, přinést suché dřevo na táborák. A děti se opravdu snažily a z lesa přinesly hafo dřeva.

V 19 hodin začal večerní nástup, který pokračoval tam, kde včera kvůli dešti skončil. Dnes také proběhlo první bodování úklidu a děti se opravdu snažily, protože žádný pokoj a ani chatka, nedostaly prase. To jsme zvědaví, jak dlouho jim to vydrží. :)

Nedlouho po skončení nástupu vzplál táborový oheň. Vedoucí nařezávali piliňáky a špekáčky a jejich stolu se vytvořila fronta, která se vinula téměř celou táborovou plání. Ke konzumaci dětem hrál táborový RC Band a tak dětem nesmírně chutnalo. Z důvodu déle trvající produkce muzikantů byla večerka pro chatky posunuta na 22.30. Teď už děti, vymydlené a navoněné, leží ve svých postelích a chystají se snít své táborové sny.

Zítra, nás čeká první celotáborová prahra. Vše je vymyšleno a přichystáno. Tak vzhůru do PRASKOČIC!

Rok s rokem se sešel a jsme zase tady. Všichni, kteří měli dorazit, dorazili a nakonec dorazil i ten, co dorazit neměl. :)  Po příjezdu na tábor se počáteční chaos, díky zkušeným vedoucím, po chvíli změnil v chaos řízený.  Děti byly nasměrovány na své chatky a menší odvedeny do svých pokojů. Těm vedoucí do pokojů vynesli kufry, povlíkli jim postele a pomohli jim s vybalováním. Starší děti to vše již zvládly bez pomoci vedoucích. Ve dvanáct hodin děti zasedly v jídelně ke stolům a pozřely svůj první táborový oběd. A po cestě jim asi opravdu vyhládlo, anebo málo posnídaly, protože odnášené talíře po obědě zely prázdnotou a některé nebylo ani nutno dávat o myčky. Fotodokumentaci našeho stravování najdete ve fotogalerii v  sekci PRAŽRÁDLO. 

Odpoledne vedoucí oddílů seznámili děti s táborovým řádem a nové děti se seznamovaly se svými táborovými, léty ošlehanými vrstevníky.  V průběhu odpoledne se několikrát rozpršelo.

Po večeři přesně v 19 hodin se konal tradiční nástup na táborové pláni, letos za jemného deštíku. Vedoucí uvítali děti v Praskočicích a než začalo hustě pršet, tak stačili jen představit. Po nástupu probíhal oddílový program. Děti půjdou zřejmě dříve spát, protože jsou po cestě a prvních zážitcích unavené. I vedoucí jsou unavení, ale čeká je náročná příprava programu letošního tábora. Tak jim držte palce, ať u té přípravy neusnou.