Poslední ráno je opět krásné. Vůbec letošní počasí nám vyšlo náramně. Trošku popršelo, horko bylo jen pár dní. K počasí tedy nemáme žádné námitky.
Hned od rána se děti těšily na dražbu a táborovou pouť. V dražbě byly věci vedoucích a praktikantů, které je nějak pojily s letošním táborem. V dražbě byly: plyšová včelka, magická Jumanji kostka, bublinkovací pistol, nafukovací plameňák a podobně. A pak začala pouť. Hrály se karty, skořápky, masírovalo se, kopalo se míčem na terč, zpívalo se karaoke a podobné pouťoviny. Děti na jednotlivých atrakcích obdržely Čumy, které potom utrácely v bohatě zásobeném táborovém baru. Těsně před obědem byl bar vyprodán. A byl konec poutě.
A byl oběd. Smažák. Mňam!
Odpoledne probíhalo balení, uklízení a tlachání.
Na večerním nástupu byla rozdána ocenění za nejlépe uklizený pokoj a chatku v průběhu celého tábora. Potom se řešily organizační věci spojené se zítřejším odjezdem, mezi oddíly se rozdělily sektory k úklidu tábora a pak přišel tradiční taneček vedoucích na rozloučenou. Za doprovodu písně Možná přijde i kouzelník vedoucí předvedli svoji náročnou choreografii a dovedli děti k pláči. Akorát nevíme, zdali to byl pláč, štěstí, smíchu, či smutku. Možná z každého něco.
Ve 21 hodin se ještě celý tábor sešel v amfiteátru k závěrečným ceremoniím. Nejdříve byla slavnostně uvedena do nově zřízené Síně slávy Léňa. Na projekčním plátně, v doprovodu písně "Zabili, zabili", běžela série fotografií za léta, které Léňa na táboře strávila. A těch dětí, které ji prošlo rukama. Minimálně 608! Léňa si užila zasloužené ovace a my všichni jsme ji ze srdce poděkovali za to jaká byla a je.
A pak přišlo na řadu loučení s Eliškou Brázdilovou, Mattiou De Luca Bossa, Honzou Foukalem, Zuzkou Jeništovou, Izabelou Nykodýmovou a Michalem Remsou. Děti už nám dorostly do věku kdy už na tábor nebudou moci přijet. Na plátně opět běžela koláž fotografií a velká část dětí se dala do pláče. Potoky slz zalily amfiteátr. A pak přišlo na řadu velké objímání a loučení. Děti ze 6. a 7. oddílu ještě zůstaly v amfiteátru na poslední kraťoučkou dízu. Ostatní už byly směrovány do koupelen a postelí. Zítra nás totiž čeká doslova úprk. Nasnídat a hned na autobus. A tím tábor skončí.
Posledními slovy bychom chtěli poděkovat vedoucímu střediska Davidovi za jeho vstřícný přístup, kuchařkám za vynikající stravu a někdy přeplněná bříška, údržbáři Lubošovi za jeho trpělivost při řešení technických problémů a paní uklízečce za to, že středisko udržovala v naprosté čistotě. A Hance Čvančarové za to, že tábory jsou! A vedení Celní správy a odborům za to, že tábory budou. :)
Končíme, balíme, uklízíme. Bylo nám tady krásně. Všichni jsme unaveni, ale šťastně unaveni.
Tak na shledanou v roce 2025.
Ráno bylo moc hezké, teplotně úžasné, což slibovalo příjemný den.
Jak pravila včera Jumanji zpráva ...Za ruce jsi svázaný, mlč, kdy nejsi tázaný...., děti dnes čekala poslední hra. Děti v jednotlivých oddílech byly k sobě svázané za ruce. A to nebylo vše. Nesměly mluvit a vydávat žádné zvuky. Takto musely strávit hodinu. A byla to zábava. :) Než se děti zkoordinovaly, tak se vláčely, padaly, každý chtěl jít jiným směrem. Ale asi po 15 minutách už se skupiny začaly pohybovat koordinovaně a zbývající čas dokázaly úspěšně spolupracovat. Ale to ticho v táboře. Poprvé jsme slyšeli zpěv ptáků a šum lesa. Krása! Podobné hry budeme asi praktikovat častěji.
Po hodině se oddíly dostavily ke skleníku, a pak do jídelny, kde měly splnit poslední úkol ...Hru konečně zdoláte, když v jídelně Jumanji zvoláte... A tak hromadně zařvaly J U M A N J I ! A paní kuchařky dětem přinesly dort! To bylo radosti. Na děti čekalo celkem deset dortů. A tím hra skončila. Jsme zachráněni, můžeme domů, dostali jsme se z Jumanji! Celé dva týdny děti prožívaly napjaté chvíle při hraní her, ale všechny, všichni zvládli. I ti nejmenší.
Po obědě přijeli hasiči. Nejdříve odpovídaly dětem na všetečné dotazy ohledně své profese a pak otevřeli auto a děti začaly zkoušet vystavenou techniku a prolézat celé auto. Tímto mockrát děkujeme vodňanským hasičům za trpělivost s jakou vše dětem vysvětlovali a ukazovali.
Večer proběhl poslední táborový nástup, protože zítřejší nástup bude už jen organizační. Rozdaly se poslední body za bodování chatek a pokojů, rozdali se poslední medvědi a čuníci a poslední diplomy.
Nástup skončil a vše se připravilo na poslední velkou táborovou akci, Miss Skočice 2024. Dívky se několik dní na tuto soutěž svědomitě připravovaly a dnes je čekal jejich velký den. Postupně předvedly vše, na čem tak tvrdě dřely - promenádu, taneční vystoupení i volné disciplíny. Publikum burácelo nadšením. Jednoznačnou absolutní vítězkou a zároveň i miláčkem publika (MISS sympatie) byla vyhlášena Áďa Králová, která porotu a publikum nadchla nejen svou krásou, ale i famózním vystoupením mažoretky. I. viceMISS byla vyhlášena Elenka Foukalová, druhou viceMISS se stala Marťa Semecká. Vzhledem k tomu, že porota byla nadšena z výkonu všech zúčastněných dívek, rozhodla se udělit několik dalších titulů v různých kategoriích. MISS úsměv se staly Amálka Sokolová, Anička Samlerová a Mája Nykodymová, pro nesporný komediální talent získaly titul MISS comedy Iza Nykodymová a Kiki Kolářová. Dále byly uděleny tituly MISS silueta, kterými se staly Míša Janočková a Babu Nováková, MISS choreo získaly za svou taneční sestavu Kája Procházková, Péťa Bláhová, Martina Semecká a Gábi Oršulová. Titul MISS talent získala Ninuška Krupicová, MISS fitnes se staly Anetka Kufová a Eliška Brázdilová. Titul MISS outfit putoval k Viky Martínkové a MISS top hair zase k Viky Brázdové. MISS cool získaly Denča Vovsová, Káťa Kůstová a Elenka Tomková, MISS půvab pak Verča Šůlová a Natka Brázdilová. Mini MISS se staly dvě nejmladší účastnice, a to Beatka Krupicová a Alička Volčíková.
A je tady závěrečná diskotéka. Děti, zvláště ty starší trsají a užívají si předposlední táborový den. Ostatní už spí. Nás ještě čekají nějaké organizační věci, tak spát půjdeme zase bůhví kdy. Tak se vyspěte aspoň vy, milí rodiče, sourozenci, prarodiče, kamarádi a čtenáři.
Obloha oblačná, teplota příjemná, ráno tak, jak si ho představujeme.
Dopoledne probíhal oddílový program. 4. oddíl vyrazil šopovat do Vodňan a nadšení dětí neznalo mezí. Dva týdny můžete dětem vymýšlet program, snášet jim modré z nebes, ale nad šopování nic není.
Po obědě dnes následoval o něco kratší odpolední klid, protože nás přijeli navštívit kolegové z Mobilního dohledu pro hlavní město Prahu. Dětem předvedli několik ukázek ze své činnosti, hlavně z té drsnější. Taky nám představili svoji dva služební psy Ivanku a Stuiho. Ukázali nám, jak hledají drogy a cigarety a šlo jim to náramně.
Následovala přestávka na svačinku a pak se již děti shromáždily u hřiště, kde probíhal fotbalový zápas vedoucích proti zástupcům oddílů. Jedná se o pokračování včerejšího Jumanji, kdy děti musí porazit vedoucí, aby se mohly zachránit ze světa Jumanji. Zápas to byl vyrovnaný. Hlavní hvězda týmu vedoucích, tykadlo Crazy, promarnil 607 šancí, ale 608. proměnil! V nastaveném čase zápasu byl v pokutovém území faulován Radim a byla nařízena penalta. Penalta se kopala na dvakrát, protože při prvním pokusu brankář opustil brankovou čáru a VAR tuto chybu potvrdil. Druhý pokus Crazy mazácky otřel o tyč branky a míč se odrazil do sítě. Krásný angličan. Ale byla to taková labutí píseň, protože se pouze jednalo o konečné snížení na 1 : 3 ve prospěch dětí. A tak kluci přispěly k záchraně z Jumanji.
Po fotbalovém utkání následovala vybíjená mezi ženskou a dívčí částí vedoucích a velkou skupinou dívek. Počet nešlo upřesnit, protože dívky se pohybovaly po hřišti tak rychle, že je nešlo spočítat. Boj to byl urputný a... vyhrály vedoucí. Ale při hře byla nepříjemně zasažena do hlavy míčem Týnka ve chvíli, kdy se mu vyhýbala. Nakonec dostala na večerním nástupu za hrdinství kýžený korálek, čímž byly zachráněny i dívky.
V průběhu večerního nástupu se zase ozvaly Jumanji bubny, zelený dým zahalil tábor a vyletěla kostka. A jak zní další, poslední úkol?
Těžké přežít v téhle době,
přitulte se všichni k sobě.
Na dno sil si musíš sáhnout,
a za provaz jeden táhnout.
Za ruce jsi svázaný,
mlč, kdy nejsi tázaný.
Kdo poruší klidu řád,
nemůže o ceny hrát.
Na problémy, co tě tlačí,
tři životy hravě stačí.
Trocha klidu není věda,
když vydržíš do oběda.
Hru konečně zdoláte,
když v jídelně Jumanji zvoláte.
Co to bude? Dozvíme se zítra.
Po nástupu se hrálo Bingo o 50 Čumů. A nakonec vyhrál vedoucí Pat. Toto se stalo teprve podruhé v historii této hry na táboře. Nuž, co se dá dělat, tak to je. Hra je hra.
Zítra nás čeká poslední táborový den Jumanji, tak si ho všichni určitě pořádně užijeme.
Dnes ráno bylo příjemně, oblačno a teplota odpovídající této roční době.
Ráno bylo poněkud hektické pro 3., 4. a 5. oddíl, které spěchaly na ranní autobus do Vodňan. Na 9.30 měly domluveno rande s Vodňanskými hasiči u jezu na řece Blanici. Bylo domluveno, že nám předvedou zásah při ekologické havárii na řece, tedy natažení norné stěny a předvedou jízdu na paddleboardu. Na konec ukázky povozili na nafukovacím člunu naše dvě praktikantky Aničku a Nikču. A že to byla jízda! Po vylodění byla děvčata poněkud bledá a zdálo se, že u nich začíná propukat mořská nemoc.
Ostatní oddíly si hrály oddílové hry.
A po obědě následovala další Jumanji hra. Jak pravila včera kostka ...18 LOVCŮ SVOU KOŘIST LOVÍ, MOŽNÁ I TY JSEŠ KOŘISTÍ, KDO VÍ? ... Vedoucí si připravili disciplíny, ve kterých je všechny děti v oddíle musely porazit. Hrálo se tak dlouho, až všechny děti vyhrály. A trvalo to dlouho. Hrály se kostky, pexeso, střílelo se ze vzduchovky, hráli se mouchy a pavouci, Šťastný candát, přechod lávky, Double a obíhačka ve stolním tenise. Za konečné vítězství nad vedoucím dostaly děti korálek. Korálků musí mít osm a zítra je smění za diamant. Vyvrcholením dnešní hry bude fotbalový mač kluků proti vedoucím a vybíjená dívek také proti vedoucím. Ale z časových důvodu se tyto souboje odehrají až zítra.
A šlo se na večeři, pak chvilka pauzy a byl tady večerní nástup. Ten proběhl tradičním způsobem, tedy bodování chatek a pokojů, organizační pindy a ještě informace o čase začátku TALENTAMANIE.
Ano, dnes večer proběhla slavná TALENTMANIE. A že o ni byl zájem! 13 vystupujících jednotlivců, dvojic, či uskupení. Tančilo se, judovalo, gymnastikovalo, zpívalo, karakoovalo a recitovalo. V porotě zasedli Juliano Páv a Roti, Marek Zkracený a Nora Andělská. A porota to měla opravdu těžké. Nakonec vybrala šest finalistů. Odporná porota vybrala první tři místa a diváci hlasovali o ceně diváka. Cenu diváka vyhrálo, zejména u dívek, taneční uskupení ve složení Tomáš Krtek Bláha, Honza Bagr Foukal, Vojta Marvan a Mattia de Luca Bossa.
Odborná porota vybrala na třetí místo Vali Oršulovou a Viki Brázdovou, které předvedly své bojové umění, druhé místo obsadily Viki Vítková a Klárka Svatková za zpěv lidových písní a absolutní vítězkou se stala Klárka Svatková za gymnastickou sestavu.
Ještě před vyhodnocením soutěže vystoupil známý kouzelník Mistr Blink. Nejprve předvedl kouzlo s gumovými medvídky, které pozřel a poté na přání dětí je postupně vyzvracel v pořadí, jaké si děti přály. V dalším kouzle snědl kukuřici a měl zpět zvrátit popcorn. Vše proběhlo úspěšně až na to, že popcorn nešel ústy, ale z druhé strany. No, chyba se stane. Poté, co Blink vysypal popcorn ze spoďárů, se na popcorn ležící na zemi vrhnuly děti, aby si ověřily, zda se jedná opravdu o popcorn. A některé děti šly dál a nezkoumaly jen pohledem. Poslední kouzlo spočívalo v tom, že Blinkova asistentka Doris hádala, jaký předmět mistr ve své ruce drží. Doris měla zavázané oči, Blink si od diváků vypůjčil nějaký předmět a Doris úspěšně předměty hádala. Tedy na začátku to trochu skřípalo a Blink musel Doris probrat z hypnotického spánku a poté ji do něj opět uvést, ale pak už šlo vše ráz na ráz. Ovace byly ohromné.
Večer překročil desátou hodinu a bylo na čase děti uložit do postelí. Hlavně ty menší. Starší se uloží sami.
A zbývají poslední tři táborové dny. A ještě nás toho spoustu čeká. Tak dobrou.
Po roztažení venkovních žaluzií jsme zahlédli oblačnou oblohu a potom, co jsme vyšli ven nás přivítala velmi příjemná teplota. Podle předpovědí mělo v noci bouřit a pršet, ale nic z toho se nestalo a tak noc byla klidná. Ale denní předpověď moc optimisticky nezněla.
Dopoledne proběhl oddílový program, kdy se hrály kuličky, malovala trička, hrály se židličky, městečko Palermo a všelijaké jiné divné i nedivné hry.
Po obědě nám poněkud zhutněl vzduch, přibyla mračna a zdálo se, že déšť a bouřka nás neminou. Ale ještě než déšť přišel, tak se stačilo odehrát pár oddílových her. A v druhé polovině odpoledne už tábořiště zkrápěly dešťové kapky. A tak přišlo na řadu promítání v kinosále a kdo nechtěl, tak se schoval na chatkách, či pokojích a nebo si zahrál stolní tenis ve skleníku.
Dešťové přeháňky pokračovaly celý podvečer a tak se večerní nástup nakonec konal ve skleníku. Proběhlo tradiční bodování pokojů a chatek, rozdali se medvědi a prasátka a byl představen program na zítřek. A do davu vpadla hrací kostka Jumanji. A co na ní padlo?
18 LOVCŮ SVOU KOŘIST LOVÍ,
MOŽNÁ I TY JSEŠ KOŘISTÍ, KDO VÍ?
JEDEN MÁ CHTÍČ, DRUHEJ MÁ MÍČ.
JINÝ ZAS PAVOUČÍ SÍTĚ SPŘÁDÁ
KOMU Z VÁS SMŮLA UKÁŽE ZÁDA.
Tady se absolutně nechytáme, co pro nás Jumanji chystá. Jenom doufáme, že nebude příliš moc ztrát a všichni zítřejšího večera ve zdraví dožijem.
Ještě taková vsuvka. Dnes se neobjevila mlha, která doprovází hod Jumanji kostky. Ale mezi některými vedoucími panoval názor, že ta dýmovnice se uvnitř skleníku zapálit měla. Stejně tady dýcháme moc čistého vzduchu a děti by si nějaký ten smog zasloužily, protože za chvíli se většinou vracejí do měst, tak ať to pro ně není takový šok, stejně jako pro proslulého Ropáka.
Protože tábor dál zkrápí déšť, všude je mokro, tak po skončení nástupu bude probíhat v kinosále promítání pohádky pro nejmenší a ve skleníku krátká diskotéka pro starší a pokročilé.
A pak umýt a spát. A už jenom čtyři táborové dny. Letí to jako USS Discovery na sporový pohon. Prostě neuvěřitelně.
Brtník. Je ráno a celý tábor spí. Až kolem deváté vylézají ze svých brlohů první medvídci. A tak postupně se probouzí celý tábor. Ale ještě se vraťme ke včerejším nočním bojovkám. Nejdříve šli malí svoji malou, jak jinak, bojovku a svoji odvahu museli ztvrdit svým podpisem na listinu, jež byla umístěna na hřbitovních schodech. Všechny malé děti prokázaly odvahu a ihned po absolvování bojovky byly uloženy do postelí.
Pak přišli na řadu velcí. Všichni jsme vyrazili do lesa a cestou se odpojovali vedoucí, kteří si potom připravili svá strašicí stanoviště. Ještě nutno dodat, že děti se ozdobily svítícími náramky, aby bylo zřejmé, kdo chce strašit a kdo ne. Červené nestrašit, ostatní strašit. Nestrašit chtělo jen pár dětí, ostatní chtěly být strašeny. A tak se nočním lesem ozývaly výkřiky a smích strašených dětí, až z toho srnky na louce začaly štěkat. Bojovka skončila ve dvě hodiny ráno a děcka hned zalezla do chatek a těšila se na nebudíček.
Ještě jsme zapomněli na nastínění meteorologické situace. Stručně: jasno a hic.
Takže odpoledne jsme proflákali a hurá na odpolední program. Ale co chcete v takovém horku dělat? Bazén, bazén a zase bazén. Později si ještě někteří v stínu na starém hřišti zahráli vybíjenou a už tady byla večeře.
Večer nástup a zase ta zpropadená kostka. A zelený dým a bubny, prostě Jumanji. Na kostce pětka a zpráva zněla:
JUMANJI PRAVÍ: „I VEDOUCÍ MUSÍ BÝT HRAVÍ“.
NAPLŇTE VODOU JIM LAVOR, AŤ TAKY POBAVÍ TÁBOR.
NOHAMA JEN AŤ HO ZVEDAJÍ, ČUMTE JAK PŘI TOM SE ZCÁKAJÍ.
ONI SE NEBUDOU ZLOBIT, KDYŽ BUDETE JE CHTÍT NAPAODBIT.
Co to znamená? Radim někde vyštrachal nějaké video o tom, jak na zemi do kruhu leží čtyři až pět lidí na zádech, nohy mají zvednuty nahoru a drží jimi lavor naplněný vodou. Na nohách mají ponožky a koordinátor určuje jakou si kdo sundá. Samozřejmě se nakonec vodou z toho lavoru slijou. A tak to bylo i v našem případě. A jako přídavek si to daly i děti ze sedmého oddílu.
Tak jsme se zasmáli a hurá do práce. Byl vyhlášen celotáborový úklid tábora a tak děti nafasovaly pytle a už to svištělo.
A pak táborák a opékání špekáčků a zpívání. Na ty se děti těší, protože večeře byla sladká, ale výborná. Šulánky s mákem, cukrem a tvarohem.
Zítra by se mělo ochladit a asi bude i pršet, tak budeme muset vymyslet něco uvnitř. Ale my si poradíme.
Ráno bylo zamračené. Teplota, tlak a rosný bod odpovídají konci července a vše je v naprostém pořádku.
Dopoledne se oddíly opět vrhly do hraní a tak hrály vybíjenou, hru na čísla, koupaly se a dělaly spoustu různých jiných činností.
Po obědě na děti čekalo nečekané překvapení. Protože jsme za půlkou tábora a zjistili jsme, jako již tradičně, že zase vše naplánované asi nestihneme, tak začínáme improvizovat. Tak k tomu překvapení, odpoledne se hráli Celníci a pašeráci. Děti tuto informaci přijaly s velkým nadšením, vedoucí nadšeni nebyli, a to jako fakt! Ale kostky byly vrženy. Rychle proběhly přípravy a mohlo se začít. Děti byly rozděleny do šesti skupin (států) a po tábořišti si vytvořily svá území, kam nesmí vkročit žádný celník. Jenom děti z jiných skupin. A pak to začalo. Radim vytroubil začátek a začalo pašování měn mezi státy. Vedoucí se snažili pochytat co nejvíce pašeráků a děti se zase snažily bdělým celníkům vyhýbat. Hrálo se více než hodinu a na konci už byli všichni pěkně utahaní, tedy hlavně celníci, kteří v závěru už jen postávali a tupě zírali, jak jim pašeráci pod nosem pašují. Zvuk Radimovi trubky všichni přijali s úlevou. Poté proběhlo přepočítávání měn.
Kdo chtěl, tak se vrhnul do bazénu a to včetně některých vedoucích a pak rychle na večeři.
Večer klasicky večerní nástup, kde se děti dozvěděly to co tušily, že se po setmění budou konat Jumanji noční bojovky, jak pravila včerejší kostka ...Pohltí Tě temný les... Nejdřív půjdou mladší děti a po skončení bojovky pro menší, bude následovat bojovka pro starší. Děti budou mít svítící náramky různých barev, které značí, zda chtějí být děti strašeny, či ne. Nic se o své děti bát nemusíte, protože děti budou celou dobu pod dohledem vedoucích, kteří je budou skrytě hlídat.
Po skončení bojovky děti uložíme do postelí a zítra, zítra je BRTNÍK!!! To znamená, že každý vstane kdy chce, dojde si na snídani a pak si může tiše hrát pod dohledem vylosovaného vedoucího.
Tento zápis píšeme ještě před noční bojovkou, protože zpět do tábora se dostaneme bůh ví kdy. Je tedy možné, že zde ještě doplníme informace z obou bojovek. A nebo je napíšeme do zítřejšího zápisu, ať je to jednodušší a nemusíte se vracet zpět do tohoto zápisu.
Jo, a ještě jedno info, ale nikomu to neříkejte. Dneska nabyla Jumanji kostka. :)
Tradice je tradice a tak nemůžeme začít jinak než naším meteorologickým okénkem. Ráno nás přivítala jasná obloha, velmi příjemná teplota vzduchu i vody a větřík jen tak lehce lechtal na tvářích.
Po snídani se oddíly rozprchly k dopolednímu hraní. Jedni vyrazili na Skočický hrad, jiní se pustili do malování triček a další do sportovních aktivit. Dopoledne utíkalo, ba přímo běželo a byl tady oběd. Ještě před obědem se někteří vykoupali v bazénu, jehož křišťálovou vodu by nám mohlo závidět kde jaké koupaliště.
A bylo odpoledne, tedy poodpoledněklidový čas. Táborem se rozezněly zlověstné Jumanji bubny. Málem jsme na ně zapomněly, ale ony na nás ne. Ach jo. Cože to byl včera na nástupu za vzkaz? Jo Jumanji si žádá nové diamanty azurové, nepůjde to vůbec hladce popros o ně moře vládce... Takže nějaké to čvachtání ve vodě a tak. Pro děti byly připraveny různé úkoly, které musela splnit celá tlupa a za to dostala perly, které na večerním nástupu vymění za diamant. A jaké že se to dnes plnily úkoly?
Na louce bylo připraveno minové pole, které děti musely projít. Když stouply na plochu, která byla zaminovaná, tak je strážci postříkali vodními pistolemi a musely se vrátit na konec řady. A tak postupně, až se podařilo najít cestu a všichni jí postupně prošli.
V amfiteátru děti plnily pomocí stříkaček válce, ve kterých byl ping-pongový míček a děti ho musely pomocí vody z válců vytlačit. Aby to neměly tak jednoduché, tak mohly používat jen jednu ruku, takže nabírání vody z lavoru do stříkaček byla celkem prča. :)
Aby se děti trochu zavlažily, tak u další disciplíny měly za úkol vypít hrnek vody.
U skleníku se nacházely další disciplíny. Jedna z nich spočívala v tom, že každé dítě dostalo kelímek, ten si dalo na hlavu a první v řadě v něm měl vodu a musel ji přelít dalšímu do kelímku a poslední v řadě opět vylil vodu do válce. Až byl válec plný, byl cíl splněn. Netřeba dodávat, že děti nám poněkud zvlhly, protože trefit se kelímkem posazeným na hlavě do jiného kelímku, to není jen tak. :)
Další úkol čekal u vířivky. děti musely přemístit dostatek pěny, aby naplnily vaničku a přikryly pěnou kužel, který se v ní nacházel. Celkem oddechovka.
A pak tady byla záchrana světových oceánů. Děti měly za úkol z bazénu vyházet všechen plastový odpad, který tvořily míčky, pěnové válce a plováky. První, druhý a třetí oddíl mohli k úklidu používat ruce, ostatní ne. A to byla prča. Děti používaly hlavně nohy a tak po skončení hry, se v bazénu nacházelo podstatně míň vody, než na začátku. Tu vodu z bazénu prostě vykopaly a vystrkaly hlavou. Co nevykopaly a nevystrkaly, to vypily. :)
Poslední byla kýblová štafeta. Děti sedíce na židlích za sebou a se zavázanýma očima, přelévaly kýbl vody nad hlavou do dalšího kýble, který drželo dítě sedící za ním. To bylo legrace. Hlavně pro přihlížející. Děti byly zlité jak zákon káže, což je vidět v naší fotogalerii.
Na večerním nástupu byla, mimo jiné, oceněna a odměněna Ninuška Krupicová za táborovou soudržnost. A opět Jumanji bubny, opět zelená mlha, opět kostka a opět číslo šest. To je ale nuda. Zpráva byla ovšem velmi tajemná:
Spinkej spinkej v hrobečku,
krev ti stříká z mozečku.
Zombíci tě žvýkají,
s mrtvolkou tvou smýkají.
Pohltí Tě temný les
Nemusí to však být dnes
spinkej, spinkej teď už víš,
že se možná nevzbudíš...
??? Vo co go? Některé děti na sebe vystrašeně pohlédly. Upíři a zombie? A tady? Proč? Za co? My jsme přece hodní. Uvidíme, co zítřek přinese, či koho přinese.
Po nástupu se hrál fotbal, byly tanečky s Radimem a Eliškou.
Dnes na druhou večeři jsme podávali, mimo jiné, chléb mazaný Jihočeským máslem Madeta. Některé děti s úžasem zjistily, jaká je to pochoutka. Doporučujeme proto rodičům, aby tuto tradiční českou specialitu zařadili do domácího jídelníčku.
Dnes žádná diskotéka, žádné ponocování, protože nevíme, co nám přinese zítřek.
Okluzní fronta opustila naši republiku, proudění je jihozápadní a postupně se k nám nasouvá výběžek vyššího tlaku. Počasí podle toho také ráno vypadalo. Bylo krásné azuro, teplota velmi příjemná a lehký vánek jemně čechral listy stromů listnatých a jehličky stromů jehličnatých.
Už budíček a odchod na snídani byl něčím nezvyklý. Vedoucí neodpovídali na pozdravy dětí. Když se děti dotazovaly svých vedoucích, proč se s nimi nebaví, nedostávalo se jim odpovědí. V tu chvíli těm důvtipnějším došlo to, co byla včera vyřčeno (...ZA TO STIHNE TĚ TREST, KTERÝ VEDOUCÍ BUDOU NÉST...). Vedoucí ztratili nejen hlas, ale dokonce nemohli ani psát. Tragédie! Nebo ne? Na tom se děti nemohly shodnout. Jedni byli rádi, zvláště ti starší, jedni byli neradi, zvláště ti mladší. Některé děti měly na svém čele napsáno písmeno X. Proč? A ještě ke všemu Amálka Sokolová nalezla ve své chatce tuto zprávu:
Protože vedoucí si hráli na vládce celé hry, urazili tím opravdové JUMANJI bohy.
JUMANJI moc dobře ví, že vám vedoucí v předchozí výzvě pomáhali, porušili tím pravidla hry. Proto povolali mne, šamana JELIMÁÁÁÁÁÁÁNA.
A já jsem uvalil kletbu mlčení na všechny vedoucí. Odebral jsem jim hlas a schopnost psát. Pro Tvé výjimečné schopnosti jsem vybral právě Tebe Amálko, abys kletbu zrušila. Nyní můžeš využít své organizační schopnosti, proto svolej celý tábor.
Vybral jsem Ti pobočníky, které poznáš podle toho znamení „X“ na čele. S pobočníky z jednotlivých oddílů musíte nahradit vedoucí.
Získejte heslo, které vám pomůže získat další indicie pro zrušení mé kletby mlčení. Heslo sestavíš ze sedmi písmen. Každý oddíl musí dešifrovat rébus, získat písmeno a pak sestavte heslo. Rébusy budou v 9:00 hodin padat z nebe. Další mou zprávu dostanete v 10:00 u kuchařek, pokud řeknete správné heslo. Musíte přijít přesně, jinak se moje další zpráva změní v popel.
Pouze společně můžete mou kletbu mlčení zrušit
JELIMÁÁÁÁÁÁÁN
Amálka tedy svolala před skleník celý tábor. V 9 hodin se na tábořiště snesl dron, jenž měl v podvěsu připevněnou další zprávu. Amálka zručně odstřihla špagátek, jímž byla zprávu k dron připevněna a začala číst:
Vaším úkolem je najít části mapy podle indicií, které jsou popsány níže. Složte mapu, která vás ke mně dovede. Pokud chcete svým vedoucím vrátit hlas, musíte získat diamanty a za ně vám prodám kouzelný lektvar, který zruší kletbu MLČENÍ.
1. Oddíl – hledejte tam, kde bolestí a nemocí zbavit se dá a pomoc vždy najdeš
2. Oddíl – hledejte tam, kde svá bříška nasytíte
3. Oddíl - hledejte tam, kde lesní divadlo se může hrát
4. Oddíl – hledejte tam, kde tělo je již bez duše
5. Oddíl – hledejte tam, kde těla se potí pro vítězství a radost
6. Oddíl – hledejte tam, kde plamen a žár zářil do noci
7. Oddíl – hledejte na dně mořském
Oddíly se rozprchly po táboře a jedni hledali u zdravotníka Vaška, druzí v jídelně, třetí v amfiteátru, čtvrtí na hřbitově, pátí na hřišti, šestí u ohniště a sedmí u bazénu. Po chvíli se všichni seběhli k Amálce a v rukou třímali různé rébusy, jako křížovky, puzzle, bludiště a podobně. Děti se daly do luštění a za chvíli bylo heslo na světě. Heslo znělo BRAMBOR. Teď už jenom počkat na desátou hodinu a s heslem vyrazit do kuchyně pro další indicii. Ale je to heslo opravdu správné? V mnohých hlodal zub nejistotu a zároveň i strachu.
Desátá hodina odbila a Amálka se zástupci oddílů se vydali do kuchyně. Během chvíle se vysmátí vrátili s další indicií. V obálce byla rozstříhaná mapa, která určovala, kam mají děti vyrazit za Jelimáááááááááánem. Složení mapy bylo otázkou chvilky a Amálka zavelela. Všichni, včetně vedoucích vyrazili za Amálkou nad tábor do zeleného tunelu. Jakmile první oddíl, který nebyl první, ale sedmý, uviděl podezřelé obydlí, tak zastavil. Postupně se všechny oddíly vystřídaly u Jelimánových. Zástupci oddílů vždy museli ze sklenic plné všelijakého hnusu vylovit diamant, který poté předali Jelimánům a ti nabídli vedoucím kouzelný lektvar ze zeleného žabího slizu, kteří jej museli pozřít. Tedy pokud chtěli ještě mluvit a psát. A všichni chtěli. Do tábora už se vraceli vysmátí vedoucí a méně vysmáté děti.
Odpoledne probíhal oddílový program. Najednou se táborem opět rozezněly Jumanji bubny a ze zelené mlhy se vynořila Jumanji truhlička se zprávou:
CHCEŠLI POŽÍT DNEŠNÍ STRAVU, ZAPOJ TAKY TROCHU HLAVU.
LŽÍCE, NOŽE, VIDLIČKY, NAROSTLI JIM NOŽIČKY.
Co to znamenalo? K dnešní večeři byly šunka fleky a protože děti nedostaly příbory, tak je musely jíst rukama. :) To bylo radosti. Nejprve se někteří snažili jíst pomocí párátek, ale po chvíli to vzdali a použili příbor králů. A jak všem chutnalo! Díky této hře jsme se stali lehce udržitelní, protože jsme ušetřili energii, vodu a saponát na umývání příborů, a přispěli jsme k evropskému boji za záchranu klimatu. Tedy snad.
Večerní nástup jel v zaběhnutých kolejích až do doby, než se opět ozvaly bubny, zelený dým a kostka s číslem 6. Z truhly byl vybrán pergamen s číslem 6 na kterém stálo:
Další level za námi
a už se valí tsunami.
Byla by to velká škoda
kdyby tě dnes spláchla voda.
Jumanji si žádá nové
diamanty azurové,
nepůjde to vůbec hladce
popros o ně moře vládce.
Logicky, asi něco s vodou, že? Tak se necháme zítra překvapit.
A následuje klasika, fotbálek a diskotéka. Diskotéka nejprve pro malé děti po 21.30 pro větší.
No, tak psaní dnes bylo opravdu hodně a asi to stačí. Blíží se půlnoc a je třeba odložit těla do postelí a připravit se na zítřejší den. Pokud jste to dočetli až sem, tak máte obdiv. Pokud ne, tak to chápeme, ale tuto poslední větu si stejně nepřečtete, tak je to vlastně věta úplně zbytečná. :)
Meteorologické modely na dnešní ráno a dopoledne předpovídaly dešťové přeháňky. A předpověď se opravdu stala skutečností.
Po snídani a úklidu pokojů a chatek se děti přemístily do kinosálu, kde jim byla promítnuta další verze filmového Jumanji. Projekce skončila těsně před obědem a tak děti z kinosálu zamířily rovnou do jídelny na výborné buchtičky se šodó.
Po odpoledním klidu Radim vytroubil nástup k plnění 1. úkolu Jumanji, který odkazoval na zprávu z předchozího dne, který určila hrací kostka Jumanji (...Diamanty blyštivé pomohou vám do cíle. Jumanji jich sedm žádá, jinak ukáže ti záda...). Rozkaz zněl jasně! Získat diamanty. V táboře a jeho blízkém okolí se nacházela zvířátka a několik osob, které po dětech něco chtěli, aby jim poté mohli něco dát:
Oslík by dal dětem dukáty, za které si mohli koupit diamanty, ale aby jim vydal diamanty, tak po nich chtěl zeleninu (protože má hlad).
Zelinář by dal dětem zeleninu, ale potřeboval humus (právě na tu zeleninu, aby mu dobře rostla).
Žížala by ráda dala dětem humus, ale chtěla med (protože má průjem a potřebuje ho něčím zahustit).
Teta Kasandra by ráda dala med, ale aby získala med, tak potřebovala včely.
Včelař by dal včely, ale chce obvaz (protože je popíchaný od včel).
Zdravotník by dal obvaz, ale potřebuje ovoce (aby ho mohl dát dětem, aby byly zdravé).
Ježek by strašně rád dal ovoce, ale chce za to výstražnou vestu (aby ho bylo dobře vidět na silnici, až ji bude přecházet).
Cestář by dal výstražnou vestu, ale má strašnou chuť na kokosové mléko (protože má žízeň a zároveň potřebuje energii).
Opice by dala dětem kokosové mléko, ale výměnou za paví vejce (protože se jí líbí).
Nu a páv vydá svoje vejce, ale děti mu musí předvést nějaký taneček, zazpívat písničku, či zarecitovat básničku.
A zde je začátek řetězce událostí vedoucí k získání diamantu. Ale děti to neví a tak postupně obcházejí všechna zvířátka a dotyčné osoby, dokud nepřišli na to, jak na to. :) 1. až 3. oddíl chodily v doprovodu svého vedoucího, ostatní tlupy chodily bez doprovodu a taky na to musely přijít sami. Ale dobrá věc se podařila a všechny tlupy vlastní diamant získaly. Jsme tedy o krok blíž naši záchraně.
Večerní nástup byl opět přerušen Jumanji bubny a z mlhy se vyřítila kostka, na které se opět ukázala strana s pěti tečkami. Z Jumanji truhly byl vyjmut úkol s číslem 5:
KAŽDÝ, KDO JSI ZHŘEŠIL TADY,
NA OSTATNÍCH HLEDAL VADY,
PRAVIDLA JSI OBCHÁZEL
A KLACKY POD NOHY NAHÁZEL.
ZA TO STIHNE TĚ TREST,
KTERÝ VEDOUCÍ BUDOU NÉST.
NEUNIKNEŠ POMSTĚ BOHŮ,
VYVARUJ SE TEMNÝCH ROHŮ.
HESLO JUMANJI ZVOLEJTE A HRU SPOLEČNĚ ZDOLEJTE.
Co to znamená? Co si pro nás Jumanji připravilo? To se dozvíme zítra ráno.
Po nástupu proběhl fotbálek na hřišti, pro menší v táboře, kdo chtěl, tak si mohl zahrát přehazovanou a kreativní děti si mohly vytvořit náramky.
Ve 22 hodin jsou všechny děti v postelích, malí už usínají, starší se ještě trousí z koupelen, ale tábor již zahalila tma a dětské hlasy a smích vystřídalo ticho a klid.
Dnešní ráno téměř kopírovalo to včerejší, takže hic byl o něco menší. Po snídani byl oddílový program.
a 2. oddíl vyrazil do lesa, trochu si pohrát s mravenci.
3. oddíl odjel na výlet do Vodňan do Rybářského muzea a Stezku čápa Vodňana. Děti si výlet hodně užily a do tábora se vrátily až na oběd.
4. oddíl se vydal pěšky do Obilnářského muzea zde ve Skočicích, ale se zlou se potázal. Muzeum je trvale uzavřeno a nevědomo kdy se situace změní. Pokračoval tedy k místnímu rybníku a zpět se vrátil oklikou přes Skočickou vyhlídku.
5., 6. a 7 oddíl zůstaly v táboře a společně si zahrály několik her.
Děti se strašně těšily na oběd, neb byl nefalšovaný mekáč. Hamburger, hranolky a Coca Cola v plechu. Děti měly boule až za ušima a v jídelně panoval nezvyklý klid, jak všichni přežvykovali hambáč velikosti fotbalového míče. :)
Odpoledne opět začalo oddílovým programem. Sluníčko už řádně pražilo a tak se u bazénu vytvořila fronta koupáníchtivých dítek. V bazénu probíhaly balónkové bitvy a před skleníkem Michal sedmému oddílu připravil kulinářsko-zábavní specialitu Hrnečku vař. Do nafukovací výřivky nalil celou lahev pěny do koupele a ta se pak valila celým táborem. Tak vymydlené děti jste ještě neměly. :)
Nástup proběhl dle tradičních regulí, ale v samém závěru se ozvaly Jumanji bubny. Vyvalil se zelený dým a po chvíli z něj vyskočila hrací kostka, na které padlo číslo 5. Z tajemné skříňky Jumanji jsme vybrali zprávu s číslem 5 ve které stálo:
MUSÍTE SE HODNĚ SNAŽIT - SMĚŇOVAT ANEBO DRAŽIT
DIAMANTY BLYŠTIVÉ POMOHOU VÁM DO CÍLE.
JUMANJI JICH SEDM ŽÁDÁ, JINAK UKÁŽE TI ZÁDA.
JEŽEK, PÁV ČI OPIČÁK
NEPRODÁ VÁM JENOM TAK…
NÁPOVĚDA ČEKÁ U KÁMOŠE SHREKA
Co to vlastně znamená, co chce nám Jumanji říci? To nevíme a netušíme. Snad zítřek přinese odpověď.
Večer byly první Italské tanečky s Radimem a pokračovala Eliška se svou sestavou tanečních kreací, vše za hojné účasti dětí i vedoucích. Paralelně se hrál fotbal na hřišti. Nyní se už menší děti chystají do postýlek a starší na diskotéku.
Už od rána jsme se těšili, že bude opět hic. A taky, že byl. Ještě včera večer zde probíhaly velké manévry v kuchyni, aby děti z nejstarších oddílů dnes měly jídlo na celodenní koupáni do Vodňan.
Už po desáté hodině vyrazila první várka dětí na koupaliště ve Vodňanech. Až na místě se dozvěděly, že se otevírá ve 12 hodin. Vzaly tak útokem kiosek a Vodňany si dnes můžou připsat mimořádné tržby.
První až čtvrtý oddíl se dopoledne věnoval výrobě oddílových vlajek, vymýšlení názvu tlupy a pokřiku. Dopoledne uteklo jako voda a děti už se těšíly na odpolední koupačku v táborovém bazénu.
Přesně ve 14 hodin místního času, tedy po skončení odpoledního klidu, už děti stály nastoupeny u bazénu a hlasitě se dožadovaly vstupu do bazénu. Jakmile se objevil první vedoucí, tak se na něj sesypaly s žádostí o vstup do bazénu. Máme velké štěstí, že vedoucí nevyžadovali vstupenky a vysvědčení plavce. Děti se v bazénu čvachtaly celé odpoledne, div že nám málem nerozmočily.
Na véču byla svíčková a tu nikdo neodmítnul, ba naopak.
V 19 hodin opět začaly mlátit zvony na kostele a to se nám trošičku kříží s Radimovou trubkou, která svolává nástup. Necháváme zvony odeznít a pak Radim troubí. Nástup proběhl v tradičním duchu a světe div se, dnes opět žádné prase za úklid.
Večer po setmění nás čeká slavnostní Jumanji přísaha a tak děti ještě ladí vlajky a pokříky.
Téměř celou noc pršelo, ale ráno již bylo milostivé a vypadá to, že déšť si vezme na nějakou dobu volno. Tolik naše úvodní meteorologická okénko.
Po snídani se oddíly rozprchly po tábořišti, na hřiště a do okolí areálu a věnovaly se hraní a dovádění. Až najednou... Děti z 1. a 2. oddílu, které si hrály u hřiště, vtrhly do tábořiště a v rukou třímaly poklad! Truhličku s nápisem Jumanji, ze které se ozývalo strašidelné bubnování. Před skleník se seběhly všechny oddíly a překvapeně civěly na truhličku. Co je uvnitř? Samotný nápis na truhličce všem dal najevo, že se to bude týkat celotáborové hry. A taky, že jo! Šárka se odvážně chopila truhličky a opatrně ji otevřela. Z jejích útrob vylovila pergamen, který obsahoval tajemný text:
Byl letní čas a hřál i stín, když dotýkal se kopretin, k nimž slétali se broučci, mušky, motýli, včelky, vřetenušky. Na kraji louky zámek stál, však nebydlel v něm žádný král, ba ani rytíř, ani kníže, měli tam sály, chatky, spíže táborníci ze Skočic. Zatím nebáli se nic... A do lesa i na louku - každý den velcí, malí za zábavou se rozbíhali. V tom do bzukotu much a včel, dunivý hlas bubnu zněl. Když bubny bijí na poplach, snad každého jímá strach.
Teď vás milí táborníci JUMANJI má ve své moci. Kdo se touží vrátit zpět, musí přemoct džungle svět.
Zřiďte sobě věrné tlupy, pak hledejte k indiciím stopy. Jen ty přivedou vás zpět, kde nachází se lidský svět.
Zeptejte se vedoucího v oddíle, ten dovede vás třeba do cíle.
Jsme v ztraceni ve světě Jumanji! Dokážeme se vrátit zpět?
Odpoledne měla hra dalšího pokračování, kdy každý oddíl našel při svých hrách část indicie, která po složení dohromady dává pravidla hry:
Vítejte v Jumanji, dobrodruzi věrní, v místě kde sny a přání, ve skutečnosti se mění.
Kde hra není jenom hra, je to zážitek všech dětí, každý den tajemná kostka, nová dobrodružství věstí.
Když bubny bijí na poplach, je v pořádku míti strach, z pokladnice vyjmi list a hlasitě počni číst.
Zatni zuby, zatni pěsti, v džungli najdeš svoje štěstí. Zřiďte sobě věrné tlupy, věrnost ztvrďte stiskem ruky.
Společná cesta přivede vás k cíli, musíte jen spojit síly.
Čeká vás tu nový svět, bez vzájemné spolupráce není cesty zpět.
Hru společně zdolejte, heslo Jumanji zvolejte.
Na večerním nástupu vždy jeden zástupce každého oddílu přečetl obsah své indicie. Poté následovalo bodování chatek a pokojů, které dopadlo překvapivě dobře a nikdo nedostal prase. Divné. Ihned po nástupu byl zapálen táborák, opékaly se špekáčky a k praskotu ohně a připálených špekáčků hrála doprovodná kapela Duo Radim a Crazy. Ve 21 hodin začalo finále UEFA Eura a většinou pánská část se odebrala do kinosálu. I tak u ohně zůstala spousta dětí a všichni si zpívání a opékání užili.
Tábor už je zahalen tmou a všechny děti jsou v postelích a pomalu se chystají snít své Jumanji sny.
A je to tady. Začínáme! Tedy, začátek byl chaotický jako dycky. Bez toho to prostě nejde. Fšude fšichni a fšecko. Nakonec jsme se nějak rozmotali, všechny kufry se našly a byly včas doručeny a ani jedno dítě se nikde neztratilo.
Hned po příjezdu jsme skočili (ve Skočicích to ani jinak nejde) na oběd. Byl krůtí plátek s rýží, který jsme vám nestihli vyfotit. Všechny následující chody již budou zaznamenány v naší fotogalerii v kategorii ŽRÁDÝLKO.
Po obědě se děti ubytovaly, vybalily a postupně se seznámily se zdravotníkem Vencou, který provedl vstupní prohlídku.
Po večeři (kterou již najdete ve fotogalerii) měl být tradiční nástup v 19 hodin. Ale... Snad poprvé, co sem jezdíme, tak lilo. Nástup tak byl ve skleníku, kde bylo tak plno, že by mezi dětmi ani špendlík nepropadl. Děti se dozvěděly co na táboře je a není dovoleno. O táborovém programu se nedozvěděly v podstatě nic. Protože JUMANJI bude jedno velké překvapení i pro nás vedoucí. Ale už teď víme, že to bude velký a silný zážitek.
Jistě jste překvapeni, že náš první příspěvek je v tak brzkém čase. Vzali jsme v potaz připomínky některých rodičů a chceme jim prostě napsat aspoň jednou před půlnocí, aby se taky mohli v klidu vyspat.