A je tady poslední táborové ráno, poslední táborový budíček. Po snídani se děti začaly pomalu balit a uklízet chatky. V 11 hodin vypukla Táborová tombola. Do tomboly přispěli všichni vedoucí nějakou maličkostí, či drobností, která je spojovala s letošním táborem. A tak byly v tombole sluneční brýle, plyšáci, náušnice, trička a podobně. Jména všech dětí byla v osudí a každé, které bylo vylosováno a dostalo nějakou cenu z tomboly, potom vylosovalo dalšího šťastlivce. Tombola skončila těsně před obědem a tak se děti přesunuly do jídelny na poslední táborový oběd, který je již tak nějak tradiční, a to smažený sýr s bramborem a tatarkou.
Po odpoledním klidu vypukla hlavní událost dnešního dne, Táborová pouť. Děti obíhaly jednotlivá stanoviště, na kterých vydělávaly Čvanči a pak je utrácely v táborovém baru, který byl zásoben tak, že i markety typu Kaufland, Albert, Billa, Lídl či Penny by pukaly závistí. Pouť trvala téměř dvě hodiny a pohled na vybílený bar dával tušit, že děti domů s prázdnou nepojedou.
Poslední večerní nástup se nese tradičně na vlně vyhodnocení úklidu. Byl vyhodnocen nejlepší pokoj a nejlepší chatka. A aby byla cena co nejskladnější a dobře se přepravovala, tak vítězové dostali kýble na vodu. :) Další tradiční věc, která se na posledním nástupu probírá, je organizační. Čtou se jména dětí, která cestují autobusy do Prahy.
A nakonec taneček vedoucích. To co je pro Olympiádu uhašení ohně, je pro tábor tento taneček. Tímto tábor oficiálně končí. Už žádné hry, žádné bodování, prostě nic, konec. Ale to ještě nebylo vše. Děti ze sedmého oddílu pod vedením Elišky Sokolové předvedly krásné taneční číslo. A tančil celý tábor! Úžasné, skvělé! Prostě pohoda. Celý tábor byl pohoda a tom to přece má být.
Poslední odstavec táborového deníku vždy věnujeme těm, bez nichž by se tato skvělá akce konat nemohla. Mockrát děkujeme Hance Čvančarové za to, že stále za tábory bojuje a organizuje jejich konání. Mockrát taky děkujeme vedoucí zdejšího střediska Martině Kočové a hospodářce Hance za to, že nám dokázaly vždy vyjít vstříc. Taky hodně děkujeme kolektivu kuchařek za výbornou stravu, která nám fakt chutnala. Paním uklízečkám bychom chtěli poděkovat za to, že bylo v budově, na společných toaletách a ve skleníku vždy čisto. A nakonec panu údržbáři za to, že nám posekal trávu a prováděl drobné opravy na pokojích některých vedoucích.
Na příští rok uvažujeme o táborových tričkách pro všechny děti. Bohužel v takovém množství je to poměrně nákladná záležitost, která by pokrátila náš táborový rozpočet. Moc vás prosíme, rodiče, zvažte, zda byste byli ochotni zaplatit svému dítěti táborové tričko za cca 150 Kč. Vaše názory nám můžete posílat na náš táborový email ldtskocice1@gmail.com.
A je to. Končíme, zavíráme. Bylo nám tady moc hezky. Se všemi se loučíme a příští rok, doufáme, opět NA SHLEDANOU!
Dnes nás opět probudilo krásné ráno. Štědrodenní ráno. Teplota dopoledne postupně stoupala k příjemným, zimním +20 stupňům. Fiktivní sníh jiskřil pod paprsky slunce a děti se těšily na pořádnou koulovačku. Ale prd, žádná koulovačka nebyla. To jsme se jen zasnili při představě opravdového Štědrého dne. Ale realita byla jiná. Dopoledne probíhal oddílový program, například 4. oddíl vyrazil na procházku za vesnici a pak se toulal mezi poli, děti sbíraly bodláky a házely je po sobě. Strašná zábava. :) U rybníka ještě soutěžily o největší počet žabek pomocí placáků hozených do vody. Ostatní byli buď v lese, nebo na táboře.
Odpoledne probíhalo stejně jako dopoledne, tedy oddílový program. 7. oddíl vyrazil na kolech, 4. oddíl si dal stopovačku v lesích nad táborem (ale těch mravenců a klošů), zbylé oddíly byly v táboře a zvláště menší děti si v bazénu zatančily tanečky v bazénu.
A pak přišla večeře. A to bylo překvapení. Jídelna byla, díky 3. oddílu, Vánočně vyzdobena. V rohu stál nastrojený stromeček a po jídelně pobíhal Santa. Ano, bohužel, Santa. Jako, z hlediska odborného a tradičního to byl hnus, ale... Kdo z dětí viděl Ježíška nadělovat dárky? Koho Ježíšek pochválil, pohladil po vláskách a nechal se s ním vyfotit? Nikdo, že? Takže co nám zbylo. Prostě sprosté, komerční Vánoce! Dětem to ale nevadilo. Santa rozdával dárky za vylízané talíře, takže i ti největší frfňové se snažili a Štědrovečerní večeři snědli. A cože bylo na večeři? Šéfkuchařky připravily, nejen dětem, toto menu: Kaviár s velryby s chlupatým salátem v bešamelové omáčce z vorvaně. Prostě něco úžasného. I sám Crazy si zašel pro přídavek!
A po večerním nástupu vypukl Silvestr. Začala diskotéka a Silvestrovský fotbálek. Ve 21.45, s laskavým svolením pana starosty, byl vystřelen "půlnoční" ohňostroj. A diskotéka pokračuje a děti tančí a tančí. Je to poslední diskotéka letošního tábora a tak bude o něco delší, než bylo během tábora obvyklé. Ať si to užijí! Spáči jsou už ale v postelích. A i mladší už na parketu nepaří a za tichého chrapošení sní své dnešní sny. Nebo zítřejší?
Počasí bylo dnes ráno jako malované. Polojasno až oblačno, teplota ideální. Dnes dopoledne probíhal oddílový program. 2. a 4. oddíl se vydaly ztéct místní vrch Skočický hrad, který také, kolem 10.15, dobyly. Ostatní oddíly měly program v táboře, či v jeho blízkém okolí.
Po odpoledním klidu byli na programu hasiči a děti se už nemohly dočkat. Jako tradičně se děti těšily na skluzavku. Během odpoledního klidu vedoucí skluzavku postavili a teoreticky vyzkoušeli pomocí fotbalového míče. Bylo to poprvé, co byla skluzavka konstruována do zatáčky, lépe řečeno, byla lomená. Všichni jsme byli zvědaví, zdali jezdci dokážou udržet směr a ze skluzavky nevypadnou. Hasiči z Požární stanice Vodňany dorazili ve 14.30 a hned se pustili do akce. Hadice byla natažena, čerpadlo spuštěno a voda začala stříkat na naši skluzavku. A děti se na ni začaly vrhat jeden po druhém. Nejdříve mladší, kteří otestovali konstrukci skluzavky. A test dopadl na výbornou. Zatáčka byla dobře klopená a děti úspěšně absolvovaly celou její délku. A byly nadšené. Po chvíli je vystřídaly děti starší a nakonec po skluzavce svištěly děti nejstarší. To už skluzavka dostávala pořádně zabrat, ale odolala. Děti jezdily až do úplného vyčerpání nádrže požárního auta a kdyby mohly, tak by jezdily až do roztrhání těla. :) Tímto bychom chtěli Vodňanským hasičům poděkovat, protože děti byly opravdu nadšené.
Po večerním nástupu následovalo oblíbené Bingo o 50 Čvanč. Během hry se ozývaly nadšené i zklamané výkřiky, to podle toho, zdali bylo políčko trefeno, či nikoliv. Nakonec se šťastným výhercem stal Kuba Velička. Protože nám začal podzim, lépe řečeno, již je podzim v pokročilé fázi, vyrazil za dětma čert, anděl a Mikuláš. Zvláště nejmladší děti si Mikuláše užily. Starší už si pak z něho dělaly srandu, ale Mikuláš to nesl statečně a nervy udržel na uzdě. :) Večer se nachýlil k večerce a děti už jsou ve svých pokojích a chatkách. Zítra nás čekají poslední svátky a už teď se na ně všichni těšíme.
Na dnešní den se všechny děti hrozně těšily. Proč? Celníci a pašeráci. Už od prvního dne se děti ptají, kdy se budou hrát Celníci a pašeráci. Takže dneska. Děti jsou neskutečně natěšené, vedoucí neskutečně otrávení. :) Budeme běhat, hodně a dlouho běhat. Ale co bychom pro děti neudělali, že? Takže, v 9 hodin je vytrouben nástup, děti rozděleny do šesti států. Pak si jednotlivé státy vymezily svá území a mohlo se začít. A děti běhaly a pašovaly měny a vedoucí chytali a chytali. Tato hra nám zabrala celé dopoledne. Všichni vedoucí byli rádi, že je konec a že tak nějak ve zdraví přežili. Hlavně, že už je to za námi. :)
Odpoledne se všichni začali připravovat na večerní Halloween. Nejdříve se šlo na hřbitov, děti si vybraly neupravovaný hrob, který očistily a daly na něj kytičky. Potom si v táboře začaly připravovat masky na večer. Malovaly si obličeje, tvořily masky z papíru a chystaly oděv.
A po večerním nástupu vše nastalo. Rej masek, táborák a opékání. A na konci noční bojovky. Malé děti malou bojovku lesíkem a kolem hřbitova a starší od kapličky Sv. Václava pod Skočickým hradem do tábora. Kdo chtěl, ten byl strašen, kde ne, tak ten ne. A myslím, že si to užili úplně všichni, ale asi nejvíc vedoucí Terka, která šla bojovku jako poslední a výkřiky dávaly tušit, že si to opravdu užívá. :) Po návratu do tábora jsme zkontrolovali všechny chatky a pokoje a ujistili se, že děti již klidně spí. Tak jo, je 2:19 a my jdeme taky.
Dnes budíček v 7.30, tedy normálně. Sluníčko svítí a i předpověď vypadá dobře. Dopoledne je na programu pokračování Olympijských her Skočyo 2020. Všichni jsme se shromáždili a začaly soutěže v rámci Štafetového závodu. Státy mezi sebou soupeřily ve dvanácti disciplínách. Například běh s florbalkou, provlékání provázku, podávání balónu, skruže a hospoda a podobných nesmyslech. Všechny týmy byly posíleny o praktikanty, kteří si jednotlivé disciplína náramně užívali. Konečným vítězem tohoto závodu se stalo Záblatské království, které vedl Marťas (shodou okolností bytem ze Záblatí. :) ). Tento závod nám zabral celé dopoledne, protože v jeho průběhu byly přestávky na občerstvení a pitný režim.
Po odpoledním klidu jsme se na hřiště vrátili.
Tentokrát mezi sebou jednotlivé země soutěžili v Zorbing fotbalu. Proti sobě vždy soutěžily dva týmy, stejně jako ve fotbale, a pomocí míčů měly za úkol přetlačit zorbingovou kouli na soupeřovo území. Zápasy to byly napínavé a někdy se rozhodovalo opravdu v posledních vteřinách. Vítězem této týmové hry se stali hráči Albánie, kteří ve finále porazili Nigérii.
Další soutěží, která se na hřišti odehrála bylo finále Hadrballu. I tentokrát se proti sobě postavili hráči Nigérie a Albánie, ale v této soutěži byl výsledek opačný, tedy zvítězila Nigérie.
Po večerním nástupu přišla na řadu královská atletická disciplína, štafena 10x kolem tábora. Po startu se táborem rozhostila vřava, kdy jednotlivé týmy povzbuzovaly své běžce tak mocně, že křik musel být slyšet i v Temelíně, tedy zhruba v okruhu 30 km od tábora. Leckterý fotbalový stadión letošního Eura by mohl závidět. Nakonec se z vítězství radovali běžci z královského Záblatí před Belgií a Albánií.
Následoval rychlý přepočet celkově získaných bodů a právě díky štafetovému běhu se celkovým vítězem Olympijských her stali borci z Albánie ve složení K. Šůla, H. Velička, N. Bretfeldová, T. Bláha, A. Červová, M. Nykodymová, L. Martínková, L. Střihavková, V. Martínek a M. Procházková. Na pěkném druhém místě se umístilo Záblatské království a třetí skončila Itálie, která měla ve svých řadách, jako jediná země, sportovce s italským pasem.
Po předání cen následovalo slavnostní ukončení Olympijských her Skočio 2020. Japonští pracovníci sundali olympijskou vlajku, kterou poté předali budoucímu pořadateli pařížské starostce Anne de Majdal. Nakonec japonští dělníci uhasili olympijský oheň a to tím nejekologičtějším, přírodním způsobem. Prostě ten oheň počůrali (samozřejmě jako, že).
Děti jsou už unavené a velmi krátké diskotéce ulehly do postelí a už chrní. My je budeme následovat co nevidět.
Brtník. Jak tuto hru všichni milují. :) Pro ty co neví. Brtník je dopoledne, kdy se vstává až se chce. Každý se jde nasnídat kdy chce a všichni mají volné dopoledne. První vedoucí, který vstane dohlíží na to, aby děti netropily hlouposti. Prostě takový vegáč. :)
Po obědě už ve skleníku probíhali horečné přípravy na dnešní odpoledne, kdy byly na programy Olympijské hry Skočyo 2020. Malovaly se dresy rozhodčích, dělala se olympijská vlajka, připravovala se pochodeň a olympijský oheň, vysvětlovaly se pravidla soutěží a upřesňoval se program. Byl to fičák, ale stihlo se to. Ve 14 hodin Radim zatroubil na trubku a začal slavnostní nástup. Na pochod po oválu stadionu se daly státy (namíchané ze všech oddílů). Olympijských her se účastní Nigérie, Belgie, Itálie, Jamajka, Švýcarsko, Záblatské království, Albánie a Indie. Olympijskou pochodeň na stadion přinesla Majda Niké a poté ji předala prvnímu státu, který ji pak předal dalšímu až nakonec skončila na naší slavné sportovní legendy Móni Fibingerové. Ta si střihla slavnostní kolečko s pochodní za doprovodu písničky Hanky Zagorové "Spěchám". Nakonec pochodní zapálila Olympijský oheň a byli jsme rádi, že jenom ten, protože poté co oběhla slavnostní kolečko vypadala, jako by uběhla maraton a byla na zhroucení.
Hry byly slavnostně zahájeny. Prvními disciplínami byl roztřel v Hadrballu, Kuličky na důlek (pro mnohé děti jejich vůbec první hra v kuličky) a Prostě-radla ball. V kuličkách zvítězilo Švýcarsko, které zastoupil Štěpán Novák a Itálie, kterou reprezentovala Julča Tallová. Do finále Hadrballu postoupila Nigérie a Albánie. V soutěži Prostě-radla ball zvítězila štafeta Jamajky o jejímž vítězství rozhodla až cílová videokamera. Tato technika byla na táborové olympiádě použita vůbec poprvé a investice do této technické vymoženosti se okamžitě vrátily. Tady je vidět, že ani moderní technologie nám nejsou cizí a že kráčíme s dobou. Jsme prostě VAR! Zítra dopoledne nás čeká olympijský víceboj a odpoledne finále v Hadraballu a královská štafeta 10x kolem chatek.
Po večerním nástupu proběhl tradiční fotbálek a tanečky, a protože začalo léto, tak se dnes večer promítal film v letním kině.
I mistr tesař se někdy utne. Přesně toto se dnes stalo našim meteorologům. Na dnešní den už od ráno předpovídali hromy, blesky a provazy vody. Ale nic, vůbec nic. Ani kapka, ani blesk. No, možná k večeru trochu kapek spadlo, ale opravdu jen pár. Ale celý den a večer jsme vzhlíželi s nedůvěrou k obloze a čekali, kdy to přijde. Všechen program byl připraven na hraní v budově. Ranní sluníčko nás opravdu překvapilo a protože ani po snídani se nic nedělo, tak začal běžný, venkovní, oddílový program. Oddíly vyrazily do lesů, na hřiště, do amfiteátru a na táborovou louku. Starší i mladší oddíly si zahrály v lesích stopovačku. Mladší pod dohledem vedoucí, starší samostatně po skupinách. Starším dětem byly informace o indiciích a souřadnicích zasílány na mobilní telefony. Ne všichni máme orientační smysl, a tak se stalo, že jedna skupina se vydala úplně jiným směrem a trochu zakufrovala. To, že zabloudili poznali až ve chvíli, kdy se vynořili z lesa v obci. Ale nebyly to Skočice, byly to Pivkovice, ves na opačném konci hřebenu Skočického vrchu. Díky moderním technologiím si zavolali pomoc svých vedoucí a ti je pohodlně dopravili do tábora.
Po obědě a odpoledním klidu opět následoval oddílový program. Hrálo se všude, kde se hrát dalo. Odpoledne se rychle nachýlilo k podvečeru a večeři.
Po večerním nástupu, který trochu odložil, onen v úvodu zmiňovaný, deštík, se hrál fotbálek a poté večer pokračoval diskotékou pro mladší a ještě mladší. Během diskotéky se měly nejmladší oddíly vydat na noční bojovku, ale stále jsme byli na vážkách, zdali se od rána předpovídaný déšť spustí, anebo večer bude pokračovat v kolejích dnešního dne, kdy se výhružky nakonec nenaplnily. Všichni jsme sledovali radary a hádali, který předpovědní model je ten správný a ze všech se stali odborníci na meteorologii. Jednou se řeklo, že bojovka bude ovšem za chvíli následovalo popření původního rozhodnutí. A nakonec, až snad po šestisté osmé změně rozhodnutí, byla bojovka zrušena. A udělali jsme dobře. Na tábořiště začal dopadat jemný deštík, který potvrdil správnost našeho rozhodnutí. Ale hlavně, než jsme se rozhoupali, tak už některé děti pochrupkávaly ve svých postýlkách a ráno by jistě litovaly, že přišly o tuto jedinečnou zkoušku své odvahy.
Na tábor se stále snáší lehký deštík a všechny děti jsou již ve svých postelích, možná i vykoupané a voňavé. No, tedy, snad. :)
Dnes ráno nás opět probudilo sluníčko a my, při vzpomínce na včerejší ráno a večer, si kladli otázku. Vydrží to, bude konečně táborák? Každopádně den začal nadějně.
Dnes byl na programu další celotáborový den. Slavili jsme 1. máj. Dopoledne byla pro děti připravena Prvomájová dovednostní stezka. Stezka se skládala z různých disciplín, jejichž kódované názvy měly zmást imperialistické nepřítele. Disciplíny měly následující názvy: OPIČOALDOVA DRÁHA, STŘELBA AIRSOFT FT FT, LANOLESNÍ SLEPOBĚH, HOD ZAJIŠTĚNÝM GRANÁTEM, BARVOCIT TEST IQ 608, VÝDRŽODŘEPY, ROZBORKO-PUCLO-ZBORKA, HOD CIZÍ KLÁDOU, BEZ RUKY BEZ NOHY ALE DOLEZ, HO-SI-P PAMATOVÁK, KROUŽKOVÁNÍ, PLONKOVNÍ ZDRAVOVĚDA. Děti plnily úkoly s nadšením a vervou a dopoledne uběhlo jako voda, málem jsme ani nestihli oběd.
Odpolední program byl vyhrazen přípravě na podvečerní Prvomájový průvod. Děti tvořily mávátka, transparenty a nejstarší oddíl se postaral o výzdobu Májky, která ozdobila prostranství u skleníku. Děti tvorba mávátek bavila a tak stříhaly, barvily a lepily, až se od pastelek, nůžek a lepidel kouřilo.
A pak přišel podvečer. Děti i vedoucí se ustrojili a Prvomájový průvod mohl začít. Průvod dvakrát obešel táborovou pláň a poté se všichni shromáždili před skleníkem, kde je přivítal předseda MNV Pepin Plátno. Zvlášť srdečně přivítal hosty z Kubánské republiky, dále přivítal pracovníky z podniku Vítězný únor, závod Přípravna, soudružky kosmetičky podlahových krytin RaJ, soudružku kuchařku místního JZD, soudružku herečku z Divadla J. K. Tyla ze s Plzně, soudružku učitelku místní ZŠ, jediného traktoristu místního JZD ze sídliště Bory a neposlední řadě Posádkovou hudbu Lidových milicí, která celý průvod doprovázela říznou hudbou. Po přivítání hostů následoval projev soudruha předsedy MNV. Jeho přepis je uveden níže. Poté již následovalo bujaré slavení a to jak tancem, tak sportem, konkrétně fotbalovým mačem. A protože počasí nám dnes přálo, tak konečně vzplál táborový oheň a děti si konečně mohly opéct piliňáky. K opékání všem zahrálo kytarové duo RaCra. Těsně po desáté bylo dojedeno, oheň pomalu dohasínal a děti se odebraly do svých ubikací. Dnešní den se opět vydařil a ač se to nezdá, tak máme za sebou polovinu tábora. Čas opravdu letí jako bláznivý.
A zde, pro čtení chtivé, máme přepis projevu předsedy MNV:
Vážené soudružky a soudruzi!
Dovolte, abych vás v tento krásný den přivítal na naší oslavě 1. máje, svátku, jenž tak všichni máme rádi. Tento svátek nám připomíná nejen první dny jara, ale hlavně, a to si nezapomeňme zdůraznit, boj pracujícího lidu za lepší současnost, budoucnost i minulost. Je to již mnoho let, co náš pracující lid rozdrtil imperialisticko-revanšistickou snahu živlů podrobit si náš národ.
Jen se podívejme na naši krásnou, hezkou, vzkvétající obec. Jak by dnes vypadala naše ves, kdybychom dřeli na statkáře, továrníky a podobnou lůzu. Co můžeme s určitostí říct je to, že naše obec by nevzkvétala. Podívejme se na úspěchy, které jsme v minulých i budoucích letech dosáhli.
Pracovníci našeho JZD Červený až rudý úsvit, téměř světlo dosáhli vloni skvělých výsledků při pěstování obilnin a svůj plán naplnili na 608 procent, přičemž výnos z jednoho hektaru překročili o – 30 procent.
Soudružky z lesních závodů Smrk, borovice, listnatý strom, díky své obětavosti dokázaly vysázet tisíce sazenic a svůj plán splnily taktéž na 608 procent. Nutno však dodat, že soudruzi dřevorubci z téhož lesního závodu svůj plán překročili o 609 procent, čímž soudružky naštvali natolik, že ty nám letos, i přes mé osobní naléhání, a to na každou soudružku zvlášť, někdy i dvě současně, odmítly připravit občerstvení na prvomájovou veselici. Budeme si tedy letos muset občerstvení připravit sami, ale společně to jistě zvládneme, protože, jak praví známé socialistické heslo, v jednotě je síla.
Soudružky, soudruzi, milá mládeži. Bojujme společnými silami za naši ves, střediskovou obec, okres, kraj i vzkvétající zemi a dokažme světu, že nepřátel se nelekáme. Ba naopak.
Užijme si dnešního svátku práce a jara, muži, roztočte ženy, hostinští, roztočte pípy!
Při pohledu z okna dnes Ráno slibovalo hezký den a večer snad konečně opékaní špekáčků. Ale nevěřte Ránu, dokáže pěkně lhát. Ale teď popořadě.
Během celého dnešního dne se odehrávaly dvě zajímavé soutěže. Sumo, ale ne jen tak obyčejné sumo, bylo to Zorbing sumo a pak soutěž v jízdě na motorce 608 zatáček školníka Milana, ale nebyly to jen tak obyčejné motorky, ale byly to koloběžky. Dopoledne v Zorbing sumu soutěžily menší oddíly 1 až 4. Soutěž spočívala v tom, že jeden zápasník, stejně jako v zápase sumo, měl vytlačit svého soupeře z vyznačeného území. A byly to líté boje. Koule do sebe narážely, zápasníci předváděli různé akrobatické prvky, namátkou třeba zorbing kotoul, nebo zorbing sudy, ale hlavně všichni do toho šli doslova a do písmene hlava nehlava. Někdy boje trvaly tak dlouho, že zápasníci už padali únavou a nesení koulí bylo nad jejich síly. Mezitím na táborovém chodníku probíhal souboj na motorkách mezi dětmi 5. až 7. oddílu. Za věrného zvukového doprovodu zvuků závodních motorek závodníci po jednom projížděli záludnou trať, kdy zvláště přechod z rychlého oblouku do šikan jim činil problém a spousta závodníků byla "dlouhých" a končila v kačírku zatáčky a pak se musela pracně vracet na trať. Ale i tak byly časy výtečné a mnohý z mladých začínajících závodníků by se zde mohl inspirovat. Technika jízdy závodníků byla navýsost vytříbená a až na onen inkriminovaný oblouk se všichni s tratí vypořádali skvěle.
Odpoledne se role vyměnily a mladší děti osedlaly řvoucí stroje a starší se pustily do zápasení. Opět byly k vidění skvělé výkony a urputné boje. Nikdo nikomu nic nedaroval a to jak v ringu, tak na dráze. Slunce střídaly mráčky a mráčky zase slunce. Prostě bylo úžasně a některé děti se po skončení závodů ještě osvěžily v táborovém bazéně. Ještě před večeří se uskutečnil oddílový program, ale opravdu jen krátce.
Na večerním nástupu, po vyhlášení bodování úklidu následovalo vyhlašování cen za soutěže dnešního dne. Nu, a zde se můžeme vrátit k úvodním větám dnešního zápisu. Takže, ač nám Ráno slibovalo krásný den, a my mu uvěřili, Večer byl jiného názoru. Právě během vyhlašování cen za Zorbing sumo a 608 zatáček školníka Milana začalo pršet. Všichni se rozprchli a při pohledu na radar nám bylo jasno, že dnes se opět opékat nebude. Rychlá porada, výběr filmu, zapojení aparatury a svolání dětí na další večerní promítání. Večery jsou si letos podobné jako vejce vejci a už nás to nudí. Budeme muset toho tam nahoře nějak uplatit, protože na ty špekáčky se už fakt těšíme moc! Tak snad zítra.
Ráno bylo opět příjemně, zataženo a teplotně optimálně. Ve vzduchu byl ještě cítit pach spálených Moren a vůbec celá včerejší večerní atmosféra. I na dětech se pomalinku projevuje únava. Dnes nebyl na programu žádný celotáborový program a tak se oddíly po snídani pustily do vlastního hraní, soutěžení a dovádění. Všechny však o svačinové přestávce zaujaly velké, nafukovací koule. Ano, byly to koule zorbingové. A pár jedinců se hned jalo ony koule vyzkoušet a na vymezeném hřišti si zahrálo Zorbingsumo. Zábava to byla náramná a děti už se těšily na odpoledne, kdy si tuto hru v oddílech zahrají po obědě.
A tak se i stalo. Po obědě a odpoledním klidu se už první (nejmenší) oddíl dožadoval zorbing koulí. Holky se v koulích vyřádily jak se patří. Následovaly další oddíly a nutno dodat, že nás všechny překvapilo, že žádná z koulí neutrpěla žádného poškození a jsou tedy připraveny k dalším soubojům. Oddíly pokračovaly v odpoledním programu.
Po večerním nástupu byl na programu odložený táborák s opékáním špekáčků a párků. Jenže. Už během večeře se nad táborem strhla nefalšovaná průtrž mračen a všem vedoucím bylo jasné, že ani dnes se opékat nebude. Protože déšť neustával, tak bylo rozhodnuto, že večerní nástup se neuskuteční a dětem se v táborovém kině pustí film. Promítací sál byl zaplněn do téměř posledního místa a táborem se rozhostilo nezvyklé ticho, které podkresloval šum večerního deště. Vedoucí využili volného času k detailní přípravě dalšího celotáborového programu a už teď můžeme konstatovat, že se děti mají na co těšit. :)
Děti již ulehly do svých postelí a mnohé z nich již sní své táborové sny. Ty starší se ještě courají z umýváren, ale jinak se už Skočicemi nese bohorovný klid.
Po včerejším velikonočním bujaří bylo dnes na programu pálení čarodějnic. Ráno nás přivítala zatažená obloha a docela příjemná teplota. Hned po snídani se oddíly pustily do tvoření Moren a vymýšlení obřadu pálení. Ve zbylém čase, který zbýval do oběda si ještě děti v oddílech zahrály hry, či namalovaly trička.
Po obědě se venku zvedla teplota a vzduch byl nepříjemně těžký. Předzvěst blížící se změny počasí. Některé oddíly využily teplého počasí ke koupání, 7. oddíl se vydal na kolech k Blanici na jez. Během odpoledne ještě oddíly pilovaly program k pálení čarodějnic a opět si zahrály v táboře hry.
Po večeři a tradičním nástupu měl následovat táborák spojený s opékáním buřtů, ale táborem se začal prohánět silný vítr a utišil se až kolem půl deváté. Operativně jsme se rozhodli, že opékání přesuneme na zítřek a oheň bude dnes patřit pouze Morenám. Děti a vedoucí, zvláště ty něžného pohlaví, se ustrojily a nalíčily do čarodějna. Nutno podotknout, že některým ženám a dívkám z řad vedoucích, to v převlecích slušelo mnohem více než v reálu. :) A šlo se na věc. Cesta k ohništi byla vyznačena svíčkami a těsně před ohništěm čarodějnickou stráží s pochodněmi. Oddíly od prvního do sedmého postupně předvedly své verze pálení čarodějnic. A bylo se na co dívat! Viděli jsme tradiční, moderní i mírně extravagantní pojetí. Překvapilo nás, s jakým zápalem se děti i vedoucí tomuto tématu věnovali. Po spálení poslední Moreny volně navázal čarodějnický rej a děti i vedoucí se do sytosti vydováděli. Některé vedoucí jsme musely držet, aby nám neodletěly na Petrovy kameny. :)
Dnešní den byl pro děti opět náročný a některé z nich diskotéku vyměnily na postýlku.
Je pondělí. Ale pondělí ne ledajaké. Dnes je pondělí Velikonoční. Kde kdo si jistě zaťuká na hlavu, vždyť je červenec a pomyslí si, že zde zřejmě kouříme dobrý matroš. :) Ale ne, jedeme podle celotáborového programu a na dnešek právě vychází Velikonoční pondělí. Venku je krásně a v 9 hodin se všichni vrhají do příprav. Holky se přesouvají do jídelny, kde svorně malují a krášlí vajíčka. Kluci se vydali za hranice vsi hledat vhodnou vrbu na pomlázky. Po chvilce hledání se podařilo najít vhodné proutí a postupně se do tábora nanosilo dostatečné množství na pletení pomlázek. Spoustu kluků pomlázku pletlo poprvé a že jim to šlo. Pomlázky dosahovaly různých rozměrů od pidi (asi 15 cm) po asi metrovou. Děvčata poté, co domalovala vajíčka, se dala do zdobení svých chatek. Dopoledne uběhlo jako voda. Ještě před obědem jednotlivé oddíly zaslaly Móně kreativní fotografie oslavující oddílové velikonoce. Tato umělecká díla Móňa později vyhodnotila na večerním nástupu.
Po obědě a odpoledním klidu začala na táboře pomlázka. Ale taková, mírně řečeno, netradiční. První pomlázka byla obdoba hry Hututu. Akorát místo Hututu se říkalo Hodyhody. Druhá byla obdoba hry Mrazík. Oddíly se rozdělily do tří skupin, 1. a 2. oddíl, potom 3., 4. a 5. oddíl a nakonec se sloučily 6. a 7. oddíl. Ve hře Hodyhody měli vždy dvojice kluků pomocí nafukovacích plácaček vyřadit co nejvíce dívek. Ty se je snažily chytit a pokud se jim to podařilo, tak chudáky hochy slily vodou. Při hře Mrazík se kluci měli pokusit zmrazit, opět pomocí plácaček, všechny holky v poli. Pomlázka byla náročná a dozajista ji všichni užil. Ale vrchol měl teprve přijít. Hru Hodyhody se rozhodli si zahrát vedoucí. Protože vedoucích a praktikantek je nemnoho, doplnily jejich počet ještě dívky ze sedmého a šestého oddílu. Chlapi se po jednom vrhali na pomlázku. Některým se podařilo vypomlázkovat všechny ženštiny, jiným ne. Každopádně všichni byli sliti kýblem vody. Tato část se ze všeho nejvíc líbila přihlížejícím dětem, které, kdyby mohly, tak by se k polévání přidaly taky. Prostě dnešní pomlázka se vydařila velmi a doufáme, že jsme dětem vynahradily tento oblíbený svátek, který se letos nemohl konat v obvyklém rozsahu.
Na večerním nástupu bylo rozdáno dětem mnoho diplomů a ke každému diplomu nějaká ta ČVANČA. Jistě vás zajímá, co je to ČVANČA. ČVANČA je naše letošní táborová měna a nese jméno po naší kamarádce Hance Čvančarové, která připravuje celnické tábory. Poté následovalo, možná milé, možná nemilé, překvapení pro naši Móňu. Všichni kluci s pomlázkami pod vedením Radima ji řádně vyšlehali. A že fakt dostala, ta rozhodně letos neuschne. Kluci měli i připravenou koledu:
HODY HODY DOPROVODY,
TY MÁŠ MÓŇO SEXY BODY,
SMEJEŠ SE JAK SLUNÍČKO,
DEJ NÁM JEDNO VAJÍČKO.
VONÍŠ NÁM JAK PIVO V DŽBÁNKU,
UDĚLEJ NÁM POMAZÁNKU.
MY JSME TVOJE SRDÍČKA,
TAK SI NECHEJ VAJÍČKA,
PŘI POMLÁZCE KLIDNĚ TANČI
MY CHCEM RADĚJ ŇÁKÉ ČVANČI.
Po odříkání a výprasku ještě Radim oznámil, že Móňa nedávno oslavila padesátku a tak si zaslouží tradiční táborovou koupel, načež děti začaly skandovat "bazén, bazén". Ne vždy jde vše tak jak si naplánujeme a Móňa bazén absolvovat nemohla. Tak jsme aspoň připravili čtyři kýble vody a řádně ji polili.
Po nástupu se hrál fotbal na hřišti a na táborové pláni se tančilo s Radimem. Nyní je v plném proudu diskotéka.
A máme za sebou první táborovou noc. Všechny děti, hlavně ty menší, byly tak unavené po dni plném zážitků, že usnuly jako by je do vody hodil a na stýskání ani neměly čas.
Ráno nás vzbudilo sluníčko a někteří nedočkavci již postávali před svými chatkami dlouho před budíčkem. Po snídani se rozjel oddílový program a téměř všechny oddíly vyrazily do lesa nad táborem, kde si zahrály spoustu her. Co však všechny hry spojovalo, byli mravenci. Každá hra končila úprkem na jiné stanoviště, kde se však situace opakovala. Aby toho nebylo málo, tak ze vzduchu na nás útočil kloš jelení. Není nám jasné proč si tento tvor vybral nás, neb jistě nikdo z nás se jelenovi nepodobá ani náhodou, tedy alespoň doposud jsme si to mysleli. Ale jak se říká "člověk míní, příroda mění." :) Na oběd nás čekala zeleninová polévka s písmenky a holandský řízek s bramborovou kaší, viz foto. Netušili byste, kolik radosti taková písmenková polévka způsobí některým vedoucím, kteří se hrabali v talíři a na jeho okraji skládali různá slova, namátkou třeba PRDEL, viď Vašku. :)
Po odpoledním klidu pokračoval oddílový program. 1. a 3. oddíl nedříve vyrazily do okolí tábora hledat kamínky, které potom holčičky krásně namalovaly. Až zaschnou, nalakujeme je a po táboře se kamínky rozjedou do celé republiky. Ostatní oddíly se věnovali hrám v tábořišti. Během odpoledne se začalo zatahovat a v průběhu večeře začalo hustě pršet. Po shodě vedoucích byl nástup zrušen a dětem jsme po večeři pustili film. Film skončil tak akorát, aby se v sále vyměnilo obecenstvo, které již netrpělivě očekávalo finálový souboj na ME v kopané. Některé děti již ulehly a zbytek ulehne po skončení onoho finále.
Zítra nás čeká první celotáborová akce - oslava svátku jara Velikonoce.
Řečeno slovy klasika "Čas letí jako bláznivý" a je to tady zase. Aniž bychom se všichni nadáli jsme po roce zase tady. Cestu na tábor všichni ve zdraví přežili a to ať jeli autobusem, autem, vlakem, či na velbloudu. Po příjezdu na tábor začal, stejně jako každý rok, všeobecný chaos, který byl, ovšem zcela koordinovaně, řízen vedoucími a děti si odnesli svá zavadla na chatky. Mladším dětem odnesli zavazadla do budovy vedoucí. A šlo se na výborný oběd.
Hned po obědě se děti pustily do vybalování a stlaní u mladších opět za asistence vedoucích. Poté, co měly děti ustláno a vybaleno následovala vstupní lékařská prohlídka. Pak se jednotlivé oddíly rozprchly po tábořišti, kde je jejich vedoucí seznamovali s režimem tábora a ještě před večeří si v oddílech zahrály seznamovací hry.
Po večeři, jako již tradičně v 19. hodin, následoval první táborový nástup. Móňa spolu se sporťákem Radimem celému táboru představila celotáborový program, upozornila děti na povinnosti ohledně bezpečného chování a představila dětem všechny vedoucí a praktikanty. Po nástupu následuje volná zábava po oddílech a kdo chce, tak i povídání se starými kamarády. Vždyť za ten rok, co se neviděli, se toho jistě udála spousta. Zvláště ve škole, že? :)