Datum přidání: 23.7.2014 6:51:36
Vstáváme do slunečného dne, vzduch se krásně pročistil a my jsme zase plni energie na nové zážitky.
Dopoledne se celý tábor fotil dohromady i zvlášť po oddílech a všechny děti si domů odvezou oddílovou i celotáborovou fotku. Po focení byl individuální oddílový program. 6. a 7. oddíl se připravoval na puťák, balily se spacáky, stany, ešusy a zásoby jídla a vody. 1. až 5. oddíl vyrazil do lesa zahrát si oblíbenou hru Vlajky. Děti byly rozděleny do dvou táborů, které si postavily vlastní pevnosti, ve kterých ukryly svou vlajku. Cílem bylo dobytí pevnosti soupeře pomocí papírových koulí a ukradení jeho vlajky. Souboj to byl nemilosrdný, mnoho bojovníků v této líté bitvě utrpělo četné šrámy na těle i na duši. Zvláště generálka vítězného týmu Barča Hermannová všem dokázala, že i s válečným zraněním lze dosáhnout vítězství, když se dokázala probojovat do pevnosti soupeře a ukořistit vlajku. Tato hra se dětem velmi líbila a dožadovaly se jejího opakování. Čas byl ovšem neúprosný a zvonice místní kapličky všem zvěstovala zahájení výdeje oběda.
Odpoledne 6. a 7. oddíl odjíždí na puťák k řece Blanici u obce Vitice. Zprávy z tohoto pobytu budeme mít až zítra, kdy je doplníme.
3. a 4. oddíl odjel postupně do Vodňan ke splavu na řece Blanici. Od hasičské stanice nás doprovázel zásahový vůz HZS JČ. Díky velmi dobrým vztahům si pro nás hasiči připravili jako prémii praktickou ukázku záchrany tonoucího. Nejdříve začali tím, že dětem nabídli svezení v záchranářském člunu. Kupodivu chtěly všechny. Děti jezdily ve člunu po dvou a musely mít povinnou výbavu - záchranářskou vestu a helmu. Ostatní děti měly možnost si vyzkoušet záchranu tonoucího pomocí záchranného kruhu. Děti zjistily, že vůbec není snadně hodit tento kruh co nejblíže k tonoucímu. Potom nastal okamžik, kdy nám hasiči předvedli praktickou ukázku záchrany tonoucího. Figurant (děti si přály hlavasku, ale ta se nevešla do neoprénu, proto se do něj narval jeden z hasičů) skočil z mostu a začal se jako topit. Hasiči s povinnou výbavou naskákali do člunu, dojeli k tonoucímu a pak ho vytáhli do člunu. Záchranná akce tak skončila úspěchem. Figurant dále předvedl, uvázán na provaze a jištěn svými kolegy, jak silný je proud pod jezem. Následně se hasiči rozhodli, že nám poskytnou absolutní full service a děti naložili do Tatry a na dvakrát je odvezli na Hasičskou stanici. Hlavaska se nakvartýrovala do vozu velitele a důležitě jela v čele kolony. Na stanici jeětě hasiči dětem předvedli veškeré technické vybavení včetně svých záchranářských obleků, které si děti mohly vyzkoušet. Po dojemném loučením mezi hasiči a vedením našeho tábora si všichni zamávali a těší se naviděnou zase za rok. Pak se děti s vedoucími vydaly do města, kde měly rozchod a mohly rozfofrovat poslední zbytky svých těžce uspořených peněz.
NÁŠ VELKÝ DÍK PATŘÍ VŠEM HASIČŮM HZS VE VODŇANECH A PŘEDEVŠÍM PAK JEJICH VELITELI RICHARDU HRDINOVI, KTERÝ MÁ VELKÉ POCHOPENÍ PRO NADSTANDARTNÍ POŽADAVKY A PŘÁNÍ DĚTÍ I JEJICH VEDOUCÍCH.
2. oddíl vyrazil na turistický výlet po krásách místního lesa. Natěšený Crazy tuto 8 km dlouhou procházku plánoval dlouho a svědomitě. S nadšením vyrazil se svým oddílem do lesa. Zhruba po
500stech metrech ho nadšení postupně začalo opouštět. Na této metě se ozval první dotaz: "A kdy už půjdeme zpátky?" Crazy tuto ojedinělou poznámku bral prakticky za vtip jeho družiny a s klidným svědomím ji ignoroval a pokračoval v nasazeném tempu. Po dalších 200stech metrech se tento dotaz vrátil jako opožděná zesílená ozvěna. Crazy stále hrdě kráčel s vědomím, že jeho oddíl přijal jeho vlastní humor za vlastní a že vychoval několik svých sarkastických pokračovatelů. Omyl! Ještě před absolvováním 1. kilometru si připadal jako by s sebou vláčel gramofón s ohranou deskou. Ani několik Náletů situaci neuklidnilo a tak Crazymu nezbylo nic jiného, než vyhlásit cílové prémie za zdolání jím stanovených met. Po třech hodinách se děti do tábora vracely jako táborový boháči, kterým by i sám Bill Gates spolu ze Segeyem Brinem a Larrym Pagem mohli závidět.
1. a 5. oddíl se celé odpoledne věnoval kreativní činnosti. Děti si malovaly svá památeční táborová trička.
Na nástupu se losovalo poslední z našich překvapení. Jako tahač byl složitým mechanizmem vybrán Michael Kalvach z 2. oddílu. Vylosoval "Ples strašidel". Tento námět nám zaslal Vašek Štěpař. Protože je na puťáku, dostane svou odměnu za námět na zítřejším nástupu. Po nástupu následovaly tanečky s Radimem s bonusem výuky italštiny. Poté jsme všechny děti nahnali do sprch a od 20.30 se promítal film v jedné z učeben školícího střediska. Vstup byl povolen pouze v pyžamu. Je 22.10 a děti uléhají do svých dočasných pelíšků.