Cesty do hor

Tahleta stránka na sebe nechala opravdu dlouho čekat. První výlet se datuje do roku 2009  a na stránce jsme začali pracovat v roce 2023. Hodně se za tu dobu změnilo. První výlety začaly za Ichifera, který v pohodě zůstával u babičky, pak přišlo období s Nokinkou, která zůstávala v Praze, nejdříve v pohodě, časem jsme museli vyrazit do hor s ní. A nakonec začaly výlety do hor s Nokinkou a ještě s Kikinkou. Pisatel začal s běžkami, přidal půjčené sjezdovky, pak přišly vlastní Atomiky a nakonec začal uhánět na Volantech. Navštívili jsme čtyři střediska v tomto pořadí – Ponte di Legno, Madonna di Campiglio, Bormio a Andalo. A nezapomínejme také na Mumlavské vodopády v Krkonoších. Bylo už na čase všechno to cestování přehledně zpracovat. Časová řada historická vypadá tedy zkráceně takto.

Ponte di Legno ( 21. – 28.2.2009 )

To byl první pisatelův výlet do Alp. Přijel s běžkami a nakonec jezdil na vypůjčených sjezdovkách. Výlet dal základ další řadě výletů za lyžováním. Byl to slavný výlet s Pikáskem a byl také ihned na Pikáskových stránkách zpracovaný. My si oněm ale popovídáme i tady. Čti více...  

Madonna di Campiglio ( 23. - 30.1.2010 )

Na tento výlet již pisatel vyjel s vlastními lyžemi a značky Atomic a s vlastními lyžáky značky Rossignol. Musel zjistit, že lyžáky nebude nahoře dopínat, že nebude lyžáky nosit v baťohu a radši se dopraví k lanovce v nich, bylo to všechno nové a do toho silné mrazy. Na jídlo chodili ke Slovence a k salašnickým psům a do Prahy si přivezli sviště a sovičku. Čti více…

Bormio ( 12. – 19.2.2011 )

To byl první výlet s novým C4 Pikáskem. Jel s námi Kája, aby si zkusil také pobyt na horách. Cesta byla dobrodružná údolím Innu skoro až k pramenům a taky se jelo strašně dlouhým úzkým tunelem. Lyžovalo se tam príma u Lagettiho. Do Prahy si pisatel přivezl tančící medvídky se zvonkohrou. Čti více…

Bormio ( 10. – 15.2.2012 )

Z tohoto výletu si pisatel tančící medvídky další již nepřivezl, nejel už Kája, prostě ho hory nebrali. My jsme si ale zase pěkně zalyžovali Lagettiho, bohužel museli jsme do Prahy o několik dříve kvůli maturitnímu plesu, to pisatele trochu štvalo. Cesta zpátky v noci fujavicí byla hrozná. Čti více… 

Andalo ( 9. – 16.2.2013 )

To bylo naše první setkání s oblíbeným místem. Ubytování se líbilo, poznali jsme ředitele autobusů, Čimu, dřevěné lanovky Tre-tre, nadchly nás sjezdovky u Veverky a kafíčka u Drupiho. Bohužel byla to poslední cesta do hor, ze které pisatel posílal MMS-ky mamince. Čti více… 

Andalo ( 22.2. – 1.3.2014 )

A zase Andalo a Čima, Veverka, Drupi. Tentokráte jsme se naposled vraceli k Ichiferovi. Sluníčka bylo dost. V kostele jsme se dozvěděli, že děti tam ani v Itálii řvát nesmí. Čti více… 

Ponte di Legno ( 21. – 28.2.2015 )

A zase do legendárního Ponte di Legno. Chalupa byla přímo u sjezdovky z Valbione. Paráda. Objevili jsme pěkné sjezdovky na Tonale, jedna vedla kolem kotců se sáňovými pejsky. Ale my jsem se strašně těšili na našeho pejska, který na nás čekal v Krkonoších. Tento výlet byl zastíněn netrpělivým očekáváním Nokinky, jejíž další fotky nám do Itálie přinesl internet. Objevili jsme také pěknou jídelnu U Belly a Sebastiána. Čti více…

 Andalo ( 27.2. – 5.3.2016 )

Den před odjezdem se pisateli podařilo získat třídenní pracovní týden a vyjel tak na hory velmi radostně. Nokinka zůstala u babičky a my jsme vyjeli do hor s nováčkem Kubou. Kubovi vyhovoval výcvik s pisatelem na malé modré sjezdovce, ale ženské nás hnaly na Veverku a nakonec i na Čimu. Nakonec ale Kuba drandil jak zjednaný. Před odjezdem napadlo spousta sněhu, takže cestou na dálnici trochu sněžné rallye.  Čti více..

Andalo ( 25.2. – 4.3.2017 )

Tento výlet byl znervózňován pobytem Nokinky u tety Růži. Informace ale byly velice příjemné, takže to vypadalo, že Nokinka týden bez nás u Šináglů v pohodě přežije bez velkého stýskání. Výhled jsme měli na kostel a na školu a italské školáky bylo príma ráno pozorovat. Lyžování bylo príma a Smažík nás také vzal do Verony. Byl to ostatně první Smažíkův výlet do Itálie. A premiéru také měly Volanty. Čti více...

Ponte di Legno ( 17.3. – 24.3.2018 )

A je to opět Ponte. Pěkné ubytování poblíž sjezdovky, lyžování na Valbione, ale hlavně na Tonale. O dopravu se postaral Kuba se svým mikrobusem a novinkou byla Agnes. S tou jsme se byli podívat za slonem, ale místo něj tam byl ptakopysk. Z lanovky na Tonale byli vidět jeleni. Jezdily jsme hodně vysoko a sluníčko svítilo pěkně. Byl to pěkný výlet, kazily ho jenom zprávy o tom, že Nokinka po odchodu tety Růži začala výt. Takže to byl poslední výlet bez pejska. Čti více...

Andalo ( 23. – 30.3.2019 )

První cesta do hor s Nokinou dopadla výborně. Nokince se děsně líbilo na břehu Innu. Koncem března jsme se s pejskem procházeli po horských loukách i v lesíku u jídelny na sjezdovce. A zalyžovali jsme si taky pěkně. Nokinka se stala horským psem. Čti více...

Krkonoše ( 21. – 25.2.2022 )

Po dvou pandemických letech opět na horách, tentokráte už s pejsky čtyřmi. Pro jistotou jenom v Harrachově. Jeden den lyžování na Rýžovišti, moc pěkný výlet byl na Mumlavské vodopády. Čti více…

Andalo ( 18. – 25.3.2023 )

Nokinka a Kikinka se stala dvojicí dálkových cestovatelů. Byly úžasné. Také se jim oběma děsně líbilo u Innu. Jaro dorazilo i do Alp, odpoledne byl sníh už dost mokrý s těžký, ale dopoledne lyžování úžasné. Nejlepší italskou televizní stanicí je opět Rai3 s pořadem geo. Pokrok udělal Druppi, zejména pěknými záchody beze schodů. Veverka bohužel zmizela, ale pro nás to tam už vždycky stejně bude U Veverky.  Čti více…

Andalo (23.- 30.3.2024)

Známé cestovatelské duo Nokinka a Kikinka se opět vypravilo do italských velehor. Kikina tentokrát za jízdy otravovala víc než loni, ovšem jenom když řídila máma.  Jinak ve Viole už byly jako doma, dokonce ve stejném pokojíku. Odpoledne se lítalo za míčkem pod kostelem nebo nad městem na loukách. Lyžování bylo pěkné jenom do středy. Táta vyrazil na Pagenellu s dalekohledem, to byla panoramata. Od poloviny týdne se však zatáhlo a pršelo, táta se u Drupiho na mokrém sněhu vysekal, prostě lyžování skončilo, ale využili jsme toho k návštěvám jezera Andalo. Kikině se tam moc líbily kachny. Byl to pěkný výlet.  Čti více...

Andalo (1. - 8.3.2025)

Zastávka proběhla zase v Rozvadově. Kačence se chtělo tak čůrat, že nakonec čůrala vedle auta v koloně. No a co. Počasí během cesty bylo hnusné, u Innu holky sice blbly, ale vidět to hezké okolí nebylo. Pisatel od Innu řídil a v Itálii už svítilo sluníčko a svítilo celý týden. U Violy čekala Alfička, Marco, ubytování s balkonkem o patro níže, čili paráda. Děti byly na návštěvě každý den a učily se Baďocha , Otakara a Ti pajce. Lyžování byla paráda, pisatel ale už je starý a pokud nebyl dýchavičný, tak ho bolel kotník, který večer napuchl. Tak se poflakoval na balkonku. Prošel se s pejsky nejen kolem jezera Andalo, ale i po břehu jezera Molveno. A viděl i Kříž Nejvyššího. To byl tedy nadšen. Pisatel si zalyžoval pak ještě jednou, kotník znovu otekl a naposledy se nahoru vydal v normálních botách. Udělal dost pěkných snímků novým Ericsonkem a mohl si je prohlížet ještě ten den na počítači. Domů se ani moc nechtělo.  Čti více...

Marilleva (28.2. - 7.3.2026)

Na rok 2006 se nepodařilo zajistit Andalo. Nastalo obtížné hledání ubytování s pejsky. Podařilo se to v letovisku v údolí Val di Sole nedaleko pod Tonale. Umístění nad korytem řeky Noce naznačovalo, že vlastivědně výlet zajímavý bude, ale jednalo se o novotu, nejistota tady byla. Nakonec ale všechno dopadlo dobře, dá se říct i výborně. Vyjeli jsme v sobotu 28.února 2026. Dopravu zajistil Kuba Mercedesem Sprinter, to bylo príma, ale pisatel díky nehorázně brzkému vstávání ze začátku cesty nic moc neměl. Zastavili jsme se na pěkném parkovišti v Německu a taky u Innu na známém místě. Procházka ovšem mířila dolů po toku na nové, dost kamenité místo, ale hezká vzpomínka to byla. Na místo jsme přijeli kolem poledne, ubytování se ihned zalíbilo.  Čti více...