V > Vr

V > Vr

— — — — —

VRÁNA, PETR (1956)

c > | *CZECHIA | g > | GERMANY |

— — — — —

Microwaved Hot Dog (1989, 4 min)

BETWEEN 0-15 MIN |

— — — — — 1980s

MICROWAVED HOT DOG (5 Mar 2015)

Videoart Symposium #1: What’s Videoart?

nějaký změny?... asi pojedu do Düsseldorfu... dobrý den! ahoj! čau!... dnešní večer jsem pozvala hosty... udělala jsem takový předvýběr... jak všichni víme, počátek videoartu klademe do počátku 60.tých a 70.tých let... já tu mám takovou prezentaci... aha?!... pardon!... někdo z techniky... jak se to dá na celou plochu?... to nevadí!... tak já to roztáhnu... pokud byste si chtěli odběhnout na striptýz, tak si dáme desetiminutovou pauzičku... pardon!

jiná složka... teď jsem zapomněla, co jsem chtěla říct... pardon!... jó vlastně!... a jdeme dál... uvidíte, jak reportéři z televize jsou schopní interpretovat videoart... i když šlo ve skutečnosti o flešovou animaci, což videoart není... pardon!... tak to necháme být... ten přednášející má možnost chodit po prostoru... je to interaktivní přednáška... v tom prostoru hrajou i dýdžejové, takže tam můžete i tancovat... tady vám ukážu, jak ten prostor funguje s dýdžejem... je to docela vtipné... tak já myslím, že jako ukázka stačí... nás tlačí čas!

trošku to můžete ztlumit?!... takhle to je dobrý!... tohle je stínítko a zezadu katoda vystřeluje elektrony... NTSC = Never The Same Color... to znamená, že když si někdo v Americe pustil televizi, musel si nejdřív seřídit barvu... takže obraz reality nám probíhá přes tu optiku... takže reálný obraz letí přes to sklo... z televizního studia to letí vzduchem do domácností... elektronka, to je vakuový prostor

tohle všechno bylo přístupný výzkumníkům, kteří byli hlavně v Kalifornii... NTSC se vysílá na frekvenci 60 Hz... poté, co ten paprsek uplete ten svetr obrazu zleva doprava a shora dolů, se šedesátkrát za vteřinu vypne... u PAL se ten paprsek vypne padesátkrát... ten prostor má fungovat i akusticky... to je další věc... tříčtvrtěcoulový záznam, to byl samozřejmý standard... já mám dojem, že’s to pojednal moc technicky (to je můj názor)... všichni používáme “tube” a nevíme, že je to elektronka... já tady dneska žádný svý filmy pouštět nebudu... si to každej může pustit na internetu... je to neregulovaný tok informací ve vysokém rozlišení, který vás může i obtěžovat... víte někdo, co znamená feedback?... nestorové českého videoartu v první řadě to ví, ale co vy ostatní?... takže zpětná vazba vznikne, když videokamerou filmujete televizní obrazovku... takže z toho začne “šlehat oheň”... se do toho díváte, jak do ohně... primitivní vídžejing byl dva celuloidy přes sebe a mezi to olej... elektronka je velice nebezpečná věc... nikomu nedoporučuji, aby to rozšrouboval

pro mě je to tady trošku déjà vu... přesně tady jsme před lety křtili dývídýčko... já bych poprosila, jestli můžete nějak pustit toto... dejte pauzu na striptýz a technický problémy vyřešíme potom... nechte to klidně, jak to máte... hlavně ať to funguje... pochop to, že moje závislost na videu byla vždycky minimální!... takže já bych pustila to dývídýčko... třeba mezitím lidi dorazí ze striptýzu zpět... takže to vypadá, že to dývídýčko z tohohle počítače pustit nejde... tak já se v prezentaci posunu dál... tak já se omlouvám, ale ta technika tady dneska nefunguje... tady nefunguje ani ta fleška... asi budeme muset vyměnit počítače... takže pustím takový úplně krátký záznam... na oživení... byla tam touha zbavit se lidského a přejít ke strojovému vidění... ať už to znamenalo cokoliv... nyní bych ráda shrnula svou prezentaci do hlavních bodů... jako podnět pro následnou diskuzi, které se ale bohužel nemohu zúčastnit, protože odjíždím na Vysočinu... tady bych to asi uzavřela a ještě jednou se omlouvám, že musím odejít dřív

uvidíte první video, které se vysílalo z New Yorku do Paříže, z New Yorku do Singapuru a z New Yorku do Rio de Janeira... já potřebuju tak tři minutky na přestavbu... ale začnu kontinuálně... tak dobrý večer!... já začnu takovým úvodem... pro mě videoart... respektive takhle!... existuje velké zmatení jazyků... to je jedna věc!... takže jenom úplně základní teze, abych to nezdržoval

protože čas velice rychle plyne... to je nakonec doložitelný i na práci Nam June Paika... všechno, co vám budu ukazovat, je ve formátu 3:4... ty pozdější videa vám vůbec ukazovat nebudu... takže na tom monitoru pojede (doufám, že pojede?!) moje nejstarší video... toto rozbíjení soch a pálení kreseb je akce, která se odehrála velice zajímavým způsobem... každým přepisováním ten materiál ztrácí kvalitu... tohle je akce, která se konala v Polsku a jmenovala se “Věci”... tahle akce se jmenovala “Hudba pro nůžky”... já bych ještě k tomu “Rozbíjím své sochy, pálím své kresby” řek, že je to jednokanálové video... video “Hudba pro dva zadky” nevím, jestli ještě existuje?!... chtělo by to dohledat... jo, já jsem ještě slíbil, že se vyjádřím k... doufám, že to tam ještě bude?!... já už jsem teda naznačil tuhletu věc... těď vám pustím... teď bych vám měl asi ukázat... jo?!... pardon!... tady je fragment... já vám teda ukážu nějaký fotky spíš... to je teda ale z jiné instalace... tady jsem byl připravený performovat, ale tu performanci zakázali... to jsou teda práce, který vybočovali z toho singel-channel videa... aha, vono to furt hraje?!... já jsem to nevypnul!... pardon!... jinak, to video, který běží tam vlevo, ukazuje, jak jsem se vyrovnával s televizí jako s institucí... já na konci tý performance rozbíjím monitor a to pro ně v televizi bylo ideově nepřijatelný... proč to tam furt skáče?!... můžete mi někdo pomoct?... mě nejde spustit to, co chci spustit... díky!... jste záchrana!... furt to nejde!... s tou technikou je to takový, že to nikdy nemáte plně pod kontrolou... ale to patří k věci... vysílat v televizi černou se prostě nesmí!... počkejte, tak já to kousek vrátím... vítám vás na vernisáži výstavy, která se nekoná... tím považuji tuto nevýstavu za nezahájenou... já to teda jen tak proklikám, protože si myslím, že to je všeobecně známý video... no to video má skoro hodinu... tak já to tady utnu... a bolelo to?... někdy jo!... já už asi to teď nechám... tím jsme uzavřeli 80.tý léta... takže ten flešový efekt se tam objeví, když se to promítá... už 16 let se to nepromítalo... možná ještě něco pustím během diskuze, protože teď už nechci zdržovat

jsem ráda, že mi taky dáváte slovo... nutno podotknout, že já k protagonistům videoartu nepatřím... první můj styk s videoartem je z roku sedmdesát dva... to byl takový můj impact, abych se zabývala tím, co jsou to média... já bych nesnesla být závislá na technice, která (jak jsme před chvílí slyšeli a viděli) neustále kolabuje... vzpoura proti establišmentu se projevovala, že umění vstoupilo do veřejnýho prostoru... využila jsem svých konexí a kontaktů... to nemá žádný příběh, takže to můžeme klidně kdekoliv stopnout... my si počkáme na toho kondora... tak je tady, potvora!... ona má i ty výseče dřevotřísky řezaný cirkulárkou... mě video fascinuje jako záznam procesuality... já natolik technickej typ nejsem... mám to tady, ale nebudu vás tím obtěžovat, protože jsem viděla, jak to nemusí fungovat... já když jsem viděla, že maluje Rumcajsy, aby si moh pořídit kameru, tak jsem byla úplně otřesená... no nic, já už nebudu zdržovat... za sebe jsem řekla všecko...

jenom vydržte!... jenom to ladíme technicky... já se spíš zabývám ontologií videa... né, já si stoupnu a budu řvát... já nechci mikrofon... já jsem měl oproti svým kolegům výhodu, že jsem mohl filmový materiál krást... já pracoval v Krátkým filmu... videoart jsou tejpy, pásky (nic digitálního)... já jsem chtěl jen říct, že dneska mají ti tvůrci daleko víc možností... když člověk natáčel něco, co nebylo v natáčecím plánu, tak letěl... mě zajímá (když jste tady vydrželi sledovat všechny ty polozřetelný videa), co od toho očekáváte?... většina těch autorů, který tu nemůžem ukázat, jela zevnitř... neměli žádný kontakty do ciziny... bůh ví, jak to všechno bylo?!... to je ta nekoordinovanost... to je ta postmoderní doba... jakýkoliv řeči o technologiích, to je směšný... hlavně musí bejt nápad!... třeba i blbej... jdete na výstavu, vidíte video a říkáte si, “ten člověk neumí kreslit”... na sochařině vzniklo spousta zajímavých videí... já bych chtěla říct slovo kunsthistorika

— — — — —