V Třeboni mají výbornou zmrzlinu, pěkné náměstíčko, dá se rozhlédnout z věže, a dá se pokochat vodní plochou. Třeboň je príma, v muzeu rybníkářství zjistíme, že jeseter malý se prohání po hladině a vykukuje z ní jako delfín a je to při tom ryba dna. Dále se v muzeu dozvíme, že vltavská kaskáda je vytuněná řeka, že při narození malých vyder asistuje duch porodního dědka Primerose a že mladý Zetor se oběsil na pytláckém oku. Ve sklepních prostorách zámku se seznámíme se všemi běžnými nehodami, které mohou potkat jezdce na koni, například srážka dvou klobouk smekajících jezdců nebo úlek koně ze spadnuvšího papírového draka, také se tam můžeme seznámit s mučidly a psí kuchyní. Restaurací je všude dost, kašna s lekníny, no prostě v Třeboni je príma. Bohužel vědí o tom i komáři, takže vlastně úplně správně je - s repelentem je v Třeboni príma. A je tam také dvoulodní gotická klenba, to je docela vzácnost, tu najdeme v kostele sv. Jiljí, který dnes přivzal ke svému jménu i Pannu Marii Královnu.
A aby toho v ten den nebylo málo, navštívili ještě Třeboň. Kačenka ukázala, že je ve Třeboni velice šťastná a všechno nadšeně pisateli ukazovala. Podívali se na město i z věže, prošli se zámeckým parkem, navštívili hráz rybníka Svět, Kačenka neopomněla ukázat, kde je ta pekárna, o které psala ve své povídce V Třeboni nestraší. Kostel svatého Jiljí, stejně jako prohlídka zámku čekaly na pisatele v dalších letech. Už bylo třeba se podívat, co dělá Ichifer. V neděli jsme se podívali bez Ichifera do Třeboně, prošli se kolem rybníka svět až k hrobce, podívali se i na věž a dokonce jsme na rybníce sledovali závody Třeboňská regata. To bylo zajímavé, ale už abychom byli u Ichifera.
V pondělí 27.července 2009 vyjel Pikásek na tábor Piháček nejen s Ichiferem, ale i s Lilly. Po tom, co u tábora zvládl terén, dojel šťastně na chaloupku. S Ichiferem jsme si pak došli pro zmrzlinu. V noci Ichifer budil velmi výrazně a pisatel si zrovna zapomněl špunty do uší. Ty se pak podařilo druhý den sehnat v Suchdole spolu se skřipečkem. Následovala procházka k pískovně. Ve středu jsme vyjeli do Třeboně bez Ichifera a hodně jsme toho ten den stihli. Viděli jsme v muzeu vydry a jesetery co plavali na hladině jako delfíni. Navštívili jsme interiéry zámku včetně podzemí, psí kuchyně a katovny. V kostele jsme absolvovali úžasnou přednášku a pojistili jsme si cestu do zahraničí, konkrétně k Rýnským vodopádům. Ichifer nás vítal velice vřele a hned jsme s ním vyšli na zmrzlinu. V pátek jsme koupili v železářství U Indiána spárovací hmotu a dokonce i štípací klín. Večer došlo na lepení odchlíplých dlaždic, procházku na zmrzlinu a Kačenka byla moc šťastná. V sobotu jsme dlaždice vyspárovali a Pikáskem se šťastně vrátili do Prahy.
Ve čtvrtek 22.července 2010 nás s Ichiferem na chaloupku přivezla Vitárka. Ichifer byl po příjezdu velice šťastný, vykoupali jsme se ještě v pískovně, dali si zmrzlinu a večer přišla bouřka. Druhý den bylo oblačno a příjemně a do Třeboně jsme vyjeli spolu s Ichiferem, ten byl ovšem při návštěvě města spíš nadloubaný. My jsme si ale zakoupili lístky na Rusalku a večer jsme jí v lijáku absolvovali. Byl to ohromný zážitek, Kačenka o tom děsně ráda vypráví. Další den pršelo celý den, lelkovali jsme u televize, pisatel sledoval v němčině černobílý film o židovském zpěvákovi. V neděli už moc nepršelo, vyjeli jsme opět do Třeboně, navštívili opět vydry a jesetery, dali si repetici přednášky v kostele sv. Jiljí a Panny Marie Královny a zakoupili knížku Památné stromy Třeboňska. V pondělí bylo oblačno, akorát na procházky s Ichiferem. V úterý bylo hezky, museli jsme se však připravovat k odjezdu. Odjížděli jsme dost pozdě a jeli jsme pak zase v dešti. V Praze jsme byli kolem osmé.
V pondělí 8.listopadu 2010 vyjel pisatel vlakem první třídou, do které se dostal omylem, do Třeboně na Dny radiační ochrany. Ubytoval se v hotelu Koníček, pod dojmem knížky o památných stromech Třeboňska navštívil Branskou doubravu a v pátek čekal na náměstí, jak ho bude vítat přijevší Ichifer. Ostříhaný Ichifer se však tvářil, jakoby pisatele viděl už od rána. No, Ichifer byl prostě Ichifer. Z Třeboně jsme odjeli na chaloupku a absolvovali procházku. Počasí se změnilo ze studeného na abnormálně teplé a tak jsme se následující dny mohli klidně poflakovat na terásce. K pěknému počasí ale samozřejmě patřily i dlouhé procházky. Domů jsme se vrátili v neděli již za tmy.
Ve středu jsme navštívili Třeboň a se starým zkušeným námořníkem jsme se vydali na plavbu po rybníku Svět.
Na Vánoce pisatel dostal pod stromeček mobil s pořádným foťáčkem. A tak byla dlouhá řada Ichiferových pobytů na chaloupce bez obrázků opět přerušena snímky. Pisatel fotil všechno možné, ale i Ichifer se dostal do objektivu. A zrovna vznikly fotky dost zdařilé.
Poprvé se v roce 2012 dostal Ichifer s pisatelem do Klikova 18.července. Byl to hezký den a přijeli Velkým Pikáskem. Na Chaloupce bylo moc pěkně a s Ichiferem se rodiče vydali do kempu na zmrzlinu, když před tím ještě nakoupili v Suchdole. Druhý den připadl na výlet do Třeboně, plavili se po rybníku Svět se zkušeným námořníkem, vlny byly docela rozbouřené, stejně jako bylo nepěkné počasí. Ala nakonec se vrátili do přístavu, na pevnině si dali trdelník a zastavili se v Šupince. Dalo se do silného deště a cestou zpátky Pikásek stíral o překot, ale po příjezdu k Ichiferovi již déšť ustal. Další den si pisatel skřípl nerv na krku a četl pak na terásce Husitskou revoluci a hektarové výnosy s hlavou na stranu. Došlo i na procházky k pískovně a na zmrzlinu se sběrem babek a masáků. U pískovny se podařilo udělat pěkné snímky křižáka pruhovaného. Poslední dny byly velice zdařilé, bylo hezky, pisatel už mohl hýbat hlavou a večery doprovázeli Chalupáři.