Pokud by se města hodnotila pomocí veličiny, která by v čitateli soustředila pohlednost, historický význam, pamětihodnosti a zajímavosti, a v jejímž jmenovateli by se objevil počet obyvatel spolu s profláknutostí, měl by německý Rottweil veliké šance. A kdybychom výsledek vynásobili koeficientem srandovní potměšilostí, zdravé kocourkovitosti, či dokonce jakousi mírou enšpíglovitosti, bylo by vítězství nejstaršího německého města jasné.

A jelikož Pikásek takovéto hodnocení používá, nebylo na světě spokojenějšího autíčka nad Pikáska, lebedícího si na parkovišti hotelu Johanniterbad. Nedaleko klášterní zahrady a údolního parku, který se strmě svažoval do údolí Neckaru. To by měla být nějaká veliká řeka. V německém žebříčku v první desítce. Tak plavky s sebou, má být teplo, přes poledne se budeme válet u vody.

Při soutoku s Rýnem v Mannheimu má Neckar průtok jako Vltava v Praze, ale v Rottweilu vodočet řeky teprve začíná. Vodní tok ještě čeká asi 300 km.