Slovní druh předložka je neohebný slovní druh, který jednak určuje pád následujícího jména, popřípadě adverbializovaného jmenného tvaru (na drobno), s nímž tvoří předložkovou skupinu, jednak je sémanticko-syntaktickým relátorem vůči nadřízenému výrazu (srov. Štícha a kol. 2018 – VAGSČ, s. 67–84; Štícha a kol. 2013 – AGSČ, s. 507–524; Čermák 1996; Komárek a kol. 1986 – MČ, s. 197–213; Kroupová 1980; též Šmilauer 1972, s. 32nn.).
V § 1.2 představujeme kategorie předložek v pojetí NovaMorf a jejich hodnoty.
Členění předložek v literatuře je věnován § 2.
V § 3 pojednáváme o lemmatizaci a značkování předložek: v § 3.1 o jejich lemmatizaci, v § 3.2 o jejich rekci, v § 3.3 o jejich vokalizaci, v § 3.4 je následně uveden soupis všech předložek s lemmatizací a rekcí, kratičký § 3.5 se věnuje zkratkám předložek.
Problematice slovnědruhové homonymie a desambiguace homonymních předložek i jejich pádové rekce je věnován § 4. V § 4.1 je uveden seznam těchto předložek, desambiguační kritéria jsou představena v § 4.2.
V § 5 probíráme zvláštní případy morfologické anotace předložek.
Kapitolu krátce uzavíráme v § 6.
Pro předložky (POS=R) jsou v pojetí NovaMorf relevantní zejména kategorie pád (CAS) (pádová rekce)1 a globální mutace (GMU) (typy vokalizace, protetické v). Úplný seznam viz Tabulka 1.
Tabulka 1: Seznam relevantních kategorií předložek a jejich hodnot
#
kategorie
značka kategorie
hodnoty
1
slovní druh
POS
R
5
zkratka
ABR
[+-]
8
pád
CAS
[123467]
14
typ agregátu
AGR
[cn-]
15
globální mutace
GMU
V morfologickém značkování nebudeme popisovat vztahy předložek jakožto sémanticko-syntaktických relátorů vůči syntakticky nadřízenému členu (to je záležitost syntaktického popisu), zaměříme se pouze:
(i) na rekci charakterizující vztah předložek k syntakticky podřízeným (z hlediska povrchové syntaxe) jmenným skupinám, jimž udělují pád,
(ii) na vokalizaci,
(iii) na slovosled předložky a příslušné jmenné skupiny.
Pro morfologickou anotaci předložek platí tyto obecné zásady:
anotují se pouze předložky jednoslovné. Anotace víceslovných předložek (víceslovných struktur) se může svěřit nějakému modulu v rámci šíře pojatého syntaktického zpracování textu.
předložky se neanotují podle původu.
Připomínáme, že v dosavadním morfologickém slovníku (srov. https://wiki.korpus.cz/doku.php/seznamy:tagy) se u předložek značkuje:
pádová rekce (hodnota pádu [123467] na 5. pozici)
vokalizace:
o na 2. pozici hodnota „-“ pro nevokalizovanou podobu předložky (např. bez)
o na 2. pozici hodnota „V“ pro vokalizovanou podobu předložky (např. beze)
u náhodně vybraných slov (a, à, la, nehledě, narozdíl, vzhledem) skutečnost, že jsou součástí víceslovné předložky: na 2. pozici hodnota „V“
V literatuře se předložky člení podle těchto hlavních vlastností:
a. Podle původu (vzniku)
(srov. například VAGSČ, s. 67n.; MČ, s. 197n.)
a1. primární/původní: slovotvorně nederivovatelné třídy (předložkových) morfémových útvarů. Tyto předložky se nespojují s předložkovými pády: bez, do, po…
a2. sekundární/nepůvodní: slovotvorně fundované: dle, kromě, místo, podle, vedle, vůči... Tyto předložky se někdy spojují s předložkovými pády jako třeba místo, kromě:
(1) Místo do lesa šel na pole.
(2) Kromě na stavbě pracoval i v obchodě.2
b. Podle morfosyntaktické platnosti: podle pádové rekce (řízenosti)
(b1) podle pádů, jež předložky udělují řídícímu syntaktickému substantivu jmenné skupiny, s nímž tvoří předložkovou skupinu: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, lokál, instrumentál (nikdy vokativ), a též
(b2) podle jejich počtu: předložky pojící se s jedním pádem / dvěma pády / třemi pády.
c. Podle vokalizace
c1. nevokalizované: primární předložky: k, s, v..., které nejsou (převážně z fonetických důvodů, daných začátkem bezprostředně následujícího slova) zakončeny vokálem e či u, například k, s, v.
c2. vokalizované: některé primární předložky, které jsou převážně z fonetických důvodů, daných začátkem bezprostředně následujícího slova, zakončeny vokálem e, což je základní podoba vokalizace: například se, ve. Užívá se i vokálu u, který se váže pouze k předložce k (1) před p-, (2) pro číselné vyjadřování poměru, (3) v archaických formulacích jako o přípravných krocích ku stavbě nové školní budovy (text z r. 1859) či formulacích archaicko-parodických jako Švejk zaplatil útratu a vrátil se ku své staré posluhovačce paní Müllerové“. Srov. též pozn. 12.
d. Podle počtu slov (jednoslovnost / víceslovnost)
Předložky mohou být:
d1. jednoslovné: proti, bez…
d2. víceslovné (= předložkové výrazy):
o dvojslovné: à conto, a la, à la, až na, co do, ku prospěchu, na podkladě, na základě, nehledě k, nehledě na, na škodu, nemluvě o, nemluvíc o, pod titulem, spolu s, u příležitosti, v duchu, v důsledku, v oblasti, v průběhu, v rámci, v zájmu, ve smyslu, vzhledem k, z titulu…
o trojslovné: na rozdíl od, (ne)počítaje v to, s ohledem na, s přihlédnutím k, se zřetelem k, v souvislosti s, v závislosti na, ve spojitosti s…
e. Podle postavení vzhledem k povrchově řízené jmenné skupině
e1. předložky stojící před řízenou jmennou skupinou, čili v prepozici, což je typický případ:
pod [POS=R & CAS=7] oknem, napospas [POS=R & CAS=3] dravcům, navzdory [POS=R & CAS=3] nepřízni počasí, vstříc [POS=R & CAS=3] slunci
e2. lexémy stojící za řízenou jmennou skupinou (čili v postpozici, což je velmi okrajový případ) a udělující jí pád:
zářným zítřkům vstříc [POS=D], všemu navzdory [POS=D], semestrem počínaje [POS=V & VRB=p]. Tučné lexémy v postpozici nepokládáme za předložky, nýbrž za adverbia, resp. slovesné přechodníky. Podrobně viz § 4.2a.
Většina předložek nemá varianty; u těchto předložek je lemmatizace přímočará: lemmatem je prostě předložka sama: lemma(do) = do.
Variantní tvary předložek mají vždy vícenásobné lemma:
a. Vokalizace
Vedle nevokalizované podoby existuje u některých předložek podoba vokalizovaná: bez / beze. Lemmatem obou podob je vícenásobné lemma:
zde lemma(bez) = lemma(beze) = {bez, beze}. Rozdíl obou podob se vyjadřuje absencí / přítomností globální mutace typu vokalizace.
b. Protetické o
Vedle spisovné podoby bez protetického v existuje podoba s protetickým v: o / vo. Lemmatem obou podob je vícenásobné lemma, zde:
lemma(o) = lemma(vo) = {o, vo}. Rozdíl obou podob se vyjadřuje absencí / přítomností globální mutace typu proteze.
c. Předložky rozšířené o koncové vá
(kvůlivá, protivá, (s)krzevá...):
lemma(kvůli) = lemma(kvůlivá) = {kvůli, kvůlivá}
lemma(proti) = lemma(protivá) = {proti, protivá}.
d. Předložka krz
Předložka krz existující vedle spisovné podoby skrz (v kombinaci s koncovým vá a
vokalizační mutací):
lemma(krz) = lemma(krze) = lemma(krzevá) = lemma(skrz) = lemma(skrze) = lemma(skrzevá) = {skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá}
e. Předložka naprotiv
Předložka naprotiv vedle spisovné podoby naproti:
lemma(naprotiv) = lemma(naproti) = {naproti, naprotiv}.
f. Předložky vzniklé prepozicionalizací tvarů přechodníku
Předložky nevyjímaje / nevyjímajíc; konče / končíc...:
lemma(nevyjímaje) = lemma(nevyjímajíc) = {nevyjímaje, nevyjímajíc}.
g. Varianty prepozicionalizovaných adverbií typu dospod / dospoda / dospodu
lemma(dospod) = lemma(dospoda) = lemma(dospodu) = {dospod, dospoda, dospodu}.
h. Varianty prepozicionalizovaných adverbií typu vespod / vespodu
lemma(vespod) = lemma(vespodu) = {vespod, vespodu}.
i. Varianty prepozicionalizovaných adverbií typu doprostřed / doprostředka
lemma(doprostřed) = lemma(doprostředka) = {doprostřed, doprostředka}.
j. Varianty prepozicionalizovaných adverbií typu zvenka / zvenku
lemma(zvenka) = lemma(zvenku) = {zvenka, zvenku}.
k. Varianty prepozicionalizovaných adverbií typu prepozicionalizované spřežky veprostřed / vprostřed
lemma(veprostřed) = lemma(vprostřed) = {veprostřed, vprostřed}.
l. Varianty prepozicionalizovaných substantiv (dík / díky...)
lemma(dík) = lemma(díky) = {dík, díky}.
m. Předložky vzniklé jako příslovečné spřežky (navzdor / navzdory)
lemma(navzdor) = lemma(navzdory) = {navzdor, navzdory}.
n. Varianty typu krom / kromě
lemma(krom) = lemma(kromě) = {krom, kromě}.
o. Varianty předložky typu kol / kolem
lemma(kol) = lemma(kolem) = {kol, kolem}.
p. Varianty typu zvíci / zvící
lemma(zvíci) = lemma(zvící) = {zvíci, zvící}.
Předložky udělují pád syntaktickému jménu (nebo koordinaci jmen) jakožto hlavnímu prvku nominální skupiny, před níž (nikoli nutně bezprostředně) předložka stojí. Toto syntaktické jméno může tvořit nejen morfologické jméno, čili morfologické substantivum, adjektivum, zájmeno, číslovka, ale i adverbium, které samo pád nemá, ale z kontextu je jasné, jaká je rekce předložky (adverbium lze např. nahradit synonymním substantivem a pád se ozřejmí), čili i v takovýchto případech se rekce předložky určuje, jsouc tedy inherentní vlastností předložky:
(1) Odložme to na [CAS=4] zítra [POS=D].
(2) Ptal jsem se v duchu sám sebe na všechno možný a přemejšlel jsem vo svym životě až do [CAS=2] teď/teďka [POS=D].
(3) Do [CAS=2] příště [POS=D] to vyřešíme.
(4) Jsem připravena už na [CAS=4] víc/více [POS=D] maturit než jen na tu školní.
(5) Spolupracovali na [CAS=6] více [POS=D] projektech.
Adverbium víc/více se v akuzativní předložkové skupině ve větě (4) chová jako syntaktické substantivum (následuje po něm jméno v genitivu) či jako předložka pojící se s genitivem. Naopak v lokálové konstrukci (5) se adverbium víc/více chová jako adverbium, které nemění lokálovou rekci předložky (je z hlediska udělování pádu „propustné“):
Po předložce se také vyskytují adverbia, jež vznikla ustrnutím jmenných tvarů, například drobno:
(6) A vedle v kastrůlku voňavá cibulka v pěně, úhledně nasekaná na [CAS=4] drobno [POS=D], zřejmě na zelí.
(podrobněji § 5a).
Patnáct předložek má i vokalizované podoby, níže je jejich úplný soupis. Vokalizace se vždy realizuje vokálem e, v případě předložky k je možná i vokalizace pomocí vokálu u.
bez / beze
blíž / blíže
k / ke /ku
krz / krze
nad / nade
nejblíž / nejblíže
od / ode
vod / vode
opodál / opodále
vopodál / vopodále
poblíž / poblíže
pod / pode
před / přede
přes / přese
s / se
skrz / skrze
ve / ve
z / ze
zpod / zpode
Lemma nevokalizované a vokalizované předložky je stejné; vokalizovaný tvar se ve značce liší přítomností globální mutace, ta svou přítomností/nepřítomností umožní vyhledávat vokalizované/nevokalizované podoby předložek.
Předložky díky, kromě, navzdory, vzdory nepokládáme za vokalizované varianty jejich synonymních protějšků dík, krom, navzdor, vzdor.
Vokalizované předložky, které zároveň začínají protetickým v (vode, vopodále), jsou zachyceny dvojí globální mutací:
● vokalizační e-mutací pro vokalizaci
● mutací typu protetické v-
Další případy viz § 3.4.
Níže uvádíme lemmata všech jednoslovných předložek i lemmata jejich variant s tím, že v hranatých závorkách uvádíme soupis všech rekčních pádů, s nimiž se předložka pojí. Přehled sledovaných vlastností u předložek je uveden také v tabulce v příloze (Predlozky_Tabulka.docx). Výběr předložek obsažených v následujícím soupisu byl pořízen na základě relevantní literatury: Štícha a kol. 2018 – VAGSČ, s. 78–84; Štícha a kol. 2013 – AGSČ, s. 509–515; Příruční mluvnice češtiny – PMČ 1986, s. 342n.; Mluvnice češtiny – MČ 1986, s. 199nn.
ad3 [1]: lemma(ad) = ad (u nevariantních podob předložek, tedy těch, jež nejsou vyjádřeny vícenásobným lemmatem, uvádíme dále již jen tvar)
ala4 [1]
anti5 [1]
během [2]
bez [2]: lemma(bez) = lemma(beze) = {bez, beze}; bez a beze jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
beze [2]: lemma(beze) = lemma(bez) = {bez, beze}; bez a beze jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
blízko [23]
blíž [23]: lemma(blíž) = lemma(blíže) = {blíž, blíže}; blíž a blíže jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to adverbium
blíže [23]: lemma(blíže) = lemma(blíž) = {blíž, blíže}; blíž a blíže jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to adverbium.
contra6 [1]
cestou[2]
daleko7 [2]
dík, díky8 [3]: lemma(dík) = lemma(díky) = {dík, díky}; dík a díky jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
dle [2]
dnem 2]
do [2]
doprostřed [2]: lemma(doprostřed) = lemma(doprostředka) = {doprostřed, doprostředka}; doprostřed a doprostředka jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
doprostředka [2]: lemma(doprostředka) = lemma(doprostřed) = {doprostřed, doprostředka}; doprostřed a doprostředka jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
dospod [2]: lemma(dospod) = lemma(dospoda) = lemma(dospodu) = {dospod, dospoda, dospodu}; dospod, dospodu, dospoda jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
dospoda [2]: lemma(dospoda) = lemma(dospod) = lemma(dospodu) = {dospod, dospoda, dospodu}; dospod, dospodu, dospoda jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
dospodu [2]: lemma(dospodu) = lemma(dospod) = lemma(dospoda) = {dospod, dospoda, dospodu}; dospod, dospodu, dospoda jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
dovnitř [2]
formou [2]
in [1]
jménem [2]
k [3]: lemma(k) = lemma(ke) = lemma(ku) = {k, ke, ku}; k, ke a ku jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací a u-mutací
ke [3]: lemma(ke) = lemma(k) = lemma(ku) = {k, ke, ku}; k, ke a ku jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací a u-mutací
ku [3]:9 lemma(ku) = lemma(k) = lemma(ke) = {k, ke, ku}; k, ke a ku jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací a u-mutací
kol [2]: lemma(kol) = lemma(kolem) = {kol, kolem}; kol a kolem jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
kolem [2]: lemma(kolem) = lemma(kol) = {kol, kolem}; kol a kolem jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
kolkolem [2]
koncem [2]
konče [7]: lemma(konče) = lemma(končíc) = {konče, končíc}; konče a končíc jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, jsou to přechodníky
končíc [7]: lemma(konče) = lemma(končíc) = {konče, končíc}; konče a končíc jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, jsou to přechodníky
kontra10 [1]
kraj [2]: stojí-li za řízeným jménem, je to substantivum
krom [2]: lemma(krom) = lemma(kromě) = {krom, kromě}; krom a kromě jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
kromě11 [2]: lemma(kromě) = lemma(krom) = {krom, kromě}; krom a kromě jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
krz [4]: lemma(krz) = lemma(krze) = lemma(krzevá) = lemma(skrz) = lemma(skrze) = lemma(skrzevá) = {skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá}; skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá jsou rozlišeny vokalizační e-mutací a zvláštními globálními mutacemi
krze [4]: lemma(krze) = lemma(krz) = lemma(krzevá) = lemma(skrz) = lemma(skrze) = lemma(skrzevá) = {skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá}; skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá jsou rozlišeny vokalizační e-mutací a zvláštními globálními mutacemi
krzevá [4]: lemma(krzevá) = lemma(krz) = lemma(krze) = lemma(skrz) = lemma(skrze) = lemma(skrzevá) = {skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá}; skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá jsou rozlišeny vokalizační e-mutací a zvláštními globálními mutacemi
kuli [3]: lemma(kuli) = lemma(kvůli) = lemma(kvůlivá) = {kvůli, kuli, kvůlivá}; kvůli, kuli a kvůlivá jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
kvůli [3]: lemma(kvůli) = lemma(kuli) = lemma(kvůlivá) = {kvůli, kuli, kvůlivá}; kvůli, kuli a kvůlivá jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
kvůlivá [3]: lemma(kvůlivá) = lemma(kvůli) = lemma(kuli) = {kvůli, kuli, kvůlivá}; kvůli, kuli a kvůlivá jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
mezi [47]
mimo [24]
místo [2]
na [46]
nablízku12 [3]: stojí-li za řízeným jménem, je to adverbium
nad [47]: lemma(nad) = lemma(nade) = {nad, nade}; nad a nade jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
nade [47]: lemma(nade) = lemma(nad) = {nad, nade}; nad a nade jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
namísto [2]
napodél13 [27]
napospas [3]: stojí-li za řízeným jménem, je to adverbium
naprostřed14 [2]
naproti15 [23]: lemma(naproti) = lemma(naprotiv) = lemma(naprotivá) = {naproti, naprotiv, naprotivá}; naproti, naproti a naprotivá jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to adverbium
naprotiv16 [23]: lemma(naprotiv) = lemma(naproti) = lemma(naprotivá) = {naproti, naprotiv, naprotivá}; naproti, naproti a naprotivá jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to adverbium
naprotivá17 [23]: lemma(naprotivá) = lemma(naproti) = lemma(naprotiv) = {naproti, naprotiv, naprotivá}; naproti, naproti a naprotivá jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to adverbium
napříč18 [237]: stojí-li za řízeným jménem, je to adverbium následkem [2]
naspod [2]
naspodu19 [2]
navrch [2]
navrchu20 [2]
navzdor [3]: lemma(navzdor) = lemma(navzdory) = {navzdor, navzdory}; navzdor a navzdory jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, jsou to adverbia
navzdory21 [3]: lemma(navzdor) = lemma(navzdory) = {navzdor, navzdory}; navzdor a navzdory jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, jsou to adverbia
nedaleko22 [23]
nedbaje23 [2]: lemma(nedbaje) = lemma(nedbajíc) = {nedbaje, nedbajíc}; nedbaje a nedbajíc jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to přechodník
nedbajíc24 [2]: lemma(nedbajíc) = lemma(nedbaje) = {nedbaje, nedbajíc}; nedbaje a nedbajíc jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to přechodník
nejblíž [23]: lemma(nejblíž) = lemma(nejblíže) = {nejblíž, nejblíže}; nejblíž a nejblíže jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to adverbium
nejblíže [23]: lemma(nejblíže) = lemma(nejblíž) = {nejblíž, nejblíže}; nejblíž a nejblíže jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to adverbium
nevyjímaje [4]: lemma(nevyjímaje) = lemma(nevyjímajíc) = {nevyjímaje, nevyjímajíc}; nevyjímaje a nevyjímajíc jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to přechodník
nevyjímajíc [4]: lemma(nevyjímajíc) = lemma(nevyjímaje) = {nevyjímaje, nevyjímajíc}; nevyjímaje a nevyjímajíc jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to přechodník
o [46]: lemma(o) = lemma(vo) = {o, vo}; o a vo jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v-
vo [46]: lemma(o) = lemma(vo) = {o, vo}; o a vo jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v-
ob [4]: lemma(ob) = lemma(vob) = {ob, vob}; ob a vob jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v-
vob [4]: lemma(ob) = lemma(vob) = {ob, vob}; ob a vob jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v-
od [2]: lemma(ode) = lemma(od) = lemma(vod) = lemma(vode) = {od, ode, vod, vode}; od, ode, vod, vode jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací a globální mutací typu protetické v-
vod [2]: lemma(ode) = lemma(od) = lemma(vod) = lemma(vode) = {od, ode, vod, vode}; od, ode, vod, vode jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací a globální mutací typu protetické v-
ode [2]: lemma(ode) = lemma(od) = lemma(vod) = lemma(vode) = {od, ode, vod, vode}; od, ode, vod, vode jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací a globální mutací typu protetické v-
vode [2]: lemma(ode) = lemma(od) = lemma(vod) = lemma(vode) = {od, ode, vod, vode}; od, ode, vod, vode jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací a globální mutací typu protetické v-
odprostřed25 [2]: lemma(odprostřed) = lemma(odprostředka) = lemma(vodprostřed) = lemma(vodprostředka) = {odprostřed, odprostředka, vodprostřed, vodprostředka}; odprostřed, odprostředka, vodprostřed a vodprostředka jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
odprostředka [2]: lemma(odprostředka) = lemma(odprostřed) = lemma(vodprostřed) = lemma(vodprostředka) = {odprostřed, odprostředka, vodprostřed, vodprostředka}; odprostřed, odprostředka, vodprostřed a vodprostředka jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
vodprostřed [2]: lemma(vodprostřed) = lemma(odprostřed) = lemma(odprostředka) = lemma(vodprostředka) = {odprostřed, odprostředka, vodprostřed, vodprostředka}; odprostřed, odprostředka, vodprostřed a vodprostředka jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
vodprostředka [2]: lemma(vodprostředka) = lemma(odprostřed) = lemma(odprostředka) = lemma(vodprostřed) = {odprostřed, odprostředka, vodprostřed, vodprostředka}; odprostřed, odprostředka, vodprostřed a vodprostředka jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
odspod26 [2]: lemma(odspod) = lemma(odspoda) = lemma(odspodu) = lemma(vodspod) = lemma(vodspoda) = lemma(vodspodu) = {odspod, odspoda, odspodu, vodspod, vodspoda, vodspodu}; odspod, odspoda, odspodu, vodspod, vodspoda a vodspodu jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
vodspod [2]: lemma(odspod) = lemma(odspoda) = lemma(odspodu) = lemma(vodspod) = lemma(vodspoda) = lemma(vodspodu) = {odspod, odspoda, odspodu, vodspod, vodspoda, vodspodu}; odspod, odspoda, odspodu, vodspod, vodspoda a vodspodu jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
odspoda [2]: lemma(odspod) = lemma(odspoda) = lemma(odspodu) = lemma(vodspod) = lemma(vodspoda) = lemma(vodspodu) = {odspod, odspoda, odspodu, vodspod, vodspoda, vodspodu}; odspod, odspoda, odspodu, vodspod, vodspoda a vodspodu jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
vodspoda [2]: lemma(odspod) = lemma(odspoda) = lemma(odspodu) = lemma(vodspod) = lemma(vodspoda) = lemma(vodspodu) = {odspod, odspoda, odspodu, vodspod, vodspoda, vodspodu}; odspod, odspoda, odspodu, vodspod, vodspoda a vodspodu jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
odspodu [2]: lemma(odspod) = lemma(odspoda) = lemma(odspodu) = lemma(vodspod) = lemma(vodspoda) = lemma(vodspodu) = {odspod, odspoda, odspodu, vodspod, vodspoda, vodspodu}; odspod, odspoda, odspodu, vodspod, vodspoda a vodspodu jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
vodspodu [2]: lemma(odspod) = lemma(odspoda) = lemma(odspodu) = lemma(vodspod) = lemma(vodspoda) = lemma(vodspodu) = {odspod, odspoda, odspodu, vodspod, vodspoda, vodspodu}; odspod, odspoda, odspodu, vodspod, vodspoda a vodspodu jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
ohledně [2]: lemma(ohledně) = lemma(vohledně) = {ohledně, vohledně}; ohledně a vohledně jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v-
vohledně [2]: lemma(vohledně) = lemma(ohledně) = {ohledně, vohledně}; ohledně a vohledně jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v-
okolo [2]: lemma(okolo) = lemma(vokolo) = {okolo, vokolo}; okolo a vokolo jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v-
vokolo [2]: lemma(vokolo) = lemma(okolo) = {okolo, vokolo}; okolo a vokolo jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v-
opodál27 [2]: lemma(opodál) = lemma(opodále) = lemma(vopodál) = lemma(vopodále) = {opodál, opodále, vopodál, vopodále}; opodál, opodále, vopodál a vopodále jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací a globální mutací typu protetické v-
opodále28 [2]: lemma(opodále) = lemma(opodál) = lemma(vopodál) = lemma(vopodále) = {opodál, opodále, vopodál, vopodále}; opodál, opodále, vopodál a vopodále jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací a globální mutací typu protetické v-
vopodál [2]: lemma(vopodál) = lemma(opodál) = lemma(opodále) = lemma(vopodále) = {opodál, opodále, vopodál, vopodále}; opodál, opodále, vopodál a vopodále jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací a globální mutací typu protetické v-
vopodále [2]: lemma(vopodále) = lemma(opodál) = lemma(opodále) = lemma(vopodále) = {opodál, opodále, vopodál, vopodále}; opodál, opodále, vopodál a vopodále jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací a globální mutací typu protetické v-
oproti [3]: lemma(oproti) = lemma(oprotivá) = lemma(voproti) = lemma(voprotivá) = {oproti, oprotivá, voproti, voprotivá}; oproti, oprotivá, voproti a voprotivá jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
oprotivá [3]: lemma(oprotivá) = lemma(oproti) = lemma(voproti) = lemma(voprotivá) = {oproti, oprotivá, voproti, voprotivá}; oproti, oprotivá, voproti a voprotivá jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
voproti [3]: lemma(voproti) = lemma(oproti) = lemma(oprotivá) = lemma(voprotivá) = {oproti, oprotivá, voproti, voprotivá}; oproti, oprotivá, voproti a voprotivá jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
voprotivá29 [3]: lemma(voprotivá) = lemma(oproti) = lemma(oprotivá) = lemma(voprotiv) = {oproti, oprotivá, voproti, voprotivá}; oproti, oprotivá, voproti a voprotivá jsou rozlišeny globální mutací typu protetické v- a zvláštní globální mutací
poblíž [23]: lemma(poblíž) = lemma(poblíže) = {poblíž, poblíže}; poblíž a poblíže jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
poblíže [23]: lemma(poblíže) = lemma(poblíž) = {poblíž, poblíže}; poblíž a poblíže jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
počátkem [2]
počínaje [7]: lemma(počínaje) = lemma(počínajíc) = {počínaje, počínajíc}; počínaje a počínajíc jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, jsou to přechodníky
počínajíc [7]: lemma(počínajíc) = lemma(počínaje) = {počínaje, počínajíc}; počínaje a počínajíc jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, jsou to přechodníky
pod [47]: lemma(pod) = lemma(pode) = {pod, pode}; pod a pode jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
pode [47]: lemma(pode) = lemma(pod) = {pod, pode}; pod a pode jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
podél [2]
podle [2]
pomocí [2]
ponad30 [47]
poza [247]
pro [4]
prostřed [2]
prostřednictvím [2]
proti [3]: lemma(proti) = lemma(protiv) = lemma(protivá) = {proti, protiv, protivá}; proti, protiv a protivá jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
protiv31 [3]: lemma(protiv) = lemma(protivá) = lemma(proti) = {proti, protiv, protivá}; proti, protiv a protivá jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
protivá [3]: lemma(protivá) = lemma(protiv) = lemma(proti) = {proti, protiv, protivá}; proti, protiv a protivá jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
průběhem [2]
před [47]: lemma(před) = lemma(přede) = {před, přede}; před a přede jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
přede [47]: lemma(přede) = lemma(před) = {před, přede}; před a přede jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
přes [4]: lemma(přes) = lemma(přese) = {přes, přese}; přes a přese jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
přese [4]: lemma(přes) = lemma(přese) = {přes, přese}; přes a přese jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
při [6]
s32 [247]: lemma(s) = lemma(se) = {s, se}; s a se jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
se [27]: lemma(s) = lemma(se) = {s, se}; s a se jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
skrz [4]: lemma(skrz) = lemma(skrze) = lemma(krz) = lemma(krze) = lemma(krzevá) = lemma(skrzevá) = {skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá}; skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá jsou rozlišeny vokalizační e-mutací a zvláštními globálními mutacemi
skrze [4]: lemma(skrze) = lemma(skrz) = lemma(krz) = lemma(krze) = lemma(krzevá) = lemma(skrzevá) = {skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá}; skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá jsou rozlišeny vokalizační e-mutací a zvláštními globálními mutacemi
skrzevá [4]: lemma(skrze) = lemma(skrz) = lemma(krz) = lemma(krze) = lemma(krzevá) = lemma(skrzevá) = {skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá}; skrz, skrze, skrzevá, krz, krze, krzevá jsou rozlišeny vokalizační e-mutací a zvláštními globálními mutacemi
spod [2]
spodem [2]
spoza [2]
stran [2]
stranou [2]
středem [2]
svrchu [2]
u33 [26]
úderem [2]
uprostřed [2]: lemma(uprostřed) = lemma(uprostředka) = {uprostřed, uprostředka}; uprostřed a uprostředka jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
uprostředka [2]: lemma(uprostředka) = lemma(uprostřed) = {uprostřed, uprostředka}; uprostřed a uprostředka jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
ústy [2]
uvnitř [2]
v [46]: lemma(v) = lemma(ve) = {v, ve}; v a ve jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
ve [46]: lemma(v) = lemma(ve) = {v, ve}; v a ve jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
včetně [2]: stojí-li za řízeným jménem, je to adverbium
vedle [2]
veprostřed [2]: lemma(veprostřed) = lemma(vprostřed) = {veprostřed, vprostřed}; veprostřed a vprostřed jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
vprostřed [2]: lemma(vprostřed) = lemma(veprostřed) = {veprostřed, vprostřed}; veprostřed a vprostřed jsou rozlišeny zvláštní globální mutací.
veprostředku [2]: lemma(veprostředku) = lemma(vprostředku) = {veprostředku, vprostředku}; veprostředku a vprostředku jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
vprostředku [2]: lemma(vprostředku) = lemma(veprostředku) = {veprostředku, vprostředku}; veprostředku a vprostředku jsou rozlišeny zvláštní globální mutac
versus [1]
vespod [2]: lemma(vespod) = lemma(vespodu) = {vespod, vespodu}; vespod a vespodu jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
vespodu [2]: lemma(vespodu) = lemma(vespod) = {vespod, vespodu}; vespod a vespodu jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
vevnitř [2]
via [1]
vinou [2]
vlivem [2]
vně [2]
vnitřkem [2]
vpůli [2]
vrchem [2]
vstříc [3]: stojí-li za řízeným jménem, je to adverbium
vůči [3]
vůkol [2]
vyjímaje [4]: lemma(vyjímaje) = lemma(vyjímajíc) = {vyjímaje, vyjímajíc}; vyjímaje a vyjímajíc jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to přechodník
vyjímajíc34 [4]: lemma(vyjímajíc) = lemma(vyjímaje) = {vyjímaje, vyjímajíc}; vyjímaje a vyjímajíc jsou rozlišeny zvláštní globální mutací. Stojí-li za řízeným jménem, je to přechodník
vyjma [24]
vyjmouc [24]
vzdor [3]: lemma(vzdor) = lemma(vzdory) = {vzdor, vzdory}; vzdor a vzdory jsou rozlišeny zvláštní globální mutací.
vzdory [3]: lemma(vzdor) = lemma(vzdory) = {vzdor, vzdory}; vzdor a vzdory jsou rozlišeny zvláštní globální mutací.
z [2]: lemma(z) = lemma(ze) = {z, ze}; z a ze jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
ze [2]: lemma(z) = lemma(ze) = {z, ze}; z a ze jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
za [247]
začátkem [2]
zásluhou [2]
závěrem [2]
zboku [2]
ze [4]35
zespod [2]: lemma(zespod) = lemma(zespoda) = lemma(zespodu) = {zespod, zespoda, zespodu}; zespod, zespodu, zespoda jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
zespoda [2]: lemma(zespoda) = lemma(zespod) = lemma(zespodu) = {zespod, zespoda, zespodu}; zespod, zespodu, zespoda jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
zespodu [2]: lemma(zespodu) = lemma(zespod) = lemma(zespoda) = {zespod, zespoda, zespodu}; zespod, zespodu, zespoda jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
zevnitř [2]
zeza [2]
zhloubi [2]
zkraje [2]
znad [2]
znitra [2]
zpod [2]: lemma(zpod) = lemma(zpode) = {zpod, zpode}; zpod a zpode jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
zpode [2]: lemma(zpode) = lemma(zpod) = {zpod, zpode}; zpod a zpode jsou rozlišeny globální vokalizační e-mutací
zpomezi [2]
zponad [2]
zpoza [2]
zprostřed [2]: lemma(zprostřed) = lemma(zprostředka) = lemma(zprostředku) = {zprostřed, zprostředka, zprostředku}; zprostřed, zprostředka, zprostředku jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
zprostředka [2]: lemma(zprostředka) = lemma(zprostřed) = lemma(zprostředku) = {zprostřed, zprostředka, zprostředku}; zprostřed, zprostředka, zprostředku jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
zprostředku [2]: lemma(zprostředku) = lemma(zprostřed) = lemma(zprostředka) = {zprostřed, zprostředka, zprostředku}; zprostřed, zprostředka, zprostředku jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
zpřed [2]
zvenka [2]: lemma(zvenka) = lemma(zvenku) = {zvenka, zvenku}; zvenka a zvenku jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
zvenku [2]: lemma(zvenku) = lemma(zvenka) = {zvenka, zvenku}; zvenka a zvenku jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
zvíci [2]: lemma(zvíci) = lemma(zvící) = {zvíci, zvící}; zvíci a zvící jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
zvící [2]: lemma(zvíci) = lemma(zvící) = {zvíci, zvící}; zvíci a zvící jsou rozlišeny zvláštní globální mutací
zvnitřka [2]: lemma(zvnitřka) = lemma(zvnitřku) = {zvnitřka, zvnitřku}; zvnitřka a zvnitřku jsou rozlišeny zvláštní globální mutací.
zvnitřku [2]: lemma(zvnitřka) = lemma(zvnitřku) = {zvnitřka, zvnitřku}; zvnitřka a zvnitřku jsou rozlišeny zvláštní globální mutací.
Poznámky
V MČ 2 (s. 203–213) je jako předložka uváděno namístě. Za předložku ji nepovažujeme, neboť není doložena v korpusu SYN v7 ani v jiných velkých korpusech češtiny.
Tvary viz, srovnej, srov., srv. nechápeme jako předložky, nýbrž jako částice strukturující text (srov. VAGSČ, s. 70).
Ani tvary bokem, hodinou, okamžikem, půlí, rokem, zdaleka, uváděné v PMČ jako předložky, za předložky nepovažujeme.
Některé předložky se vyskytují v podobě zkratek: m. (= místo), n. (= nad), př. (= před), vč. (= včetně), vs. (= versus)… Tyto zkratky se značkují jako předložky s poddruhem zkratka, tj. [POS=R & ABR=+].
Následující předložky jsou slovnědruhově homonymní (uvádíme jen nepředložkové interpretace) a je nutno je slovnědruhově desambiguovat:
ala – Nsg36 substantiva feminina ala i citoslovce i cizí slovo i neznámé slovo
během – Isg substantiva neživotného maskulina běh
bez – Nsg, Asg substantiva neživotného maskulina bez
beze – Vsg substantiva neživotného maskulina bez
blízko – adverbium v pozitivu
blíž – adverbium blízko v komparativu (lemma(blíž) = blízko)
blíže – adverbium blízko v komparativu (lemma(blíže) = blízko) / 3. os. sg. indikativu prézentu slovesa blízat
cestou – Isg substantiva feminina cesta
daleko – adverbium daleko v pozitivu / jmenný tvar adjektiva daleký v neutru singuláru / Nsg, Asg, Vsg substantiva neutra daleko
dík – Nsg, Asg substantiva neživotného maskulina dík
díky – Npl, Apl, Vpl, Ipl substantiva neživotného maskulina dík
dle – přechodník přítomný sg. mask. slovesa dlít
dnem – Isg substantiva maskulina neživotného den i neutra dno
doprostřed, doprostředka – adverbia v pozitivu
dospod, dospoda, dospodu – adverbia v pozitivu
dovnitř – adverbium v pozitivu
formou – Isg substantiva feminina forma
in – adverbium v pozitivu
jménem – Isg substantiva neživotného maskulina jméno
k – substantivum písmeno k/K / substantivní zkratka (POS=N & ABR=+…) mající různé interpretace
kol – Gpl substantiva feminina kola / Gpl substantiva neutra kolo
kolem – Isg substantiva neutra kolo / adverbium v pozitivu
kolkolem – adverbium v pozitivu
koncem – Isg substantiva neživotného maskulina konec
konče – přechodník přítomný sg. mask. slovesa končit
končíc – přechodník přítomný sg. fem. slovesa končit37
kontra – Nsg substantiva feminina kontra (= kontrarevoluce)38
kraj – Nsg, Asg substantiva maskulina neživotného kraj
kromě – adverbium v pozitivu39
krz – adverbium v pozitivu40
kuli – Nsg, Asg, Npl, Apl, Vpl substantiva maskulina životného kuli i Gsg, Dsg, Lsg substantiva feminina kule i tvar minulého příčestí v plurálu životného maskulina slovesa kout
mezi – Dsg, Vsg, Lsg substantiva feminina mez
mimo – adverbium v pozitivu41
místo – Nsg, Asg, Vsg substantiva neutra místo / adverbium v pozitivu/ spojka podřadicí)42
na – citoslovce43
nablízku – adverbium v pozitivu
namísto – adverbium v pozitivu44
napodél – adverbium v pozitivu (jejichž motory jsou umístěné napodél)45
napospas – adverbium v pozitivu
naproti, naprotiv, naprotivá – adverbium v pozitivu
napříč – adverbium v pozitivu
následkem – Isg substantiva neživotného maskulina následek
naspod – adverbium v pozitivu
naspodu – adverbium v pozitivu
navrch – adverbium v pozitivu
navrchu – adverbium v pozitivu
navzdor – adverbium v pozitivu
navzdory – adverbium v pozitivu
nedaleko – adverbium v pozitivu46
nedbaje – přechodník přítomný sg. mask. slovesa dbát
nedbajíc – přechodník přítomný sg. fem./neut. sg. slovesa dbát
nejblíž – adverbium blízko v komparativu (lemma(nejblíž) = blízko)
nejblíže – adverbium blízko v komparativu (lemma(nejblíže) = blízko)
nevyjímaje – přechodník přítomný sg. mask. slovesa vyjímat
nevyjímajíc – přechodník přítomný fem./neut. sg. slovesa vyjímat
o – substantivum písmeno o/O / substantivní i adjektivní zkratka (POS=N & ABR=+…; POS=A & ABR=+…;) mající různé interpretace
ob – jakožto Ob je to i Nsg, Asg substantiva propria neživotného maskulina Ob
od – jakožto Od/OD je to i Gpl substantiva propria feminina Oda/ODA, možná i Nsg substantiva propria životného maskulina Od
ode – jakožto Ode je to i Vsg substantiva propria životného maskulina Od
vod – Gpl substantiva feminina voda (i jako součást propria, např. Odolena Voda)
(v)odprostřed / (v)odprostředka – adverbium v pozitivu47
(v)odspod / (v)odspodu / (v)odspoda – adverbium v pozitivu48
okolo / vokolo – adverbium v pozitivu
(v)opodál – adverbium v pozitivu49
(v)opodále – adverbium v pozitivu
po – substantivní zkratka v podobě po i Po, příp. PO (POS=N & ABR=+…)
poblíž / poblíže – adverbium v pozitivu
počátkem – Isg substantiva neživotného maskulina počátek
počínaje – přechodník přítomný sg. mask. slovesa počínat (si)
počínajíc – přechodník přítomný sg. fem./neut sg. slovesa počínat (si)
podél – adverbium v pozitivu
podle – adverbium v pozitivu
pomocí – Isg, Gpl substantiva feminina pomoc
prostřed – adverbium v pozitivu
prostřednictvím – Isg, Dpl substantiva neutra prostřednictví
protiv – Gpl substantiva feminina protiva
před – 3. os. sg. mask. apokopovaného minulého příčestí slovesa příst (= předl)
přede – 3. os. sg. indikativu prézentu slovesa příst
při – Gsg, Dsg, Lsg substantiva feminina pře / imperativ 2. os. sg. slovesa přít se
s – substantivum písmeno s/S / substantivní zkratka (POS=N & ABR=+…) mající různé interpretace50
se – zvratné zájmeno
skrz – adverbium v pozitivu51
spodem – adverbium v pozitivu
stran – Gpl substantiva feminina strana
stranou – Isg substantiva feminina strana
středem – Isg substantiva maskulina životného střed
svrchu – adverbium v pozitivu
u – substantivum písmeno u/U / substantivní i adjektivní zkratka (POS=N ABR=+…; POS=A ABR=+…;) mající různé interpretace
úderem – Isg substantiva maskulina životného úder
uprostřed – adverbium v pozitivu
uprostředka – adverbium v pozitivu52
ústy – Ipl substantiva neutra ústa
uvnitř – adverbium v pozitivu
v – substantivum písmeno v/V / římská číslice / substantivní i adjektivní zkratka (POS=N ABR=+…; POS=A ABR=+…;) mající různé interpretace
včetně – adverbium v pozitivu
vedle – adverbium v pozitivu
veprostřed, vprostřed – adverbium v pozitivu
veprostředku, vprostředku – adverbium v pozitivu
vespod, vespodu – adverbium v pozitivu
vevnitř – adverbium v pozitivu
vinou – Isg substantiva feminina vina / 3. os. pl. indikativu prézentu slovesa vinout (se)53
vlivem – Isg substantiva neživotného maskulina vliv
vně – adverbium v pozitivu
vnitřkem – Isg substantiva neživotného maskulina vnitřek
vpůli – adverbium v pozitivu54
vrchem – Isg substantiva neživotného maskulina vrch / adverbium v pozitivu
vstříc – adverbium v pozitivu
vůkol – adverbium v pozitivu
vyjímaje – přechodník přítomný sg. mask. slovesa vyjímat / adverbium v pozitivu
vyjímajíc – přechodník přítomný sg. fem./neut. slovesa vyjímat / adverbium v pozitivu
vyjma – adverbium v pozitivu55
vyjmouc – přechodník přítomný sg. fem. slovesa vyjímat
vzdor – Nsg, Asg substantiva neživotného maskulina vzdor
vzdory – Npl, Apl, Vpl, Ipl substantiva neživotného maskulina vzdor
začátkem – Isg substantiva neživotného maskulina začátek
zásluhou – Isg substantiva feminina zásluha
závěrem – Isg substantiva neživotného maskulina závěr
zboku – adverbium v pozitivu
ze – předložka s genitivní rekcí a s akuzativní rekcí
zespod, zespoda, zespodu – adverbia v pozitivu
zevnitř – adverbium v pozitivu
zhloubi – adverbium v pozitivu
zkraje – adverbium v pozitivu
znitra – adverbium v pozitivu56
zprostřed, zprostředka – adverbium v pozitivu
zprostředku – adverbium v pozitivu57
zvíci / zvící – adverbium v pozitivu58
zvenka / zvenku – adverbium v pozitivu59
zvnitřka / zvnitřku – adverbium v pozitivu60
a. Předložky v konkurenci s adverbii
Předložky v konkurenci s adverbii lze desambiguovat dvojím způsobem:
a1. Je-li za příslušným homonymním tvarem x (předložka / adverbium) příslušná jmenná skupina, které tvar x uděluje pád, je tvar x předložka, jinak je to adverbium. Tedy: aby tvar slovnědruhově homonymní jako adverbium / předložka byl hodnocen jako předložka, musí předcházet před příslušnou jmennou skupinou a udělovat jí pád, srov.:
(7) Lidé běželi vstříc [R3]61 prezidentovi [N3] s kyticemi růží.
(8) Lidé běželi prezidentovi [N3] vstříc [D] s kyticemi růží.
Homonymní adverbia/předložky, které mohou stát před příslušnou jmennou skupinou nebo za ní beze změny významu (konstrukce jsou synonymní):
nablízku, napospas, naproti, napříč, navzdor, navzdory, nejblíž, nejblíže, včetně, vstříc.
Toto řešení volíme.
a2. Je-li za příslušným homonymním tvarem x (předložka / adverbium) příslušná jmenná skupina, které tvar x uděluje pád, je tvar x předložka (stojí tedy v prepozici), jinak je to také předložka, ale s příznakem: stojím v postpozici. Předložka by tedy měla poddruh s hodnotami: stojím v prepozici / stojím v postpozici. Byl by to jediný případ, kdy by se značkovalo slovo ohledně jeho postavení ve větě. Není možná od věci tuto myšlenku (výboj do syntaxe) rozšířit i na jiné syntaktické případy.
b. Předložky v konkurenci s přechodníky
Analogicky lze předložky v konkurenci s přechodníky rovněž desambiguovat dvojím způsobem:
b1. Je-li za příslušným homonymním tvarem x (předložka / přechodník) příslušná jmenná skupina, které tvar x uděluje pád, je tvar x předložka, jinak je to přechodník. Tedy: aby tvar slovnědruhově homonymní jako přechodník / předložka byl hodnocen jako předložka, musí předcházet před příslušnou jmennou skupinou a udělovat jí pád, srov.:
(9) Staří lidé tvrdili, že je jí kolem sedmdesátky, ale podle jejích vlastních výpočtů, vykalkulovaných podle stáří nejrůznějších jeffersonských dam, počínaje [R7] nevěstami [N7] a konče [R7] babičkami [N7], o nichž prohlašovala, že je jako miminka odchovala, by jí bylo tak sto, a ještě by se musela vyskytovat ve třech vydáních, jak říkal Ratliff.
(10) Téhož dne se dostavil předseda občanského výboru z Pirana s nabídkou všemožné podpory, stravováním [N7] počínaje [D] a hotovými penězi [N7] konče [D].
Homonymní přechodníky/předložky, které mohou stát před příslušnou jmennou skupinou nebo po ní beze změny významu (konstrukce jsou synonymní):
konče, končíc, nedbaje, nedbajíc, nevyjímaje, nevyjímajíc, počínaje, počínajíc, vyjímaje, vyjímajíc.
Toto řešení volíme.
b2. Je-li za příslušným homonymním tvarem x (přechodník / adverbium) příslušná jmenná skupina, které tvar x uděluje pád, je tvar x předložka (stojí tedy v prepozici), jinak je to také předložka, ale s příznakem: stojím v postpozici. Předložka by tedy měla poddruh s hodnotami: stojím v prepozici / stojím v postpozici.
Oproti homonymii předložka / adverbium se tu ovšem desambiguace musí jak při řešení b1., tak při řešení b2. vypořádat s problémy pádové valence přechodníků negramatikalizovaných, tj. užitých jako slovesa:
●konče/končíc [R7] letním [A7] semestrem [N7] / konče/končíc [POS=V & VRB=p] svou [P4] práci [N4]
●počínaje/počínajíc [R7] letním [A7] semestrem [N7] / počínaje/počínajíc [POS=V & VRB=p] svou [P4] práci [N4] / své [P4] dítě [N4]
●nedbaje/nedbajíc [R2] zákazu [N2] / nedbaje/nedbajíc [POS=V & VRB=p] na zákaz [N4]
● (ne)vyjímaje/(ne)vyjímajíc [R4] samého [P4] ministra [N4] / (ne)vyjímaje/(ne)vyjímajíc [POS=V & VRB=p] rohlík [N4] z tašky
Problém nastává zvláště v případech, kde rekce předložky je stejná jako valence slovesa: (ne)vyjímaje/(ne)vyjímajíc. Desambiguace tu bude velmi náročná.
c. Předložky v konkurenci s adverbii (bez jmenné skupiny).
Neuděluje-li potenciální předložka pád jménu (o adverbiích po předložkách viz § 5a níže), tj. netvoří-li s ním povrchové syntagma, potenciální předložka ve skutečnosti předložkou není, je to ve skutečnosti adverbium:
(11) Kostel stál nedaleko [R2] města [N2].
(12) Kostel stál nedaleko [D].
d. Předložky v eliptických konstrukcích
Není-li předložka slovnědruhově homonymní, zůstává předložkou vždy, tedy i v konstrukcích eliptických:
(13) Poslanci byli pro [R4].
(14) Proti [R3] nebyl nikdo.
(15) Na pláži se taky opaluju nahoře bez [R2] a vidí mě tam stovky lidí.
e. Tvar těsně před zájmenem osobním nebo vztažným začínajícím na n-
Tvar nacházející se těsně před zájmenem osobním nebo vztažným začínajícím na n- (něho, němu, něm, ním, ní, nich, nim, ně, nimi, něhož, němuž, němž, nímž, níž, nichž, nimž, něž, nimiž) je jednoznačně předložka, tvořící s ním předložkovou skupinu. Tuto vlastnost mají tyto předložky:
během, bez, blízko, blíže, dík, díky, dle, do, k, kolem, krom, kromě, krz, krze, krzevá, kvůli, mezi, mimo, místo, na, nad, naproti, navzdory, nedaleko, (v)o, (v)od, (v)ohledně, (v)okolo, (v)oproti, po, poblíž, poblíže, pod, podle, podél, pomocí, pro, prostřednictvím, proti, před, při, s, skrz, skrze, skrzevá, u, uprostřed, uvnitř, v, včetně, vedle, vůči, z, za, zpod, zpoza.
Po některých předložkách může stát jak tvar osobního / osobního vztažného zájmena začínající na -n (něho, němu, něm, ním, ní, nich, nim, ně, nimi, něhož, němuž, němž, nímž, níž, nichž, nimž, něž, nimiž), tak tvar osobního / osobního vztažného zájmena začínající na j, tj. jeho, jemu, jím, jí, jich, jim, je, jimi, jehož, jemuž, jímž, jíž, jichž, jimž, jež, jimiž. U těchto ambivalentních sekundárních předložek není dosud ukončena gramatikalizace:
blízko, blíže, dík, díky, mezi, nablízku, navzdory, pomocí, uvnitř, včetně, vstříc.
Uvedené tvary jsou na pomezí předložek a nepředložek a uvedené kritérium je dokáže desambiguovat jako předložky, následuje-li osobní / osobní vztažné zájmeno začínající na n-. Začíná-li na j-, je desambiguace dost obtížná:
(16) Podle mého názoru, jedině díky [R3] jemu [P] nedošly věci u nás tak daleko jako jinde.
(17) A teď měl pocit, že se díky [R3] němu [P] něčeho dobral.
(18) Díky [N4] jemu [P] vzdával.
f. Vztah předložky a lokálu
Lokál je pád předložkový, tj. před příslušnou jmennou skupinou vždy musí stát některá z pěti předložek s lokálovou rekcí: o/vo, na, po, při, v/ve. Tato předložka ovšem nemusí stát nutně v téže větě jako NP, může být ve větě předchozí i předpředchozí, ale někde v textu před řízeným jménem být musí.
g. Inherentní víceznačnost předložkové rekce
V případě inherentní víceznačnosti předložkové rekce jsou obecně možné dvě strategie:
a) jednoznačně desambiguovat – toto řešení volíme
b) nedesambiguovat, tj. ponechat víc možností.
Je to ovšem obecnější problém, který se týká i případů jiných, nejen předložkové rekce. Uvádíme tyto příklady inherentní homonymie u předložkové rekce:
(19) Ne, to se nikomu nepovede, zatáhnout ho do sporů o [CAS=[46]] generální [CAS=[46]] linii [CAS=[46]].
(20) Měl dítě o víkendu na [CAS=[46]] starosti [(CAS=4 & NUM=P) | (CAS=6 & NUM=S)].62
(21) Stařec Vladimír Petkevič byl již blízko [CAS=[23]] skonu [CAS=[23]].
Ve všech případech je samozřejmě jasné, že pád nominální skupiny je stejný jako příslušná předložková rekce, jsou tedy ve skutečnosti vždy jen dvě možnosti, nikoli čtyři (buď CAS=4, nebo CAS=6; resp. buď CAS=2, nebo CAS=3).
a. Předložka stojící před adverbiem a tvořící s ním předložkovou skupinu
Předložka stojící před adverbiem (viz i výše) a tvořící s ním předložkovou skupinu (spojí-li se předložka s následujícím slovem v jedno ortografické slovo, vzniká příslovečná spřežka, srov. podrobně Žižková 2019). V takovýchto případech (často nespisovných) má předložka tuto rekci (uvádíme jen typické příklady):
Genitiv:
do [CAS=2] gala, do hola, do prázdna, do růžova, do světležluta, do tuha
od [CAS=2] dávna, od loňska, od minula, od posledka, od pradávna, od prostředka, od předu, od spodu, od tama, od teď, od tehdy, od věků, od vrchu, od vždycky, od zítra, od zítřka, od znovu
z [CAS=2] dávna, z dřívějška, z nenadále, z povzdáli
za [CAS=2] chladna, za tepla
Dativ:
k [CAS=3] dobru, ku posledku, k stáru
Akuzativ:
na [CAS=4] drobno, na novo, na nečisto, na neurčito, na tajno, na těsno, na tuty, na volno, na žluto
na [CAS=4] viděnou, na zavolanou
na [CAS=4] hony, na míru, na potvoru, na přetřes, na roveň, na škodu, na šrot
na [CAS=4] dýl, na knap, na pak, na poosmé, na potom, na prostřed, na šestkrát, na zítra
po [CAS=4] osmé, po stopětadvacáté
pod [CAS=4] míru
za [CAS=4] kratičko, za krátko
za [CAS=4] páté
Lokál:
na [CAS=6] pokoji, na pozoru, na štíru
po [CAS=6] lehku, po novu, po tajnu
po [CAS=6] domácku, po anglicku
po [CAS=6] čertech, po řadě, po svých
v [CAS=6] běhu, v kleče, v kleku, v leže, v pololeže, v stavu, ve stoje
Instrumentál:
před [CAS=7] včírem
U vícerekčních předložek není s desambiguací problém, rekce je vždy jasná.
b. Konstrukce po anglicku, po domácku
V konstrukci po anglicku, po domácku pokládáme po za předložku s lokálovou rekcí:
lemma(po) = po [POS=R & CAS=6].
Tvar anglicku je adverbium [POS=D & SUB=0 & DEI=- & NOM=J] (srov. kapitolu Adverbia # 08-06, § 4.6.3).
c. Tvary kromě, mimo, namísto a místo
Tvary kromě, mimo, namísto a místo pokládáme – jak už je uvedeno v § 4.1 u těchto předložek – v následujících konstrukcích za adverbia (nikoli např. za spojky):
(22) Kromě [POS=D] na střeše pracoval i ve sklepě.
(23) Mimo [POS=D] v disentu působil i jako funkcionář KSČ.
(24) Místo [POS=D] do Opavy se přestěhovala do Ostravy.
(24a) Místo/Namísto [POS=D] co by se snažil zvýšit si kvalifikaci, lenošil.
(24b) Místo/Namísto [POS=D] aby se snažil zvýšit si kvalifikaci, lenošil.
(25) Namísto [POS=D] v disentu působil i jako funkcionář KSČ.
d. Matematický termín zobrazení na
U matematického termínu zobrazení na (= synonymně surjekce)63 má předložka na rekci CAS=4, ačkoli po ní nenásleduje jmenná skupina (elipsa jmenné skupiny, nejspíše množinu, je běžná):
Včera jsme při hodině matematické analýzy probírali zobrazení na [CAS=4], tedy surjekci.
e. Nezdomácnělé předložky cizího původu
Některé nezdomácnělé předložky cizího původu (nejrůznější jazykové provenience: latina, francouzština, italština, angličtina, holandština, němčina…) se dosud v morfologickém slovníku interpretovaly jako předložky:
a, à, la (ve víceslovné předložce à la), bis, da, de, della, di, ex, ibn (sic!), of, on, per, van, vers, von. V novém pojetí značkování jsou to cizí slova (POS=F), některá z nich jsou přitom homonymní s českými slovy (la, j(de), j(di), ex, on, per, van, von).
f. Obecněčeské předložky s protetickým v-
Předložky vo, vob, vod, vode, vohledně, vokolo, vopodál, vopodále, voproti jsou obecněčeské. Ve značce se od příslušné spisovné podoby (o, ob, od, ode, ohledně, okolo, opodál, opodále, oproti) liší přítomností globální mutace typu protetické v-.
g. Předložky pojící se synonymně s více pády
Předložky blíž, blíže, poblíž, poblíže, napříč se synonymně pojí s více pády, tj. význam předložkové skupiny je při odlišných pádech týž:
(26) Jsem nyní blíž [R2] nového [A2] řešení [N2] / blíž [R3] novému [A3] řešení [N3].
(27) Zdechlina koně ležela napříč [R2] silnice [N2] / napříč [R3] silnici [N3] / napříč [R7] silnicí [N7].
h. Příslovečné spřežky
Příslovečné spřežky, jejichž první částí je předložka, se značkují jako adverbia: bezezbytku (POS=D).
i. Části víceslovných předložek
Tvary narozdíl, nehledě, vzhledem, daleko... jakožto součásti víceslovných předložek narozdíl od, nehledě na / nehledě k, vzhledem k, daleko od... neznačkujeme jako součásti víceslovných předložek (tj. jako afixový segment), ale značkujeme podle původního slovního druhu:
● jako sloveso: nehledě (POS=V)
● jako substantivum: vzhledem (POS=N)
● jako adverbium: narozdíl (POS=D).
j. Neuspokojená rekce
V některých spojeních předložek především s akuzativní rekcí je elidována akuzativní/lokálová... jmenná skupina, po níž následuje jiná jmenná skupina v genitivu:
(28) Svazáci se na [CAS=4] (svátek) prvního máje shromáždili na Letné.
(29) Na [CAS=4] (svátek) svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
(30) Bude to na [CAS=4] (svátek) svatýho Dyndy.
(31) Schůzka byla přeložena na [CAS=4] (den) sedmého května.
(32) Na [CAS=6] (schůzce) vedoucích kateder s děkanem jsme probírali administrativní záležitosti.
Zcela zvláštní případy
Zcela zvláštním případem jsou předložkové skupiny s lexémem půldruhý:
(33) Splnili úkol o [CAS=4] půldruhého měsíce později, než ukládal pětiletý plán.
Předložka o má akuzativní rekci kvůli lexému půl, který je, vzatý samostatně, v akuzativu:
(34a) Splnili úkol o [CAS=4] půl [CAS=4] druhého měsíce později, než ukládal pětiletý plán.
Těmto a podobným případům je nutno věnovat obzvláštní pozornost při desambiguaci.
V této kapitole jsme podrobně probrali morfologické značkování předložek. U každé předložky je určeno její lemma (jednoslovné nebo vícenásobné), přičemž varianty téže předložky jsou zachyceny:
(i) buď globální mutací a lemmatem identickým se základní podobou předložky (u vokalizovaných předložek a předložek s protetickým v-)
(ii) nebo globální mutací a rovněž víceslovným lemmatem (u jiných typů variant), např. varianty prepozicionalizovaných adverbií typu dospod / dospoda / dospodu: lemma(dospod) = lemma(dospoda) = lemma(dospodu) = {dospod, dospoda, dospodu}
Navíc je u každé předložky určena i její pádová rekce.
Čermák, F. (1996): Systém, funkce, forma a sémantika českých předložek. Slovo a slovesnost, roč. 57, č. 1, s. 40–46.
Hlaváčová, J. (2009): Formalizace systému české morfologie s ohledem na automatické zpracování českých textů. Praha, Univerzita Karlova. (Disertační práce.) Dostupná z: <http://utkl.ff.cuni.cz/phpBB3/viewtopic.php?f=11&t=1>
Karlík, P. – Nekula, M. – Rusínová, Z. et al. (1995): Příruční mluvnice češtiny (PMČ). Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Kroupová, L. (1980): Vztah významu gramatického a lexikálního u předložek. Slovo a slovesnost, roč. 41, č. 1, s. 49–52.
Komárek, M. et al. (1986): Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví (MČ). Praha: Academia.
Petkevič, V. (2014): Morfologická homonymie v současné češtině. Praha: Nakladatelství Lidové noviny / Ústav Českého národního korpusu.
Šmilauer, V. (1972): Nauka o českém jazyku. Praha: SPN.
Štícha, F. a kol. (2013): Akademická gramatika spisovné češtiny (AGSČ). Praha: Academia.
Štícha, F. a kol. (2018): Velká akademická gramatika spisovné češtiny (VAGSČ). Praha: Academia.
Žižková, H. (2019): Slovnědruhové přechody a přesahy jako problém automatické morfologické analýzy. Brno: Masarykova univerzita. (Disertační práce.) Dostupná z: <https://is.muni.cz/auth/th/gomfh/?vysl=106245>.
Korpusy řady SYN:
Český národní korpus – SYN2015:
Křen, M. – Cvrček, V. – Čapka, T. – Čermáková, A. – Hnátková, M. – Chlumská, L. – Jelínek, T. – Kováříková, D. – Petkevič, V. – Procházka, P. – Skoumalová, H. – Škrabal, M. – Truneček, P. – Vondřička, P. – Zasina, A.: SYN2015: reprezentativní korpus psané češtiny. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2015. Dostupný z WWW: <http://www.korpus.cz>.
Český národní korpus – SYN v7:
Křen, M. – Cvrček, V. – Čapka, T. – Čermáková, A. – Hnátková, M. – Chlumská, L. – Jelínek, T. – Kováříková, D. – Petkevič, V. – Procházka, P. – Skoumalová, H. – Škrabal, M. – Truneček, P. – Vondřička, P. – Zasina, A.: Korpus SYN, verze 7 z 29. 11. 2018. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2017. Cit. 26. 04. 2019. Dostupný z WWW: <http://www.korpus.cz>.
1 Předložková rekce je pád, který předložka požaduje po svém řízeném jménu; sama pochopitelně pád nemá. Je to v návrhu morfologického značkování jediná „valenční“ vlastnost, tj. vlastnost typu požadavku na okolí.
2 Slova jako místo a kromě pokládá SSČ za adverbium. S tímto pojetím se ztotožňujeme.
3 VAGSČ hodnotí tento lexém též jako částici strukturující text (VAGSČ, s. 69).
4 Je to zdomácnělé francouzské spojení à la. Není v dosavadním pražském morfologickém slovníku značkováno jako předložka. Předložka není uvedena v VAGSČ v soupisu na s. 78--84. Viz soupis vlastností předložek v příloze (Predlozky_Tabulka.docx).
5 Předložka není uvedena ve VAGSČ v soupisu na s. 78--84, je pouze v příkladech na s. 69.
6 VAGSČ hodnotí tento lexém i jako spojku (VAGSČ, s. 69).
7 Například být <daleko> pravdy, Žít <daleko> davu.
8 Předložku díky nepovažujeme za vokalizovanou podobu předložky dík.
9 Podoba ku se vyskytuje především, ne-li výhradně v ustálených spojeních, zvláště začíná-li následující slovo na p-: ku prospěchu, ku pomoci, ku Praze, ku spokojenosti, kupodivu/ku podivu, kupříkladu/ku příkladu (dokonce v chybném a bizarním spojení ku příležitosti místo náležitého u příležitosti) i ve spojeních s číslovkami jako matematické vyjádření poměru: jedna ku dvěma, pět ku šesti (PMČ, s. 345).
10 VAGSČ hodnotí tento lexém i jako spojku (VAGSČ, s. 69).
11 Předložku kromě nepovažujeme za vokalizovanou podobu předložky krom.
12 Je úžasné být <nablízku> opravdovým celebritám.
13 O prepozicionalizaci svědčí jen tři doklady:
Dvě na sobě postavené bedýnky s tovarem totiž řidič dokázal <napodél> celou Kramářskou ulicí dokopat až ke své dodávce.
… ale kam se hrabou na hodnocení a dotazy, které tam klademe napříč i <napodél> politickým spektrem.
… které prozrazoval obnažený pás zeminy <napodél> silnice.
Dativní rekce není doložena.
14 Každé ráno ho ukládala přesně <naprostřed> polštáře.
15 V úzu se opravdu vyskytují, ač minoritně, případy rekčního genitivu (zvláště ve Slezsku): Dlouho slibovaná výměna eskalátorů ve zlínském podchodu <naproti> bývalé svitovské brány se konečně stává realitou.
16 Předložka je zjevně rusismus.
17 Například: <Naprotivá> obchodu byla masna. Předložka je patrně rusismus.
18 V úzu jsou mimo instrumentál doloženy i případy genitivní, ba i dativní rekce:
„Chci, abys mi ten prsten navlékl sám,“ hlesla chraptivě a zvrátila se <napříč> lůžka.
Slavnostní zahájení výstavy, která nese motto,Fotografie <napříč> stoletím, <napříč> všem tématům, <napříč> všemu‘. Dativní rekce není uvedena ve VAGSČ (soupis na s. 78--84).
19 Naspod a naspodu nejsou (na rozdíl od dospod/dospodu/dospoda) synonyma, takže nenavrhujeme ani několikanásobné lemma.
20 Předložky navrch a navrchu nepovažujeme (na rozdíl od dospod/dospodu/dospoda) za synonyma, takže nenavrhujeme ani několikanásobné lemma.
21 Předložku navzdory nepovažujeme za vokalizovanou podobu předložky navzdor.
22 Ve shodě s VAGSČ (s. 73, 74) připouštíme dativní rekci; dva doklady v korpusu SYN v6: <nedaleko> slzám, <nedaleko> nám.
23 V konstrukci nedbaje/nedbajíc na chápeme tvar nedbaje/nedbajíc jako přechodník.
24 V konstrukci nedbaje/nedbajíc na chápeme tvar nedbaje/nedbajíc jako přechodník.
25 Kvůli zvěři se také nyní někdy kosí <odprostřed> pole.
26 Otvor se táhl <odspod> věže.
27 V dosavadním morfologickém slovníku schází předložková interpretace s genitivní rekcí, ba dokonce zcela schází tvar opodále i varianty protetické.
28 V dosavadním morfologickém slovníku schází předložková interpretace obou tvarů s genitivní rekcí, ba dokonce zcela schází tvar opodále i varianty protetické.
29 Na internetu: <Voprotivá> brněnském cyklobuznám na magistrátě je ten obskurní spolek cajzlovskéch Anonistů ešče svatá únia...
30 Podle Příruční mluvnice češtiny (s. 343, 345) se ponad pojí s Acc a s Ins, instrumentál však není v korpusu SYN v6 doložen.
31… že to <protiv> vší spravedlnosti, i <protiv> Pánu Bohu činí.
32 Předložka s se pojí s akuzativem jen ve dvou případech: (i) být s to něco udělat, (ii) kdo s koho.
33 Lokálová rekce je omezena jen na pár spojení tam, kde u je disimilovanou podobou předložky v: u vědomí, u víře, u vytržení, a na pár dalších slov začínajících na v, jinak se ovšem objevuje hlavně ve starších textech: Tvého chymického umění nemaje, bych řádně mohl studovati Borella, doznávám, že jsem <u> velikém zmatku nad tvojí Sedmou knihou Necronomiconu, kterouž mi čísti radíš…
Dalším případem je u jakožto disimilovaná podoba předložky v ve spojení: u příležitosti. Lokálová rekce není v dosavadním morfologickém slovníku značkována. Ve VASGČ není uvedena lokálová rekce.
34 Předložky vyjímaje a vyjímajíc mají na rozdíl od předložky vyjma rekci pouze akuzativní.
35 Vyskytuje se na Moravě: Přibylo <ze> pět nových kvalitních jezdců; Určitě bych našel <ze> pět krásných šotolinových nebo i sněhových podniků, na kterých bych si zazávodil.
36 V tomto seznamu jsou použity tyto zkratky N = nominativ, A = akuzativ, G = genitiv, D = dativ, L = lokativ, I = instrumentál, V = vokativ v kombinaci se sg = singulár, pl = plurál
37 Předložková interpretace v pražském slovníku schází.
38 Substantivní interpretace v dosavadním slovníku schází.
39 V dosavadním slovníku schází adverbiální interpretace pro tyto případy:
<Kromě> v kamnech topil ještě plynem.
<Kromě> s tebou jsem mluvil ještě s bratrem.
40 Vokalizovaná podoba krze se jako adverbium nevyskytuje.
41 Jako například ve větách:
Prošel <mimo>.
<Mimo> v obchodě pracoval i jako celník
V dosavadním slovníku je nesprávná spojková interpretace.
42 V SSJČ a SSČ je uvedena adverbiální interpretace, nikoli spojková, v morfologickém slovníku je to naopak. Jde o užití ve spojení:
místo co: <Místo> co by utrácel peníze získané od pojišťovny v Anglii za dostihové koně…
místo aby: <Místo> aby ho přivedla, vyšla jen před dveře.
ve volném, nekolokačním užití:
<Místo> do smíchu, dala se do pláče.
Navrhujeme v těchto konstrukcích pouze adverbiální interpretaci, nikoli i spojkovou (jak to má nevhodně Petkevič 2014, s. 474).
43 V morfologickém slovníku není uvedena citoslovečná interpretace, zato je tam nesprávně interpretace částicová.
44 Stejná situace jako u adverbiální interpretace tvaru místo výše. Řeší se stejně.
45 V morfologickém slovníku není ani averbiální, ani předložková interpretace.
46 V morfologickém slovníku je mylně navíc substantivní interpretace.
47 V morfologickém slovníku chybí jak adverbiální, tak předložková interpretace.
48 V morfologickém slovníku chybí jak adverbiální, tak předložková interpretace varianty odspod.
49 V morfologickém slovníku chybí předložková interpretace s genitivní rekcí.
50 V morfologickém slovníku je navíc nesprávně částicová interpretace (pro konstrukci být s to).
51 Vokalizovaná podoba skrze se jako adverbium nevyskytuje.
52 V morfologickém slovníku je dosud lemma(uprostředka) = uprostřed.
53 Předložková interpretace s genitivní rekcí v morfologickém slovníku schází.
54 SSČ ani SSJČ předložkovou interpretaci chybně nemají.
55 Slovo vyjma synchronně nechápeme jako budoucí přechodník slovesa vyjmout.
56 V morfologickém slovníku chybí jak adverbiální, tak předložková interpretace.
57 V dosavadním morfologickém slovníku chybí jak adverbiální, tak předložková interpretace. V SSJČ jsou obě interpretace pouze u varianty zprostředka, variantu zprostředku, kterou řídce dokládají korpusy, slovníky SSČ, SSJČ, ani PSJČ neuvádějí.
58 V dosavadním morfologickém slovníku je zvíci pouze jako předložka s genitivní rekcí, zvící v něm zcela schází. V SSČ je to adverbium. Doporučujeme pouze předložkovou, tedy nehomonymní interpretaci, ježto po zvíci / zvící následuje takřka vždy nominální skupina v genitivu.
59 V dosavadním morfologickém slovníku je pouze adverbiální interpretace.
60 V PSJČ je zvnitřku, zvnitřka interpretováno jako adj, což je patrně překlep, má být adv. V SSČ ani SSJČ uvedeno není, SSČ uvádí pouze z vnitřku psáno zvlášť, a to v hesle zevnitř (adverbium). V dosavadním morfologickém slovníku je pouze adverbiální interpretace.
61 V této kapitole volíme pro záznam hodnot kategorií POS a CAS zjednodušený záznam. Místo [POS=R & CAS=3] uvádíme [R3].
62 Zde jsou dvě možnosti: buď na [CAS=4] starosti [CAS=4 & NUM=P], anebo na [CAS=6] starosti [CAS=6 & NUM=S].
63 Surjekce je matematický termín označující zobrazení z množiny A do množiny B takové, že každý prvek b (= obraz) v B má nějaký svůj vzor a v A (což obecně z definice pojmu zobrazení nemusí vyplývat, jde o speciální případ). Je to tedy zobrazení z množiny A na [CAS=4] množinu B.