08-05 Slovesa

Obsah

Podrobný obsah

1 Úvodní přehled

2 Morfologické kategorie

3 Globální mutace

4 Vlastnosti tvarů kategorie VRB a jejich flektivní mutace

5 Lemmatizace sloves

6 Pomocná slovesa

7 Podklady pro úpravy slovníku automatického morfologického analyzátoru: variantní tvary sloves a jejich homonymie

Literatura

1 Úvodní přehled

1.1 Představení kapitoly

Slovesa jsou ohebný slovní druh, u něhož se tradičně rozlišují morfologické kategorie osoby, čísla, času, způsobu, slovesného rodu a vidu. V systémech morfologického značkování jsou však vzhledem k omezené kombinatorice tyto kategorie zjednodušené, neboť se anotují jen jednotlivé slovesné tvary, nikoli útvary víceslovné (jako takový se neznačkuje více slovními tvary vyjádřený kondicionál, minulý čas, trpný rod, opisné futurum).

Kategorie a hodnoty jsou představeny v § 1.2. V § 2 je ukázáno celkové pojetí morfologických kategorií sloves v kontrastu k pražskému a brněnskému systému morfologických značek.

Následující části se věnují mutacím: v § 3 jsou popsány globální mutace, v § 4 jsou probrány jednotlivé slovesné tvary a flektivní mutace, které se u nich uplatňují.

V § 5 se zabýváme lemmatizací se zaměřením na zvláštní případy: zvratná slovesa (§ 5.1) a záporná slovesná lemmata (§ 5.2).

V závěrečné části § 6 představujeme pravidla pro identifikaci poddruhu pomocných sloves.

1.2 Kategorie a hodnoty relevantní pro slovesa

Pro slovesa (POS=V) jsou relevantní tyto kategorie: poddruh (SUB), vid (ASP), zkratka (ABR), jmenný rod (GEN), číslo (NUM), negace (NEG), slovesný tvar (VRB), typ agregátu (AGR), globální mutace (GMU), flektivní mutace (FMU), viz tabulka 1. Hodnoty kategorií SUB a VRB ukazují následující tabulky 2 a 3.

Tabulka 1: Seznam relevantních kategorií sloves a jejich hodnot

kategorie

značka kategorie

hodnoty

viz

slovní druh

POS

poddruh

SUB

[b0]

§ 6

vid

ASP

[DNO]

§ 2

zkratka

ABR

[+-]

jmenný rod

GEN

[MIFN-]

§ 2

číslo

NUM

[SP]

§ 2

negace

NEG

[NA]

§ 2

slovesný tvar

VRB

[PBFILTKpm]

§ 2

typ agregátu

AGR

[NAPCVDTJG]

globální mutace

GMU

§ 3

flektivní mutace

FMU

§ 4

Tabulka 2: Poddruh sloves (SUB)

SUB

vysvětlení

příklady

viz

pomocná slovesa

pouze být (včetně kondicionálu by), bývat, příp. bývávat

§ 6

ostatní

navštívit, koupat…

Tabulka 3: Slovesný tvar (VRB)

VRB

vysvětlení

příklady

viz

indikativ prézentu

kolíbá

§ 4.1

budoucí čas

bude, pojede

§ 4.2

infinitiv

zavřít

§ 4.3

imperativ

doběhni

§ 4.4

příčestí činné

strouhala

§ 4.5

příčestí trpné

otevřeno

§ 4.6

kondicionál

kdyby, by

§ 4.7

přechodník přítomný

doufaje

§ 4.8

přechodník minulý

přeběhnuvše

§ 4.8

2 Morfologické kategorie

U jednoduchých slovesných tvarů se tradičně rozlišují následující morfologické kategorie:

osoba: 1. až 3.
číslo: jednotné, množné
čas: přítomný, budoucí, minulý
způsob: oznamovací (indikativ), rozkazovací (imperativ), infinitiv, přechodník¹
jmenný rod: mužský životný a neživotný, ženský, střední
slovesný rod: činný, trpný
vid: dokonavý, nedokonavý, obouvidý

V elektronických slovnících se zavedla ještě kategorie negace, která slouží k odlišení negativního tvaru (slovesa i jiných slovních druhů, zejména některých adjektiv a adverbií). Máme tedy ještě kategorii

negace: ano (negativní tvar), ne (pozitivní tvar)

Je zřejmé, že ne všechny kategorie se týkají všech slovesných tvarů. Např. u infinitivu nelze stanovit osobu, číslo, čas ani rod, pro imperativ není relevantní kategorie rodu. Uvedené hodnoty všech osmi kategorií tedy nelze libovolně kombinovat. Proto je možno celý popis zjednodušit. Z kategorií značkovaných pražským systémem zůstane: osoba, číslo, jmenný rod, vid a negace, zbylé kategorie sdružíme do kategorie jediné.

Vytvořili jsme tedy novou kategorii, která popisuje typy slovesných tvarů (podobně nikoli identicky, viz níže, je tomu v brněnském systému). Jsou to

P: indikativ prézentu (kolíbá)

B: budoucí čas (bude, pojede)

F: infinitiv (zavřít)

I: Imperativ (doběhni)

L: příčestí činné (strouhala)

T: příčestí trpné (otevřeno)

K: kondicionál (by)[2]

p: přechodník přítomný (doufaje)

m: přechodník minulý (přeběhnuvše)

Značky před dvojtečkou slouží jako kódy, na které se budeme odkazovat, v závorce jsou příklady. Kategorii, která může nabývat právě uvedených devíti hodnot, nazýváme Slovesný tvar, zkratka VRB. Nahrazuje všechny smysluplné kombinace hodnot tradičních kategorií čas, způsob a slovesný rod.

Následující tabulka 4 ukazuje, jak se s uvedenými slovesnými tvary vypořádal pražský a brněnský systém morfologických značek. Na straně pražského systému jde o jediné dnes smysluplné kombinace tří kategorií (pozic), které u sloves přicházejí v úvahu:

pozice 2 (SUBPOS) – detailní určení slovního druhu
pozice 9 (TENSE) – čas
pozice 12 (VOICE) – aktivum/pasivum

V brněnském tagsetu používaném např. v morfologickém analyzátoru ajka (https://nlp.fi.muni.cz/projekty/ajka/ajkacz.htm) se tato kategorie nazývá Mód. Naše kategorie Slovesný tvar se navíc od brněnského módu liší. Zahrnuli jsme do ní hodnotu kondicionál (v brněnském systému jde o zvláštní samostatnou kategorii kY), a navíc se náš návrh liší v odlišném pojetí hodnoty T: trpný rod.

Tabulka 4. Morfologické kategorie relevantní pro slovesa – porovnání tří systémů: pražského, brněnského a nového

Praha

Stručná vysvětlivka

Brno

Slovesný tvar (VRB)

Číslo pozice

Mód (m)

přítomný čas

budoucí čas

infinitiv

imperativ

příčestí činné (včetně přidaného -s)

přechodník přítomný

přechodník minulý

pasivní příčestí

kondicionál slovesa být

–

Oproti pražskému systému nepopisujeme pomocí zvláštní hodnoty slovesné tvary s přidaným -s (viz závorka u příčestí činného v tabulce). Tyto tvary jsme zahrnuli mezi tzv. agregáty, konkrétně mezi agregáty slovesné. Jde o tvary typu chodils, chodilas. Více ve zvláštní kapitole Agregáty # 08-15, § 3.2.

Pražský systém navíc obsahuje pro slovesa kombinace uvedené v tabulce 5, které do našeho systému nepřejímáme, neboť se dají popsat jinak. Proberme jednotlivé řádky postupně.

Tabulka 5: Slovesné tvary a jejich značení v pražském systému – nepřejaté kombinace

Číslo pozice

Stručná vysvětlivka

pasivní příčestí se zakončením -s

min. čas archaický (vstalť)

archaický budoucí čas s -ť (buduť)

archaický přítomný čas s -ť (dávámť, ale i poradímť)

Řádka s názvem „pasivní příčestí se zakončením -s“ zahrnuje slova typu rytas, propuštěnas. Tento typ sloves je lépe popsat jako slovesný agregát (viz kapitolu Agregáty # 08-15, § 3.2) stejně jako příčestí činné se zakončením -s.

Poslední tři řádky tabulky 5, kde je na druhé pozici q nebo t, jsou archaické, s -ť na konci slovního tvaru. Zde není třeba zvláštní značky. Rozdíl oproti slovnímu tvaru bez -ť lze zachytit pomocí kategorie Flektivní mutace FMU.

Každý jednoduchý slovesný tvar můžeme označit jednou z uvedených hodnot kategorie Slovesný tvar. V závislosti na konkrétní hodnotě pak příslušný tvar charakterizují další kategorie. To ukazuje následující tabulka 6.

Tabulka 6: Relevantní kategorie pro slovesa v závislosti na hodnotě kategorie VRB (slovesný tvar)

slovesný tvar

vid

rod

číslo

osoba

negace

[PBI]

[Lpm]

Všechny tyto kategorie jsou společné s kategoriemi relevantními pro některé jiné slovní druhy, viz tabulka 7.

Tabulka 7: Relevance kategorií pro další slovní druhy

kategorie

kromě sloves relevantní také pro

vid

přídavná jména slovesná

rod

podstatná jména, přídavná jména, zájmena, některé číslovky

číslo

podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky

osoba

zájmena

negace

některá přídavná jména, některá podstatná jména

3 Globální mutace

Následující tabulky uvádějí vždy dvojice (příp. trojice) mutací. Horní řádka každé tabulky obsahuje návrh kódu mutace, následují charakteristiky a příklady.

Globální mutace se projevují v celém paradigmatu, není tedy třeba je třídit podle jednotlivých hodnot kategorie VRB. U sloves se vyskytují především globální mutace prefixu, na švu prefix/kořen (tabulka 8), globální mutace iniciály kořene (tabulka 9), globální mutace kořenového vokálu (tabulka 10) a globální mutace kořenové finály (tabulka 11).

Tabulka 8: Globální mutace prefixu, na švu prefix/kořen

Mutace

GV³

^Popis

^{bez protetického}v-

s protetickým v-

Příklady

odstranit, vyorat

vodstranit, vyvorat

Mutace

Ge⁴

^Popis

^{bez vokalizace prefixu}

^{s vokalizací prefixu}

^Příklady

rozmlít, vzdout

rozemlít, vzedmout

Mutace

Gs⁵

^Popis

^Prefixs- v kontextu kořene na č (s-č>š-č)

Příklady

sčesat, sčítat

ščesat, ščítat

Tabulka 9: Globální mutace iniciály kořene

Mutace

GQ⁶

^Popis

^{iniciála kořene (párová)}

^Příklady

scát

ščít

Mutace

GX⁷

^Popis

^{iniciála kořene (nepárová)}

^Příklady

štěkat, štěpovat, štípit, štěpit, scát

ščekat, ščepovat, ščípit, ščepit, chcát

Tabulka 10: Globální mutace kořenového vokálu

Mutace

GK⁸

^Popis

^{Krácený kořenový vokál (}párový)

Příklady

zaplétat

zapletat

Mutace

GY⁹

^Popis

^{Variantní dlouhý kořenový vokál}

^Příklady

zaplétat, vylézat, létat

zaplítat, vylízat, lítat

Mutace

GZ¹⁰

^Popis

^{Variantní zkrácený kořenový vokál}

^Příklady

vylézat, létat

vylizat,¹¹ litat¹²

Mutace

GJ¹³

^Popis

^{Variantní diftongizovaný kořenový vokál}

^Příklady

hýřit, cítit, zaplétat

hejřit, cejtit, zaplejtat¹⁴

Mutace

GR¹⁵

^Popis

^{Nulový/přehodnocený kořenový vokál}

^Příklady

vzdout

vzedmout

Tabulka 11: Globální mutace kořenové finály

Mutace

G1¹⁶

^Popis

^{Finála kořene}č, ž, žd, š, št, ř, (ň)

Příklady

zamknout, chcát, scát

zamčít, chčít, ščít

Vokalizace prefixu ovšem může být u některých sloves ne globální, ale flektivní mutace, postihující jen některé hodnoty kategorie Slovesný tvar – viz dále.

Podobně hláskové alternace vázané na morfémový šev prefix/kořen mohou být u některých sloves ne globální, ale flektivní mutace, postihující jen některé hodnoty kategorie Slovesný tvar – viz dále.

Také hláskové alternace kořenového vokálu mohou být u některých sloves ne globální, ale flektivní mutace, postihující jen některé hodnoty kategorie Slovesný tvar – viz dále.

4 Vlastnosti tvarů kategorie VRB a jejich flektivní mutace

V této sekci probereme flektivní mutace (FMU) pro jednotlivé hodnoty kategorie Slovesný tvar.

4.1 Indikativ prézentu

[VRB=P]

Tato kategorie je tradiční a my zachováváme její tradiční hodnoty. Je třeba se však zmínit o možnosti více tvarů u některých sloves. Jde především o tvary první osoby množného čísla zakončené na -eme (např. jedeme), tedy u sloves 1., 2. a 3. třídy, které se v obecné češtině zkracují na -em (jedem). Tyto dvojice tvarů rozlišujeme pomocí hodnot kategorie flektivní mutace (FMU). Přehledně to zobrazuje tabulka 12.

Tabulka 12: Flektivní mutace zakončení u první osoby množného čísla

Mutace

Fm (zkrácený tvar)¹⁷

^Popis

^zakončení-eme

zakončení -em

Příklady

plaveme, kupujeme

plavem, kupujem

Další typ mutace v indikativu prézentu se týká 1. osoby jednotného čísla a 3. osoby čísla množného. Vyskytuje se jen u některých sloves 1. třídy (typ mazat, okrajově i brát) a u všech sloves 3. třídy (typ krýt i kupovat).¹⁸

Tabulka 13: Flektivní mutace zakončení u 1. osoby jednotného čísla a 3. osoby čísla množného

Mutace

Popis

zakončení 1sg -u, 3pl -ou

zakončení 1sg -i, 3pl -í

Příklady

(do)skáču, odebéřu, kupuju,, (do)skáčou, odebéřou, kupujou, chcu, jijou, majou, kopou

(do)skáči, odebéři, kupuji, (do)skáčí, odebéří, kupují, chci, jedí, mají, kopají

Další typ mutace v indikativu prézentu se týká 1. osoby jednotného čísla sloves, která od 1. a 3. třídy přecházejí ke 4. nebo 5. třídě (tabulka 14).

Tabulka 14: Flektivní mutace zakončení u 1. osoby jednotného čísla

Mutace

F[ui]

Popis

zakončení 1sg -u/-i

zakončení 1sg -m

Příklady

zřu, tleji/u, proklaji/u kopu

zřím, tlím, proklám, kopám

Varírovat může také iniciála kořene, viz tabulka 15. Hodnotu X může mít i globální mutace – viz výše tabulka 9.

Tabulka 15: Flektivní mutace iniciály kořene

Mutace

FX¹⁹

^Popis

^{iniciála kořene (nepárová)}

^Příklady

nechcu/nechceš/..., přijdu

nescu/nesceš/..., přindu

Varírovat může také kořenová samohláska, viz tabulka 16.

Tabulka 16: Flektivní mutace kořenové samohlásky

Mutace

FK²⁰

^Popis

^{Krácený kořenový vokál (párový)}

^Příklady

říkám, podívám, pomůžu, stůňu

řikám, podivám, pomohu, stonám

Mutace

FY²¹

^Popis

^{Dlouhý kořenový vokál (včetně}[eo]<0)

Příklady

zvu

zovu

Mutace

FZ²²

^Popis

^{Zkrácený kořenový vokál (včetně alternace}a/e)

Příklady

třesu, jedí

třasu, jijou

Mutace

FR²³

^Popis

^{Nulový/přehodnocený kořenový vokál}

^Příklady

planu, řeknu, jedí

řku, plám, jí

Varírovat může také kořenová finála, viz tabulka 17.

Tabulka 17: Flektivní mutace kořenové finály

Mutace

F1²⁴

^Popis

^{Finála kořene}č, ž, žd, š, št, ř, (ň)

Příklady

skákám, obléknu/obleku, házím, páchám, klusám, orám, beru, stonám

skáču, obleču, hážu, pášu, klušu, ořu, béřu, stůňu

Mutace

F2²⁵

^Popis

^{Finála kořene}c, z, s, j, ď, ť

Příklady

chtějí, jedí

chcou, jijou

Mutace

F3²⁶

^Popis

^{Finála kořene alternuje s nulou}

^Příklady

jedí

jí

Varírovat může také kmenotvorná přípona, viz tabulka 18.

Tabulka 18: Flektivní mutace kořenové finály

Mutace

FA²⁷

^Popis

^{Kmenotvorná přípona (}nu<nou, a<á, i<í) v nář.

Příklady

pokřtím, udělám, říkám,...

pokřtim, udělam, řikam,...

Mutace

FB²⁸

^Popis

^{Kmenotvorná přípona nulová (přehodnocená)}

^Příklady

břednu, obléknu, zamknu, zřím, kopám

bředu, obleču/obleku, zamču, zřu, kopu

Mutace

FC²⁹

^Popis

^{Kmenotvorná přípona nenulová (přehodnocená)}

^Příklady

oblékneš, zamkneš, tlíš, prokláš, kopáš, sází

oblečeš, zamčeš, tleješ, proklaješ, kopeš, sázejí

4.2 Budoucí čas

[VRB=B]

Hodnota budoucí čas se týká jen tvarů budoucího času slovesa být (tedy budu, budeš, bude, budeme, budem, budete, budou, případně i nářeční budú, budó apod.) a nedokonavých sloves tvořících budoucí čas pomocí předpony po-.

Všechna dokonavá slovesa, byť sémanticky vyjadřující budoucí čas, mají hodnotu Slovesného tvaru indikativ prézentu (VRB=P).

Tedy: nesu (VRB=P), ponesu (VRB=B), ale přinesu (VRB=P).

Dokonavá slovesa nemají VRB=B nikdy.

U tvaru budoucího času může dojít k mutaci s přidaným -ť. Značíme ji jako archaickou (S), ale vzhledem k tomu, že je velmi neobvyklá a řídká, její protiklad považujeme za mutaci nulovou, tedy ji nijak nenazýváme ani neznačíme. Stejnou mutaci vykazují i tvary příčestí činného a indikativu prézentu. Příklady: buduť, pojedemeť, vidělať.

4.3 Infinitiv

[VRB=F]

Infinitiv sloves má až na výjimky³⁰ dva tvary, např. dělat, nedělat, které lze odlišit hodnotou kategorie Negace.

Dále má většina sloves dvojí infinitivní koncovku (typy: hrát – hráti, říct – říci³¹). Některá slovesa mohou mít další variantní tvary infinitivu. Pro jejich rozlišení využíváme kategorie Mutace.

Tabulka 19: Flektivní mutace koncových variant

Mutace

Popis

zakončení -t

zakončení -ti, -c-i

zakončení -c-ti

Příklady

říct, dělat, sázet, nést, vézt, myslet

říci, dělati, sázeti, nésti, vézti, mysleti

řícti

Kromě koncovkových variant může u infinitivu varírovat i prefix, kořenová samohláska, kmenová finála, kmenotvorná přípona.

Následující příklad ukazuje mutaci vokalizace prefixu, která se na rozdíl od globální mutace Ge uvedené výše (v tabulce 8) může projevit u některých sloves jen v některých slovesných tvarech. Tím se z ní stává mutace flektivní, viz tabulka 20.

Tabulka 20: Flektivní mutace vokalizace prefixu

Mutace

Fe³²

^Popis

^{bez vokalizace prefixu}

^{s vokalizací prefixu}

^Příklady

odtít

odetnout

Varírovat může také kořenová samohláska, viz tabulka 21.

Tabulka 21: Flektivní mutace kořenové samohlásky

Mutace

FY³³

^Popis

^{Dlouhý kořenový vokál (včetně}[eo]<0)

Příklady

klít, být snést, zasít, říct, hýřit, vybříst³⁴

klét, bét, snýst, zasét, řéct, héřit, vybřést³⁵

Mutace

FK³⁶

^Popis

^{Krácený kořenový vokál (párový)}

^Příklady

klít, říct, snést, zasít, být

klit, řict, snyst, zasit, byt

Mutace

FZ³⁷

^Popis

^{Zkrácený kořenový vokál (včetně alternace}a/e)

Příklady

klít, říct, vybříst, stříci

klet, řeknout, vybřednout, střehnout

Mutace

FJ³⁸

^Popis

^{Diftongizovaný kořenový vokál}

^Příklady

být, klít, snést, zasít

bejt, klejt, snejst, zasejt

Varírovat může také kořenová finála, viz Tabulka 22.

Tabulka 22: Flektivní mutace kořenové finály

Mutace

F2³⁹

^Popis

^{Finála kořene}c, z, s, j, ď, ť

Příklady

obléknout, zábnout

obléci, zábst

Varírovat může také kmenotvorná přípona, viz tabulka 23.

Tabulka 23: Flektivní mutace kmenotvorné přípony

Mutace

FA⁴⁰

^Popis

^{Kmenotvorná přípona (}nu<nou, a<á, i<í) v nář.

Příklady

sednout, brát, pokřtít

sednut, brat, pokřtit

Mutace

FB⁴¹

^Popis

^{Kmenotvorná přípona nulová (přehodnocená)}

^Příklady

břednout, obléknout, slynout

bříst, obléci, slout

Mutace

FC⁴²

^Popis

^{Kmenotvorná přípona nenulová (přehodnocená)}

^Příklady

myslet, setnout (zamknout)

myslit, stít, (zamčít)

4.4 Imperativ

[VRB=I]

Některá slovesa mají více tvarů pro imperativ. Rozlišujeme je opět pomocí kategorie Mutace. V případě, že lemma více tvarů nemá, kategorie mutace nemusí být určena. Je nulová.

Opět uvádíme tabulky s dvojicemi mutací.

Koncovky imperativu mají dvě varianty, viz tabulka 24.

Tabulka 24: Flektivní mutace koncovky

Mutace

F0 (krátký tvar)

Fd (dlouhý tvar)⁴³

^Popis

^{Imperativ s vloženým}i/e

Příklady

osvědč, bluď, rozemel, přijď

osvědči, bloudi, rozemli, přijdi

Varírovat může také iniciála kořene, viz tabulka 25.

Tabulka 25: Flektivní mutace iniciály kořene

Mutace

Popis

iniciála kořene (nepárová)

Příklady

přijď

přindi

Varírovat může také kořenová samohláska, viz tabulka 26.

Tabulka 26: Flektivní mutace kořenové samohlásky

Mutace

FK⁴⁴

^Popis

^{Krácený kořenový vokál (párový)}

^Příklady

kamaráď,⁴⁵ postůjte, bloudi

kamaraď,⁴⁶ postojte,⁴⁷ bluď

Mutace

FR⁴⁸

^Popis

^{Nulový/přehodnocený kořenový vokál}

^Příklady

řekni, rozmel

rci, rozemli

Varírovat může také kořenová finála, viz tabulka 27.

Tabulka 27: Flektivní mutace kořenové finály

Mutace

F1⁴⁹

^Popis

^{Finála kořene}č, ž, žd, š, št, ř, (ň)

Příklady

oblékni, zmraz, nahlas, házej, orej

obleč, zmraž,⁵⁰ nahlaš,⁵¹ haž, oř,

Mutace

F2⁵²

^Popis

^{Finála kořene}c, z, s, j, ď, ť

Příklady

řekni, střehni, pomož, peč, jdi, neukradni, rozkvetni, oblékni

rci, střez, pomoz, pec, pojď, neukraď, rozkveť, oblec

Varírovat může také kmenotvorná přípona, viz tabulka 28.

Tabulka 28: Flektivní mutace kmenotvorné přípony

Mutace

FB⁵³

^Popis

^{Kmenotvorná přípona nulová (přehodnocená)}

^Příklady

bředni, oblékni, zamkni, kopej

břeď, obleč/oblec, zamči, kop

Imperativ má ještě dva typy mutací, které jsou v protikladu s mutací nulovou. Jsou to

mutace p, která se vyznačuje předponou po- přidanou k běžné (nulové) mutaci. Tuto mutaci má jen několik sloves. Jde o podmnožinu sloves, která vykazuje budoucí čas s předponou po-.
Příklady: poplav, pones, pojeď, poběž

mutace S (archaická), která je charakterizována koncovkou -ž. Kromě několika ustálených výrazů (budiž) se již téměř nepoužívá. Slovní tvar budiž je charakteristický např. pro odborné matematické texty. V těchto kontextech je mu přiřazována 3. osoba jednotného čísla, nikoli druhá. Podobně je to s tvary buďte a buďtež, jimž se přiřazuje kromě 2. osoby i 3. osoba množného čísla.⁵⁴Příklady: mějmež, dojdiž

4.5 Příčestí činné

[VRB=L]

Příčestí činné vyjadřuje minulý čas. Tato kategorie je tradiční a zachováváme i její tradiční hodnoty. Je třeba se zmínit pouze o mutacích.

Variantní koncovky u sloves s nulovou kmenotvornou příponou 1. a 2. třídy slovesné ukazuje následující tabulka.

Tabulka 29: Flektivní mutace koncovky u sloves s nulovou kmenotvornou příponou 1. a 2. třídy

Mutace

Fr⁵⁵

^Popis

^{redukce koncového}l v l-ovém příčestí

Příklady

snesl, probodnul

snes, probod

Kromě koncovkových variant může u příčestí činného varírovat i prefix, kořenová samohláska, kmenová finála, kmenotvorná přípona.

Následující příklad (tabulka 30) ukazuje mutaci vokalizace prefixu, která se na rozdíl od globální mutace Ge uvedené výše (v tabulce 8) může projevit u některých sloves jen v některých slovesných tvarech. Tím se z ní stává mutace flektivní.

Tabulka 30: Flektivní mutace vokalizace prefixu

Mutace

Fe⁵⁶

^Popis

^{bez vokalizace prefixu}

^{s vokalizací prefixu}

^Příklady

odťal, objal,...

odetnul, obejmul,...

Varírovat může také iniciála kořene (hodnoty X, Q globální mutace – viz výše tabulka 9), viz tabulka 31.

Tabulka 31: Flektivní mutace iniciály kořeny

Mutace

FX⁵⁷

^Popis

^{iniciála kořene (nepárová)}

^Příklady

odejmul, nechtělo

odňal, nescelo⁵⁸

Mutace

FQ⁵⁹

^Popis

^{iniciála kořene (párová)}

^Příklady

setnul, rozepnul

sťal, rozepjal

Varírovat může také kořenová samohláska, viz tabulka 32.

Tabulka 32: Flektivní mutace kořenové samohlásky

Mutace

FZ⁶⁰

^Popis

^{Variantní zkrácený kořenový vokál (včetně alternace}a/e)

Příklady

sil, byl

sel, bel⁶¹

Mutace

FR⁶²

^Popis

^{Nulový/přehodnocený kořenový vokál}

^Příklady

četla

čtla

Varírovat může také kmenotvorná přípona, viz tabulka 33.

Tabulka 33: Flektivní mutace kmenotvorné přípony

Mutace

FB⁶³

^Popis

^{Kmenotvorná přípona nulová (přehodnocená)}

^Příklady

tisknul, břednul, obléknul, zamknul, slynul,...

tiskl, bředl, oblékl, zamkl, slul,...

Mutace

FC⁶⁴

^Popis

^{Kmenotvorná přípona nenulová (přehodnocená)}

^Příklady

obejmul, setnul, myslel

objal, sťal, myslil

4.6 Příčestí trpné

[VRB=T]

Tato hodnota kategorie Slovesný tvar se neurčuje u slovního druhu sloveso, ale u přídavných jmen.

V našem novém návrhu jsme všechna příčestí trpná zařadili mezi jmenné tvary přídavných jmen. Formálně se tak chovají a často je velmi obtížné rozlišit, zda jde o příčestí trpné slovesa, nebo o jmenný tvar přídavného jména. Pro přídavná jména hovoří i fakt, že u příčestí trpného se může měnit, byť velmi omezeně, pád. Ve všech rodech i číslech může vystupovat v akuzativu, jak ukazují příklady:

Většinou má pro mě <připravenu> sklenku dobrého vína

... měl <najatu> restauraci

Hranol má hranu podstavy <rovnu> a=24 cm

... máme... <hotovu> dokumentaci

Psychotesty již máme <hotovy>.

Základní návrh chceme mít <hotov> v březnu.

Musíme mít <připraven> mírový plán

Budeme mít <připravena> i vodní děla.

Přestože příčestí trpné od slovesa vzniklo, tvoří protiklad k příčestí činnému a většinou vystupuje ve větě v její přísudkové části, formálně je možné ho vždy nahradit tvarem přídavného jména v jeho dlouhé podobě. Srovnej předchozí příklady, kde jsme místo pasivního příčestí použili dlouhý tvar přídavného jména:

Většinou má pro mě <připravenou> sklenku dobrého vína

... měl najatou restauraci

Hranol má hranu podstavy <rovnou> a=24 cm

... máme... <hotovou> dokumentaci

Psychotesty již máme <hotové>.

Základní návrh chceme mít <hotový> v březnu.

Musíme mít <připravený> mírový plán

Budeme mít <připravená> i vodní děla.

Vzhledem k obtížné rozlišitelnosti trpného příčestí od jmenného tvaru přídavného jména je jednodušší, když ho vždy považujeme za přídavné jméno. Kromě toho se ukazuje ještě užitečné využít pro popis trpného příčestí i vícenásobného lemmatu, do něhož zahrneme lemma slovesné.

Kvůli zachování těsné vazby ke slovesu však vyplňujeme u těch jmenných tvarů přídavných jmen, která jsou zároveň (homonymní s) příčestím trpným, i tuto hodnotu kategorie Slovesný tvar.

Například tedy slovní tvar otevřen má tyto morfologické hodnoty:

POS=A (Slovní druh: přídavné jméno)

SUB=V (Poddruh: deverbativní)

GEN=M/I (Jmenný rod: mužský životný nebo neživotný)

NUM=S (Číslo: jednotné)

CAS=1/4 (Pád: 1 nebo 4)

VRB=T (Slovesný tvar: příčestí trpné)

NEG=A (Negace: pozitiv)

lemma={otevřený, otevřít}.

Bude-li třeba vytvořit dotaz na vyhledání všech slovesných tvarů, včetně příčestí trpných, lze to učinit takto: POS=V or (POS=A and VRB=T). Tak se vyhledají všechny tvary slovesné (POS=V) a ty tvary přídavných jmen (POS=A), které jsou zároveň slovesným trpným příčestím (VRB=T).

U trpného příčestí se vyskytují mutace v koncovkách, a sice u konkurenčních tvarů n-ových a t-ových. Dále je třeba zohlednit substandardní tvary na íno. Stejné mutace mají i podstatná jména slovesná (viz kapitola Substantiva # 08-01, § 2.1). Viz tabulka 34.

Tabulka 34: Flektivní mutace koncovky

Mutace

Fv⁶⁵

^Popis

^{Varianta příčestí pasivního (substantiva slovesného)}

^Příklady

tištěn, vysán,?proklení, oděný, zaklený,...

tisknut, vysát,?prokletí,⁶⁶ odětý, zakletý,...

Mutace

Popis

Varianta na -íno

Příklady

napečeno, pootevřeno, staženo, zaplaceno, uklizeno, vyneseno

napečíno, pootevříno, stažíno, zaplacíno/zaplatíno, uklizíno/uklidíno, vynesíno/vynešíno

Mutace, k nimž dochází v nekoncovkových morfech, jsou podobné těm, které mají tvary infinitivu a l-ového příčestí. Nejsou však identické, proto je probereme v následujících tabulkách.

Tabulka 35: Flektivní mutace vokalizace prefixu

Mutace

Fe⁶⁷

^Popis

^{bez vokalizace prefixu}

^{s vokalizací prefixu}

^Příklady

odťat, spjat

odetnut, sepnut/sepjat⁶⁸

Varírovat může také iniciála kořene (hodnoty X, Q globální mutace – viz výše tabulka 9), viz tabulka 36.

Tabulka 36: Flektivní mutace iniciály kořene

Mutace

FX⁶⁹

^Popis

^{iniciála kořene (nepárová)}

^Příklady

odejmut

odňat

Mutace

FQ⁷⁰

^Popis

^{iniciála kořene (párová)}

^Příklady

setnut, sepnut

sťat, s(e)pjat

Varírovat může také kořenová samohláska, viz tabulka 37.

Tabulka 37: Flektivní mutace kořenové samohlásky

Mutace

Popis

Variantní zkrácený kořenový vokál (včetně alternace a/e)

Příklady

prositý, prokletý,...

prosetý, proklatý,...

Mutace

Popis

Dlouhý kořenový vokál (včetně [eo]<0)

Příklady

prositý

prosátý

Mutace se týkají rovněž variant kořenové finály, viz tabulka 38.

Tabulka 38: Flektivní mutace kořenové finály

Mutace

F1⁷¹

^Popis

^{Finála kořene}č, ž, žd, š, št, ř, (ň)

Příklady

(zamknut), zmrazen/zmrazíno,, utrhnutý, nadchnut, vynesený/vynesíno

(zamčen), zmražen/zmražíno,, utržený/utržíno, nadšený, vynešený/vynešíno,...

Mutace

F2⁷²

^Popis

^{Finála kořene}c, z, s, j, ď, ť

Příklady

vrtění, vyseděný, zaplatíno, uklidíno

vrcení, vysezení, zaplacíno, uklizíno

Varírovat může také kmenotvorná přípona, viz tabulka 39.

Tabulka 39: Flektivní mutace kořenové přípony

Mutace

FB⁷³

^Popis

^{Kmenotvorná přípona nulová (přehodnocená)}

^Příklady

tisknut, obléknut, zamknut, nadchnut,...

tištěn, oblečen, zamčen,...

Mutace

FC⁷⁴

^Popis

^{Kmenotvorná přípona nenulová (přehodnocená)}

^Příklady

obejmut, setnut,...

objat, sťat,...

4.7 Kondicionál

Tato hodnota popisuje tvary slovesného tvaru by.

Podrobně o kondicionálu viz kapitola Morfologické kategorie a hodnoty # 05, § 12.3.

4.8 Přechodníky

[VRB=[pm]]

Přechodník přítomný [VRB=p] určujeme pouze u nedokonavých sloves, přechodník minulý [VRB=m] pouze u sloves dokonavých. U obouvidých sloves se mohou vyskytovat oba typy přechodníků.

Podobně přechodníky pomocného slovesa být mohou být buď přítomné (jsa, jsouc, jsouce mají VRB=p), nebo minulé (byv, byvši, byvše mají VRB=m).

Oproti současnému pražskému systému vypouštíme možnost tvoření přechodníku přítomného pro dokonavá slovesa jakožto zastaralý a už dávno neužívaný slovesný tvar.

Při morfologické analýze jsme schopni takový tvar rozpoznat a správně určit pomocí guesseru.

Mutace přechodníků přítomných kopírují mutace tvarů 3. osoby plurálu indikativu prézentu aktiva (opěrný tvar) a mutace přechodníků minulých kopírují mutace tvarů činného příčestí (opěrný tvar). Relevantní jsou tyto mutace spíše u variantních tvarů adjektivizovaných přechodníků. Varianty jsou podrobně popsány v kapitole Adjektiva # 08-02, § 3.2 a # 08-02, § 6.1.

4.9 Složené slovesné tvary

Složené slovesné tvary neurčujeme jako celek. Jsme si vědomi, že by bylo vítané, kdybychom rozpoznali ve větě složené slovesné tvary, ale tato úloha přesahuje rámec automatické morfologické analýzy. Jak už jsme zdůraznili na začátku, zabýváme se jednotlivými slovy, nikoli jejich kombinacemi.

5 Lemmatizace sloves

Lemmatem slovesa je jeho kladný infinitiv. Toto jednoduché tvrzení je třeba podrobit detailnějšímu zkoumání pro některé speciální jevy.

5.1 Zvratná slovesa

Spory vzbuzuje dosavadní praxe přiřazovat infinitiv vždy bez zvratného zájmena se,⁷⁵ a to i v případě, že se jedná o reflexivum tantum. Námitka, že smát je nesmyslné slovo, je jistě správná, lemma by mělo být smát se, tedy dvě slova.

Taková lemmatizace by však mohla znamenat komplikace.

V tom případě by totiž bylo logické, aby se stejné lemma přiřadilo nejen slovním tvarům paradigmatu smát, ale i zvratnému se.

Pomiňme nyní nesmírně obtížné rozpoznávání zvratného se, které ke slovesu patří, ve složitějších kontextech. Zvratné se může být od vlastního slovesného tvaru i velmi daleko, stojí-li před ním, jako např. v následující větě z korpusu SYN2010:

Víc ji naštvalo, že se její předpoklady ohledně dohody mezi žalobcem a obhajobou Lisbeth Cookeové ukázaly jako naprosto správné.

Pomiňme i z toho vyplývající fakt, že takováto lemmatizace by nebyla možná v okamžiku morfologické analýzy, ale až po nějaké formě desambiguace, což by v důsledcích pravděpodobně znamenalo potřebu radikálně změnit zavedený postup automatického zpracování textů, neboť desambiguace se logicky provádí až po morfologické analýze.

Ani samo přiřazení slovesného lemmatu zvratnému se se nám však nejeví jako rozumné z hlediska automatického zpracování a posléze využívání lemmatizovaných korpusů.

Kdybychom totiž důsledně zařazovali zvratné se do lemmatu příslušného slovesa, bylo by potom zřejmě také třeba obě části takového sdruženého lemmatu jednotně značkovat, tedy přiřadit i zvratnému se hodnoty slovesných kategorií osoby, čísla, vidu, slovesného tvaru a dalších.

Takové značkování není obvyklé. Samozřejmě není třeba držet se zaběhaných postupů, jestliže zjistíme, že už nevyhovují. V tomto případě však takový krok není nutný.

Je tu i možnost, že by se zvratné se značkovalo nezávisle na zbytku zvratného slovesa, přičemž toto sloveso by se lemmatizovalo i se zvratným se, tedy např. lemma(směje) = smát se a lemma(se)=se. Tato alternativa nám připadá nekonzistentní, a navíc také zbytečná. Vyhledávání lemmatu smát se v korpusech by potom stejně přineslo jako výsledek pouze tvary slovesa smát, bez zvratného se, a to ani kdyby se nacházel v těsné blízkosti. Takové řešení nám připadá nejen zbytečně složité, ale navíc i nelogické, nehledě k tomu, že by nepřineslo žádnou výhodu.

Mnohem jednodušší je považovat lemma za technickou entitu, která reálně v jazyce nemusí existovat, ale která slouží k identifikaci celého paradigmatu.

Přestože tedy samostatný tvar smát neexistuje (nebo pouze jako elipsa), je možno pracovat s tímto tvarem jako s lemmatem na morfologické rovině. Teprve další roviny jazykového popisu sdruží jednotlivé slovní tvary ve správné spojení smát se.

5.2 Záporná slovesná lemmata

Předpona záporu ne- se obvykle při lemmatizaci odstraňuje, takže lemma je kladné, např. lemma(nekoupím) = koupit. Existují však slovesa, která se v kladném smyslu vůbec nepoužívají. Mohlo by se zdát, že v těchto případech by mělo smysl ponechat lemma záporné. Podívejme se však na tyto případy blíže.

Vezměme si příklad slovesa nedutat, které je v současných slovnících lemmatizováno jako dutat. Tvrdíme, že tato lemmatizace je správná, přestože se sloveso dutat v kladném smyslu téměř nevyskytuje.

Pro to, zda lemmatizovat sloveso se záporkou či nikoli, existuje test pomocí opisného budoucího času. (Tento test je pochopitelně možný jen u nedokonavých sloves, která tvoří budoucí čas s pomocným slovesem být (bude,...). U dokonavých lze týž test aplikovat transformací s modálním slovesem.):

V případě, že zápor budoucího času daného slovesa převede záporku ne- k pomocnému slovesu, je třeba lemmatizovat sloveso kladně. V opačném případě tvrdíme, že kladný význam skutečně neexistuje.

Sloveso nedutat: říkáme nebudu dutat, nikoli *budu nedutat. Zde je lemmatem dutat bez záporky.

Občas se dokonce vyskytují kladné tvary takových sloves v ironickém významu, jako v příkladu z korpusu SYN:

Kamarádi z Party kluků poslouchali, ani <nedutali>. A kdo z vás někdy <dutal>, ten ví moc dobře, že při pozorném poslouchání nějakého zajímavého příběhu se prostě <dutat> nedá, i kdyby člověk stokrát chtěl.

Dalším příkladem je známé přísloví:

Komu se nelení, tomu se zelení.

Lemma z předchozího příkladu je lenit, nebo nelenit?

Budoucí čas: nebude lenit, nikoli *bude nelenit. Lemma je tedy lenit, a to přesto, že se v kladném smyslu sloveso lenit téměř neužívá.

A opět příklad s ironickým významem z korpusu SYN:

Ano, komu se <nelení>, tomu se zelení. Nám se sice trochu <lenilo>, ale přesto se nám zelenilo.

Opačným příkladem je sloveso nenávidět, kde nelze říci *nebudu návidět, vždy jen budu nenávidět. Zde je lemmatem nenávidět se záporkou. Podobné je sloveso nedoslýchat ve smyslu špatně slyšet.⁷⁶ Přídavná jména, podstatná jména a příslovce od sloves odvozená převezmou záporné nebo nezáporné lemma podle (ne)zápornosti základového slovesa.

6 Pomocná slovesa

[SUB=b]

Jako pomocná chápeme slovesa být a bývat, spolupodílejí-li se na tvorbě složeného minulého času, předminulého času, podmiňovacího způsobu přítomného i minulého a budoucího času, a také kondicionálové tvary by, bych… Tvary slovesa být a bývat užitá ke tvoření opisného pasíva (Jsem/Bývám často překvapen.), užitá plnovýznamově k vyjádření existence (Bůh je.) a spony (Jsem/Bývám často překvapený. Pracovník je doma / v lese / k dispozici) za pomocná pro účely značkování nepovažujeme, a je jim tedy přiřazena hodnota SUB=0. Pro pomocná slovesa jsou relevantní kategorie Osoba, Číslo i Slovesný tvar (prézens: skákal jsi; příčestí činné (l-ové): byl bys skákal; budoucí čas: budeš skákat). Totéž pro bývat, v jehož paradigmatu může být pomocné pouze příčestí činné (byl bys býval skákal), nikoli tvary prézentní ani (neexistující) budoucí.

Pravidlo pro rozlišení pomocného poddruhu u sloves být a bývat:

Je-li ve větě plnovýznamové sloveso (tedy s poddruhem 0), jsou všechny výskyty tvarů sloves být i bývat pomocné, nejsou-li samy užity plnovýznamově nebo jako spona nebo nespolutvoří-li pasivum.

Příklady:

Byl_SUB=b jsem_SUB=b (býval_SUB=b) skákal_SUB=0.

Skákal_SUB=0 jsem_SUB=b.

Budeš_SUB=b skákat_SUB=0.

Byl_SUB=b bych_SUB=b (býval_SUB=b) skákal_SUB=0.

Byl_SUB=b by_SUB=b jsem_SUB=b (býval_SUB=b) skákal_SUB=0.

Skákal_SUB=0 bych_SUB=b.

Kdybych/Abych (byl_SUB=b) skákal_SUB=0.

Byl_SUB=0 (jsem_SUB=b) (býval_SUB=b) chytán_{POS=A,SUB=V,VRB=T}/ chycený_{POS=A,SUB=V,VRB=-}.

Býval_SUB=0 (jsem_SUB=b) chytán_{POS=A,SUB=V,VRB=T}

Jsem_SUB=0 chycen_{POS=A,SUB=V,VRB=T}/ chycený_{POS=A,SUB=V,VRB=-}.

Budeš_SUB=0 chycen_{POS=A,SUB=V,VRB=T}/ chycený_{POS=A,SUB=V,VRB=-}.

Byl_SUB=0 bys_SUB=b (býval_SUB=b) chycen_{POS=A,SUB=V,VRB=T}/ chycený_{POS=A,SUB=V,VRB=-}.

Bůh je_SUB=0.

Bůh je_SUB=0 na nebesích.

Zvíře je_SUB=0 rychlé / chycené_{POS=A,SUB=V,VRB=-}/ chyceno_{POS=A,SUB=V,VRB=T}.

Tohle je_SUB=0 doma / k dispozici.

Chci být_SUB=0 vyslýchán_{POS=A,SUB=V,VRB=T}.

Buď_SUB=0 ponořen!

Jsa_SUB=0 ponořen,....

Já jsem_SUB=b chtěl_SUB=0 být_SUB=0 chycen_{POS=A,SUB=V,VRB=T}/ chycený_{POS=A,SUB=V,VRB=-}.

7 Podklady pro úpravy slovníku automatického morfologického analyzátoru: variantní tvary sloves a jejich homonymie

7.1 Přehled variantních tvarů sloves

Tabulkové přehledy (tabulky 40–44) mohou posloužit k doplnění variant do slovníku automatického analyzátoru. V poznámkách k jednotlivým řádkům jsme se snažili uvést pokud možno úplné seznamy, nebo odkazy na příslušné příručky. Přes nadpisy se lze orientovat v delším textu (Osolsobě: Slovesné tvary nerozpoznané automatickou morfologickou analýzou - viz příloha), který poukazuje na korpusových dokladech na mezery v dosavadním pražském slovníku užívaném k automatické morfologické analýze. Barevně jsou vyznačeny tvary zastaralé (červeně), substandardní (oranžově) a sporné (modře).

7.1.1 Variantní tvary od kmene infinitivního

Tabulka 40. Infinitiv

ova-t/-ti

kupovat/kupovati⁷⁷

^á-t/-ti

dělat/dělati

[eě]-t/-ti

trpět/trpěti

i-t/-ti

složit/složiti

[nm]ou-t/-ti

tisknout/tisknouti

minout/minouti

vypnout/vypnouti

nadmout/nadmouti

i-t/-ti/

[eě]-t/-ti

myslet/myslit/mysleti/mysliti⁷⁸

hanět/hanit/haněti/haniti

(c)-i/-t/-ti

moci/ moct / mocti⁷⁹

^nou-t/-ti

-t/-ti

břednout/břednouti/bříst/břísti⁸⁰

^nou-t/-ti

(c)-i/-t/-ti

řeknout / řeknouti /říci/říct/ řícti⁸¹

^{é 82} c-i/-t/-ti

[í]c-i/-t/-ti/ éknou-t/-ti/íknou-t/-ti

vléci/vléct/vlécti/?vlíci/ vlíct /vlícti/-vléknout/-vléknouti/- vlíknout /- vlíknouti

-nou-t/-ti

-í ⁸³ -t/-ti

-i-t/-ti

zamknout/zamknouti/ zamčít/zamčíti ⁸⁴

chytnout/chytnouti/chytit/chytiti ⁸⁵

^{é 86} [sz]-t/-ti

[ýí][sz]-t/-ti

éc-i/-t/-ti

[ýí]c-i/-t/-ti

nést/nésti/ nýst / nýsti⁸⁷

péci/péct/pécti/?píci/ píct / pícti⁸⁸

[nm]ou-t/-ti

(í)-t/-ti

počnout/počnouti/počít/počíti⁸⁹

nadmout/nadmouti/nadout/nadouti

á-t/-ti

a ⁹⁰ -t/-ti

hnát/hnáti/ hnat / hnati⁹¹

hrát/hráti/ hrat / hrati

[ýí]-t/-ti

ej-t/-ti

[yi] ⁹² -t/-ti

rýt/rýti/ rejt /?rejti/?ryt/?ryti⁹³

^í-t/-ti

i ⁹⁴ -t/-ti

pít/píti/ pit / piti⁹⁵

uctít/uctíti/ uctit/uctiti

ou-t/-ti/

u ⁹⁶ -t/ti

obout/obouti/ obut / obuti⁹⁷

^í-t/-ti

[ěe]-t/-ti

znít/zníti/ znět / zněti⁹⁸

bdít/bdíti/ bdět / bděti

chtít/chtíti/ chtět / chtěti

í-t/-ti

[ěe]-t/-ti

ej-t/-ti

klít/klíti/ klet / kleti / klejt /?klejti⁹⁹

^[íá]-t/-ti

[ia]-t/-ti

[(ch)|š]čít/[(ch)|š]číti/[(ch)|s]cát/[(ch)|s]cáti / [(ch)|š]čit / [(ch)|š]čiti / [(ch)|s]cat / [(ch)|s]cati¹⁰⁰

7.1.2 Variantní tvary od kmene minulého

Tabulka 41. l-ové příčestí a tvary odvozené (přechodník minulý, adjektivum na -(v)ší)

-i-l

[eě]-l

myslil/myslel

hanil/haněl¹⁰¹

vymysliv/vymyslev

vymyslivší/vymyslevší

nu-l

-l

tisknul/tiskl/tisk¹⁰²

břednul/bředl/břed

řeknul /řekl/řek

vytisknuv/ vytisk

vybřednuv/vybřed

odřeknuv/odřek

vytisknuvší/vytiskší

vybřednuvší/vybředší

odřeknuvší/odřekší

nu-l

a-l

-l

napnul/napjal/ napl / nap¹⁰³

žhnul/žehl/ žhl / žeh

rozžehnul/rozžal/rozžehl/ rožal / rožl /?rozžeh/?rož

napnuv/napjav

napnuvší/napjavší/?napší

jmu-l

[jň]a-l

najmul/najal¹⁰⁴

pojmul/pojal/?poňal

najmuv/najav

pojmuv/pojav/?poňav

najmuvší/najavší

pojmuvší/pojavší/?poňavší

et-l

t-l

četl/ čtl / čet¹⁰⁵

dočet

dočetší

-l

-0

nesl/ nes¹⁰⁶

dones

donesší

[ai]-l

[(ch)|š]či¹⁰⁷

l/ [(ch)|s]cal

vy[(ch)|š]čiv/ vy[(ch)|s]cav

vy[(ch)|š]čivší/ vy[(ch)|s]cavší

-nu-l

-i-l

chytnul/chytil

Tabulka 42. n-ové a t-ové příčestí a tvary odvozené (adjektiva na -ný/-tý a substantiva na -ní/-tí)

nu-t

-[eě]n

tisknut/tištěn¹⁰⁸

odřeknut /řečen/vyřčen¹⁰⁹

tisknutý/ tištěný

odřeknutý/vyřčený

zamknutý/ zamčený

chytnutý/chycený

tisknutí/tištění

vybřednutí/vybředení

odřeknutí/vyřčení

zábnutí/ozebení

nu-t

a-t

napnut/napjat¹¹⁰

napnutý/napjatý

napnutí/napětí

jmu-

[jň]a-t

najmut/najat¹¹¹

pojmut/pojat/?poňat

najmutý/najatý

pojmutý/pojatý/?poňatý

najmutí/najetí

pojmutí/pojetí/ponětí

vzetí/ vezmutí ¹¹²

^{[sztd]|(st)|(zd)-[eě]n}

[šžcz]|(št)|(žd)-[eě]n

vynesen/vynešen¹¹³

smísen/smíšen

vynesený/vynešený

smísený/smíšený

vynesení/vynešení

smísení/smíšení

[áeě]-t

[áeě]-n

vysát/vysán¹¹⁴

oset

zaklet

umlet

vysátý/vysáný

osetý

zakletý

umletý

vysátí/vysání

osetí/?osení

zakletí/zaklení

mletí/mlení

7.1.3 Variantní tvary od kmene přítomného

Tabulka 43. Imperativ

-0/-i/-ej

šil/šílej¹¹⁵

bdi/bděj

taž/tázej¹¹⁶

skvi/skvěj¹¹⁷

hraj/ hrej¹¹⁸

haž /házej

[(ch)|š]či/[(ch)|š]čij/[(ch)|s]cej¹¹⁹

^-i

-0

bloudi/bluď, (ne)šáli/(ne)šal, umísti/umisť, ústi/usť, (ne)pýři (se)/(ne)pyř (se)¹²⁰

opatři/opatř

-0/-i

n-i

střez /střež/střehni¹²¹

rci /řekni¹²²

obleč/oblec/oblékni¹²³

kraď se/ukradni¹²⁴

^[csz]-0

[čšž]-0

pec /peč¹²⁵

pomoz/ pomož¹²⁶

hlas/ hlaš¹²⁷

mraz/ mraž

[yi]-j

e-j

ryj/rej¹²⁸

lij/lej

Tabulka 44. Indikativ prézentu aktiva, přechodník přítomný, procesuální adjektivum

[nj]e|e-me

[nj]e|e-m

neseme/ nesem¹²⁹

tiskneme/ tisknem

kryjeme/ kryjem

kupujeme/ kupujem

j-u/-i/-ou/-í

kryju/kryji/kryjou/kryjí¹³⁰

kupuju/kupuji/kupujou/kupují

í-m/i-m

prosím/ prosim¹³¹

trpím/ trpim

sázím/ sázim

-u/-ám

kopu/kopám¹³²

kopa/kopaje

kopoucí/kopající

-u(-i)/-ím

hážu /háži/házím ¹³³

házeje

hážoucí/házející/házící

[čřšžň]-u/-i/-ou/-í

píšu/píši/píšou/píší¹³⁴

píše

píšící/píšoucí

[čřšžň]-u/-i/

-ou/-í

[krszn]-ám/

-ají

mažu/maži/mažou/maží/mazám/mazají¹³⁵

maže/mazaje

mažící/mazající

[čkhž]-u/-ou

k-u/-ou

peku /pekou/peču/pečou, pomohu/pomohou/pomůžu/pomůžou¹³⁶

peka/peče

pekoucí/pečící

r-u/-ou

ř-u/-ou

umřu/umru¹³⁷

mra /mře

mroucí/mřící

-u/-i/-ou/-í

-ím/-ejí

hážu / háži / hážou / háží¹³⁸

házím/…

házeje/ háže

házející/ hážící

-u

n-u

bředu /břednu¹³⁹

kradu¹⁴⁰ /ukradnu

bředa/bředna

krada/ukradna

bředoucí/břednoucí

kradoucí se/?

[hk]-u/-ou

[hk]n-u/-ou

[žč]-u/-ou

střehu /střehnu/?střežu¹⁴¹

obleku /obléknu/obleču

střeha/sřehna/střeže

vleka/ vlekna /vleče

střehoucí/střehnoucí/střežící

vlekoucí/vleknoucí/vlečící

-ím

j-i/-u

rdím/rději/rděju¹⁴²

rdě/rděje

rdící/rdějící

-ám

j-i/-u

klám/klaji/klaju/+kolu¹⁴³

klaje/+kola

klající/?koloucí

j-í/-í/-ou/

-ají

[(ch)|š]čijí/[(ch)|š]čijou/[(ch)|š]čí/ [(ch)|s]cají¹⁴⁴

[(ch)|š]čije/[(ch)|š]če/ [(ch)|s]caje

[(ch)|š]čijící/[(ch)|š]čící/[(ch)|s]cající

-í/

ed-í/

ij-ou

jí/jedí/ jijou¹⁴⁵

spí/ spijou / spěj

bojí/ bojijou / bojej

jeda

jedoucí/jedící/?jící viz jícný

spící

-i/-u

-í/-ou/

ěj-í

chci/ chcu /chtí/chtějí/ chcou¹⁴⁶

chtě/chtěje/chca

chtící/chtějící/chcoucí

[yi]j-e

ej-e

ryje/reje¹⁴⁷

lije/leje

ryje/reje

lije/leje

ryjící/rející

lijící/lející

V uvedených tabulkách jsme se pokusili podat přehled variantních tvarů uvnitř jednotlivých tvarových subsystémů českého slovesa. Varianty jsme nikterak neklasifikovali. Pro potřebu automatické analýzy jde o prostředky, které lze pokládat za jistý typ synonym (minimálně gramaticky – vyjádření gramatických kategorií sloves a jmenných kategorií, jimiž se realizuje shoda). Jednoznačnou formální identifikaci (bez ohledu na klasifikaci kodifikovaný/nekodifikovaný) by mělo poskytnout precizní značkování dle formálního „zlatého pravidla morfologie“, jak je navrhla J. Hlaváčová (Hlaváčová 2009). V textu jsme na mnoha místech upozornili na fakt, že zařazením variant do interpretací na rovině automatické morfologické analýzy může dojít k nárůstu homonymních tvarů nabízených k desambiguaci. Pokládáme tudíž za vhodné podat alespoň nějaký přehled homonymie uvnitř slovesného systému.

7.2 Přehled homonymních tvarů

Následující přehled má být příspěvkem k diskusi, která by se měla zabývat otázkou, jaký má být prostor, který ve slovníku bude poskytnut potencialitě na rovině tvarosloví českého slovesa (včetně přegenerování) se zvláštním zřetelem k systémovým i nesystémovým homonymiím.

V tabulkách jsou zeleně vyznačeny tvary homonymní s tvary „nepravidelných sloves“, o jejichž doplnění do slovníku automatického morfologického analyzátoru usilujeme. Necháváme ke zvážení, nakolik bude zaznamenání variant s ohledem na možné problémy desambiguace realizováno (technická řešení). O to více však vnímáme, že je třeba na nedostatky v jejich dosavadním podchycení upozornit.

Homonyma uvnitř systému sloves dělíme na systémová, tj. taková, která lze předpovědět na základě systému slovesného tvarosloví pro celou třídu/vzor, a nesystémová. Nesystémová pak dělíme na homonymní tvary uvnitř slovního druhu (soustavy slovesných tvarů) a případy homonymie slovesných tvarů s tvarem jiného slovního druhu. Za zvláštní (přechodný) typ považujeme slovesná adjektiva a substantiva, která se na rovině automatické analýzy rozgenerovávají v rámci popisu slovesných tvarů (dlouhé tvary adjektiv/pas. příčestí – AV a podstatná jména slovesná na -ní/-tí – NV). Samostatně jsme pojednali o rozgenerování adjektiv na -oucí/-ící (včetně homonymií), viz Osolsobě (2014; 2015) a kapitola Adjektiva # 08-02, § 6.

V záhlaví tabulek jsou jednotlivé tvarové subsystémy sloves od kmene infinitivního a minulého (tabulky 45, 46) a od kmene přítomného (tabulky 47, 48, 49). Další doklady lze poměrně snadno získat při použití nástroje Morfio (Cvrček, Vondřička 2014). Pokud budeme hledat podle morfologických značek, získáme samozřejmě pouze doklady označkované automatickou morfologickou analýzou a desambiguované. Kvalita práce nástroje je tudíž závislá na kvalitě značkování a desambiguace. Podobně lze užít i nástroj Deriv (Šmerk 2010).

V řádcích jsou postupně příklady systémových homonym, náhodných homonym uvnitř slovního druhu sloves, homonym slovesných a substantivních tvarů a homonym slovesných a nesubstantivních tvarů (adjektiv, zájmen, číslovek i dalších slovních druhů).

Stranou jsme nechali homonyma syntetického futura a slovesných tvarů sloves tvořených prefixem po- (pomažu/pomazat a pomažu/mazat), viz Osolsobě (2008). K homonymiím l-ových příčestí a proprií/příjmení¹⁴⁸ viz bakalářská práce D. Ryšavé (2015) pod vedením K. Osolsobě (Korpus jako zdroj dat pro optimalizaci automatické morfologické analýzy) a Osolsobě (2015).

7.2.1 Tvary od kmene infinitivního a minulého

Tabulka 45

infinitiv

l -ové příčestí

přechodník minulý

(na)vát / (na)vát, (vy)sát / (vy)sát, (vy)plet / (vy)plet, klet/klet¹⁴⁹

nesl[ay]/nesl[ay]¹⁵⁰

dones / dones(l), vypek / vypek(l), stisk / stisk(l) ¹⁵¹

žít (žnout / žít), oblít (ob-lít / o-blít)¹⁵²

oblil (ob-lít / o-blít / oblit), prosil (prosit / prosít)¹⁵³

vyplet (vyplet / vyplést)¹⁵⁴

sil (sít / sílit), bil (bít / bílit), šil (šít / šílet), překul (překout / překulit), vzdal (vzdát / vzdálit), děl (dít / dít se), nahlas (nahnout / nahlásit), vyplet (vyplést / vyplet)¹⁵⁵

oživ (ožít / oživit), uživ (užít / uživit)¹⁵⁶

stát, růst, obrat, Vít, kout, drát, plát, klát, vzrůst, hnát, hrabat (hrabě), pažit, srůst, sít(o), mýt(o), moci, pomoci, Jet,…¹⁵⁷

sil(o), sil/síla, děl(o), zel/zlo, vil, pil, žil, sál, omyl, osel, posel, žal, Lily, dál, bál, Kryl, kutil, bacil, mýval, narval, serval, Přikryl, Prchal, jedli,…

oblek, vlek, tlouk, tisk, stisk, jed, klad, pás, spás, met, nerost, sek, střeh, tlouk / potlouk, opek, přeřek, Řek, rozplet, trh, žeh, střeh, postřeh, čet, odečet, počet,…¹⁵⁸

vliv, přeliv, odliv, osev, obuv, oděv, opek, přeřek, postřeh, rozplet, potlouk, stisk, odečet, počet,…¹⁵⁹

pět, set, pěti, opět,

dál, čili, nahlas, jedle,…

Tabulka 46

pasivní příčestí

AV/NV

imperativ

nesen[ay]/nesen[ay]¹⁶⁰

navát/navát, vysát/vysát, vyplet/vyplet, klet/klet

pokrytí/pokrytí

unesený/unesení

braný/braní

hraný/hraní

tkaný/tkaní

vysáný/vysání¹⁶¹

umře[mt]e/ umře[mt]e¹⁶²

rozuměj¹⁶³

.*[eě]n (.*it/.*[eě]t)¹⁶⁴

oblit (ob-lít/o-blít),…

dluž (dloužit/dlužit), (s/pře)plácej ((s/pře)plácet/(s/pře)plácat), oblij (ob-lít/o-blít), (o)žeň ((o)ženit / ohnat), (o/za)mrzej ((za/o)mrzet/(za/o)mrzat), (pro)vázej ((pro)vázet/(pro)vázat), věz (vědět/vězet), važ (vážit / vázat), rožni (rožnit / rožnout),…¹⁶⁵

pokoření(pokořit/kořenit),…¹⁶⁶

sil (sílit / sít), bil (bílit / bít), šil (šílet / šít), překul (překulit / překout), vzdal (vzdálit / vzdát), děl (dělit / dít), nahlas (nahlásit / nahnout), oživ (oživit / ožít), uživ (uživit / užít), vezme (vézt / vzít), spěj (spět / spát),…¹⁶⁷

brán, kořen, pečeni, zvířena, Dán, volán, buzen, opraven, mořena, sečen, střen, minut, kryt, sešit, set, žit, bit, pit, (Pluto, lán, plen, pěn, říjen, tuleni)

bitas, litas,…¹⁶⁸

koření,…

pec, sil, sval, střel, obal, chval, kal, zvířete, tiš, žeň, nos, kos, taj, spoj, roj, stroj, báj, oslav, slev, stav, oprav, sestav, postav, splav,…¹⁶⁹

jeden, set, zataženo, děleno, nevídáno,…

tulení(<tulit/tuleň),…

živ, žel,…

7.2.2 Tvary od kmene přítomného

Tabulka 47

1. sg. préz.

-u.

1. pl. préz.

-[áí]m

1. sg. préz.

-i

2. sg. préz.

-[eíá]š

zavřu (zavřít1/zavřít2)¹⁷⁰

sním (sníst/snít), dojím (dojit/dojíst), stavím (stavit/stavět), dovážím (dovážit / dovážet), chybím (chybit / chybět)¹⁷¹

zavřeš (zavřít1/zavřít2), sníš (sníst/snít), dojíš (dojit/dojíst), stavíš (stavit/stavět), dovážíš (dovážit / dovážet), chybíš (chybit / chybět)¹⁷²

ženu, pojmu, dojmu, nerostu, minu, jedu, obleku, vleku, převleku,…¹⁷³

kořením, ostřím, ústím, tvářím, solím, hledím, zrním, strážím, mořím, holím, zářím, zelením, červením, modřím, žlutím, šedím, krmím,…

hrám, smlouvám, kasám, courám, dumám, klikám, pikám, pípám, pitvám, podobám, přísahám, sochám, stoupám, střídám, tlapkám, tryskám, třískám, váhám,?vázám<vázat…¹⁷⁴

naději, ději, Píši, sluji, pláči, reji,…¹⁷⁵

kosím, koním, pasivním, plazím, supím, vlčím, mravenčím, opičím, svištím, zaječím,…¹⁷⁶

dvojím, jím, ničím, znám,?sám/saji

spíš

Tabulka 48

3. sg. / pl. préz.

-[eíá]

1. / 2. pl. préz.

-[mt]e¹⁷⁷

3. pl. préz.

-ou

peče / peče, maže / maže, mře / mře, kryje / kryje, kupuje/kupuje¹⁷⁸

tají (tát/tajit), sní (sníst/snít), dojí (dojit/dojíst), staví (stavit/stavět), dováží (dovážit / dovážet), chybí (chybit / chybět), páří (pářit/párat), smějí (smát/smět), váží (vážit / vázat)¹⁷⁹

zavře[mt]e (zavřít1/zavřít2), sní[mt]e (sníst/snít), dojí[mt]e (dojit/dojíst), staví[mt]e (stavit/stavět), dováží[mt]e (dovážit / dovážet), chybí[mt]e (chybit / chybět)¹⁸⁰

zavřou (zavřít1/zavřít2)¹⁸¹

vezme (vzít/vézt)¹⁸², směje (smát/smět), váže (vázat/vážit)¹⁸³

střete (střít)

dní, září, ostří, ústí, tváří, solí, hledí, zrní, koření, stráží, moří, holí, krmí, daní, bělí, červení, černí, zelení, modří, žlutí, šedí,…¹⁸⁴

postele, sluje, pře, pojme, dojme, Vláme, rozplete, pláče, naděje, děje, taje, páře, reje¹⁸⁵

Víte, střete, pláte, kláte¹⁸⁶

?hnáte <hnát var. k ženete

ženou, vinou, vervou, vanou, minou, ozvou¹⁸⁷,

sou

snědí,

vlčí, supí, plazí, kosí, koní, mravenčí, opičí, sviští, zaječí, vlastní, horší, křepčí, lepší, tenčí, vlhčí,…¹⁸⁸

spoří, slepí, skoupí, holí, praví, tiší, plaší, zbožní, tupí, červení, modří, šedí, zelení, černí, bílí, fialoví, zlatí, brunátní, bystří, čistí, děraví, dětinští, diví, dodaní, dřevění, dřevnatí, hladoví, hotoví, hustí, choří, churaví, jasní, jistí, (ne)kalí, klidní, klikatí, kostnatí, košatí, krabatí, krásní, křiví, kudrnatí, kulatí, kypří, kyselí, lační, lenivý, ledovatí, malátní, malomyslní, zdraví, živí, plaví, ostří, plní, plešatí, přísní, pyšní, rezaví, reziví různí, rychlí, řeční, smilní, smutní, strmí, střízliví, suší, sytí, škaredí, temní, teskní, tvrdí, veselí, vyhraní, žhaví,…

stará, rovná, lítá, chutná, snová, líná, dutá, zakutá, nechutná, sedlá, světlá, červená, zelená, modrá, černá, zlatá, šedá,?plavá<plavat…¹⁸⁹

je, jí, má, ničí

Tabulka 49

Přechodník přítomný

peče / peče, maže / maže, mře / mře, kryje / kryje, kupuje / kupuje¹⁹⁰

jeda (jíst/jet), daje (dát/dát se), chybě (chybět / chybit), páře (párat/pářit se), směje (smět/smát se), váže (vážit/vázat se), stavě (stavět/stavět se)¹⁹¹

pleně, haně, měně, bráně, vině, ženě, ceně, Úpě, Brně, chybě, páře, vězně, platě, taje, stráže, tísně, sluje, pře, meče, seče, pláče, moře, hoře, bouře, lože, děje, reje, žena, věda, meta, kopa, pera, červeně, černě, modře, šedě, zeleně, zlatě, žlutě, kotě, kose, sviště, vlče,…¹⁹²

spoře, pyšně, smutně, mírně, červeně, černě, modře, šedě, zeleně, zlatě, žlutě,…¹⁹³

Literatura

Babincová, A. (2015): Morfologické varianty jako problém strojové analýzy češtiny. (Nepublikovaná bakalářská práce pod vedením K. Osolsobě.) Brno: FF MU. <https://is.muni.cz/auth/th/415719/ff_b/>

Babincová, A. (2017): Vybraný problém homonymie slovesných tvarů z hlediska automatické morfologické analýzy (homonymie tvarů sloves I. třídy (vzor nést, péci) a II. třídy (vzor tisknout): substandardní tvary l-ových příčestí a dějová jména potažmo tvary mask. sg. přechodníku přítomného). (Nepublikovaná diplomová práce pod vedením K. Osolsobě). Brno: FF MU.

Benko, V. (2014): Aranea: Yet Another Family of (Comparable) Web Corpora. In: Sojka, P. – Horák, A. – Kopeček, I. – Pala, K. (eds.), TSD 2014, LNAI 8655, 257–264. Springer International Publishing.

Bohdanská, D. (2015). Homonymie pasivních participií v současné češtině. (Nepublikovaná bakalářská práce pod vedením V. Petkeviče.) Praha: FF UK.

Hajič, J. (2004): Desambiguation of Rich Inflection (Computational Morphology of Czech). Vol. 1. Praha: Karolinum Charles University Press.

Hajič, J. – Hlaváčová, J. (2013): MorfFlex CZ, LINDAT/CLARIN digital library at Institute of Formal and Applied Linguistics, Charles University in Prague.,<http://hdl.handle.net/11858/00-097C-0000-0015-A780-9>.

Danielová, Z. (2009): Pravidelné a nepravidelné tvary sloves typu začít v Českém národním korpusu. (Nepublikovaná bakalářská práce pod vedením M. Zikové.) Brno: FF MU.

Hájková, V. (2014). Analýza jmenných tvarů adjektiv a pasivních příčestí ve slovníku morfologického analyzátoru ajka. <https://is.muni.cz/auth/th/262048/ff_b_b1/?lang=cs>.

Hlaváčová, J. (2009): Formalizace systému české morfologie s ohledem na automatické zpracování českých textů. Praha: UK. (Disertační práce.) Dostupná z: <http://utkl.ff.cuni.cz/phpBB3/viewtopic.php?f=11&t=1>.

Jakubíček, M. – Kovář, V. – Šmerk, P. (2011): Czech Morphological Tagset Revisited. In: Horák, A. – Rychlý, P. (eds.), Proceedings of Recent Advances in Slavonic Natural Language Processing 2011. Brno: Tribun EU, s. 29–42.

Jelínek, T. (2008): Nové značkování v Českém národním korpusu. Naše řeč, 91, 1, s. 13–20.

Komárek, M. et al. (1986): Mluvnice češtiny 2 (MČ 2). Praha: Academia.

Osolsobě, K. (1994): Česká formální morfologie na počítači aneb jak se počítač učil časovat česká pravidelná i nepravidelná slovesa. In: Přednášky a besedy z XXVIII. běhu LŠSS. Brno: Masarykova univerzita, s. 16–31.

Osolsobě, K. (1996): Algoritmický popis české formální morfologie a strojový slovník češtiny. Disertační práce. Brno: MU.

Osolsobě, K. (2007): Popis gramatických významů (hodnot) jednoduchých slovesných tvarů v anotacích českých (slovenských) korpusů. Linguistica Brunensia, A 55, č. 1, s. 201–218.

Osolsobě, K. (2008): Značkování a status některých gramatických kategorií v ČNK (syntetické futurum, stupňování adjektiv, neurčité číslovky a příslovce míry). In: Grammar & Corpora / Gramatika a korpus 2007. 1. vyd. Praha: Academia, s. 407–416.

Osolsobě, K. (2009). Kajícný a nevěřícný - adjektiva na -cí/-cný: slovníky, gramatiky, korpusy. In: After Half a Century of Slavonic Natural Language Processing. Brno: Masaryk University, s. 171–183.

Osolsobě, K. (2011): Morfologie českého slovesa a tvoření deverbativ jako problém strojové analýzy češtiny. Brno: MU.

Osolsobě, K. (2014a): Podklady pro úpravy slovníku automatického morfologického analyzátoru. (Pasivní (n-ová/t-ová) příčestí a jmenné tvary adjektiv tvořené (generované) pravidelně od sloves). http://utkl.ff.cuni.cz/phpBB3/viewtopic.php?f=13&t=31

Osolsobě, K. (2014b): Podklady pro úpravy slovníku automatického morfologického analyzátoru. (Adjektiva na [(ou)|í]cí tvořená (generovaná) od sloves. Adjektiva na [bdfghkmpstvz]ší tvořená (generovaná) od sloves.) http://utkl.ff.cuni.cz/phpBB3/viewtopic.php?f=13&t=31

Osolsobě, K. (2014c): Česká morfologie a korpusy. Praha: Karolinum.

Osolsobě, K. (2015): Korpusy jako zdroje dat pro úpravy nástrojů automatické morfologické analýzy (Slovotvorné varianty adjektiv na [(ou)|í]cí z hlediska morfologického značkování). Časopis pro moderní filologii, 97, č. 2, s. 136–145.

Petkevič, V. (2006): Reliable Morphological Desambiguation of Czech: Rule-Based Approach is Necessary. In: Insight into the Slovak and Czech Corpus Linguistics (Šimková M. ed.). Bratislava: Veda, s. 26-44.

Petkevič, V. (2014): Problémy automatické morfologické desambiguace češtiny. Naše řeč 4–5, 97, s. 194–207.

Petkevič, V. (2015): Slovnědruhová a morfologická homonymie, homofonie a homografie v současné češtině. ČMF 97, č. 2, s. 127–135.

Ryšavá, D. (2015): Korpus jako zdroj dat pro optimalizaci automatické morfologické analýzy. (Nepublikovaná bakalářská práce pod vedením K. Osolsobě). Brno: FF MU.

Spoustová, D. – Hajič, J. – Votrubec, J. – Krbec, P. – Květoň, P. (2007). The Best of Two Worlds: Cooperation of Statistical and Rule-Based Taggers for Czech. In: Proceedings of the Workshop on Balto-Slavonic Natural Language Processing. Praha: ACL, 67–74.

Šebestová, B. (2018): Vybraný problém homonymie slovesných tvarů z hlediska automatické morfologické analýzy. (Nepublikovaná bakalářská práce pod vedením K. Osolsobě). FF MU Brno.

Šmilauer, V. (1972): Nauka o českém jazyku. Praha: SPN.

Švagerka, F. (1921): Přindu, přindi. Naše řeč 4, s. 107–108.

Volková, N. (2017): Vybraný problém homonymie slovesných tvarů z hlediska automatické morfologické analýzy. (Nepublikovaná bakalářská práce pod vedením K. Osolsobě). Brno: FF MU.

Ziková, M. (2016): When Prosody Follows Syntax: Verbal Stems in Czech. Linguistica Brunensia, 64, č. 1, s. 163–185.

Použité korpusy a další elektronické zdroje

SYN: Český národní korpus - SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Cit. 20. 1. 2016, dostupný z WWW: <http://www.korpus.cz>

czTenTen12: FI MU – czTenTen12. Centrum zpracování přirozeného jazyka FI MU, Brno. Cit. 20. 1. 2016, dostupný z WWW: <http://ske.fi.muni.cz/bonito>.

Korpus Araneum Bohemicum Maximum (Czech, 15.04) 3,20 G jako zdroj dat: Benko V.: Araneum Bohemicum Maximum, verze 15.04. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2015. Cit. 20. 1. 2016, dostupný z WWW: <http://www.korpus.cz>.

IJP. Dostupná z WWW: <http://prirucka.ujc.cas.cz/>.

Cvrček, V. – Vondřička, P. (2012): Morfio. Dostupný z WWW: <http://morfio.korpus.cz/ >.

Šmerk P.: Deriv – webové rozhraní. 2009. Dostupné z: <http://deb.fi.muni.cz/deriv>.

¹ Podmiňovací způsob (kondicionál) je vždy tvořen více slovy, jde tedy o složený slovesný tvar, proto ve výčtu není.

[2] Hodnotu VRB=K mají také spojky aby, kdyby, jakoby, viz kapitola Spojky # 08-08, § 1.2.2.

³ Tuto alternaci mají všechna slovesa, jejichž kořen/kmen (orat, vyorat, zobrazit) nebo předpona (obkročit, odstranit, otevřít, oloupit,) začíná na o.

⁴ Tuto mutaci mohou mít slovesa 1. třídy typu brát/?mazat, umřít. Podařilo se nám najít příklady jako sprát/seprat, rozmlít/rozemlít. Dále ji má sloveso vzdout/vzedmout, které má synonymní tvary podle 3. třídy typu krýt a podle 2. třídy typu začít/minout. U většiny sloves tohoto typu došlo ovšem k významové diferenciaci (např. plout a plynout, klít a klnout, dout a dmout, viz také níže).

⁵ K asimilaci (nespis.) místa artikulace dochází u slovesa sčesat, sčítat a dalších od nich odvozených (sčesávat, sčítávat, sčísnout). Pokud se nedbalá výslovnost promítá do psané podoby jazyka, lze ji popsat pomocí uvedené mutace.

⁶ Tento typ mutace má pouze sloveso scát.

⁷ Dotazem v cql ([lemma="št[iíě].*" & tag="V.*"]) lze sledovat slovesa, která mají v iniciální pozici v kořeni skupinu št foneticky realizovanou jako šť (nikoli např. štimovat) a která mohou mít teritoriálně podmíněnou alternaci šč. Kromě těchto sloves jde o sloveso scát, které má variantní paralelní tvary od lemmatu chcát.

⁸ Tuto mutaci mají slovesa s dlouhým kořenovým vokálem, u něhož dochází ke krajově podmíněnému krácení párových kořenových samohlásek. Nejedná se ovšem o všechna slovesa, která mají v infinitivu dlouhý kořenový vokál, ale pouze o ta, u nichž je kořenový vokál dlouhý v celém tvaroslovném systému. Jinak jde o alternaci flektivní, viz níže.

⁹ Tuto alternaci mají slovesa s dlouhým kořenovým vokálem é, u něhož dochází k tzv. úžení é>í/ý (např. kvést>kvíst, lézt>lízt, vymést>vymíst, nést>nýst, vytékat>vytýkat homonymní se sekundárním imperfektivem vytýkat od vytknout, vylézat>vylízat homonymní se slovesem vylízat derivovaným prefixací od slovesa lízat, rozkvétat>rozkvítat, létat>lítat, zalévat>zalívat).

¹⁰ Tuto variantu mají slovesa s kořenovou samohláskou í/ý vzniklou úžením z é (viz poznámka výše), která se krátí na i/y (litat, vytykat).

¹¹ <Vyližete> si už sakra prdel, odborníci.

¹² Padesatikačky budu jen <litat>.

¹³ Tuto variantu mají slovesa s kořenovou samohláskou ý/í, ať už je toto spisovné, nebo vzniklo úžením z é. Nejedná se ovšem o všechna slovesa, která mají v infinitivu dlouhý kořenový vokál ý/í, ale pouze o ta, u nichž je kořenový vokál dlouhé ý/í v celém tvaroslovném systému. Jinak jde o alternaci flektivní, viz níže.

¹⁴ Do toho jsem se nechtěla vůbec <zaplejtat>!

¹⁵ Tuto variantu mají mít slovesa, která mají synonymní tvary podle 3. třídy typu krýt, tak podle 2. třídy typu minout. U většiny došlo ovšem k diferenciaci (např. klít a klnout se liší valencí, dout není reflexivní a dmout je reflexivum tantum).

¹⁶ Tuto variantu (pouze s alternacemi k>c, c>č) má několik málo sloves, která mají synonymní tvary podle 3. třídy typu krýt a 2. třídy typu tisknout, popř. 5. třídy typu dělat. Ve většině případů je tento typ mutací flektivní.

¹⁷ Týká se všech sloves 1., 2. a 3. třídy, u nichž v 1. pl. dochází k apokopě koncového e.

¹⁸ Kromě toho ji mají i nepravidelná slovesa mít, jíst, chtít. Ve 3. osobě plurálu mají dále tuto variantu také slovesa typu kopat.

¹⁹ Týká se substandardních tvarů nepravidelného slovesa chtít.

²⁰ Tento typ mutace se týká v indikativu prézentu jednak sloves s dlouhým kořenovým vokálem v prézentních tvarech, u nichž dochází k teritoriálně podmíněnému krácení, jednak standardních variant sloves.*stonat a.*moci.

²¹ Tento typ mutace se týká v indikativu prézentu pouze slovesa zvát.

²² Tento typ mutace se týká v indikativu prézentu pouze sloves.*třást a .*jíst.

²³ Tento typ mutace se týká v indikativu prézentu pouze slovesa.*planout, u něhož u tvarů podle 5. třídy vzoru dělat je kořenový vokál -a- přehodnocen na kmenotvorný vokál. Dále se týká archaického tvaru 1. sg. slovesa říci a substandardního tvaru 3. pl. slovesa .*jíst.

²⁴ Tento typ mutace se týká v indikativu prézentu sloves 1. třídy typu péci a mazat, okrajově i brát.

²⁵ Tento typ mutace se týká v indikativu prézentu pouze substandardních tvarů 3. pl. sloves.*chtít a .*jíst.

²⁶ Tento typ mutace se týká v indikativu prézentu pouze substandardního tvaru 3. pl. slovesa .*jíst.

²⁷ Tento typ mutace se týká v indikativu prézentu sloves s kmenotvornou příponou -á- (5. třída vzor dělat), s kmenotvornou příponou -í- (4. třída).

²⁸ Tento typ mutace se týká v indikativu prézentu sloves, která mají variantí tvary s nulovou kmenotvornou příponou (slovesa 1. třídy).

²⁹ Tento typ mutace se týká v indikativu prézentu sloves, která mají variantí tvary s nulovou kmenotvornou příponou (slovesa 1. třídy).

³⁰ Výjimkou je např. sloveso nenávidět.

³¹ Vyskytují se i hyperkorektní tvary řícti.

³² Tento typ mutace mohou mít slovesa s prefixem zakončeným na konsonant (od-, ob-, nad-, před-, s- z- roz-), která patří do 2. třídy k typu začít.

³³ Tento typ mutace mohou mít jednak slovesa, u nichž se dlouhá kořenová samohláska v infinitivu í/ý diftongizovaná v ej následně oblastně monoftongizovala v é. Kromě nich sem patří případy sloves, u nichž se dlouhé kořenové é úží oblastně v í/ý.

³⁴ Je to naše kletba, že neumíme <vybříst> z malých poměrů...

³⁵ „... nešťastnou a krvavou bitvou na Bílé hoře před Prahou svedenou uvalila se na týž národ a vlast naši bída, pád a potlačení dokonalé, z něhož až dosavad Čechové nijak <vybřésti> nemohli.“ (Korpus Araneum)

³⁶ Tento typ mutace mohou mít slovesa, u nichž se dlouhá kořenová samohláska v infinitivu krátí.

³⁷ Tento typ mutace mohou mít slovesa, u nichž se dlouhá kořenová samohláska v infinitivu í střídá s krátkým e.

³⁸ Tento typ mutace mohou mít slovesa, u nichž se dlouhá kořenová samohláska v infinitivu ý/í diftongizuje v ej.

³⁹ Tento typ mutace mohou mít slovesa .*vléci, obléci, stříci,.*říci,.*břísti,…, tedy ta, která přecházejí z první třídy typu péci do 2. třídy typu tisknout.

⁴⁰ Tento typ mutace se týká v indikativu prézentu sloves s kmenotvornou příponou -á- (5. třída vzor dělat), s kmenotvornou příponou -í- (4. třída), s kmenotvornou příponou -[nm]ou- (2. třída).

⁴¹ Tento typ mutace mohou mít slovesa .*vléci, obléci, stříci,.*říci,.*břísti,…, tedy ta, která přecházejí z první třídy typu péci do 2. třídy typu tisknout a dále slovesa.*slynout se synonymními tvary podle 3. třídy typu krýt.

⁴² Tento typ mutace mohou mít v infinitivu (a také v příčestí činném) jednak slovesa 4. třídy, jednak slovesa 2. třídy typu začít.

⁴³ Dlouhý tvar imperativní koncovky není nutně vázán, jak se někdy tvrdí v příručkách, na složitější souhláskovou skupinu na konci kořene. Pravidla distribuce jsou složitější. Objevuje se i tehdy, zůstává-li obvykle v imperativu krácený kořenový vokál dlouhý (Neloudi, stejně nic nedostaneš.) Distribuce je řízena morfonologicky.

⁴⁴ Zcela výjimečně se v češtině objevuje dlouhý kořenový vokál v imperativních tvarech sloves, která nemají v imperativu kmenotvornou příponu -ej-/-ěj-. Pokud dochází v imperativu ke krácení kořenového diftongu -ou-, pak se objevují i varianty nezkrácené (bloudi, loudi, chouli, pouli,...). Distribuce variant je zrcadlová k variantní koncovce.

⁴⁵ A když se Kamilka nenafukuje, tak se <kamaráď> s ní...

⁴⁶ S tím se <nekamaraď>, ten je zrzavej a zrzavý lidi jsou vždycky poznamenaný.

⁴⁷ Najděte si volnou chvilku, vy odpůrci nového, a <postojte> jakousi chvíli s výpravčím...

⁴⁸ Tuto mutaci mají pouze archaické tvary imperativu slovesa říci a varianty slovesa .+mlít s prefixem končícím na konsonant. Ty jsou zrcadlové k variantám s vokalizovaným prefixem.

⁴⁹ Tento typ mutace se týká v imperativu sloves 1. třídy typu péci a sloves typu mazat, která mají i tvary podle 5. třídy, a také sloves 4. třídy.

⁵⁰ Tvary jsou z hlediska stávající kodifikace substandardní, nicméně se užívají.

⁵¹ Tvary jsou z hlediska stávající kodifikace substandardní, nicméně se užívají.

⁵² Tento typ mutace se týká v imperativu sloves 1. třídy typu nést a péci i těch, která od nich přešla ke 2. třídě typu tisknout.

⁵³ Tento typ mutace se týká v indikativu prézentu sloves, která mají variantní tvary s nulovou kmenotvornou příponou (1. třída).

⁵⁴ Tvar 3. osoby imperativu homonymní s tvarem 2. osoby imperativu je doložen například i v modlitbách a rčeních: <přijď> královtví tvé, <buď> vůle tvá, už jedenáctá odbila, <chval> každý duch Hospodina.

⁵⁵ Tuto mutaci mohou mít slovesa 1. třídy typu nést, péci a slovesa 2. třídy typu tisknout. V případě sloves 2. třídy nesmí, aby mohlo dojít k apokopě koncového l, předcházet před tvarovou koncovkou maskulina singuláru kmenotvorná přípona -nu- (stiskl>stisk nikoli stisknul). Tato mutace zahrnuje řadu homonymních tvarů s deverbálními substantivy, která vznikají konverzí kořene slovesa k typu hrad (oblek, vlek, stisk,...).

⁵⁶ Tento typ mutace mohou mít slovesa s prefixem zakončeným na konsonant (od-, ob-, nad-, před-, s- z- roz-), která patří do 2. třídy k typu začít.

⁵⁷ Tuto mutaci mohou mít slovesa 2. třídy typu začít, a sice pouze prefigované varianty slovesa .+jmout a teritoriálně podmíněné tvary slovesa chtít.

⁵⁸ cely dni tam vesedávál, ani dom se mo <nescelo> chodit...

⁵⁹ Tuto mutaci mohou mít slovesa 2. třídy typu začít, a sice pouze prefigované varianty slovesa .+pnout a .+tnout.

⁶⁰ Tento typ mutace mohou mít slovesa, u nichž se kořenová samohláska v infinitivu i/y střídá s e (teritoriálně podmíněno).

⁶¹ A <nebel> be to Olomóc, kdebe před orlojem nebelo kloziště take.

⁶² Tento typ mutace se týká pouze tvarů slovesa.*číst.

⁶³ Tento typ mutace mohou mít slovesa .*vlekl.*, oblékl.*, střehl.*,.*řekl.*,.*bředl.*,…, tedy ta, která přecházejí z první třídy typu péci do 2. třídy typu tisknout a dále sloveso.*slynul.* se synonymními tvary podle 3. třídy typu krýt.

⁶⁴ Tento typ mutace mohou mít v příčestí činném (a také v infinitivu) jednak slovesa 4. třídy, jednak slovesa 2. třídy typu začít.

⁶⁵ Tuto mutaci mají tvary pasivního příčestí (případně dějového jména) některých sloves 3. třídy typu krýt.

⁶⁶ Také další varianty typu osení/osetí, strpení/strpění, uvědomění/uvědomení jsou sporné, a sice s ohledem na rozdíly ve valenci.

⁶⁷ Tento typ mutace mohou mít slovesa s prefixem zakončeným na konsonant (od-, ob-, nad-, před-, s- z- roz-), která patří do 2. třídy k typu začít.

⁶⁸ Z dokladu spjat/sepjat je patrné, že pravidlo distribuce vokalizované předpony, které uvádí Ziková (2016), neplatí bez výjimky. Naopak je patrné, nakolik může být narušeno neetymologickým přehodnocením kořenové samohlásky.

⁶⁹ Tuto mutaci mohou mít slovesa 2. třídy typu začít, a sice pouze prefigované varianty slovesa .+jmout.

⁷⁰ Tuto mutaci mohou mít slovesa 2. třídy typu začít, a sice pouze prefigované varianty slovesa .+pnout a .+tnout.

⁷¹ Tento typ mutace se týká v pasivním příčestí sloves 1. třídy typu nést, péci, která mají variantní tvary podle 2. třídy typu tisknout a sloves 4. třídy. V případě sloves 1. třídy pronikají tlakem analogie variantní tvary i tam, kde nemají oporu v kodifikaci (dovežený,...).

⁷² Tento typ mutace se týká v pasivním příčestí sloves 4. třídy.

⁷³ Tento typ mutace mohou mít slovesa .*vlekl.*, oblékl.*, střehl.*,.*řekl.*,.*bředl.*,…, tedy ta, která přecházejí z první třídy typu péci do 2. třídy typu tisknout.

⁷⁴ Tento typ mutace mohou mít v příčestí činném (a také v infinitivu) slovesa 2. třídy typu začít.

⁷⁵ Následující argumentace platí přiměřeně pro zvratné si. Oba morfy jsou v koncepci NovaMorf značkována jako zvratná zájmena.

⁷⁶ Existuje sice sloveso doslýchat se, ovšem s odlišným významem, navíc zvratné.

⁷⁷ Varianty mají všechna slovesa, pravidelná i nepravidelná. Jedinou výjimkou jsou slovesa I. třídy vzoru péci.

⁷⁸ Tuto variantu mají slovesa IV. třídy, která svými infinitivními tvary kolísají mezi vzorem prosit a vzory trpět/sázet. Jejich úplný seznam je podrobně popsán v magisterské práci N. Volkové (2017), na s. 155n je seznam tabulek, v nichž se variantám věnuje patřičná pozornost.

⁷⁹ Tuto variantu mají slovesa moci a tlouci a jejich prefigované varianty. Všimli jsme si, že jde o slovesa, která mají buď a) krátký vokál v kořeni infinitivu (moci), nebo b) dlouhý vokál v kořeni infinitivu i l-ového příčestí (tlouci/tloukl). Netýká se jich variantní krácení/alternace v infinitivu, viz níže tabulka 45.

⁸⁰ Tuto variantu mají slovesa bříst, zábst a jejich prefigované varianty. Dále se vyskytuje/může vyskytnout u slovesa krást (kodifikováno je ukrást/ukradnout, nicméně v korpusu jsou doloženy i další případy, např. kradnout/krást).

⁸¹ Tuto variantu má sloveso říci a jeho prefigované varianty . Jejich úplný seznam zahrnuje kapitola věnovaná několikanásobným lemmatům infinitivu. Dále ji má sloveso obléci, vléci (zejména jeho prefigované varianty). U toho se navíc vyskytují rovněž variantní tvary s alternací kořenné samohlásky é>í, viz níže v této tabulce.

⁸² Dlouhé kořenové é se může v teritoriálních variantách krátit (... Vyhodil je v Krumlově, protože se jeli převlect nebo co…).

⁸³ Může dojít k teritoriálně podmíněnému krácení í (… Pokud například budete chtít odemčit codexový vstup…)

⁸⁴ Tato varianta se týká slovesa za-/ode-mknout.

⁸⁵ Tato varianta se týká několika sloves, která mají paralelně synonymní tvary podle II. a IV. třídy. Jejich úplný seznam zahrnuje kapitola věnovaná několikanásobným lemmatům infinitivu.

⁸⁶ Dlouhá kořenová samohláska se může v teritoriálních variantách krátit (… Synci mě museli vynest na nositkach a odnest do ošetřovny…).

⁸⁷ Tuto variantu mají slovesa kvést, lézt, mést, nést, plést, vést, vézt a jejich prefigované varianty.

⁸⁸ Tuto variantu mají slovesa péci, téci, séci, vléci, obléci a jejich prefigované varianty. Také by sem mohl patřit případ substandardního infinitivu slovesa jet/jeti/ject, ale nikoli *jeci.

⁸⁹ Tuto variantu mají slovesa (po)čnout, tnout, žnout, žehnout a jejich prefigované varianty a dále slovesa vanout, sunout, slynout, nadmout, vzdout, snout a některé další prefigované varianty (např. substandardně i vezmout). Jejich úplný seznam zahrnuje kapitola věnovaná několikanásobným lemmatům infinitivu.

⁹⁰ Jde o krácení dlouhé kmenové/kořenové samohlásky, viz výše.

⁹¹ Tuto variantu mají (lze ji předpokládat, protože substandard není vždy doložen v korpusech, navíc může jít i o překlepy a existuje nebezpečí kontaminujících homonym) slovesa cpát, brát, drát, hnát, prát, stlát, srát, zvát, žrát, dále dát, ptát, tkát, vdát, zdát, ržát a lokálně i další jako hrát, hřát, kát, lát, sát, smát se, tát, zrát, jakož i spát, stát,?bát se.

⁹² Jde o krácení dlouhé kořenové samohlásky, viz výše.

⁹³ Tuto variantu mají (lze ji předpokládat, protože substandard není vždy doložen v korpusech, navíc může jít i o překlepy a existuje nebezpečí kontaminujících homonym) slovesa lít, mýt,?nýt, rýt, výt, dále být a jejich prefigované varianty.

⁹⁴ Jde o krácení dlouhé kmenové/kořenové samohlásky, viz výše.

⁹⁵ Tuto variantu mají (lze ji předpokládat, protože substandard není vždy doložen v korpusech, navíc může jít i o překlepy a existuje nebezpečí kontaminujících homonym) slovesa bít, hnít, pít, rýt, šít, vít, žít, dále jít, také ctít, křtít, hřmít, hnít (a možná i další) a jejich prefigované varianty. Jedná se o slovesa III. třídy vzoru krýt, o slovesa kolísající mezi III. třídou krýt a IV. třídou, slovesa IV. třídy s dlouhým kmenotvorným í v infinitivu, nepravidelná slovesa (mít, jít, chtít). Mohli bychom je definovat jako ta, která mají kořenný vokál dlouhé í, resp. kmenotvornou příponu dlouhé í. Je ovšem trochu problém, že alternace jsou jednak í/i, jednak í/[eě], viz níže v této tabulce, někdy oboje.

⁹⁶ Jde o krácení dlouhé kořenové samohlásky, viz výše.

⁹⁷ Tuto variantu mají (lze ji předpokládat, protože substandard není vždy doložen v korpusech, navíc může jít i o překlepy a existuje nebezpečí kontaminujících homonym) slovesa dout, kout, obout, zout, plout, slout, (za)sout i jejich prefigované varianty.

⁹⁸ Tuto variantu mají (lze ji předpokládat, protože substandard není vždy doložen v korpusech, navíc může jít i o překlepy a existuje nebezpečí kontaminujících homonym) slovesa bdít, dít, dnít, čnít, čpít, hřmít, lpít, rdít, tkvít, tmít, skvít, znít a dále mít, chtít. Mohli bychom je definovat jako ta, která mají kořenný vokál dlouhé í, resp. kmenotvornou příponu dlouhé í, které následuje po [pbvmntd]. Je ovšem trochu problém, že jsme zaznamenali i alternace í/i, viz výše v této tabulce, někdy oboje.

⁹⁹ Tuto variantu mají (lze ji předpokládat, protože substandard není vždy doložen v korpusech, navíc může jít i o překlepy a existuje nebezpečí kontaminujících homonym) slovesa blít, dlít, mlít, klít, tlít. Mohli bychom je definovat jako ta, která mají kořenný vokál dlouhé í, resp. kmenotvornou příponu dlouhé í, které následuje po souhlásce+l.

¹⁰⁰ Varianta se týká uvedeného slovesa a jeho prefigovaných variant.

¹⁰¹ Tuto variantu mají slovesa IV. třídy, která svými infinitivními tvary kolísají mezi vzorem prosit a vzory trpět/sázet. Jejich úplný seznam je třeba sestavit. Může to být obtížné s ohledem na homonymní tvary sloves typu zlidštit a zlidštět, která se liší pouze tvary infinitivu a l-ového příčestí, viz výše. Tomuto tématu je věnová magisterská práce N. Volkové (2017).

¹⁰² Varianta se týká sloves vzoru tisknout, tedy těch, která mají před -nou souhlásku, s výjimkou lnout, hrnout, trnout, mnout (obecněji případů, kdy před kmenotvorným -nou- předchází sonora) a jejich prefigovaných variant. Dále se týká slovesbřednout, zábnout, také sloves (u)kradnout, řeknout, -vléknout, obléknout a jejich prefigovaných variant. Týká se také slovesa za-/ode-mknout.

¹⁰³ Varianta se týká sloves pnout, tnout, žnout, žehnout.

¹⁰⁴ Varianta se týká slovesa jmout a jeho prefigovaných variant.

¹⁰⁵ Varianta se týká slovesa číst a jeho prefigovaných variant. Alternaci kořenného e má i sloveso žhnout: žehl/žhl a jeho prefigované varianty, viz výše v této tabulce.

¹⁰⁶ Varianta se týká sloves vzoru nést, péci a tisknout (otevřená třída). Problém působí homonymie s a) imperativy, b) dějovými jmény a c) náhodné.

¹⁰⁷ Varianta se týká uvedeného slovesa.

¹⁰⁸ Varianta se týká několika sloves II. třídy vzoru tisknout a jejich prefigovaných variant (tištěn/tisknut, (nad)šen/nadchnut, (do)tčen/(do)tknut, tažen/táhnut, (za)přežen/(za)přáhnut, (do)sažen((do)sáhnut, (za)vržen/(za)vrhnut, stižen/stihnut, střižen/střihnut, zdvižen/zdvihnut, (u)tržen/(u)trhnut). Pozor na homonymní tvary u posledního (utržen ← utrhnout/utržit), ale i na správné rozgenerování a lemmatizaci sloves IV. třídy, která tvoří heterogenní dvojice se slovesy II. třídy (ukřičený <ukřičet alezakřiknutý <zakřiknout). Zvláštní případ je odemknout/zamknout a odemčít/zamčít, protože jde (podobně jako u střehnout a střežit) o synonyma. Navrhujeme je tudíž zahrnout pod vícenásobné lemma, podobně je tomu i u dalších sloves, která mají synonymní tvary podle II. a IV. třídy (chycen/chytnut ← chytit/chytnout).

¹⁰⁹ Varianta se týká sloves říci, vléci, krást a některých jejich prefigovaných variant. Také teoreticky může nastat v případě dějových jmen u sloves bříst, zábst (-zábnutí, (o)zebení: Papírové tyto podešve dávají se do bot a tím zabraňuje se ozebení prstů na nohou.), popř. u jejich prefigovaných variant. Týká se také slovesa za-/ode-mknout. Dále se týká sloves, která mají paralelní synonymní tvary od II. a IV. třídy.

¹¹⁰ Varianta se týká sloves -čít, pnout, žnout, žhnout,… a jejich prefigovaných variant.

¹¹¹ Varianta se týká slovesa jmout a jeho prefigovaných variant.

¹¹²… Je velký problém když v den vezmutí posledního prášku…

¹¹³ Varianta se týká sloves nést, vést, vézt (I. třída, vzor nést) a sloves IV. třídy (.*[sztd]it), viz seznam MČ 2: 475n. Nicméně tento seznam není být úplný. Další data lze najít např. u Šmilauera (1972), či v IJP. Jde o jev značně rozkolísaný a v pohybu.

¹¹⁴ Varianta se týká sloves III. třídy vzoru krýt, konkrétně vát, sát, vlát, (o)křát, hřát, klít/klet, plít/plet, sít/set, a to především jejich prefigovaných variant. Úzus je teritoriálně diferencován. Některá dějová jména se lexikalizovala (osení, zakletí). V korpusu je doložena i varianta u slovesa mlít: mletí/mlení (I. třídy, vzor umřít).

¹¹⁵ Varianta se týká sloves IV. třídy (otevřená třída), více MČ2: 483, IJP.

¹¹⁶ Varianta se týká sloves I. třídy vzorů brát, mazat, která kolísají mezi těmito vzory a vzorem dělat V. třídy.

¹¹⁷ Varianta se týká sloves bdít, dít, dnít, čnít, čpít, hřmít, lpít, rdít, tkvít, tmít, a jejich prefigovaných variant.

¹¹⁸ Varianta se týká sloves hrát, zrát a jejich prefigovaných variant.

¹¹⁹ Varianta se týká uvedeného slovesa.

¹²⁰ Varianta se týká sloves IV. třídy (otevřená třída), více MČ2: 473, IJP.

¹²¹ Varianta se týká slovesa stříci (se) a jeho prefigovaných variant.

¹²² Varianta se týká slovesa říci a jeho prefigovaných variant.

¹²³ Varianta se týká slovesa vléci a především jeho prefigovaných variant.

¹²⁴ Zvláštní varianty mají jednotlivé prefigované varianty slovesa krást.

¹²⁵ Varianta se týká sloves péci, téci, séci, tlouci a jejich prefigovaných variant.

¹²⁶ Varianta se týká slovesa (po)moci a jeho prefigovaných variant.

¹²⁷ Varianta se týká sloves vzoru prosit a jejich prefigovaných variant, ale ne všech. Je třeba udělat nějakou sondu, nejlépe kombinovat mluvnice (MČ2), IJP a korpusy, aby byla evidence úplná.

¹²⁸ Varianta se týká sloves lít, mýt,?nýt, rýt, výt a jejich prefigovaných variant.

¹²⁹ Varianta se týká všech sloves I. II. III. třídy. Otevřené třídy představují slovesa II. třídy vzoru tisknout a III. třídy vzoru kupovat. Na ostatní jest se zaměřiti při opravách „nepravidelných sloves“.

¹³⁰ Varianta se týká všech sloves III. třídy. Otevřené třídy představují slovesa III. třídy vzoru kupovat. Na ostatní jest se zaměřiti při opravách „nepravidelných sloves“.

¹³¹ Varianta se týká všech sloves IV. třídy. Jde o otevřenou třídu.

¹³² Varianta se potenciálně týká sloves I. třídy vzorů brát, která mají tvary i podle vzoru dělat V. třídy (dlabat, drbat, škrabat/škrábat, klapat, klepat, sypat, šlapat, tlapat, třepat, ždímat,…). Informace o podvzoru kopat (viz MČ2: 491n.) neodpovídají zcela korpusovým dokladům. Úplné seznamy sloves patřících ke vzorům brát, mazat, viz Šmilauer (1972: 210n).

¹³³ Varianta se týká slovesa házet a jeho prefigovaných variant.

¹³⁴ Varianta se potenciálně týká sloves I. třídy vzoru mazat (mazat, kázat, tázat, vázat, lízat, hryzat, vrzat, klouzat, psát, česat, tesat, křesat, klusat, kousat, (o)pásat, skákat, kdákat, kvákat, plakat, dýchat, páchat, párat, kárat) a jejich prefigovaných variant. Patrně ji nemají slovesa orat, krákorat, lhát, stonat, (po)slat.

¹³⁵ Varianta se potenciálně týká sloves I. třídy vzoru mazat ((kousat, klusat, klouzat, vrzat, párat, (o)pásat, kdákat, kvákat, páchat, orat, řezat, lízat, mazat, vázat, tázat,…) a jejich prefigovaných variant. Informace o podvzoru kopat (viz MČ2: 491n.) neodpovídají zcela korpusovým dokladům. Úplné seznamy sloves patřících ke vzorům brát, mazat, viz Šmilauer (1972: 210n).

¹³⁶ Varianta se týká sloves vzoru péci (péci, séci, téci, tlouci, moci, vléci, obléci) a jejich prefigovaných variant.

¹³⁷ Varianta se týká sloves vzoru umřít (dřít, mřít, přít, třít, vřít) a jejich prefigovaných variant.

¹³⁸ Varianta se týká slovesa házet a jeho prefigovaných variant.

¹³⁹ Varianta se týká sloves bříst, zábst a jejich prefigovaných variant. Zvláštním případem jsou tvary u jednotlivých prefigovaných variant slovesa krást.

¹⁴⁰ Upozorňujeme na otazníky nad tvarem nepokradeš (i dalšími v kontextu citace Desatera) a oprávněnost jeho lemmatizace lemmatem pokrást s ohledem na evidentní futurální význam (syntetické futurum) zcela odlišný od významu distributivního (pokrást = nakrást si postupně), který se vyskytuje také. Jde o případ homonymie, viz níže tabulky 47–49.

¹⁴¹ Varianta se týká sloves stříci (se), vléci a jejich prefigovaných variant.

¹⁴² Varianta se týká sloves bdít, dít, dnít, čnít, čpít, hřmít, lpít, rdít, tkvít, tmít, skvít, znít a jejich prefigovaných variant.

¹⁴³ Varianta se týká sloves klát, plát, vlát, zrát, hrát a jejich prefigovaných variant.

¹⁴⁴ Varianta se týká uvedeného slovesa a jeho prefigovaných variant.

¹⁴⁵ Varianta se týká slovesa jíst a jeho prefigovaných variant. Stejnou substandardní variantu mají ovšem i nepravidelná slovesa spát/spijou, bát/bojijou, stát/stojijou. Nepříjemnější je ovšem homonymie substandardního spěj s imperativem slovesa spět, viz níže tabulka 46, zatímco zařazení tvarů bojej, stojej žádné problémy pro desambiguaci nepředstavuje. Varianty 3. pl. ind. préz. akt. na -ijou/-[eě]j (vedle pravidelných standardních variant -í/-[eě]jí) mají slovesa IV. třídy (v korpusu SYN je přes 30 tvarů s variantou -ijou (nerozpoznaných automatickou analýzou) a velmi mnoho dokladů varianty-[eě]j, která je navíc v řadě případů (nikoli ve všech: visej, křičej, svítěj,…) rozpoznána automatickou morfologickou analýzou (chtěj, buděj, musej, choděj, myslej, bolej, stojej,…). Pokud je nám známo, tak problém homonymie může nastat jen v případě dvou proprií (Smijou, Slavijou). Horší je u sloves podle vzoru sázet, u nichž je systémová homonymie s imperativem 2. sg. a dále ve zmíněném případě u sloves spět/spát, ale také zřídka u proprií (Bečej, Pištěj, Voloupej, Bančej, Slavej, Bočej,…), zajímavé jsou též překlepy zněj a Zřej.

¹⁴⁶ Varianta se týká slovesa chtít a jeho prefigovaných variant.

¹⁴⁷ Varianta se týká sloves lít, mýt,?nýt, rýt, výt a jejich prefigovaných variant.

¹⁴⁸ Nepomíjejme je (nejde přece vždy jen o příjmení moravská, jak píše P. Eisner), neboť je nesli ti dva velikáni, Nezval a Dali, které k nám nikdo nezval a které nám bohové přesto dali.

¹⁴⁹ Systémová mohou být nevlastní homonyma standardní/substandardní infinitiv a pasivní příčestí u některých sloves III. třídy vzoru krýt (viz níže).

¹⁵⁰ Systémová jsou nevlastní homonyma tvary sg. fem. a pl. neut (nesla) a pl. fem. a mask. neživ. (nesly).

¹⁵¹ Systémová jsou nevlastní homonyma substandardní tvary mask. sg.l-ových příčestí dok. sloves I. tř. nést (dones), péci (upek) a II. třídy tisknout (stisk) a příslušný tvar mask. sg. přechodníku minulého.

¹⁵² Nesystémové jsou homonymie ((po)žnout=(po)žít1 a (po)žít2), ale i ob-lít/o-blít. Sloveso předčit patří ke vzoru prosit, a tedy tvar předčít je překlep nerozpoznaný automatickou morfologickou analýzou. Dlouhé kmenové í mají pouze některá slovesa IV. třídy (např. ctít, křtít, hřmít,...).

¹⁵³ Nesystémová vlastní homonyma jsou tvary sloves oblil1 (ob-lít)a oblil2 (o-blít) . Tvar oblil (oblit) je dokladem nesystémové náhodné homonymie. Podobným dokladem je i tvarpro-sil/prosil. Synonymní jsou slovesa slynout a slout, zasunout a zasout.

¹⁵⁴ Vzácná nesystémová homonymie infinitivu a redukovaného l -ového příčestí.

¹⁵⁵ Nesystémové jsou homonymní tvary mask. sg. l-ových příčestí a 2. os. imp. (sil, bil,…), ojedinělý je doklad s volným morfémem -s a homonymie redukovaného l-ového příčestí a infinitivu.

¹⁵⁶ Nesystémové jsou homonymní tvary mask. sg. přechodníku minulého a imperativu.

¹⁵⁷ Nesystémová jsou nevlastní homonyma tvary inf. a substantiv skloňovaných podle vzoru pán (nom. sg.), hrad (nom./ak. sg.), město (gen. pl., ale i nom./akuz. sg.), kost (gen./dat./lok. sg., nom./akuz./vok. pl.).

¹⁵⁸ Nesystémová jsou nevlastní homonyma tvary l-ového příčestí a substantiv skloňovaných podle vzoru pán (nom. sg.), hrad (nom./akuz.sg.), město (gen. pl.), žena (gen. pl.), růže (dat./akuz./lok. sg.), kost (nom./gen./dat./akuz./vok./lok. sg., nom./akuz./vok. pl.).

¹⁵⁹ Nesystémová jsou nevlastní homonyma tvary mask. sg. přechodníku minulého a substantiv skloňovaných podle vzoru hrad (nom./akuz. sg.), píseň (nom./akuz. sg.). Pokud se dějová jména tvoří od slovesného tvaru s prefixem na-, za-, při-, vy-, u-, někdy i do-, po-, pro-, pak je prefix s délkou (viz např. záliv, ale zaliv/zalít) a nevznikne homonymum. Sledujeme-li výskyt homonym, je tudíž třeba dát pozor především na prefigované varianty s ostatními prefixy (o-, ob-, od-, nad-, pod-, před-, roz-, s(e)-, z(ze)-, vz(e)-,...).

¹⁶⁰ Systémová jsou nevlastní homonyma tvary sg. fem. a pl. neut (nesena) a pl. fem. a mask. neživ. (neseny).

Dále mohou být homonymní pasivní příčestí a infinitiv, a sice u sloves III. třídy vzoru krýt. Systémová je homonymie u některých sloves s kořenným á (sát, vát) a jejich prefigovaných variant, dále u sloves s krátkým kořenným vokálem [eě], pokud má sloveso pasivní příčestí t-ové. Krátký kořenný vokál [eě] může být u standardního tvaru (pět, spět, lpět,…). Tato slovesa ovšem nemají příslušná pasivní příčestí. Vyskytuje se ovšem i u (někdy substandardních) tvarů, kde [eě] alternuje s í ((vy)plet, (pro)klet, (za)set, dět,…), nevlastní homonymii, která je teritoriálně diferencovaná (omezená je ovšem na některá slovesa III. třídy, vzor krýt, kořenný vokál v infinitivu í a I. třída vzor umřít sloveso mlít).

¹⁶¹ Systémová je nevlastní homonymie tvaru 1. pl. mask. živ. dlouhého tvaru adjektiva / pas. příč. (koně pokrytí pěnou) a řady tvarů slovesného substantiva podle stavení (nom./gen./dat./akuz./vok./lok. sg., nom./gen./akuz./vok. pl.: pokrytí masového vraždění). Homonymie se netýká všech adjektiv a substantiv pravidelně tvořených s oporou ve tvaru pasivního příčestí (vybraní/vybrání), ale pouze těch na [eě]n[ýí] a [áeěiyu]t[ýí]. Dlouhé á v AV i NV mají tvary od sloves III. třídy vzoru krýt, většinou jde o řídké varianty vyskytující se vedle variant na t[íý] (vysáný/vysání). Krátkéa mají derivace jednoslabičných sloves I. třídy vzorůbrát (braný/braní), mazat (psaný/psaní), a V. třídy vzoru dělat (zvaný/zvaní). Výjimkou je sloveso hrát, které se chová stejně jako jednoslabičná slovesa I. třídy vzorů brát, mazat, a V. třídy vzoru dělat, tedy hraný/hraní alenahraný/nahrání.

¹⁶² Systémová nevlastní homonymie se týká tvarů 1. / 2. pl. ind. préz. akt. a 1. / 2. pl. imp. sloves I. třídy vzoru umřít, která mají před kmenotvorným í souhlásku ř (zemřeme, zemřete). Je jich 6 bez prefigovaných variant: dřít, mřít, přít, třít, střít, vřít + otevřít a jedno (zřít), které kolísá mezi I. a IV. třídou. Kromě toho se můžeme setkat i s vlastními homonymy ((za)vřeme, (za)vřete dveře/vzteky).

¹⁶³ Systémová je homonymie u sloves IV. třídy vzoru sázet, tvar imperativu je homonymní se substandardním tvarem 3. pl. ind. préz. akt. Nesystémová je homonymie 2. imp. slovesa spět a substandardního tvaru 3. pl. ind. préz. akt. slovesa spát, viz níže.

¹⁶⁴ Tato homonymie by se měla týkat sloves s významovým rozdílem ‚učinit nějakým‘/‘stát se nějakým‘ (zlidštit/zlidštět). Nesystémové jsou homonymie u dalších sloves s různými infinitivy. Jde o velmi nepříjemný případ homonymie, protože kromě infinitivu a l-ového příčestí mají tato slovesa všechny tvary homonymní.

¹⁶⁵ Nesystémové jsou homonymie imp. tvarů u sloves s různými infinitivy.

¹⁶⁶ Nesystémová homonymie AV/NV a tvaru synt. fut. slovesakořenit (z domácího archívu☺ Ať táta nevaří, on ten guláš moc pokoření!).

¹⁶⁷ Homonymní jsou tvary imperativu a l-ových příčestí, mask. sg. přechodníku min. a 3. sg. ind. préz. akt i substandardní 3. pl. ind. préz. akt.

¹⁶⁸ Homonymní jsou tvary pasivních příčestí a substantiv skloňovaných podle vzoru pán (1. sg.), hrad/den (nom./akuz. sg.), žena (nom. sg., gen. pl.), předseda (gen. pl.), město (nom./akuz. sg., gen. pl.). Ke tvaru tuleni (potenciálně pas. part. mask. živ. pl. slovesa tulit) dodáváme, že jde o to, zda/nakolik budou přegenerovány tvary pas. part. K homonymii potenciálních tvarů pasivních příčestí s volným morfémem s, viz Osolsobě (2007). Viz též bakalářská práce D. Bohdanské (2015) pod vedením V. Petkeviče (Homonymie pasivních participií v současné češtině).

¹⁶⁹ Homonyma mohou být tvary substantiv skloňovaných podle vzorupán (nom. sg.), hrad (nom./akuz. sg.),stroj (nom./akuz. sg.), žena (gen. pl.), píseň/kost (nom./akuz. sg.), kuře (gen. sg.).

¹⁷⁰ Vlastní homonymie tvarů 1. sg. sloves od infinitivů s růz. významy.

¹⁷¹ Vlastní i nevlastní homonymie tvarů 1. sg. sloves od infinitivů s růz. významy, viz též výše slovesa s významovým rozdílem činit/stávat se nějakým.

¹⁷² Vlastní i nevlastní homonymie tvarů 2. sg. sloves od infinitivů s růz. významy.

¹⁷³ Homonyma mohou být tvary substantiv skloňovaných podle vzoru žena (akuz. sg.): ženu, minu, hrad (gen./dat./lok. sg.). Mezi těmi se objevují především dějová jména.

¹⁷⁴ Homonyma mohou být tvary substantiv skloňovaných podle vzoru růže/píseň/kost/moře (dat. pl.), stavení (ins. sg., dat. pl.), žena (dat. pl.).

¹⁷⁵ Homonyma mohou být tvary substantiv skloňovaných podle vzoru stroj (dat., lok. sg., ins. pl), růže/píseň (dat., lok. sg.), teoreticky i další, např. vlastní jméno Píša se skloňuje podle vzoru předseda a homonymní je tvar gen. sg.

¹⁷⁶ Homonyma mohou být tvary měkkých adjektiv vzoru jarní. Seznam lze poměrně snadno získat prostřednictvím nástroje Morfio.

¹⁷⁷ Systémová nevlastní homonymie se týká tvarů 1. / 2. pl. ind. préz akt. a 1. / 2. pl. imp. sloves I. třídy vzoru umřít (zemřeme, zemřete), viz výše tabulka 46. Kromě toho se můžeme setkat i s vlastními homonymy zavřít1/zavřít2 (zavřeme, zavřete dveře/vzteky).

¹⁷⁸ Systémová vlastní homonymie se týká sloves IV. třídy. Kromě toho jde také o případy variantních tvarů 3. pl. nepravidelných sloves jako oni jí/jedí, sní/snědí (pomiňme jejich kodifikaci). Systémové nevlastní homonymie se týkají tvarů mask. sg. přechodníku přítomného a 3. sg. ind. préz. akt. nedok. sloves I. třídy vzorůpéci (peče vedle peka), mazat (maže vedle mazaje), umřít (mřevedla mra) a dále všech nedok. sloves III. třídy (kryje, kupuje). Nesystémová je homonymie např. u tvaru 3. sg. ind. préz. akt. od vzít, který je homonymní s 1. pl. imp. od vézt (vezme), nebo 3. sg. / pl. ind. préz. akt. od tajit a 3. pl. ind. préz. akt. od tát atd. Další nesystémové homonymie se týkají tvarů přechodníků (taje od tát/tajit, pleně od plenit).

¹⁷⁹ Vlastní i nevlastní homonymie tvarů 3. pl. a 3. sg. sloves od infinitivů s různými významy.

¹⁸⁰ Vlastní i nevlastní homonymie tvarů sloves 1., 2. pl. od infinitivů s různými významy.

¹⁸¹ Vlastní homonymie tvarů 3. pl. sloves od infinitivů s různými významy.

¹⁸² Homonymie 3. sg. ind. préz. akt. a 1. pl. imp.

¹⁸³ Homonymie 3. sg. ind. préz. akt. a mask. sg. přechodníku přítomného.

¹⁸⁴ Homonymní tvary na í mohou být tvary substantiv skloňovaných podle vzoru růže/píseň/kost (ins. sg., gen. pl.), moře (gen. pl.), stavení(nom./gen./dat./akuz./vok./lok. sg., nom./gen./akuz./vok. pl.), hrad/den (gen. pl.).

¹⁸⁵ Homonymní tvary na e mohou být tvary substantiv skloňovaných podle vzoru stroj (gen. sg., nom./akuz./vok. pl.), růže (nom./gen. sg., nom./akuz./vok. pl.) a píseň/kost (gen. sg., nom./akuz./vok. pl.), hrad (vok. sg.), pán (vok. sg.), žena (dat./lok. sg.).

¹⁸⁶ Homonymní tvary na [mt]e mohou být tvary substantiv skloňovaných podle vzoru pán/hrad (vok. sg.), přičemž kmen musí končit na [ěeíá][mt].

¹⁸⁷ Homonyma mohou být tvary substantiv skloňovaných podle vzoru žena (ins. sg.).

¹⁸⁸ Homonyma mohou být tvary měkkých adjektiv vzoru jarní. Seznam lze poměrně snadno získat prostřednictvím nástroje Morfio.

¹⁸⁹ Homonyma mohou být tvary tvrdých adjektiv vzoru mladý. Seznam lze poměrně snadno získat prostřednictvím nástroje Morfio.

¹⁹⁰ Systémové nevlastní homonymie se týkají tvarů mask. sg. přechodníku přítomného a 3. sg. ind. préz. akt. nedok. sloves I. třídy vzorůpéci (peče vedle peka), mazat (maže vedle mazaje), umřít (mřevedla mra) a dále všech nedok. sloves III. třídy (kryje, kupuje).

¹⁹¹ K tomuto typu homonymie viz též Osolsobě (2015).

¹⁹² Homonyma mohou být tvary substantiv skloňovaných podle vzoru žena (dat./lok. sg., ale i nom. sg.), hrad (lok. sg., ale i gen. sg.), růže (nom./gen./vok. sg., nom./akuz./vok. pl.), stroj (gen. sg., nom./akuz./vok. pl.), píseň (gen. sg., nom./akuz./vok. pl.),moře (nom./gen./vok. sg., nom./akuz./vok. pl.) a dokonce imuž (gen./akuz. sg., akuz. pl.) a snad i další jakokuře (nom./akuz./vok. sg.: kotě/kotit se, ale i kose/kosit), či muž (gen./akuz. sg., akuz. pl.: sporný je totiž přechodník oře/oraje/orat).

¹⁹³ Homonyma mohou být tvary adverbií paradigmaticky tvořených od adjektiv. Převážně jde o adjektiva, která jsou motivujícími slovy sloves na [ieě]t s významem činit takovým jako fundující adjektivum.

Page updated

Google Sites

Report abuse